21 C 11/2025
č. j. 21 C 11/2025-104
V PLATNOSTICitované zákony (3)
Plný text
Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 11 081,36 Kč s příslušenstvím
I. Návrh, jímž se žalobkyně po žalované domáhá, aby jí zaplatila:a) částku ve výši 8 251,22 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 631,56 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 6 874,22 Kč ode dne 24. 9. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 536,63 Kč ode dne 26. 4. 2024 do dne 23. 9. 2024, zákonný úrok z prodlení z částky 8 251,22 Kč ode dne 24. 9. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně,b) částku ve výši 2 830,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 738,96 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 2 830,14 Kč ode dne 24. 9. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 527,51 Kč ode dne 26. 4. 2024 do dne 23. 9. 2024, zákonný úrok z prodlení z částky 2 830,14 Kč ode dne 24. 9. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně,se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem doručeným soudu dne 23. 9. 2024 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 11 081,36 Kč s příslušenstvím.
2. K odůvodnění uvedla, že s žalovanou dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně žádá o zaplacení dluhu z této smlouvy, a to o zaplacení čerpané, splatné jistiny ve výši 6 874,22 Kč, poplatků 423 Kč za vymáhání specifikovaných v předloženém seznamu, smluvních pokut ve výši 954 Kč dle odst. 7.1, úvěrových podmínek, jakož i kapitalizovaného úroku ve výši 3 631,56 Kč počítaného z dlužné jistiny 6 874,22 Kč dle předloženého splátkového kalendáře od 12. 4. 2024 do 23. 9. 2024, úroku ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny 6 874,22 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 536,63 Kč počítaného dle předloženého splátkového kalendáře z dlužné jistiny 6 874,22 Kč od 26. 4. 2024 do 23. 9. 2024, ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny a poplatku dle předloženého splátkového kalendáře a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky 8 251,22 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení.
3. K odůvodnění dále žalobkyně uvedla, že s žalovanou dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně žádá o zaplacení dluhu z této smlouvy, a to o zaplacení čerpané, splatné jistiny ve výši 2 830,14 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 738,96 Kč počítaného z dlužné jistiny 2 830,14 Kč od 12. 4. 2024 do 23. 9. 2024, úroku ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny 2 830,14 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 527,51 Kč počítaného z dlužné jistiny 2 830,14 Kč dle předloženého splátkového kalendáře od 26. 4. 2024 do 23. 9. 2024 ve výši 14,75 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 830,14 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení.
4. Žalovaná byla řádně a včas k jednání předvolána, k jednání se však nedostavila. Soud tak ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.
5. Z předložené smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, včetně jejich součástí soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru na částku 15 000 Kč, který měl být splácen spolu s navýšením v minimální výši 477 Kč, RPSN bylo sjednáno ve výši 29,23 %. Z obsahu smlouvy se dále podává, že žalovaná měla být v době uzavření smlouvy na mateřské dovolené s jediným příjmem, a to ve výši 13 000 Kč měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti měl činit 30 000 Kč, měla mít dvě vyživované děti, být svobodná a žít u rodičů.
6. Z potvrzení o posouzení úvěruschopnosti z č. l. 34 vyplynulo nad rámec údajů ze smlouvy č. , hodnota, , že žalovaná uvedla, že výdaje její domácnosti činí 10 000 Kč měsíčně, a že byla lustrována v externích registrech, a to JAP_PUJCKA, NRKI, MVCR, SOLUS a CEE s výsledkem „OK“ či „ověřeno“, kdy se k ní podává i zkoumání z úvěrové zprávy k předchozím úvěrům z č. l. 50-52.
7. Z výpisu z obratů na účtu žalované z č. l. 94 – 100 za září až prosinec 2022 vyplynulo, že uvedené údaje o příjmu žalované jsou patrně nepravdivé, kdy jí přišel příjem toliko 8 300 Kč na rodičovský příspěvek (nikoli 13 000 Kč), který byl označen jako jediný příjem.
8. Z výpisu čerpání z č. l. 58 bylo zjištěno čerpání úvěru ze smlouvy č. , hodnota, žalovanou dne , datum, ve výši 15 000 Kč, kdy následně došlo k postupné celkové úhradě ve výši 15 276 Kč, jak i žalobkyně tvrdila ve svém návrhu.
9. Z předložené smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, včetně jejich součástí soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském hotovostním a revolvingovém úvěru na částku 20 000 Kč, který měl být splácen spolu s navýšením v částce ve výši 1 929 Kč, RPSN bylo sjednáno ve výši 34,70 %. Z obsahu smlouvy se dále podává, že žalovaná měla být v době uzavření smlouvy na mateřské dovolené s jediným příjmem, a to ve výši 13 500 Kč měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti měl činit 50 000 Kč, měla mít dvě vyživované děti, být svobodná a žít u rodičů.
10. Z potvrzení o posouzení úvěruschopnosti z č. l. 34 vyplynulo nad rámec údajů ze smlouvy č. , hodnota, , že žalovaná uvedla, že výdaje její domácnosti činí 19 000 Kč měsíčně, a že byla lustrována v externích registrech, a to JAP_PUJCKA, NRKI, MVCR, SOLUS, ISIR a CEE s výsledkem „OK“ či „ověřeno“, kdy se k ní podává i zkoumání z úvěrové zprávy k předchozím úvěrům z č. l. 30-33.
11. Z výpisu na účtu žalované z č. l. 92 – 93 z května a počátku června 2023 bylo zjištěno, že uvedené údaje ohledně příjmu žalované jsou patrně nepravdivé, kdy jí přišel v měsíci květnu příjem toliko 8 300 Kč na rodičovský příspěvek (nikoli 13 500 Kč), který byl označen jako jediný příjem.
12. Z výpisu čerpání z č. l. 36 bylo zjištěno čerpání úvěru ze smlouvy č. , hodnota, žalovanou v době dne , datum, ve výši 20 000 Kč, kdy následně došlo k postupné celkové úhradě ve výši 26 274 Kč, jak i žalobkyně tvrdila ve svém návrhu.
13. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
16. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
18. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
19. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr, kdy tato měla v obou případech skutečně doložen pouze velice nízký příjem 8 300 Kč měsíčně, což by sotva stačilo na uživení žalobkyně a jejich dvou dětí, přičemž jí tvrzené výdaje na domácnost měly tyto její doložené příjmy dokonce přesahovat. Jí tvrzené ostatní příjmy domácnosti nebyly nijak doložené a nebylo ani doloženo, že by z nich žalovaná případně měla mít jakýkoli prospěch. Kromě pouhého prohlášení žalobkyně nijak nebyly doloženy výdaje žalované, která se chtěla zadlužit u žalobkyně tak, že by jí měla splácet procentuálně významnou část doložených příjmů. Tato konkrétní situace si vyžadovala podrobné doložení výdajové a příjmové situace žalované, což se nestalo, kdy při zachování základní míry opatrnosti se nebylo možno spolehnout pouze na tvrzení žalované, na statistický či jiný odhad, jak žalobkyně uváděla ve svém vyjádření z č. l.
88. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně zjevně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou tak neplatné.
22. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Jelikož bylo doloženo čerpání daných úvěrů, na které byla následně splacena částka přesahující toto čerpání, došlo k zániku pohledávek žalobkyně z bezdůvodného obohacení splněním. S ohledem na tuto skutečnost byla žaloba zcela zamítnuta, kdy na ostatní části nároku nevzniklo žalobkyni nevzniklo právo z důvodu neplatnosti smluv.
24. O náhradě nákladů řízení by rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že by přiznal procesně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalované žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.