14 C 132/2022

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Klaudingerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalobce a žalované 2) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobce a žalovaného o stanovení výživného pro zletilé dítě

I. Žalovaná 1) je povinna přispívat na výživu žalobce částkou 4 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobce, počínaje dnem 13. 12. 2022 nadále.

II. Dlužné, již splatné výživné od 13. 12. 2022 do 31. 3. 2023, ve výši 4 052 Kč je žalovaná 1) povinna zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované 1) přispívat žalobci další výživné ve výši 500 Kč měsíčně od 13. 12. 2022 nadále, se zamítá.

IV. Rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], jímž byla žalovanému 2) stanovena vyživovací povinnost pro tehdy nezletilého žalobce na částku 3 500 Kč měsíčně, se s účinností od 13. 12. 2022 nadále mění tak, že žalovaný 2) je povinen přispívat na výživu žalobce částkou 4 500 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobce.

V. Dlužné zvýšené již splatné výživné za dobu od 13. 12. 2022 do 31. 3. 2023 ve výši 3 613 Kč je žalovaný 2) povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 13. 12. 2022 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované 1) hradit mu výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně počínaje dnem podání žaloby a uložení povinnosti žalovanému 2) hradit mu výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně počínaje dnem podání žaloby. K odůvodnění uvedl, že žil do 1. 10. 2019 ve společné domácnosti s žalovanou 1), než ho vyhodila z domu, poté šel bydlet k žalovanému 2), který ho v říjnu 2022 také v opilosti vyhodil z domu. Od 1. 11. 2022 bydlí u bratra žalované 1). Žalobce vystudoval SOŠ [obec], [ulice], obor Mechanik instalatérských a elektronických zařízení s maturitou, v současné době studuje SOŠ [obec], [ulice], obor elektromechanik pro chladírenskou techniku, studium ukončí v červnu 2023. Jeho potřeby jsou zvýšeny studiem na střední škole, jeho výdaje jsou stravné 4 000 Kč měsíčně, jízdné 3 000 Kč měsíčně, poplatek za internet a telefon 1 000 Kč měsíčně, úrazové pojištění 600 Kč měsíčně, náklady na učební materiály 1 500 Kč za pololetí, hygienické potřeby, oblečení 2 000 Kč za pololetí.

2. V podání ze dne 24. 1. 2023 žalobce soudu sdělil, že od prosince 2022 bydlí opět u svého otce, čili žalovaného 2). Na podané žalobě trval.

3. Žalovaná 1) v písemném vyjádření uvedla, že žalobce nevyhodila, pouze mu dala na výběr. I když se žalobce odstěhoval k žalovanému 2), stále mu posílala peníze. Žalobce s ní nenavazuje žádný kontakt, když jí píše, tak jen skrz peníze. Ona mu volala, psala, má o něj zájem. Ani nevěděla, že se žalobce odstěhoval od žalovaného 2) ke svému strýci a poté se opět vrátil k žalovanému 2), dozvěděla se to později. Žalovaná 1) sdělila, že by žalobci platila od 3 500 Kč do 4 000 Kč měsíčně. Žalobci platí pojistku 773 Kč měsíčně a 600 Kč ročně za popelnice. Dále žalovaná 1) detailně vyčíslila své měsíční výdaje. Uvedla také, že finančně pomáhá svému otci, který je ležák a má diabetes 1. typu, kupuje mu hygienické potřeby, krémy, jídlo. O otce se stará její sestra, ona jí pomáhá.

4. Žalovaný 2) nárok žalobce na výživné v plném rozsahu uznal. V podání doručeném soudu dne 15. 2. 2023 pak uvedl, že s návrhem žalobce o stanovení výživného pro zletilé dítě souhlasí v plném rozsahu.

5. Závěrem žalobce navrhl, aby žalované 1) bylo stanoveno výživné ve výši 4 000 Kč a žalovanému 2) ve výši 4 500 Kč měsíčně.

6. Závěrem žalovaná 1) navrhla, aby soud rozhodl tak, aby byla povinna platit žalobci výživné 4 000 Kč měsíčně.

7. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

8. Z předloženého originálu rodného listu má soud za prokázané, že žalovaný 2) je otcem žalobce a žalovaná 1) je jeho matkou.

9. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že o výživném pro žalobce bylo naposledy rozhodováno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], jenž nabyl právní moci dne 21. 6. 2018, tímto rozsudkem bylo výživné stanovené otci, čili žalovanému 2), v částce 1 300 Kč měsíčně s účinností od 1. 1. 2018 zvýšeno na částku 3 500 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky. V době rozhodování soudu žalobce žil ve společné domácnosti se svojí matkou, ta byla zaměstnána, pobírala mzdu ve výši cca 16 000 Kč měsíčně, žalovaný 2) se věnoval výhradně své podnikatelské činnosti, ze které měl příjem cca 15 000 Kč až 20 000 Kč měsíčně, v té době nezletilý žalobce končil docházku na základní škole a nastupoval na střední školu.

