12 C 63/2020

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení se sídlem adresa o 100.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 100.000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 10. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 57.571,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou soudu podanou dne 19. 2. 2020 žalobkyně navrhla uložení povinnosti žalované uhradit žalobkyni částku 100.000 Kč, což zdůvodnila tím, že žalované na základě ústní dohody zapůjčila peněžitou částku v celkové výši 100.000 Kč. Zápůjčka byla žalované poskytnuta formou jednoho bezhotovostního převodu peněžité částky v uvedené výši na účet žalované vedený u [právnická osoba], č.ú. [bankovní účet], který byl realizován dne [datum]. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 26. 11. 2019 smlouvu o zápůjčce vypověděla a žalovanou vyzvala k vrácení zápůjčky, k čemuž jí v souladu s ustanovením § 2393 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, poskytla lhůtu v trvání 6 týdnů od doručení výzvy. Předmětná výzva byla žalované doručena dne 28. 11. 2019; lhůta šesti týdnů k vrácení zápůjčky tedy uplynula dne 9. 1. 2020. Počínaje od 10. 1. 2020 je tak žalovaná s vrácením zápůjčky v prodlení. Žalované byly ze strany žalobkyně zaslány dvě výzvy k plnění nároku podle této žaloby, a to výzva ze dne 26. 11. 2019, odeslaná žalované dne 27. 11. 2019 a doručená dne 28. 11. 2019 a výzva ze dne 31. 1. 2020, odeslaná žalované dne 31. 1. 2020. K okolnostem sjednání zápůjčky uvedla, že v průběhu měsíce ledna roku 2019 manžel žalované pan [jméno] [příjmení] oslovil svou babičku [jméno] [příjmení] s tím, že si s manželkou (žalovanou) pořídili nákladní vozidlo, které si přestavují na obytný vůz, ale nemají dostatek prostředků na jeho přestavbu a vybavení, proto se s manželkou rozhodli požádat babičku [jméno] [příjmení], zda by jim nepůjčila potřebnou částku. Babička této prosbě manželů zčásti vyhověla, neměla však k dispozici celou potřebnou částku, proto prosbu manželů ([jméno] [příjmení] a žalované) tlumočila také své sestře - žalobkyni. Žalobkyně takto tlumočené prosbě svého prasynovce vyhověla s tím, že manželům může zapůjčit bezúročně 100.000 Kč, nebyl sjednán termín pro vrácení zápůjčky. Smlouva o zápůjčce tak byla sjednána mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a manžely [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] (žalovanou) jako vydlužiteli. Když tedy babička a žalobkyně s poskytnutím zápůjček souhlasily, sdělil [jméno] [příjmení], že od žalované zjistí její číslo účtu, protože v jejich manželství finanční záležitosti obstarává především manželka (žalovaná). [jméno] [příjmení] následně své babičce sdělil, že zápůjčky mají být manželům poskytnuty bezhotovostním převodem na účet žalované vedený u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet]. Žalobkyně poté dne [datum] bezhotovostním převodem na uvedený účet skutečně poskytla sjednanou zápůjčku ve výši 100.000 Kč. Výše popsaným způsobem tak byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 občanského zákoníku mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a manžely [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] (žalovanou) jako vydlužiteli, aniž by byly ujednány úroky a aniž by bylo smlouvou určeno, kdy má být zápůjčka vrácena; splatnost je proto podle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku závislá na vypovězení smlouvy, přičemž výpovědní doba činí podle uvedeného ustanovení zákona šest týdnů.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná odpor.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby se zdůvodněním, že s žalobkyní neuzavřela žádnou ústní dohodu, na základě které by jí žalobkyně zapůjčila částku ve výši 100.000 Kč. Žalovaná od žalobkyně částku ve výši 100.000 Kč určenou na tuto zápůjčku nikdy neobdržela. Žalované byla dne [datum] na její peněžní účet č. [bankovní účet] připsána částka 100.000 Kč, kdy její manžel p. [jméno] [příjmení] žalované před připsáním těchto peněžních prostředků sdělil, že jeho strýc si nechá zaslat na peněžní účet žalované podíl ze společného podnikání (kolotoče) s rodinou žalobkyně a žalovaná tyto peněžní prostředky následně vybere a předá mu je. Žalovaná s tímto souhlasila. Jakmile byly peněžní prostředky připsány na její peněžní účet, tyto peněžní prostředky následně vybrala a v hotovosti předala strýci svého manžela, tak jak bylo předem domluveno. Tím považovala žalovaná celou záležitost za vyřízenou.

