14 C 111/2017

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedou senátu JUDr Ing Petrem Slunským, Ph.D., Ph.D. jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; údaje o žalované anonymizováno název státního zastupitelství , IČO sídlem adresa státního zastupitelství ; údaje o žalované anonymizováno 7 slov sídlem adresa , obec a číslo o 30.000 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni jako přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou žalobkyni v souvislosti s trestním stíháním jejího syna [jméno] [příjmení] usnesením GIBS ze dne 3. 9. 2014 č. j. GI-TC-75-128/2014 částku 30.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky ode dne 18. 7. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 20. 7. 2017. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že žalobkyně je matkou [hodnost]. [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa]. Generální inspekce bezpečnostních sborů usnesením ze dne 3. 9. 2014 pod č. j. GI-TC-75-128/2014 zahájila trestní stíhání jejího syna žalobkyně pro přečin nedovoleného ozbrojování dle § 279 odst. 1 trestního zákoníku Trestní stíhání jejího syna bylo usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 5. 4. 2016 pod č. j. 3 T 161/2015-1422 zastaveno, neboť skutek nebyl shledán jako trestný čin a nebyl důvod k postoupení věci.

2. Nemajetkovou újmu žalobkyně spatřovala v tom, že jí měla být provedena dne 2. 9. 2014 v místě bydliště domovní prohlídka, kterou sledovali sousedé, těmto musela žalobkyně vysvětlovat důvody prohlídky, v důsledku této domovní prohlídky sousedé měli omezit komunikaci se žalobkyní a její dobré jméno takto bylo poškozeno. Žalobkyně byla domovní prohlídkou rozrušena, dělala si starosti jaký bude další osud jejího syna a jeho rodiny. Osobní život žalobkyně se tímto trestním stíháním změnil. Takto měla vzniknout žalobkyni nevratná nemajetková újma vzhledem k jejímu vysokému věku a porušení její domovní svobody. Žalobkyně ocenila tuto tvrzenou nemajetkovou újmu na částku 30 000 Kč a tuto žádala po žalované zaplatit včetně úroku z prodlení. Sklep byl prohlédnut, aniž by tam žalobkyně s nimi šla.

3. Z usnesení Generální inspekce bezpečnostních sborů, 17. oddělení Brno, pracoviště Brno, č. j. GI-TC-75-128/2014 ze dne 3. 9. 2014 soud nalezl, že tímto usnesením bylo zahájeno trestní stíhání [hodnost]. [jméno] [příjmení], narozeného [datum], pro trestný čin nedovolené ozbrojování podle § 279 odst. ze dne 3. 9. 2014 soud nalezl, že tímto usnesením bylo zahájeno trestní stíhání [hodnost]. [jméno] [příjmení], narozeného [datum], pro trestný čin nedovolené ozbrojování podle § 279 odst. 1 trestního zákoníku.

4. Strana žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, mimo jiné i z důvodu tvrzeného promlčení nároku, neboť za podstatnou skutečnost považuje, že domovní prohlídka proběhla dne 2. 9. 2014, přičemž nárok na náhradu nemajetkové újmy podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., promlčen za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však v době 10 let.

5. Z výzvy k náhradě škody v režimu zákona 82/1998 Sb., ze dne 17. 1. 2017 soud nalezl, že žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody u Ministerstva spravedlnosti České republiky, odboru odškodňování, žádost byla rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 11. 8. 2017 zamítnuta pod č. j. MSP-199/2017-ODSK/6.

6. Žalobkyně vyslechnuta jako účastnice řízení, sdělila, že trvá na tom, že jí byla v místě jejího bydliště na adrese [adresa žalobkyně], realizovaná domovní prohlídka, kdy přijeli pracovníci GIBS, nevzpomíná si, jak se představili, neukázali žádné povolení k domovní prohlídce a prohlíželi žalobkyni celý byt, prohlíželi obývací stěnu, všechno zpřeházeli, po sobě neuklidili, prohlíželi celý prostor bytu, obývací pokoj, kuchyň a koupelnu, skříně, vnitřní prostory a prohlídka trvala asi 15 minut, vůbec se se žalobkyní nebavili, na její dotazy uspokojivě neodpovídali, sdělili, že to je jejich věc. Žádná třetí úřední osoba přítomna nebyla, vše se odehrálo za přítomnosti její snachy a vnuka, kteří seděli v obývacím pokoji.

7. K samotnému úkonu domovní prohlídky žalobkyně soud nalezl, že trestní spis vztahující se k trestnímu stíhání [hodnost]. [jméno] [příjmení] sp. zn. 3 T 161/2015 neobsahuje žádný protokol o realizaci domovní prohlídky u žalobkyně, sama Generální inspekce bezpečnostních sborů sdělila soudu na konkrétní dotaz, že žádný protokol o takové domovní prohlídce neexistuje.

8. K věci byl vyslechnut svědek [hodnost] [titul]. [jméno] [příjmení], který měl domovní prohlídku údajně realizovat, sdělil, že byl požádán svými služebními kolegy z [obec], aby sepsal úřední záznam o podání vysvětlení žalobkyně, nevzpomíná si ani na domovní prohlídku ze dne 2. 9. 2014 u tehdy trestně stíhaného [hodnost]. [jméno] [příjmení] a kategoricky vyloučil, že by prováděl domovní prohlídky bez povolení soudu a bez zápisu do protokolu, takovýto postup považuje za vyloučený. Vzpomněl si, že se žalobkyní sepisoval v jejím bytě protokol o podání vysvětlení, v žádném případě však neprohlíželi žádné prostory bytu a do bytu byli pozváni.