10. Z oznámení [Finanční úřad] [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] ve [obec], ze dne 20. 1. 2023 vyplývá, že základ daně žalovaného 2) ve zdaňovacím období 2020 činil 287 974 Kč a ve zdaňovacím období 2021 činil 236 176 Kč.

11. Z potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] [anonymizováno] soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalované 1) v prosinci 2022 činil 27 564 Kč.

12. Z potvrzení o studiu a ze zprávy [škola] [anonymizována dvě slova] [obec], [ulice], [anonymizována dvě slova], ze dne 30. 1. 2023 bylo prokázáno, že žalobce nastoupil na střední školu dne 1. 9. 2022 do denního jednoletého zkráceného studia elektromechanik pro zařízení a přístroje, v prvním pololetí roku 2022 2023 prospěl s vyznamenáním, jeho chování je bezproblémové, za I. pololetí vykazuje 92 hodin omluvené absence. Školné se neplatí, žalobce není ubytován v domově mládeže, od září 2022 byl 3x na obědě, cena za jeden oběd je 40 Kč. Žáci si učebnice nekupují, za školní pomůcky mohl uhradit cca 2 000 Kč. Ochranné pomůcky dostávají žáci zdarma od školy, pracovní nářadí si nehradí. Žalobce musí zaplatit kurz pájení v ceně 2 100 Kč a kurz F1 plyny v ceně 2 400 Kč.

13. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že aktuálně bydlí u žalovaného 2), za ubytování mu nic neplatí. Nemá stálou brigádu, někdy dostane od školy 200 Kč nebo 400 Kč za praxi, záleží, kam je škola pošle. Do školy dojíždí, ráno vstává brzy do školy a vrací se pozdě domů, o víkendech se učí nebo pracuje na zahradě. Studium má do června letošního roku, pak půjde pracovat k žalovanému 2) do firmy. V průměru za cestovné zaplatí do 100 Kč denně. Jídlo si kupuje sám, vaří si, měsíčně za stravu zaplatí asi 3 700 Kč. Platí si životní pojištění ve výši 600 Kč měsíčně, ve škole platí jen za pomůcky a SRPŠ ve výši 320 Kč na začátku školního roku, školné se neplatí. Nevlastní nic cenného, nemá dluhy ani exekuce, nemá žádnou vyživovací povinnost. Je zdravý. S žalovanou 1) se moc nevídá, když jí volá, tak buď nemá čas nebo spí. Když mu volá žalovaná 1), tak jí volá zpět třeba za 4 dny a ona to potom nezvedá. Od podání žaloby mu žalovaná 1) posílá 2 800 Kč měsíčně. Bude schopen se s žalovanou 1) dohodnout na tom, aby mu posílala 4 000 Kč měsíčně.

14. Z účastnické výpovědi žalované 1) soud zjistil, že pracuje jako mistrová ve [právnická osoba], [obec], s průměrným měsíčním příjmem od 27 000 Kč do 24 000 Kč, záleží na zakázkách a přesčasech. Jiný příjem nemá. Přispívá příteli 2 360 Kč na bydlení, dále má ve vlastnictví byt a za společné prostory platí 740 Kč, v bytě bydlí nejstarší syn, nájem ji neplatí. Dále platí internet a paušál ve výši 1 200 Kč, pojištění 750 Kč, jízdné za auto a za vlak do 4 000 Kč, za půjčku 950 Kč. Za jídlo platí 2 000 Kč až 2 500 Kč. Žalobci platí měsíčně 773 Kč za pojištění, nemůže ho ukončit, dokud žalobce nenahlásí svoje číslo konta. Dále platí za popelnice za sebe a za žalobce 600 Kč ročně, finančně přispívá tatínkovi, teď platila pohřeb matky ve výši 45 000 Kč. Kromě bytu vlastní osobní automobil a garáž. Na další půjčku hradí 3 600 Kč měsíčně, zbývá doplatit cca 200 000 Kč. Kromě žalobce nemá další vyživovací povinnost, je zdravá. Od té doby, co se žalobce odstěhoval k otci, to mezi nimi není jako dřív, když jí volá, tak mu to nestačí vzít nebo je v práci, když mu volá ona, tak jí to taky nebere nebo se neozve. Souhlasí s částkou výživného 4 000 Kč měsíčně. V lednu, v únoru a v březnu žalobci poslala 2 800 Kč a v prosinci 2022 částku 2 000 Kč.