4. Vzhledem k výše uvedenému soud dovodil, že mezi účastníky je nesporné a lze považovat za prokázané, že došlo k převodu finančních prostředků [částka] žalobkyní na účet žalované s tím, že se nejednalo o dar.

5. Sporné pak zůstaly okolnosti, z jakého důvodu a za jakým účelem byla částka 100.000 Kč žalobkyní zaslána na účet žalované a co bylo sjednáno ohledně této částky. K tomuto pak bylo zaměřeno dokazování.

6. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že v lednu 2019 žalobkyni telefonicky oslovila její sestra [jméno] [příjmení], která je babičkou manžela žalované [jméno] [příjmení], s žádostí, zda nemůže žalované a manželovi žalované zapůjčit nějaké finanční prostředky za účelem přestavby vozidla na obytný vůz, aby mohli manželé [příjmení] podnikat společně s babičkou. Žalobkyně projevila ochotu zapůjčit mladému manželskému páru částku 100.000 Kč, poté jí [jméno] [příjmení] zaslal SMS s číslem účtu a telefonicky jí sdělil, že je to účet manželky, tedy žalované, na který žalobkyně poukázala částku 100.000 Kč, aniž by byly ujednány úroky a aniž by bylo určeno, kdy má být zápůjčka vrácena. Po nějaké době se dozvěděla, že v rodině [příjmení] jsou problémy, proto se rozhodla žádat půjčku zpět, což také učinila.

7. Žalovaná ve své výpovědi uvedla, že jí manžel řekl, že od tety [jméno] na její účet přijdou peníze ze společného podnikání, zhruba do týdne přišla od žalobkyně částka 100.000 Kč. Popřela, že by tato částka byla určena na auto. Peníze na zakoupení vozidla jí dala matka - 70.000 Kč, na přestavbu vozidla jí půjčila matka z prostředků bratra 50.000 Kč Částku 100.000 Kč pak spolu s manželem vybrala z bankomatu v [obec], u toho byli oba manželé a matka žalované. Žalovaná s manželem šla vybrat do bankomatu peníze, částku nepřepočítávala, peníze převzal manžel, nenechal jí je. Žalovaná hradila náklady svoje a dcery z rodičovského příspěvku, případně jí vypomohla matka. Na potřeby pro dceru přispíval její bratr, který je její kmotr. Manžel neměl žádný účet, používali pouze její účet. O žádné půjčce sjednané s žalobkyní neví. Neví, proč ve svém vyjádření uvedla, že peníze předala jeho strýci, asi došlo k nějakému omylu.

8. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že sňatek s žalovanou uzavřeli 13. 12. 2017. On pracoval jako řidič v [obec] a na konci roku 2018 padl návrh, že by mohl podnikat se strýcem v [země] v zábavných atrakcích. Proto bylo potřeba zakoupit karavan pro potřeby rodiny a přejíždění. Manželka s tím souhlasila, takže strýc svědka [jméno] [příjmení] jim půjčil zhruba 200.000 Kč na nákup nákladního automobilu s tím, že tento vůz se předělá a dovybaví tak, aby v něm mohla rodina bydlet. Na to potřebovali další finanční prostředky zhruba 300 až 400 tisíc. Proto se rozhodli s manželkou požádat babičku o finanční prostředky, manželka se s babičkou znala. Žalobkyně je sestra babičky, babička jí o věci řekla a ona řekla, že jim může půjčit 100.000 Kč. S žalobkyní to dojednávala babička, jednalo se o bezúročnou půjčku s tím, že nebyla sjednána doba splatnosti. Bylo dohodnuto, že až se vydělají nějaké peníze, takto vrátí. Peníze přišly na účet žalované, svědek měl svůj účet, přístup k účtu žalované neměl. O finanční chod rodiny a přestavbu vozu se starala žalovaná, proto na její účet přišla platba od žalobkyně. Od června 2019 začali podnikat se strýcem v Polsku. Splácení půjčky se mělo řešit až na podzim, kdy se mělo řešit rozdělení zisku z podnikání. Svědek měl v popisu práce schraňovat výtěžek z atrakcí, který byl uložen v jejich karavanu. Manželka tyto prostředky vzala a s dcerou odjela. Svědek na půjčku nic neuhradil.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že vnuk [jméno] [příjmení] pracoval jako řidič, posléze se dohodl se svým strýcem – synem svědkyně [jméno] [příjmení] na společném podnikání, bylo třeba, aby si pořídili pro rodinu mobilní bydlení. Syn [jméno] [příjmení] jim půjčil 250.000 Kč, to však na přestavbu nestačilo, někdy v únoru nebo březnu 2019 svědkyni vnuk volal, že potřebuje další peníze na dodělávky, proto domluvila se sestrou půjčku 100.000 Kč. Jednání o půjčce probíhal jejím prostřednictvím, vnuk jí řekl, že potřebují další peníze, ona volala sestře, která jim byla ochotna půjčit [částka]. Svědkyně to volala vnukovi, domluvili se, že jí dají číslo účtu, na který mají peníze přijít. Toto číslo účtu pak telefonicky sdělila žalobkyni. Jednání o půjčce šlo přes její osobu, vnuk jí říkal, že potřebují další peníze, ona volala sestře, která byla ochotna půjčit 100.000 Kč, věděla, za jakým účelem.

10. Svědkyně [jméno] [příjmení] – matka žalované uvedla, že žije ve společné domácnosti s žalovanou, od r. 2017 tam s nimi žil i její manžel [jméno] [příjmení]. Tento jim nijak finančně nepřispíval. Takto společně s vnučkou, která se narodila na jaře 2018, žili až do přelomu dubna-května 2019. Pak zeť začal podnikat v zábavných atrakcích společně se svojí rodinou, žalovaná za ním nepravidelně dojížděla. Bylo řečeno, že muž má zajistit obživu a žena má zajistit bydlení, proto dcera koupila nákladní vůz s pomocí bratra [jméno] [příjmení]. Svědkyně jí dala peníze na pořízení auta, které půjčil syn [jméno]. Syn měl u svědkyně uloženo skoro půl milionu, také si vzal nějakou půjčku, kterou si u svědkyně schoval. Přesnou evidenci neměla. Na pořízení vozidla syn půjčil 80.000 Kč a pomáhal ho žalované vybírat, celkově půjčil 350.000 Kč, přesná evidence se nevedla. Jeho peníze spravovala svědkyně, měla svolení peníze předávat mladým. 80.000 Kč na pořízení vozidla svědkyně předávala do rukou zetě za přítomnosti dcery, zbylé částky byly použity na úpravu vozidla. Neví, kolik se touto formou půjčilo, bylo to 80.000 Kč na pořízení vozu, pak dalších 80.000 Kč, pak třeba 20.000 Kč, pak 30.000 Kč, přesný přehled se nevedl. Jednou se dcera se zetěm bavili o tom, že dceři přišly na účet nějaké peníze, zeť říkal, že mu z rodiny poslali peníze, že si šetří na kolotoč, konkrétně přišlo 100.000 Kč, pak 150.000 Kč. Jednou svědkyně vezla zetě a žalovanou k bankomatu, viděla, že vybírají nějaké peníze. Pak si zeť od svědkyně půjčoval 80.000 Kč v hotovosti. Žalovaná neměla dobré vztahy s rodinou zetě, na sezonu s nimi nejela.

