14 C 22/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Klaudingerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 374 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 374 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 374 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 600 Kč k rukám žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, na účet Okresního soudu ve Znojmě, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou soudu podanou dne 13. 8. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 374 Kč s příslušenstvím a odkazem na ust. § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, neboť žalovaný byl dne [datum] převezen do protialkoholní záchytné stanice [obec], [ulice a číslo], k převozu byl použit služební dopravní prostředek, bylo najeto 60 km, náklady na převoz byly vyúčtovány v celkové výši 374 Kč. U žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky, ovšem bezvýsledně. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě předložených důkazů. Z formuláře„ Doprava osoby do záchytné stanice“ soud zjistil, že žalovaný byl služebním vozidlem za přítomnosti policistů dopraven dne [datum] do záchytné stanice [obec], [ulice a číslo] [název nemocnice] [anonymizováno] potvrdila přijetí žalovaného na protialkoholní záchytnou stanici dne [datum]. Podle § 24 odst. 2 a 3 zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a žalovaný dluží žalobci částku 374 Kč za dopravu do protialkoholní záchytné stanice. Nárok žalobce žalovaný žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Včasným neuhrazením žalované částky se žalovaný dostal do prodlení a ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tak žalobci náleží úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl, a to ve výši paušální náhrady 2krát 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za úkony: předžalobní upomínka a podání žaloby, celkem 600 Kč. Soudní poplatek soud uložil zaplatit žalovanému podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., podle něhož, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek žalovaný. V dané věci činí soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) sazebníku částku 1 000 Kč.