14 C 9/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Klaudingerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 84 235,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 60 000 Kč od 7. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 235,74 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 235,74 Kč od 7. 5. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 8 829,13 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne 13. 11. 2024 se žalobkyně domáhá zaplacení částky 84 235,74 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 6. 5. 2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti nevrátil. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webové stránky , webové stránky, , kde se žalovaný zaregistroval, požádal o poskytnutí konkrétního úvěru, doplnil potřebné údaje a zaslal registrační poplatek. Tím uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru. Původní věřitel žalovanému vyplatil úvěr dne , datum, převodem z bankovního účtu na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , platba byla identifikována variabilním symbolem č. , var. symbol, . Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, CRKI, EUCB a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích.

2. Žalovaný na úvěr nezaplatil nic.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených důkazů.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že ji uzavřeli společnost , právnická osoba, jako věřitel a žalovaný jako klient, dohodli se na spotřebitelském, neúčelovém úvěru pro žalovaného ve výši 60 000 Kč, výše úrokové sazby bylo stanoveno výši 108,72 % ročně, RPSN 183,10 %.

5. Podle sdělení č. l. 26 byla na účet č. , č. účtu, zaslána celkem částka ve výši 60 000 Kč dne 4. 1. 2024.

6. Dopisem ze dne 16. 6. 2024 původní věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.

7. Dopisem ze dne 16. 6. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky.

8. Nebylo prokázáno, jak byla před uzavřením smlouvy prověřena úvěruschopnost žalovaného, resp. nebyly předloženy příslušné listiny k prokázání úvěruschopnosti žalovaného, kdy sama žalobkyně uvedla, že k tomuto nenavrhuje žádné další důkazy.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by původní věřitel řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že věřitel neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

17. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 60 000 Kč, na kterou nic nesplatil. Částka ve výši 60 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl žalobě pouze v této výši. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu ve věci, žalobkyně má nárok na 42,46 % uplatněného nároku, proto soud přiznal vynaložené náklady řízení ve výši 8 829,13 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 3 370 Kč, odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 4 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu), náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 citované vyhlášky za 3 úkony po 300 Kč, daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z přiznané odměny a náhrad ve výši 14 400 Kč částka 3 024 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).