14 C 56/2026

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Klaudingerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 39 617 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku a) ve výši 26 512 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 512 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení, b) ve výši 13 105 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 915 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 190 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 20 901,61 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne 15. 12. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení částky 39 617 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne datum způsobil žalovaný vozidlem SPZ, jehož je vlastníkem a provozovatelem, věcnou škodu ve výši 23 487 Kč na vozidle SPZ, MPZ: stát, jehož vlastníkem je adresa, bydlištěm v adresa (dále jako "poškozený"). Jelikož k vozidlu SPZ nebylo k datu nehody, jak je uvedeno výše, uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla žalobci podle ust. § 62 písm. b) uvedeného zákona povinnost poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti. V daném případě je škodu povinen nahradit žalovaný jako provozovatel škodícího vozidla (ust. § 2927 zákona 89/2012 Sb.) a současně jako jeho řidič (ust. § 2910 zákona 89/2012 Sb.). Žalobkyně uhradila poškozenému částku ve výši 23 487 Kč jako náhradu nákladů na opravu poškozeného vozidla. Pověřenému partnerovi pak žalobkyně uhradila částku 3 025 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu ve smyslu ust. § 71 odst. 1 písm. b) zákona č. 30/2024 Sb. Celkem tedy žalobkyně z garančního fondu uhradila částku ve výši 26 512 Kč. Žalobkyni vzniká na základě ust. § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. právo na náhradu toho, co plnil z garančního fondu, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu, a to vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla. Nárok na náhradu plnění poskytnutého z garančního fondu není nárokem na náhradu škody, ale nárokem sui generis; jde o speciální postižní právo žalobkyně dané přímo ze zákona. Dále žalobkyně uvedla, že vozidlo registrační značka SPZ, VIN VIN kód, nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3, číslo technického průkazu IBAN, vedené v registru vozidel jako provozované, nemělo v období od 3. 6. 2024 do 10. 8. 2024, a dále v období od 13. 8. 2024 do 16. 12. 2024, kdy byl provozovatelem žalovaný, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Žalobkyni vznikl dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. nárok na příspěvek a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. V souladu s § 46 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 7. 12. 2024, resp. 11. 3. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

4. Ze záznamu o dopravní nehodě vyplývá, že dne datum došlo k nehodě za účasti žalovaného, který svým vozidlem nedobrzdil před přechodem a narazil do druhého vozidla před sebou.

5. Z faktury č. l. 10 včetně podkladů pro fakturaci a potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila pověřenému partnerovi částku ve výši 3 025 Kč představující náhradu nákladů spojených s vyřízením případu.

6. Z listiny označené jako stanovení výše skutečné škody bylo prokázáno, že pojistné plnění bylo stanoveno částkou 23 487 Kč, tato částka pak byla vyplacena poškozenému jméno FO dne 3. 10. 2024 jak vyplývá z potvrzení o provedení transakce (č. l. 12). Částka ve výši 23 487,22 Kč byla stanovena na základě kalkulace nákladů na opravu.

7. Z výzvy žalobkyně ze dne 4. 10. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 3. 6. 2024 do 10. 8. 2024, tj. za 71 dní. Z výzvy žalobkyně ze dne 9. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 13. 8. 2024 do 16. 12. 2024, tj. za 126 dní Znovu byl žalovaný vyzván k úhradě písemnými upomínkami.

8. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě upomínkou ze dne 9. 5. 2025.

9. Podle § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči a) tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu.

10. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí právnická osoba příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

11. Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobkyně na dlužnou částku vyplývá z ust. § 71 a § 45 zákona č. 30/2024 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaný jakožto provozovatel nepojištěného vozidla způsobil dopravní nehodu, kdy škoda z toho vzniklá byla uhrazena ze strany žalobkyně a dále že žalovaný, jakožto provozovatel vozidla, neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaný pak nárok žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. S ohledem na uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 39 617 Kč spolu s úrokem z prodlení. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 901,61 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 585 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 617 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí věci, podání návrhu, účast u jednání soudu dne 23. 3. 2026) a za půl úkonu právní pomoci ve výši 1 350 Kč (za jednoduchou výzvu k plnění) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále žalobkyni náleží náhrada za promeškaný čas ve výši 1 800 Kč za 12 započatých půlhodin po 150 Kč (§ 14 a. t.), cestovné ve výši 2 914,14 Kč za cestu k jednání dne 23. 3. 2026 z adresa a zpět osobním automobilem osobní automobil, celkem ujeto 398 km, při průměrné spotřebě 4,17 l/100 km, a podle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2026 sazbě základní náhrady 5,90 Kč/1 km jízdy a při ceně nafty 34,10 Kč/l a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 964,14 Kč ve výši 3 352,48 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.