12 C 96/2019

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení se sídlem adresa o zrušení spoluvlastnictví pozemku a vypořádání

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parcelní číslo – orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře výměra, zapsané na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí, okres okres stát. instituce, stát. instituce.

II. Pozemek parcelní číslo se přikazuje do společného jmění manželů žalobců celé jméno žalobkyně a celé jméno žalobce, kteří jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému částku 334.750 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

IV. Žalobci jsou povinni nahradit státu náklady tohoto řízení ve výši 1.050 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu ve Znojmě.

V. Žalovaný je povinen nahradit státu náklady tohoto řízení ve výši 1.050 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu ve Znojmě.

1. Žalobou soudu podanou dne 28. 3. 2019 se žalobci domáhají zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s žalovaným. K odůvodnění uvedli, že jsou spoluvlastníky pozemku p. číslo v kat. ú. obec každá ze stran jednou polovinou, kdy mezi spoluvlastníky nedošlo k dohodě o způsobu užívání pozemku ani o vypořádání spoluvlastnictví. Žalobci jsou vlastníky pozemku sousedního p. číslo proto navrhovali buď odkoupení spoluvlastnického podílu, kdy žalovaný požadoval nepřiměřenou cenu, dále navrhli reálné rozdělení pozemku tak, aby jejich spoluvlastnický podíl na pozemku p. číslo vytvořil jeden funkční celek s pozemkem p. číslo případně rozdělení na dvě stejné poloviny severní a jižní, žalovaný však odmítl veškeré návrhy, případně požadoval pro ně tehdy nepřijatelnou cenu. Proto nezbývá, než se domáhat vyřešení sporu soudní cestou.

2. Žalovaný uvedl, že nabízené návrhy ze strany žalobců pro něj nebyly přijatelné. Navrhl reálné rozdělení pozemku na severní a jižní část tak, aby v jeho vlastnictví zůstala jižní část pozemku u silnice, takže by měl přístup z obecního pozemku p. číslo.

3. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobce A) celé jméno žalobce je vlastníkem pozemků p. číslo p. číslo mezi těmito pozemky leží pozemek sporný, jehož jsou žalobci A) a B) spoluvlastníky společně s žalovaným. Žalobci nabyli vlastnické právo k části sporného pozemku smlouvou kupní uzavřenou s předchozí vlastnicí jméno příjmení dne datum, žalovaný nabyl vlastnické právo k části spornému pozemku na základě smlouvy kupní uzavřené se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, dne datum.

4. Z korespondence soudu předložené bylo zjištěno, že mezi účastníky došlo k výměně názorů a korespondence týkající se reálného rozdělení pozemku a zrušení spoluvlastnictví, kdy žalovaný navrhoval reálné rozdělení pozemku, směnu pozemku p. číslo za pozemek ve vlastnictví žalobce A) p. číslo s oddělením části pozemku p. číslo tak, aby výměrou získal žalovaný rozměrově odpovídající parcelu, oddělení jihovýchodní poloviny do vlastnictví žalovaného, ten opakovaně trval na takovém rozdělení, aby měl přístup na pozemek ze silnice přes pozemek p. číslo ve vlastnictví obce.

5. Vzhledem k charakteru sporu pak soud nařídil setkání s mediátorem s cílem smírného vyřešení věci. Toto však nebylo úspěšné. Žalovaný nadále setrval na tom, že jediné pro něj přijatelné řešení je to, že pozemek bude rozdělen na severní a jižní polovinu a on se stane vlastníkem jižní poloviny tak, aby měl přístup z pozemku p. číslo který je ve vlastnictví obce a na němž je vjezd. Žalobci s tímto nesouhlasili, neboť severní část pozemku nemá přímý přístup z veřejné komunikace. V tomto směru se také obrátili na stát. instituce, odbor výstavby, s žádostí o stanovisko (č.l. 78 spisu), z něhož soud zjistil, že pro reálné rozdělení je třeba, aby nově vzniklé pozemky byly přístupné z veřejně přístupné komunikace.

6. Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že pozemek lze reálně rozdělit, cena jedné poloviny činí 334.750 Kč.

7. Z výpovědi žalobce příjmení) soud zjistil, že s manželkou zakoupili pozemek číslo za účelem hospodaření, druhá polovina byla ve vlastnictví právnická osoba anonymizováno. Měli zájem pozemek zakoupit celý, oslovili proto tento subjekt s návrhem na odkoupení, společnost byla ochotna pozemek prodat za 130 Kč za výměra. Pozemek p. číslo v současné době na základě nájemní smlouvy užívá ZD obec, to má v nájmu i pozemek p. číslo ZD obec obhospodařuje v této lokalitě ještě další pozemky o výměra anonymizováno 5 slov. Na sporný pozemek jezdí přes sjezd na pozemku p. číslo přes pozemek p. číslo je sjezd na pozemek p. číslo kde je dům žalobců, žalobce příjmení) mostek zbudoval svépomocí za cca 20.000 Kč. Sjezd ze silnice na pozemek p. číslo začal žalobce příjmení) vyřizovat, odbor dopravy byl tehdy ochoten souhlasit, nicméně uvázlo to na tom, že žalobci jsou pouze spoluvlastníkem tohoto pozemku a pro vyřízení by potřebovali plnou moc od žalovaného. S žalovaným se chtěli dohodnout v rámci mediačního řízení, to se však nezdařilo, neboť se tam žalovaný nedostavil, návrh sdělili jeho zástupci.

8. Obě strany poté prokázaly, že disponují finančními prostředky v hodnotě ceny jedné poloviny sporného pozemku.

9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že je třeba vyhovět žalobě a zrušit spoluvlastnictví obou stran k pozemku p. číslo k.ú. obec.

