Okresní soud ve Znojmě · Rozsudek

14 C 132/2024

č. j. 14 C 132/2024-64

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-07-31 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSZN:2024:14.C.132.2024.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Klaudingerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 30 991,10 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 991,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 991,10 Kč od 20. 4. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 22. 4. 2024 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dlužné částky 30 991,10 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty za porušení smluvní povinnosti ze Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní, jako zapůjčitelem, a žalovaným, jako vydlužitelem. Žalobkyně svůj nárok zdůvodnila tím, že na základě uvedené smlouvy žalovanému dne , datum, poskytla zápůjčku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný poskytnutou zápůjčku nesplácel řádně, proto došlo k jejímu zesplatnění, čímž vznikla nová jistina zápůjčky sestávající se z nesplacené jistiny zápůjčky a běžného úroku zápůjčky ve výši 54 876 Kč. Zesplatnění zápůjčky bylo žalovanému oznámeno dne 2. 6. 2019. V souladu s čl. 6.7. smlouvy se žalovaný pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky až do jejího zaplacení. Žalovaný své závazky ze smlouvy i přes výzvy žalobkyně neplnil, proto bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, v němž Okresní soud ve Znojmě, Anonymizováno, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , nároku žalobkyně plně vyhověl a žalovaného mimo jiné zavázal k úhradě smluvní pokuty dle bodu 6.7. smlouvy v částce 9 557,56 Kč a také smluvní pokuty za prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny zápůjčky dle bodu 6.4. smlouvy ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za dobu do 3. 12. 2019. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny trvalo i po 3. 12. 2019, žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.7. smlouvy i za následující období. Předžalobní výzvou ze dne 3. 4. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 50 303 Kč od 4. 12. 2019 do 14. 5. 2021 a 0,1 % denně z částky 46 661 Kč od 15. 5. 2021 do 3. 4. 2024. Vedle dlužné částky 30 991,10 Kč žalobkyně požadovala také zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při jednání soudu dne 31. 7. 2024 pak žalobkyně opravila svá skutková tvrzení tak, že smluvní pokuta je počítána pouze do 17. 8. 2021, kdy došlo k úhradě celé jistiny.

2. V podání ze dne 24. 6. 2024 se žalobkyně vyjádřila ke způsobu ověření úvěruschopnosti žalovaného. Poukázala na to, že žalovaný smlouvu o zápůjčce uzavřel jakožto podnikající fyzická osoba, když ve smlouvě uvedl své identifikační číslo a sídlo a v době uzavření smlouvy byl držitelem platného živnostenského oprávnění. Závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaný tudíž není vztahem spotřebitelským, a proto nelze uvažovat o neplatnosti smlouvy pro rozpor s ustanoveními na ochranu spotřebitele. V této souvislosti žalobkyně odkazovala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, č. j. 101 VSPH 803/2018-58, případně na další rozhodnutí téhož soudu, a to rozsudek sp. zn. 101 VSPH 80/2019 ze dne 7. 3. 2019, či na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 705/2017.

3. Soud ve věci elektronický platební rozkaz nevydal a nařídil jednání.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě výsledku provedeného dokazování.

5. Ze Smlouvy o podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, soud zjistil, že ji uzavřeli žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel dne , datum, v , adresa, . Jedná se o formulářovou smlouvu, do níž byly doplněny údaje o vydlužiteli a sjednané parametry poskytované zápůjčky. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému, jenž byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, datem narození i identifikačním číslem, zápůjčku ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 24 876 Kč, celková dlužná částka činila 54 876 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit ve 12měsíčních splátkách po 4 573 Kč. Jako účel zápůjčky bylo ve smlouvě uvedeno: investiční zápůjčka. V oddílu II. bodu 6.7. smlouvy si smluvní strany pro případ prodlení vydlužitele se zaplacením nové jistiny zápůjčky sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení vydlužitele s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení.

6. Dopisem ze dne 2. 6. 2019 žalobkyně žalovanému oznámila, že došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, a vyzvala jej k úhradě dosud nesplacené části zápůjčky, běžných úroků a smluvních pokut ve výši 56 201 Kč.

7. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 4. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty za dobu od 4. 12. 2019 do data sepsání předžalobní výzvy v částce 30 991,10 Kč.

8. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , zejména z rozsudku pro zmeškání ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 15. 4. 2020, bylo zjištěno, že v daném řízení soud podané žalobě vyhověl v celém rozsahu a tímto rozsudkem zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 64 203 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 64 203 Kč od 3. 12. 2019 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 9 557,56 Kč a náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč. Předmětem daného řízení byly nároky žalobkyně z totožné Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , která je předmětem i tohoto řízení. Z odůvodnění rozsudku pro zmeškání bylo zjištěno, že žalobkyně se v daném řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny 50 303 Kč a smluvních pokut v částkách 1 325 Kč, 12 575,75 Kč a smluvní pokuty ode dne 20. 8. 2019 do dne podání žaloby ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 9 557,56 Kč, žaloba byla sepsána dne 3. 12. 2019.

9. K prokázání přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila fotokopii občanského průkazu (č. l. 32 – 33 p. v.), jíž toliko prokázala, že byla ověřena totožnost žalovaného, a výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku s údaji platnými ke dni 14. 2. 2019 (č. l. 37), z nichž se podává, že žalovaný byl k tomuto datu držitelem živnostenského oprávnění pro předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, měl přidělené IČO: , IČO, , živnostenské oprávnění vzniklo 10. 5. 2018 a jeho platnost byla na dobu neurčitou.

10. Dále měl soud k dispozici Kartu klienta (č. l. 47), z níž zjistil, že poskytnutá částka 30 000 Kč byla žalovanému vyplacena dne 15. 2. 2019, celkem bylo splaceno 118 810,61 Kč, zbývá doplatit 38 406,81 Kč. Z předloženého výpočtu smluvní pokuty (č. l. 48–54) se podává, že ke dni 17. 8. 2021 smluvní pokuta činila 30 991,10 Kč.

11. Dále byl soudu předložen úplný výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 98914, zrušené obchodní korporace , právnická osoba, (č. l. 44). Soud z tohoto listinného důkazu neučinil žádná skutková zjištění významná pro toto řízení, neboť v době uzavření smlouvy o zápůjčce žalovaný nebyl jednatelem této společnosti s ručením omezeným, jako jednatel byl zapsán až 29. 8. 2019.

12. Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

14. Podle § 2 odst. 2 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

15. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není oprávněný a žaloba tudíž nebyla podána důvodně. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla tzv. adhezním způsobem uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z., v níž si smluvní strany mimo jiné v oddílu II. bodu 6. 7. sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny zápůjčky (dle bodu 6. 4. smlouvy) ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení vydlužitele s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá zaplacení smluvní pokuty podle uvedeného ustanovení smlouvy z nové jistiny za období od 4. 12. 2019 do 17. 8. 2021, kdy tvrzeně došlo k úplnému zaplacení nové jistiny. Nelze odhlédnout od toho, že nároky žalobkyně ze Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, již byly žalobkyni pravomocně přiznány v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , v němž soud uznal nároky žalobkyně na zaplacení nové jistiny i smluvních pokut v částkách 1 325 Kč, 12 575,75 Kč a 9 557,56 Kč a žalovaného zavázal k jejich úhradě. To znamená, že žalobkyni byl již v předchozím soudním řízení za porušení smluvních povinností žalovaného vyplývajících z předmětné smlouvy o zápůjčce pravomocně přiznán nárok na smluvní pokuty v celkové výši 23 458,31 Kč. V této projednávané věci se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty za následující období ve výši 30 991,10 Kč. Pokud by soud nárok žalobkyně uznal, činila by celková výše smluvních pokut 54 449,41 Kč, tj. téměř 2x tolik, než je výše poskytnuté zápůjčky. V řízení přitom bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč, na níž již bylo celkem splaceno 118 810,61 Kč. V tomto případě lze chování žalobkyně označit za typické chování nebankovního poskytovatele úvěrů, jehož cílem je dosáhnout co největšího zisku ze sankcí za prodlení dlužníka. Právě pro takové chování byla rozšířena ochrana před nepřiměřenými sankcemi za nesplácení úvěrů poskytovaná do té doby podle zákona o spotřebitelském úvěru jen spotřebitelům i na podnikající fyzické osoby. Stalo se tak zákonem č. 186/2020 Sb., účinným od 24. 4. 2020. Tímto zákonem bylo do zákona o spotřebitelském úvěru vtěleno ustanovení § 122 odst. 5, podle kterého v případě úvěru poskytnutého fyzické osobě, která není spotřebitelem, nesmí souhrn výše smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby. V projednávaném případě byla žalovanému přenechána peněžní částka 30 000 Kč, její součin s číslem 0,5 tedy představuje 15 000 Kč. Podle platné právní úpravy by tedy žalobkyně neměla právo na vyšší částku úhrnu smluvních pokut, než je částka 15 000 Kč. V projednávané věci se žalovaný ocitl v prodlení se splácením peněžité zápůjčky ještě před účinností zákona č. 186/2020 Sb., tj. před 24. 4. 2020, právní úpravu provedenou tímto zákonem tedy nelze na daný případ aplikovat. Soud však nemůže přehlížet účel tohoto zákona a úmysl zákonodárce směřující k zabránění predátorského úvěrování, kdy nebankovní poskytovatelé úvěrů dosahují zisku ze sankcí za prodlení dlužníků a nepočítají s řádným splácením dluhů. Takto popsané nežádoucí chování soud spatřuje i v projednávaném případě, ve kterém žalobkyně novou žalobou uplatňuje další nárok na smluvní pokutu ze stejné smlouvy o zápůjčce jako v předchozím soudním řízení, byť za jiné období, přestože se jí z této smlouvy již dostalo plnění (118 810,61 Kč), jenž několikanásobně (téměř 4x) převyšuje poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyně tak navyšuje svůj zisk uplatňováním sankcí, prodlužuje prodlení žalovaného a znemožňuje mu úplné splacení jeho dluhu. Podle přesvědčení soudu nemůže takové chování žalobkyně požívat právní ochrany, neboť porušuje principy dobrých mravů. Soud tedy přistoupil k užití korektivu dobrých mravů, jenž se uplatní i ve vztazích mezi podnikateli (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021 sp. zn. 23 ICdo 56/2019), neboť podle názoru nalézacího soudu shora popsané zjištěné skutkové okolnosti projednávaného případu zcela výjimečně odůvodňují jeho užití. Soud při využití korektivu dobrých mravů zohlednil aktuální platnou právní úpravu a za důvodný shledal nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty pouze ve výši 15 000 Kč (tj. ½ z částky 30 000 Kč), přičemž v předchozím řízení vedeném u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , spisová značka, již žalobkyni bylo pravomocně přiznáno právo na smluvní pokutu ve výši 23 458,31 Kč. Proto nárok žalobkyně na zaplacení další smluvní pokuty ve výši 30 991,10 Kč uplatněný v tomto řízení již není důvodný.

17. Pouze okrajově soud podotýká, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat skutečný účel poskytnuté zápůjčky. Soud nemá za prokázané, že žalovaný poskytnuté finanční prostředky skutečně použil ke své podnikatelské činnosti. Nebylo tedy postaveno najisto, zda žalovaný byl při uzavírání smlouvy o zápůjčce v postavení podnikatele nebo spotřebitele. V tomto ohledu však soud z důvodu nadbytečnosti a zbytečného prodlužování řízení žalobkyni nepoučoval ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť by zjištění o tom, zda žalovaný smlouvu uzavřel v postavení podnikající fyzické osoby nebo spotřebitele, na jeho rozhodnutí ve věci nemělo vliv. Nárok žalobkyně soud nepovažuje za oprávněný v obou případech. Zjištěný skutkový stav byl proto zcela dostačující pro rozhodnutí ve věci.

18. Ze shora uvedených důvodů soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítl.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Vzhledem k tomu, že v řízení zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.