15. Podle § 910 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

16. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

17. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

18. Podle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

19. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

20. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

21. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána v převážné části důvodně za období od podání žaloby, tj. od 13. 12. 2022. Žalobce se po obou žalovaných domáhal placení výživného v částce 4 500 Kč měsíčně. Ve vztahu k žalovanému 2) soud žalobě zcela vyhověl, ve vztahu k žalované 1) byla žalobci přiznána částka výživného 4 000 Kč, na které se účastníci shodli, ohledně zbývající částky 500 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

22. Při rozhodování o vyživovací povinnosti žalovaných soud vyšel ze zákonných kritérií, zkoumal odůvodněné potřeby žalobce a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinné matky a otce. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se soustavně připravuje na výkon svého budoucího povolání, neboť je studentem [škola] [anonymizována dvě slova] [obec], [ulice], příspěvkové organizace, jednoletého zkráceného oboru elektromechanik pro zařízení a přístroje. V souvislosti se studiem má žalobce začátkem školního roku zvýšené výdaje za učební pomůcky a poplatky, v průběhu roku za každodenní dojíždění do školy, dále si musí hradit odborné kurzy. Žalobce je zdravý, má běžné potřeby odpovídající jeho věku. Soud přihlédl ke studijním výsledkům žalobce, jakož i k jeho docházce a dospěl k závěru, že žalobce se studiem řádně připravuje na budoucí povolání a prozatím není schopen se sám živit, trvá proto vyživovací povinnost žalovaných. Oproti poslednímu rozhodování soudu došlo k podstatné změně okolností, kdy žalobce nyní bydlí u svého otce, čili žalovaného 2). Je tedy na místě stanovit vyživovací povinnost matce, čili žalované 1), které doposud nebyla rozhodnutím soudu určena, neboť matka o žalobce v minulosti osobně pečovala. Pokud jde o výši výživného 4 000 Kč, na této se žalobce a žalovaná 1) shodli. Soud pak neměl potřebu dohodnuté výživné modifikovat, neboť tato částka odpovídá odůvodněným potřebám žalobce, jakož i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalované 1), která je zaměstnána a dosahuje průměrného měsíčního čistého příjmu ze zaměstnání v rozmezí mezi 24 000 Kč až 27 000 Kč a nemá jinou vyživovací povinnost. Ve zbývající části 500 Kč byla žaloba zamítnuta.

23. Pokud jde o vyživovací povinnost žalovaného 2), ta mu byla naposledy stanovena rozhodnutím soudu ve výši 3 500 Kč, a to v době, kdy žalobce končil základní školní docházku a nastupoval na střední školu. Nyní žalobce studuje navazující střední školu, je tedy nepochybné, že nejen plynutím času, ale i studiem střední školy se potřeby žalobce navýšily. Byť žalovaný 2) v současné době poskytuje žalobci bydlení, tak z účastnické výpovědi žalobce vyplynulo, že veškeré další výdaje, jako např. stravu, jízdné si žalobce hradí sám. Z uvedených důvodů soud rozhodl o zvýšení výživného na částku 4 500 Kč, se kterou žalovaný 2) výslovně souhlasil. Žalovaný 2) se stále věnuje své podnikatelské činnosti, dle zjištěné výše jeho příjmů je v jeho možnostech a schopnostech žalobci hradit výživné ve výši 4 500 Kč.

24. Výživné bylo žalobci přiznáno ode dne podání žaloby, tj. od 13. 12. 2022. Žalovaným proto vznikl nedoplatek na výživném za období od 13. 12. 2022 do 31. 3. 2023. Ve vztahu k žalované 1) činí nedoplatek částku ve výši 4 052 Kč. Mezi žalobcem a žalovanou 1) nebylo sporu o tom, že žalovaná 1) v prosinci 2022 žalobci zaplatila 2 000 Kč, v lednu, únoru a v březnu 2023 vždy částku 2 800 Kč. Nedoplatek za prosinec 2022 proto činí 452 Kč (za 19 dní byla žalovaná 1) povinna hradit 2 452 Kč – 2 000 Kč), za leden, únor a březen 2023 vždy po 1 200 Kč (4 000 Kč – 2 800 Kč), tj. celkem 4 052 Kč. Ve vztahu k žalovanému 2) soud zohlednil, že žalobci již bylo pravomocným a vykonatelným soudním rozhodnutím přiznáno výživné ve výši 3 500 Kč, pro tuto částku tedy žalobce disponuje exekučním titulem a může se případně domáhat výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce. Nedoplatek výživného je tedy tvořen částkou 1 000 Kč měsíčně, o kterou bylo výživné zvýšeno, za prosinec 2022 nedoplatek činí 613 Kč (19 dní), za leden, únor, březen 2023 vždy po 1 000 Kč, celkem tedy 3 613 Kč. Splatnost nedoplatků soud stanovil do 30 dnů od právní moci rozsudku, neboť má za to, že je v možnostech žalovaných tuto lhůtu dodržet.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ani jedné ze stran náklady nevznikly, proto nebyly ani přiznány.