11. Svědek [jméno] [příjmení] – bratr žalované – uvedl, že živil rodinu, pracoval a dosud pracuje jako řidič – dispečer, také chodil na brigády, vydělal tak 45.000 – 60.000 Kč měsíčně. Měl účet, na kterém si peníze nenechává, neboť by je utratil. Úspory nechával u matky, neví, kolik uspořil. Půjčoval švagrovi a sestře (manželé [příjmení] – pozn. soudu) na koupi vozidla zhruba do 10.000 Kč, pak na přestavbu do 50.000 Kč, pořizovali si auto s tím, že budou jezdit s atrakcemi, v jejich rodině je zavedeno, že muž pořídí atrakci a žena auto na bydlení. Kdo auto vybíral, neví, on u toho nebyl. Pořídili nákladní auto, aby za něj mohli zapřáhnout atrakci. Svědek pomáhal s přestavbou vozidla, na to se právě použilo těch necelých 50.000 Kč, pak tam ještě platil nějaké úpravy, zhruba tak 15.000 s tím, že tyto peníze jsou dar. Mohl jim půjčit 80.000 Kč, které měl doma u matky. Matku mu říkala, že pro švagra brala zhruba 10.000 Kč. Po narození dcery sestra se švagrem jezdili s atrakcemi někde v cizině v tom upraveném nákladním automobilu zhruba po dobu 6 měsíců, sestra občas s dcerou přijela domů zhruba 1x za 14 dní, kdy přespala a zase se vracela zpátky. Takto jezdili zhruba 6 měsíců. Švagr po svatbě pracoval ve [právnická osoba] společně se svědkem a pak vyjeli na sezonu už v upraveném autě. Rekonstrukci vozu na obytný zajišťoval zejména svědek, který to fyzicky přestavoval u nich na zahradě, na spotřebiče bylo použito 50.000 Kč - půjčka od svědka. Žalovaná ani švagr nedávali nic na bydlení, celá domácnost žila pouze z příjmů svědka, který platil inkaso, jídlo, matce a sestře dal hotovost s tím, že zbytek mu má matka uložit.

12. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně poukázala částku 100.000 Kč na účet žalované se zprávou pro příjemce„ zdravím rodinku“ a popiskem„ [jméno] [příjmení]“.

13. Z výzvy k vrácení poskytnuté peněžité zápůjčky ze dne 26. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení zapůjčených finančních prostředků, a to do šesti týdnů od doručení výzvy. Tato výzva byla žalované doručena dne 28. 11. 2019.

14. Ze zprávy a výpisu z účtu žalované č. ú. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem tohoto účtu, k němuž měla v r. 2018 a 2019 dispoziční právo i její matka [jméno] [příjmení]. Na tento účet pak byla dne [datum] připsána platba od žalobkyně.

15. Ze znaleckého posudku, předloženého soudu jako listinný důkaz k průkazu nákladů na přestavbu obytného vozu, bylo zjištěno, že minimální náklady na přestavbu vozu činily 403.876 Kč.

16. Z výpovědi žalované učiněné ve spisu Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 7 C 64/2020 soud zjistil, že uvedla, že na nákup vozidla jí bratr půjčil částku 70.000 Kč, na přestavbu jí přispíval podle toho, jak bylo potřeba, asi částku kolem 50.000 Kč. Ve vyjádření k žalobě pak žalovaná uvedla, že finanční prostředky byly připsány na její účet se zdůvodněním, že strýc manžela p. [jméno] [příjmení] si nechá na její účet zaslat peníze ze společného podnikání s rodinou žalobkyně, ona tyto peněžní prostředky následně vybrala a v hotovosti předala strýci svého manžela p. [jméno] [příjmení].

