14 C 59/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Klaudingerovou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: rozvod manželství <b>I. Manželství [celé jméno manželky], roz. [příjmení] a [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem doručeným soudu dne 4. 11. 2021 se manželka, prostřednictvím své právní zástupkyně, domáhala rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. K odůvodnění uvedla, že u obou manželů se jednalo o manželství první, z manželství se jim narodily dnes již zletilé dcery – dvojčata [jméno] a [jméno]. Manželství bylo uzavřeno po krátké známosti, sňatek uspíšilo těhotenství, které však neskončilo narozením dítěte. Manželka si uvědomuje, že neshody mezi manžely vznikaly od počátku vztahu, nicméně tehdy se nejednalo o nijak zásadní rozdílné názory. V roce 1992 počali dvojčata a k výraznému zhoršení vztahů došlo po narození dětí. Manžel se věnoval svým zájmům, kamarádům, manželka bývala doma sama s dětmi a na péči o domácnost. Přesto se manželka snažila rodinu udržet. Manžel v roce 1994 ukončil pracovní poměr v [právnická osoba ] [obec] a založil vlastní firmu [právnická osoba] Velmi mnoho času trávil nejen prací, ale dokázal si vytvořit čas na kamarády, avšak s rodinou trávil velmi málo času, bývalo období, kdy manželka s dcerami docházela do firmy manžela, aby děti znaly svého otce. V době, kdy děti nastoupily do základní školy, manželka vyhledala odborníka v Poradně mezilidských vztahů a tehdy se poprvé svěřila o opakovaném fyzickém napadení manželem. Netrávili společné dovolené, až na výjimky v době, kdy byly děti malé. Přibližně v roce 2015 se manžel od manželky odstěhoval, manželka se snažila zjistit důvody, manžel se nevyjadřoval, ale po roce se vrátil. Určitou dobu se vztahy zlepšily, ale po pár měsících opět manžel žil samostatným životem. Problémy ve vztahu manželů narůstaly. Snažila se s manželem komunikovat ve smyslu snahy o zlepšení soužití, manžel neměl naprosto žádný zájem. V důsledku mnoha událostí, mj. po té, co manžel odjel na zahraniční dovolenou, manželka v létě roku 2017 manželovi nejprve odstěhovala věci do sklepa mimo byt a po té, co projevil nevůli, vrátila věci zpět. Od té doby už manželé žijí odděleně. Finanční hospodaření fungovalo tak, že nejdříve manžel manželce předával na domácnost a potřeby dětí částku 11 000 Kč, později částku navýšil až na 17 000 Kč měsíčně, z čehož manželka platila výdaje za bydlení, spotřebu elektřiny zahrady, pojištění manžela i dcer, nákupy do domácnosti, potřeby dcer a další pravidelné platby. Od odstěhování snížil krátkodobě manžel poplatky na částku 3 000 Kč, od července 2021 nepřispívá jakoukoliv částkou. Od léta 2017 žijí manželé odděleně. Manželka zcela vylučuje obnovu manželského soužití, manželství považuje za trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené. Příčinu rozvratu manželství manželka spatřuje na straně obou manželů, v rozdílnosti povahových vlastností, životních hodnot, nezájmem manžela o komunikaci a život s manželkou.

2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství písemně nevyjádřil, až u jednání soudu právní zástupce manžela sdělil, že podmínky pro to, aby manželství účastníků soud rozvedl, splněny nejsou, manželství není hluboce a trvale rozvráceno, prochází pouze toliko přechodnou krizí, kdy za touto krizí je přechodné [údaje o zdravotním stavu ] ze strany manželky, tedy manželství není rozvráceno, je schopné dále plnit svoji normální funkci, a proto není důvod toto manželství rozvádět.

3. Manželka u jednání soudu na podaném návrhu trvala s tím, že od léta 2017 spolu manželé nežijí, od té doby spolu minimálně komunikují, od července 2021 jí manžel nepřispívá ani jakoukoli částkou na domácnost, případně na její výživu, nežijí spolu dlouhodobě, nekomunikují, nemají spolu vůbec žádné vztahy. Právní zástupkyně manželky oslovila právního zástupce manžela s nějakou možností na nesporný rozvod, k žádné dohodě nedošlo, resp. k žádné komunikaci, reakcí bylo nikoliv návrh ze strany manžela ohledně podmínek pro nesporný rozvod, ale naopak návrh na omezení svéprávnosti manželky, s kterým manželka nesouhlasí a považuje jej za naprosto účelový.