9. Ve věci byl rovněž vyslechnut svědek [hodnost]. [jméno] [příjmení], příslušník GIBS, který sdělil, že si nevzpomíná ani na trestní stíhání [hodnost]. [jméno] [příjmení] a konfrontován s protokolem o domovní prohlídce u tehdy trestně stíhaného [hodnost]. [jméno] [příjmení] sdělil, že to je jeho podpis a že tedy byl u této domovní prohlídky, avšak kategoricky vyloučil, že by prováděl domovní prohlídku v jakémkoli obydlí, kde by neměl povolení soudu a kde by nebyl sepsán o věci protokol.

10. Ve věci byla vyslechnuta [jméno a příjmení] [celé jméno žalobkyně], manželka tehdy trestně stíhaného [hodnost]. [jméno] [příjmení] a snacha od žalobkyně. Tato sdělila, že byla přítomna domovní prohlídce částečně přímo, neboť seděla v obývacím pokoji u žalobkyně v bytě se svým nezletilým synem. Slyšela, jak provádějí pracovníci GIBS výslech a viděla, jak příslušníci GIBS otevírají v obývacím pokoji skříňky„ šahali, prohmatávali, zavřeli“. Svědkyně uvedla, že viděla, jak si příslušníci GIBS berou klíče od sklepa a viděla odcházet svoji tchýni s příslušníky do sklepa.

11. Pokud v žalobě bylo tvrzeno a žalobkyně trvala na tom, že jí byla provedena domovní prohlídka, soud z provedeného dokazování uvažovaných ve všech souvislostech nalezl, že oba svědci příslušníci GIBS kategoricky vyloučili provádění domovní prohlídky mimo povolení soudu, ostatně v trestním spise tehdy trestně stíhaného [hodnost]. [jméno] [příjmení] není žádný záznam o provedení domovní prohlídky, o jejím povolení. Pokud se týče výslechu žalobkyně a svědkyně (její snachy) tyto trvaly na tom, že domovní prohlídka realizována byla, avšak soud v jejich výpovědích našel rozpor, neboť svědkyně [jméno a příjmení] [celé jméno žalobkyně] tvrdila, že žalobkyně odcházela s vyšetřovateli do sklepa, o tomto však žalobkyně sama vypověděla tak, že do sklepa nešla, sama žalobkyně tvrdila, že jí byly věci zpřeházeny, aniž by byl proveden úklid. Svědkyně, snacha žalobkyně, potom tvrdila, že příslušníci GIBS věci pouze prohmatali. Soud jejich výpověď považuje za pochybnou nejen pro tento rozpor v jejich výpovědích, ale i pro vztah k věci samotné, neboť žalobkyně sama není povinna vypovídat pravdu pod sankcí trestního stíhání a svědkyni [jméno a příjmení] [celé jméno žalobkyně] v této souvislosti pro rozpor s výpovědí svědků považuje soud za podjatou, neboť na věci měla osobní zájem a sama byla účastnicí podobných řízení a pro její osobní vtažení a účast na trestním stíhání soud považuje její výpověď za tendenční, absence protokolu a záznamu o domovní prohlídce potom odpovídá podstatě § 55 trestního řádu, kdy trestní orgány jsou povinny sepisovat protokol o všech úkonech trestního stíhání, oba vyšetřovatelé byli ve shodě v tom, že takováto domovní prohlídka být provedena nemohla, sám trestní spis tuto domovní prohlídku nezmiňuje, mlčí o ní. Soud tedy vyloučil realizaci domovní prohlídky.

12. Pokud se týče další nemajetkové újmy žalobkyně, k tomuto soud míní, že principiálně nelze určit nemajetkovou újmu osoby blízké trestně stíhané osobě (30 Cdo 1019/2012), soud má za to, že žalobkyně nebyla přímo vtažena do trestního stíhání, soud nalezl pouze úřední záznam o podání vysvětlení žalobkyně, toto podání vysvětlení bylo provedeno v režimu § 158 odst. 6 trestního řádu, tento úřední postup žalobkyni k ničemu nezavazoval a sloužil vyšetřovateli pouze k orientaci o dalším postupu. Soud má za to, že samotné trestní stíhání syna nepřivodilo žalobkyni žádnou újmu na jejích právech, nesnížilo i osobní čest a důstojnost tak, jak má na mysli ustanovení § 13 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., navazující na obecné ustanovení § 3 a § 81 občanského zákoníku. Soud má rovněž za to, že samo prokázané podání vysvětlení, jakkoliv mohlo být žalobkyni nepříjemné je běžným policejním úkonem bez přímých důsledků na žalobkyni, toto samo není způsobilé způsobit újmu s nárokem na kompenzaci této újmy, ostatně samo podání vysvětlení je jediným prokázaným úkonem dotýkající se žalobkyně. Žalobkyně sama zůstala stranou úkonům trestního řízení proti jejímu synovi, nežila s ním v dotyčnou dobu ve společné domácnosti a sama starost o osud syna dle názoru soudu nezakládá nárok na úhradu nemajetkové újmy.

13. Na straně druhé soud vážil, že rozhodnutí soudu a úspěšnost řízení závisela na samotné ekvitní úvaze soudu, úvaze o spravedlivém řešení, sama žalobkyně byla motivována strachem o vlastního syna, a tedy soudu přišlo jako spravedlivé uplatnění ustanovení § 150 o.s.ř., kdy soud nepřizná zcela nebo zčásti náhradu nákladů řízení neúspěšnému účastníku řízení, obava o osud vlastního syna byla zde motivací natolik pochopitelnou, že soud tuto motivaci považuje za důvod hodný zvláštního zřetele.