14 C 56/2026

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Klaudingerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 39 617 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částkua) ve výši 26 512 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 512 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení,b) ve výši 13 105 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 915 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 190 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 20 901,61 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne 15. 12. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení částky 39 617 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne , datum, způsobil žalovaný vozidlem , SPZ, , jehož je vlastníkem a provozovatelem, věcnou škodu ve výši 23 487 Kč na vozidle , SPZ, , MPZ: , stát, , jehož vlastníkem je , adresa, , bydlištěm v , adresa, (dále jako "poškozený"). Jelikož k vozidlu , SPZ, nebylo k datu nehody, jak je uvedeno výše, uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla žalobci podle ust. § 62 písm. b) uvedeného zákona povinnost poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti. V daném případě je škodu povinen nahradit žalovaný jako provozovatel škodícího vozidla (ust. § 2927 zákona 89/2012 Sb.) a současně jako jeho řidič (ust. § 2910 zákona 89/2012 Sb.). Žalobkyně uhradila poškozenému částku ve výši 23 487 Kč jako náhradu nákladů na opravu poškozeného vozidla. Pověřenému partnerovi pak žalobkyně uhradila částku 3 025 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu ve smyslu ust. § 71 odst. 1 písm. b) zákona č. 30/2024 Sb. Celkem tedy žalobkyně z garančního fondu uhradila částku ve výši 26 512 Kč. Žalobkyni vzniká na základě ust. § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. právo na náhradu toho, co plnil z garančního fondu, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu, a to vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla. Nárok na náhradu plnění poskytnutého z garančního fondu není nárokem na náhradu škody, ale nárokem sui generis; jde o speciální postižní právo žalobkyně dané přímo ze zákona. Dále žalobkyně uvedla, že vozidlo registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3, číslo technického průkazu , IBAN, , vedené v registru vozidel jako provozované, nemělo v období od 3. 6. 2024 do 10. 8. 2024, a dále v období od 13. 8. 2024 do 16. 12. 2024, kdy byl provozovatelem žalovaný, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Žalobkyni vznikl dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. nárok na příspěvek a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. V souladu s § 46 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 7. 12. 2024, resp. 11. 3. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

4. Ze záznamu o dopravní nehodě vyplývá, že dne , datum, došlo k nehodě za účasti žalovaného, který svým vozidlem nedobrzdil před přechodem a narazil do druhého vozidla před sebou.

5. Z faktury č. l. 10 včetně podkladů pro fakturaci a potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila pověřenému partnerovi částku ve výši 3 025 Kč představující náhradu nákladů spojených s vyřízením případu.

6. Z listiny označené jako stanovení výše skutečné škody bylo prokázáno, že pojistné plnění bylo stanoveno částkou 23 487 Kč, tato částka pak byla vyplacena poškozenému , jméno FO, dne 3. 10. 2024 jak vyplývá z potvrzení o provedení transakce (č. l. 12). Částka ve výši 23 487,22 Kč byla stanovena na základě kalkulace nákladů na opravu.

7. Z výzvy žalobkyně ze dne 4. 10. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 3. 6. 2024 do 10. 8. 2024, tj. za 71 dní. Z výzvy žalobkyně ze dne 9. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 13. 8. 2024 do 16. 12. 2024, tj. za 126 dní Znovu byl žalovaný vyzván k úhradě písemnými upomínkami.

8. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě upomínkou ze dne 9. 5. 2025.

9. Podle § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči a) tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu.

10. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

11. Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobkyně na dlužnou částku vyplývá z ust. § 71 a § 45 zákona č. 30/2024 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaný jakožto provozovatel nepojištěného vozidla způsobil dopravní nehodu, kdy škoda z toho vzniklá byla uhrazena ze strany žalobkyně a dále že žalovaný, jakožto provozovatel vozidla, neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaný pak nárok žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. S ohledem na uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 39 617 Kč spolu s úrokem z prodlení. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 901,61 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 585 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 617 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí věci, podání návrhu, účast u jednání soudu dne 23. 3. 2026) a za půl úkonu právní pomoci ve výši 1 350 Kč (za jednoduchou výzvu k plnění) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále žalobkyni náleží náhrada za promeškaný čas ve výši 1 800 Kč za 12 započatých půlhodin po 150 Kč (§ 14 a. t.), cestovné ve výši 2 914,14 Kč za cestu k jednání dne 23. 3. 2026 z , adresa, a zpět osobním automobilem , osobní automobil, , celkem ujeto 398 km, při průměrné spotřebě 4,17 l/100 km, a podle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2026 sazbě základní náhrady 5,90 Kč/1 km jízdy a při ceně nafty 34,10 Kč/l a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 964,14 Kč ve výši 3 352,48 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.