10. Podle § 1140 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Podle § 1143 o.z, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Podle § 1144 o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

13. Podle § 1147o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

14. V dané věci ze znaleckého posudku byly uvedeny tři varianty reálného rozdělení pozemku. Varianta I. a III. jsou variantami, které jsou v podstatě totožné, jedné se o podélné rozdělení pozemků na dvě poloviny – jedna sousedící podélně s pozemkem p. číslo druhá sousedící s pozemkem p. číslo kdy takto vzniknou v podstatě totožné pozemky. Pozemek sousedící s pozemkem p. číslo má přístup buď z pozemku p. číslo za podmínky zbudování mostku, nebo přes pozemek p. číslo přes vjezd ze silnice vybudovaný vlastními náklady žalobců, jednak ze severní strany z pozemku p. číslo za podmínky zatrubnění části odvodňovacího příkopu a zbudování cesty. Druhý takto vzniklý pozemek pak má přístup ze silnice pouze za podmínky zbudování vjezdu na tento pozemek ze silnice na pozemku p. číslo nebo ze severní strany z pozemku p. číslo s nutností zatrubnění části odvodňovacího příkopu a zbudování cesty.

15. Varianta rozdělení pozemku příčně – znalcem označení jako varianta II. – rozdělila stávající pozemek p. číslo na část přístupnou pouze z jižní strany z pozemku p. číslo s nutností zbudovat mostek nebo z pozemku p. číslo přes vjezd zbudovaný žalobci, druhý takto vzniklý pozemek je pak přístupný pouze číslo v šířce výměra m nebo z pozemku p. číslo s nutností zatrubnění části odvodňovacího příkopu a zbudování cesty.

16. Soud variantu II. považuje za nevhodnou s přihlédnutím k tomu, že zemědělská technika používaná při polních pracích je rozměrů takových, že přístup v šířce výměra m přes pozemek p. číslo který navíc nemá charakter cesty a je ve vlastnictví územní celek, je diskutabilní. Jakýkoli přístup přes pozemek p. číslo (opět ve vlastnictví územní celek) pak vyžaduje nutnost zatrubnění části odvodňovacího příkopu a zbudování cesty.

17. Soudu se jeví jako nejvhodnější vzhledem ke všemu výše uvedenému zrušit spoluvlastnictví a přikázat celý pozemek p. číslo k.ú. obec, do společného jmění žalobců A) a B), a to proto, že žalobce A) je vlastníkem pozemků p. číslo mezi kterými je položen pozemek p. číslo. Je pravdou, že zákon na první místo staví reálné rozdělení věci. V tomto případě soud přihlédl k tomu, že pokud by rozdělený pozemek vlastník chtěl sám obdělávat a užívat k zemědělské výrobě, pozemky při reálném oddělení by bez dalších nákladů neměly samostatný přímý přístup z vozovky. Z předložené fotodokumentace je zřejmé, že průjezd zemědělskou technikou přes sjezd z vozovky na p. číslo přes pozemek p. číslo který zbudovali na své náklady žalobci za účelem vjezdu do své nemovitosti, tedy do rodinného domu, ve kterém bydlí, je technicky obtížný. Soud musí při svých úvahách vzít na zřetel také to, aby do budoucna se předešlo možným sporům, které by mohly vzniknout v případě, že by vjezd zbudovaný žalobci na jejich náklady byl poškozen při průjezdu zemědělské techniky na pozemek p. číslo kdy z fotodokumentace je také zřejmé, že je zde umístěno dopravní značení, jemuž se třeba se vyhnout. V případě, že by došlo k reálnému rozdělení pozemku podélně, opět to vyžaduje stavební úpravy, které znamenají finanční výdaje, je třeba je též úředně zajistit, vyžaduje to také souhlas vlastníků pozemků dotčených takovými stavebními úpravami, který nelze bez dalšího předjímat. Na základě uvedeného se proto soud jeví jako nejjednodušší, nejschůdnější a nejekonomičtější zrušení spoluvlastnictví, přikázání pozemku do vlastnictví žalobců za finanční náhradu stanovenou znalcem, kdy v tomto směru již dříve byla ze strany žalovaného učiněna nabídka, že je ochoten pozemek prodat žalobcům za cenu 130 Kč výměra, což je cena nižší než cena stanovená nyní znaleckým posudkem, kterou soud uložil žalobcům žalovanému zaplatit. Soud má proto za to, že práva žalovaného nijak nebudou dotčena, neboť získá výhodnější cenu bez nutnosti vynakládat další výdaje na zpřístupnění pozemku a zajištění průjezdu zemědělské techniky na pozemek a do budoucna odpadnou jakékoli spory. Přihlédnuto bylo také k tomu, že žalovaný v dané lokalitě nemá další nemovitosti, tudíž i proto se soudu jeví jako vhodné, aby žalovaný obdržel finanční náhradu.

18. Na základě uvedeného pak bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II.

19. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení, kdy účastníci shodně uvedli, že nežádají navzájem náhradu nákladů řízení.

20. Ve sporu vznikly náklady řízení na straně státu v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku ve výši 8.100 Kč, kdy obě strany složily zálohu po 3.000 Kč, tyto zálohy byly použity k úhradě znalečného, dále pak ze státních prostředků byla vyplacena částka 2.100 Kč, z tohoto důvodu byla oběma stranám uložena povinnost nahradit státu 1.050 Kč.

21. Samostatným usnesením pak bude rozhodnuto o finančních záležitostech týkajících se řízení o předběžných opatřeních. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinní povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci tohoto rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu.