Okresní soud ve Znojmě · Rozsudek

14 C 250/2024

č. j. 14 C 250/2024-67

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-09 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSZN:2025:14.C.250.2024.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Klaudingerovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro 672 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 672 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 672 000Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 1 452 Kč k rukám žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 26 880 Kč na účet Okresního soudu ve , adresa, č. ú. , č. účtu, , v. s. , číslo, .

1. Žalobou soudu podanou dne 21. 10. 2024 se žalobce domáhal zaplacení částky 672 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že jako likvidační správce v pozůstalosti po zůstavitelovi , jméno FO, žádá o vydání bezdůvodného obohacení, částky 672 000 Kč, která tvoří majetek likvidační podstaty. Částka byla vyplacena na základě kupní smlouvy ze dne , datum, prostřednictvím advokátní úschovy , tituly před jménem, , jméno FO, , v souvislosti s uzavřenou smlouvou o zápůjčce ze dne , datum, . Z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v , soud, ze dne , datum, , č. j. (72) , incidenční spisová značka, pak plyne, že kupní smlouva je zdánlivým právním jednáním. Dále z odůvodnění zmiňovaného rozsudku vyplývá, že by bylo prokázáno, že zápůjčku paní , jméno FO, obdržela, a protože se jedná o smlouvu reálnou, k platnosti by bylo třeba, aby dlužnice částku skutečně obdržela. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení částky výzvou k vydání částky ve výši 672 000 Kč dne 16. 7. 2024, která byla žalovanému doručena 19. 7. 2024.

2. Ve věci byl dne 19. 9. 2024 vydán EPR, tedy návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno. Proti tomuto EPR podal žalovaný včasný odpor.

3. V odůvodnění odporu ze dne 5. 11. 2024 žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce uvedl, že nárok neuznává, a to ani z části. žalovanému není zřejmé, z jakého důvodu mu výše uvedená povinnost vznikla. Pokud by někdo mohl uplatňovat nárok planoucí ze zdánlivého právního jednání po žalovaném, byla by to paní , jméno FO, . Dále se žalovaný vyjadřuje k § 2995 o. z., resp. k pojmu lest a úmysl. Závěrem žalovaný uvedl, že má za to, že žalobce není aktivně legitimován k uplatnění výše zmíněného nároku.

4. Dále se žalobce vyjádřil dne 13. 12. 2024 kdy uvedl, že námitky žalovaného jsou neopodstatněné, Žalovaný byl řádně vyzván s uvedením toho, proč je po něm částka požadována. Žalobce neměl důvod částku požadovat po paní , jméno FO, , resp. aby paní , jméno FO, částku požadovala po žalovaném, je to žalovaný, který se obohatil, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu. S ohledem na žalobní tvrzení je žalobce přesvědčen o tom, že je ve věci aktivně legitimován.

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, byl žalobce v plném rozsahu osvobozen od soudních poplatků. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

6. Z usnesení Okresního soudu ve , soud, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že tímto usnesením byla stanovena obvyklá cena pozůstalosti, byla nařízena likvidace pozůstalosti a jako likvidační správce byl jmenován žalobce.

7. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dluhu výzvou ze dne 16. 7. 2024, žalovanému byla tato výzva doručena dne 19. 7. 2024.

8. Z rozsudku Krajského soudu v , soud, ze dne , datum, č. j. (72) , incidenční spisová značka, bylo zjištěno, že předmětná žaloba v této věci byla zamítnuta s odůvodněním, že při uzavírání kupní smlouva ze dne , datum, , na základě, které se stal zůstavitel (, jméno FO, ) vlastníkem předmětné jednotky, nebyla zjevně ze strany dlužnice (paní , jméno FO, ) projevena vážná vůle a toto jednání je pak zdánlivým právním jednáním ve smyslu § 554 o. z., ke kterému se nepřihlíží. Dále z odůvodnění rozsudku vyplývá, že v daném řízení nebylo prokázáno, že by dlužnice (paní , jméno FO, ) obdržela zápůjčku ve výši 620 000 Kč, kdy smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou a k její platnosti by bylo třeba, aby tyto prostředky dlužnice skutečně obdržela, což se nestalo.

9. Z pokynu dle § 216 odst. 2 z. ř. s. ze dne 8. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobce dostal od Okresního soudu ve Vyškově pokyn, že jako likvidační správce má za majetek, který patří do likvidační podstaty nadále pokládat pohledávku ve výši 672 000 Kč za panem , Jméno žalovaného, (žalovaný), sepsanou v části IV. Pohledávky pod Položkou č. , hodnota, v Seznamu majetku patřícího do likvidační podstaty, dále jen „pohledávka“. Likvidační správce má i nadále pokračovat ve vymáhání pohledávky. V pokynu bylo dále uvedeno, že na základě známých informací a listin obsažených v dědickém spise má soud za to, že předmětná pohledávka má reálný základ, její vymáhání není svévolným uplatňováním práva. Upuštění od vymáhání předmětné pohledávky by mohlo poškodit do likvidace přihlášené věřitele zůstavitele.