4. Po provedeném řízení a na základě výsledku provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že návrh byl podán důvodně.

5. Dle § 755 odst. 1 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

6. Dle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

7. Podle § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

8. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce], u obou manželů se jednalo o manželství první, ze shodných tvrzení manželů má soud za prokázáno, že za trvání manželství se narodily dvě dcery, dvojčata [jméno] a [jméno].

9. Z připojeného spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 8. 2. 2022 podal manžel návrh na omezení svéprávnosti své manželky a sebe navrhl za osobu opatrovníka.

10. Z výpovědi manželky bylo prokázáno, že si nedovede představit obnovu společného soužití, společnou domácnost nevedou od léta 2017, tzn., že se manžel nepodílí na společném působení nebo společné domácnosti, spolupráce, co se týká úklidu, atd. i když to nebylo nikdy, nějaké finanční jištění, samozřejmě i sexuální stránka. O tom, že by se manžel za celou dobu chtěl vrátit, neví. O tom, zda podá návrh na rozvod, přemýšlela dlouho, nakonec se rozhodla, že už to takto nechce, že chce začít nový život. Dcery jsou už zletilé, v listopadu budou mít 29 let, doma nebydlí asi od svých 24 let, kdy dokončily vysokou školu, a i před tím přijížděly domů pouze na víkend, jinak byly ubytované v [obec]. S dcerami řešily určitý problém, nevycházely spolu, ale nyní se to začíná zlepšovat. Hlavní příčinu rozvratu vidí v naprostém neporozumění, vyznávají úplně jiné hodnoty, jiný žebříček hodnot, manželství bylo zcela bez komunikace. Návrh na omezení svéprávnosti považuje za holý nesmysl, připustila, že [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizováno 5 slov] [rok] [anonymizováno] [rok], [anonymizována čtyři slova], nyní má veškeré lékaře a specialisty v [obec] a žádné [údaje o zdravotním stavu ] neužívá. S manželem nikdy moc nekomunikovali, naposled spolu byli v restauraci někdy v roce 2017, domnívá se, že na oslavě narozenin, finančně spolu nehospodaří dlouhodobě. Po celou dobu bylo manželství chladné, vždy se bavili pouze o základních věcech, manžel měl své zájmy mimo rodinu. Připustila, že manžel má u ní doma ještě nějaké osobní věci, ale pouze proto, že si je neodvezl, i když mu to několikrát nabízela.

11. Z výpovědi manžela bylo prokázáno, že s návrhem na rozvod manželství nesouhlasí. Rodině se vždycky věnoval, jezdívali spolu na letní i zimní dovolené. Z jeho strany není manželský vztah narušen. Manželství by mělo být zachováno proto, že on pochází z rozvedeného manželství a kdysi si slíbil, že tohle svým dětem a případně vnoučatům nikdy neudělá a že když se jednou ožení, takto bude prostě napořád. Je přesvědčen o tom, že pokud se bude manželka léčit, rozvádět by se nechtěla. I když spolu pět let nebydlí, ví, že manželka léky nebere, protože už před tím, je vysazovala. Od návrhu na omezení svéprávnosti očekává to, že se manželka začne opět léčit a dojde k jejímu přeléčení. Nevidí žádný konflikt v tom, že by manželce vykonával opatrovníka, a to i přes to, že po rozvodu manželství nastává vypořádání společného jmění manželů. Když se manželka léčila, manželství normálně fungovalo. Od roku 2017 se o manželku staral po finanční stránce, staral se o jejich společný majetek, o manželku jako samotnou je těžké se starat, protože se bojí toho, že by mohl být např. obviněný ze znásilnění nebo krádeže.

