14 C 21/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Klaudingerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 5. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 600 Kč k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou doručenou soudu dne 13. 4. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 1 500 Kč s úrokem z prodlení. Uvedl, že dne datum bylo vozidlo registrační značka, jehož provozovatelem je žalovaný, odstraněno z ulice Turgeněvova v Brně, neboť stálo v místě, na kterém bylo silničním správním úřadem rozhodnuto o dočasném zákazu stání silničních vozidel z důvodu údržby (blokové čištění). Vozidlo bylo odvezeno na jiné, vhodnější místo v lokalitě blokového čištění a po ukončení vráceno zpět firmou právnická osoba, IČO, na náklad provozovatele vozidla, který činí 1 500 Kč. Žalobce fakturovanou částku uhradil, nyní žádá její zaplacení po žalovaném. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z protokolu o provedení technického úkonu/zpětného odtahu v místě vozidla soud zjistil, že dne 11. 11. 2020 v 8:37 hod. v Brně bylo odstraněno vozidlo registrační značka, značka vozidla jméno. Výzvou ze dne 18. 12. 2020 byl žalovaný vyzván, jakožto provozovatel vozidla, k úhradě nákladů spojených s odtahem předmětného vozidla. Podle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Podle § 19b odst. 2 věty první zákona o pozemních komunikacích, bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Z tvrzení žalobce doložených listinnými důkazy má soud za prokázáno, že v době, kdy žalobce dočasně zakázal stání silničních vozidel, stálo vozidlo žalovaného na místě zákazu. Žalobce zařídil dočasné odstranění tohoto vozidla, společnosti, která toto provedla, úkon zaplatil a k úhradě vynaložených nákladů vyzval žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci dlužnou částku neuhradil, zavázal ho soud k její úhradě rozsudkem. Úrok z prodlení soud přiznal v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl, a to ve výši zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. 2krát režijní paušál po 100 Kč za úkony: výzva, návrh ve věci samé, celkem 600 Kč. Přestože žalobce požadoval po žalovaném také zaplacení náhrady nákladů advokáta, nepovažuje je soud za účelně vynaložené, neboť žalobce je velkým krajským městem, které má své specializované orgány a odborný aparát, a podaná žaloba přestavuje běžnou agendu při správě městského majetku, kterou by měl žalobce zabezpečit svými pracovníky. Náklady vynaložené na zastoupení advokátem v tomto řízení tak soud nepovažuje za účelně vynaložené a jejich náhradu proto žalobci nepřiznal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.