10. Z transakční historie (č. l. 43) bylo prokázáno, že dne 12. 12. 2014 pan , jméno FO, (zůstavitel) zaslal na účet úschov advokáta , jméno FO, částku ve výši 720 000 Kč. Téhož dne byla z účtu odeslána částka ve výši 672 000 Kč na účet žalovaného.

11. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, se podává, že tato byla uzavřena mezi žalovaným na straně zapůjčitele s , jméno FO, na straně vydlužitele. Celkem částka k vrácení pak byla uvedena v čl. II. smlouvy v bodě 1, a to ve výši 672 000 Kč. Jak z rozhodnutí Krajského soudu v Brně výše zmíněného, tak ze samotného vyjádření žalovaného nebyla tato smlouva nikdy realizovaná, tedy, že žalovaný nikdy fakticky uvedenou částku paní , jméno FO, nepůjčil.

12. Z účastnické výpovědi žalovaného dne 31. 3. 2025 vyplynulo, že to dle tvrzení žalovaného bylo celé tak, že on s panem , jméno FO, byl velmi dobrý kamarád, proto se taky stalo následně, co se stalo. On ho požádal, jestli by mu mohl půjčit peníze paní , jméno FO, s tím, že on by jí to půjčil sám, ale nechce tam figurovat z nějakých důvodů, které už dneska neví, prostě chtěl, aby to nepůjčoval on, aby to půjčil někdo jiný, tak se obrátil na něho, jelikož jsme se v té době znali už asi 15 let, takže v tom neviděl v tu chvíli nic špatného. Ty peníze byly z větší části pana , jméno FO, , takže on mu ty peníze poskytl, následně teda ta smlouva o té výpůjčce byla takhle udělaná a vrátil mu ty peníze prostřednictvím té advokátní úschovy. Poté, co mu přišly na účet, ty peníze vybral a v hotovosti mu je dal zase zpátky ty, co on mu dal na tuhle transakci a na tuhle smlouvu. Takže peníze se půjčily, peníze se mu vrátily a zase se vrátily panu , jméno FO, . Jestli peníze pan , adresa, předal, neví. Část peněz si nechal, protože byly jeho.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Po provedeném řízení má soud za to, že žaloba byla podána zcela důvodně. Soud nesouhlasí s námitkou žalovaného, že žalobce není ve věci aktivně legitimován. Částka ve výši 672 000 Kč byla vyplacena z prostředků zůstavitele , jméno FO, prostřednictvím advokátní úschovy na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . O této kupní smlouvě pak bylo pravomocně rozhodnuto, že jde o zdánlivý právní úkon. Za dané situace je tak jistě žalobce, jako likvidační správce pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, aktivně legitimován k podání této žaloby. Ke smlouvě o zápůjčce se žalovaný vyjádřil tak, že ji asi podepsal, ale zcela vyloučil, že by někdy peníze paní , jméno FO, předal, nelze tedy než souhlasit s rozhodnutím Krajského soudu v Brně s tím, že jako reálná smlouva je neplatná, pokud nedošlo k reálnému předání peněž vypůjčiteli. Dále bylo prokázáno, že dne 12. 12. 20214 byla na účet žalovaného připsána částka ve výši 672 000 Kč z účtu advokátní úschovy , tituly před jménem, , jméno FO, . Tuto skutečnost žalovaný ani žádným způsobem nerozporoval a sám potvrdil, že částka v této výši mu byla vyplacena, část si ponechal a část vrátil panu , jméno FO, . Pokud jde o tvrzení žalovaného v rámci tohoto řízení, tomu soud neuvěřil, resp. s ohledem na dosavadní průběh souvisejících řízení se tato tvrzení nejeví jako reálná. Navíc žalovaný, ač soudem řádně poučen o tom, že dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu, týkající se rozložení důkazního břemene účastníků ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení platí, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, musí prokázat, že jí žalovanému předal, na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě, něhož si měl převzaté prostředky ponechat, svá tvrzení (že část peněz vrátil panu , jméno FO, a část si nechal, protože šlo o jeho finanční prostředky) nijak neprokázal a v tomto směru ani nenavrhoval žádné důkazy, kdy sám žalovaný, resp. právní zástupce u jednání soudu připustil, že jsou v důkazní nouzi. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného se jedná o bezdůvodné obohacení, a proto bylo žalobě v celém rozsahu spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. vyhověno.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl, a to ve výši paušální náhrady 4krát 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za úkony: předžalobní upomínka podání žaloby, písemné podání ze dne 13. 12. 2024 a účast u jednání soudu dne 31. 3. 2025. K tomu byla přičtena částka ve výši 252 Kč, která odpovídá výši 21 % DPH, celkem tedy 1 452 Kč.

16. Soudní poplatek soud uložil zaplatit žalovanému podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., podle něhož, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek žalovaný. V dané věci činí soudní poplatek podle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku částku 26 880 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.