17. V tomto řízení (7 C 64/2020) byla vyslechnuta i svědkyně [jméno] [příjmení], kdy lze shledat v jejích výpovědích značné rozpory, které ji činí naprosto nevěrohodnou. Rozpory lze shledat např. v označení jejích zdrojů příjmů, kdy uvedla na rozdíl od tohoto soudního řízení, že pomáhala v rámci rodinného podnikání při rozvozu balíků a podobně, z tohoto měla příjem 20.000 Kč, přičemž vzápětí uvedla, že byla bez pravidelných příjmů, ale měla úspory, ze kterých čerpala. Nevěrohodnost svědkyně lze dovodit i z jejích nelogických popisů hospodaření v rodině [příjmení], kdy na jedné straně uvedla, že syn [jméno] [příjmení] si u ní naspořil částku okolo půl milionu korun, na druhé straně uvedla, že přesná evidence se nevedla a že tedy neví, kolik to činí a dále uvedla, že si vzal nějakou půjčku, prostředky takto získané pak uložil u ní k úsporám. Toto postrádá jakýkoli smysl, proč by si jmenovaný bral jakoukoli půjčku, když by měl u svědkyně úspory, a to navíc s tím, že následně finanční prostředky takto získané dal do dispozice svědkyni jako úsporu? O nevěrohodnosti svědkyně pak svědčí i popis manželství manželů [příjmení], kdy svědkyně uvedla, že žalovaná s manželem nejezdila v rámci podnikání, přičemž bratr žalované uvedl, že spolu s manželem a dcerou jela tzv. na sezonu a do trvalého bydliště jezdila s dcerou pouze občas na víkendy. Výpověď této svědkyně pak podle názoru soudu v celkových souvislostech je pro rozhodnutí soudu naprosto nicotná.

18. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované a jejímu manželovi zápůjčku 100.000 Kč, nebyla sjednána přesná doba splatnosti ani úroky za poskytnutí zápůjčky. Tomuto nasvědčuje skutečnost, že sama žalovaná uvedla, že si byla vědoma toho, že prostředky zaslané žalobkyní na její účet nejsou určeny do jejího vlastnictví, potažmo do společného jmění manželů. O tomto svědčí už její první vyjádření ve věci, kdy uvedla, že finanční prostředky byly zaslány na její účet s tím, že příjemcem (adresátem) tohoto podílu ze společného podnikání (kolotoče) byl strýc manžela žalované, kterému byly peníze předány. Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] ve svém výslechu uvedla, že bydlí společně se synem [jméno] [příjmení], se toto jeví jako naprosto nevěrohodné, je nelogické, aby bylo zapotřebí volit pro předání prostředků prostředníka.

19. Soud tedy vzal za prokázané, že žalovaná s manželem kupovali a přestavovali nákladní vůz na obytný s cílem, že celá rodina, tedy žalovaná, [jméno] [příjmení] a jejich dcera, budou jezdit společně s rodinou [příjmení] v rámci společného podnikání. Vzhledem k tomu, že sami neměli finanční prostředky, kdy žalovaná uvedla, že ještě před uzavřením sňatku si vzala půjčku na svatbu ve výši 400.000 Kč, je věrohodné, že požádali o zapůjčení finančních prostředků příbuzné manžela žalované, s nimiž plánovali společné podnikání. Nebylo prokázáno, že by rodina žalované disponovala finančními prostředky, které by mohly být poskytnuty žalované, a to již s přihlédnutím k tomu, že jediný zdroj pravidelných příjmů v domácnosti rodiny [příjmení] byl příjem bratra žalované, dále pak rodičovský příspěvek žalované. Soudu se proto jeví jako nepravděpodobné a neprokázané, že by z této strany mohl být poskytnut větší finanční příspěvek manželům [příjmení]. Jako logický řetěz pak se soudu jeví to, co bylo prokázáno i výslechy svědků a připojenými spisy, tedy to, že nově založená rodina [příjmení] s cílem účastnit se na podnikání v zábavních atrakcích provozovaných rodinou [příjmení] si zakoupila nákladní vůz, který rekonstruovala na obytný vůz pro potřeby rodiny, s tímto záměrem pak byla sjednána také zápůjčka finančních prostředků od žalobkyně bez přesného sjednání termínu vrácení.

20. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

21. Podle 2393 o.z., neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

22. Podle § 693 o. z., záležitosti rodiny obstarávají manželé společně, nebo je obstarává jeden z nich.

23. Podle § 694 no.z., v běžných záležitostech rodiny právní jednání jednoho manžela zavazuje a opravňuje oba manžele společně a nerozdílně; to neplatí, sdělil-li manžel, který právně nejednal, předem třetí osobě, že s právním jednáním nesouhlasí. Také soud může na návrh manžela pro něho vyloučit následky budoucího právního jednání druhého manžela vůči třetím osobám. Taková opatření se netýkají právních jednání, jimiž manžel obstarává běžně nezbytné životní potřeby rodiny a jejích členů, zejména dětí, které nenabyly plné svéprávnosti. V ostatních záležitostech rodiny právní jednání jednoho manžela zavazuje a opravňuje oba manžele společně a nerozdílně, dal-li druhý manžel k právnímu jednání manžela souhlas; ustanovení § 692 odst. 2 se použije obdobně. Nedovolá-li se však manžel, který s právním jednáním druhého manžela nesouhlasí, pomoci soudu předem, může se dovolat neplatnosti takového právního jednání.

24. Vzhledem k výše uvedenému pak lze mít za prokázané, že částka 100.000 Kč byla poskytnuta žalované a jejímu manželovi [jméno] [příjmení] jako zápůjčka určená na přestavbu obytného vozu, kdy tato částka měla být následně vrácena bez bližšího určení termínu splatnosti. Tato finanční částka přišla do dispoziční sféry žalované.

25. Na základě skutečnosti, že manželství žalované a [jméno] [příjmení] v době přijetí částky 100.000 Kč i v době zaslání výzvy žalobkyně k vrácení částky trvalo a dosud trvá, kdy lze vzít za prokázané, že žalovaná byla o finančních prostředcích informována a nevyjádřila svůj nesouhlas, má soud za to, že se jednalo o společný dluh spadající do společného jmění manželů žalované a [jméno] [příjmení], nicméně vzhledem k zákonné solidaritě manželů pak postačí, je-li nárok uplatněn pouze vůči žalované, byť v konečném důsledku se dluh může promítnout do vypořádání společného jmění manželů.

26. Soud proto žalobě pro její důvodnost vyhověl.

27. Dále soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, kdy úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ust. § 142 o.s.ř.

28. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek 4.000 Kč, dále odměna advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy za jeden úkon právní pomoci činí odměna 5.100 Kč + 21% DPH, ve věci soud shledal účelně vynaložených 6 úkonů v plné sazbě (převzetí, příprava zastoupení, sepis žaloby, zastoupení u dvou jednání přesahujících 2 hodiny) dále pak odměnu za sepis výzvy k úhradě ve výši jedné poloviny, kdy tato je jednoduchou výzvou k plnění, tedy celkem 6,5 úkonů x 5.100 Kč + 21% DPH. Dále pak byl přiznán režijní paušál 300 Kč, ke každému úkonu, tedy 7 x 300 Kč + 21% DPH, dále náhrada za promeškaný čas na cestě k soudu a zpět ke dvěma jednáním na trase [obec] - [obec] – zpět za celkem 20 půlhodin času po 100 Kč + 21% DPH. Přiznáno bylo též cestovné ve výši celkem 7.024,29 Kč + 21% DPH, kdy náhrada za použití motorového vozidla k jednání dne 13. 8. 2020 činí při průměrné spotřebě PHM dle TP 14,2 /7,2 /9,8 (l/100km), ceně pohonných hmot BA 95B 32 Kč, sazbě základní náhrady za opotřebení vozu 4,2 Kč/km a délce cesty 474 km činí cestovné 3. 568,27 Kč + 21% DPH, za cestu k jednání dne 25. 1. 2021 pak cestovné činí při průměrné spotřebě PHM dle TP dle TP 14,2 /7,2 /9,8 (l/100km), ceně pohonných hmot BA 95B 27,8 Kč, sazbě základní náhrady za opotřebení vozu 4,4 Kč/km a délce cesty 474 km činí cestovné 3.456,02 Kč + 21% DPH. Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH činí 48.274,28 Kč, DPH 21% činí 9.297,61 Kč. Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH tak činí 57.571,89 Kč.