12. U jednání soudu manžel soudu navrhl jako svědky vyslechnout své dvě dcery, [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno manželky]. Soud k výslechu dcer nepřistoupil a návrh zamítl jako nadbytečný s odůvodněním, že dcery by objektivně nemohly přispět k objasnění příčin rozvratu manželství, které je povinen soud zjišťovat, neboť v domácnosti svých rodičů posledních nejméně 10 let nebydlí, takže o situaci jsou informování pouze zprostředkovaně, a to zejména ze strany otce, kdy jedna z dcer pracuje ve firmě svého otce, takže by bylo těžké pochybovat o objektivnosti jejich výpovědi, kdy naopak s matkou nevychází.

13. Z takto provedeného dokazování má soud za prokázáno, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, v době rozhodování soudu neplní své funkce, manželé spolu téměř 5 let nebydlí, je prokázáno, že manželé spolu nežijí jako manželé, nevedou společnou domácnost a nesdružují finanční prostředky, neuspokojují společně svoje potřeby, společně nehospodaří, jejich vzájemné vztahy jsou výrazně narušené. Manželka u jednání soudu jednoznačně vyloučila možnost obnovy soužití s manželem, přestože manžel uváděl, že má zájem o pokračování v manželství, i když za podmínky, že se bude manželka léčit. Manželka své rozhodnutí nezměnila a s ohledem na délku rozvratu, jak byla zjištěna, se jeví, že její rozhodnutí ani přístup k dalšímu trvání manželství není lehkovážný. Možnost obnovy soužití se ani ze strany manžela soudu nejeví jako opravdová (jinak by učinil více než podat na manželku návrh na omezení svéprávnosti). Jeho nesouhlas s rozvodem má důvod spíše v oblasti majetkového vypořádání. Za uvedeného stavu není reálné očekávat obnovení soužití manželů a ani zde nejsou žádné zvláštní důvody, které by rozvodu manželství bránily (§ 755 odstavec 2 o. z.). Pokud pak manžel u jednání soudu tvrdil, že se od manželky nikdy neodstěhoval, že u ní má své osobní věci, považuje soud tato tvrzení za účelová, neboť manžel měl dostatek času si své věci u manželky vyzvednout, navíc reálně neučinil nic, co by vedlo k tomu, aby se k manželce vrátil. Návrat k manželce podmiňuje neustále manželčiným léčením. K tomu soud dodává, že zdravotní stav manželky jako takový není předmětem řízení o rozvod manželství, nad rámec soud konstatuje, že manželka se léčí, sama si našla své doktory a psychology v [obec]. Návrh manžela na omezení svéprávnosti své manželky tak soud považuje za zcela účelový až šikanózní, sledující manželce zamezit jednat v majetkové sféře, kdy tento názor soudu ještě umocnil návrh manžela stát se opatrovníkem své manželky. Kdyby šlo manželovi skutečně o zdraví manželky, řešil by tuto situaci mnohem dříve, a ne až po podání návrhu na rozvod manželství, a také zcela odlišně a ne hnedka podáním návrhu na omezení svéprávnosti, což je ohromný zásah do práv každého člověka. Dle zjištěného stavu je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, rozvrat manželství je dlouhodobý a s ohledem na osobní postoj manželky nelze očekávat obnovení jeho soužití, proto soud manželství dle § 755 odst. 1 o.z. rozvedl.

14. Při rozhodování o rozvodu manželství soud zkoumal příčiny, které vedly k rozvratu manželství dle § 756 o.z. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že hlavními zjištěnými příčinami rozvratu manželství je odcizení způsobené dlouhodobým odloučením, nesoulad v intimní sféře a zejména absolutní neschopnost vzájemné komunikace. Manželé po dobu téměř 5 let společně nebydleli, žili každý svůj život, společně neřešili manželské záležitosti, došlo k narušení vzájemných vztahů mezi rodiči a jejich dvěma dcerami, je zřejmé, že obě dcery mají blíže ke svému otci. Z výpovědi manželů je nepochybné, že společně nedokázali řešit žádné vzájemné problémy, navzájem se o sebe dlouhodobě nezajímali, je zarážející, že si manžel například pamatuje, že s manželkou neměl intimní styk od roku 1992 do roku 2014 (tzn. 22 let), ale kdy byli na poslední společné dovolené, si nepamatuje, což jenom dokazuje, že problémy mezi manžely mají dlouhodobý charakter.

15. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.), kdy nad to se oba z manželů práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdali.