21 C 110/2025
č. j. 21 C 110/2025-44
V PLATNOSTICitované zákony (4)
Plný text
Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 14 156 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč ode dne 22. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 2 156 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 2 156 Kč ode dne 22. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 789,26 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem doručeným soudu dne 18. 2. 2025 ve znění jeho doplnění ze dne 30. 5. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 14 156 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž byla žalované poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč. Žalobkyně žádá o zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, a to spolu se sjednaným navýšením v částce 2 156 Kč. Žalobkyně tak žádá o zaplacení 14 156 Kč, a to s úrokem z prodlení z této částky od 22. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.
3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč splatný do 30 dnů, kdy byly sjednány úroky v částce 2 760 Kč. Dodatkem č. , hodnota, k této smlouvě, uzavřeným dne , datum, , bylo prokázáno prodloužení splatnosti úvěru na 60 dnů, kdy sjednané úroky přirůstají k jistině.
4. Výpisem z č. l. 22 bylo prokázáno čerpání daného úvěru žalovanou ve výši 12 000 Kč dne , datum, na číslo účtu žalované označené v dané úvěrové smlouvě, které je též shodné s číslem účtu, z něhož žalovaná poslala validační platbu dne 24. 2. 2023 dle výpisu z č. l. 18 (tj. č. ú. , č. účtu, ). Tato skutečnost se též shodně podává z vyžádané zprávy , právnická osoba, . ze dne 27. 5. 2025.
5. Z oznámení o postoupení pohledávky a k ní se vztahující smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo doloženo postoupení žalovaného nároku na žalobkyni a oznámení této skutečnosti žalované.
6. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
9. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
11. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
12. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, provedla lustraci v příslušných registrech s vyhodnocením všech zjištěných výsledků, nebyly přiměřeně doloženy příjmy, ani výdaje žalované. Společnost , právnická osoba, tak neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná.
15. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Soud však vyšel z toho, žalované byla poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč, ke které se nepodává ani částečná úhrada. Tato částka tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované, kdy došlo k postoupení dané pohledávky na žalobkyni. Soud proto vyhověl v rozsahu 12 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.
17. Soud zkoumal splatnost dlužné částky dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalované vrátit zaplacenou jistinu podává, že po uzavření smlouvy disponovala uvedenou částkou. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že bylo v silách žalované vrátit 12 000 Kč do požadované doby 22. 4. 2024, tj. poté, co ji měla prokazatelně k dispozici. Nesplacením tohoto dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši 8,25 % ročně stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který soud částečně kapitalizoval za období od 3. 6. 2021 do 27. 9. 202318. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 2 156 Kč a zákonných úroků z prodlení z ní, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ze které by tento nárok vyplýval, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 789,26 Kč, přičemž tato částka představuje 69,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,77 % a úspěchu žalované v rozsahu 15,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 156 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. z roku 2024, z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. z roku 2024 a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. z roku 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.