21 C 113/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro 1 573 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1.573 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.573 Kč od 30. 6. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 700 Kč k rukám žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou doručenou soudu dne 15. 3. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 1 573 Kč s úrokem z prodlení. Uvedl, že dne 21. 5. 2019 bylo vozidlo registrační značka, jehož provozovatelem je žalovaná, odstraněno z ulice Puškinova ve Znojmě, neboť stálo v místě, na kterém bylo silničním správním úřadem rozhodnuto o dočasném zákazu stání silničních vozidel z důvodu veřejného zájmu. Vozidlo bylo odstraněno a odvezeno na jiné, vhodnější místo v lokalitě blokového čištění firmou právnická osoba, IČO, na náklad provozovatele vozidla, který činí 1.573 Kč. Žalobce fakturovanou částku uhradil, nyní žádá její zaplacení po žalované. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Podle úředního záznamu ze dne 21. 5. 2019 byl Městskou policií Znojmo nařízen odtah předmětného vozidla. Z protokolu o dokončeném odtahu vozidla soud zjistil, že dne 21. 5. 2019 bylo odstraněno vozidlo registrační značka. Výzvou žalovaná vyzvána, jakožto provozovatel vozidla, k úhradě nákladů spojených s odtahem předmětného vozidla. Odtah vozidla vyfakturovala společnost právnická osoba, žalobci fakturou ze dne 31. 5. 2019, kdy dle předložené výpisu z účtu došlo k úhradě fakturované částky. Podle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Podle § 19b odst. 2 věty první zákona o pozemních komunikacích, bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Z tvrzení žalobce doložených listinnými důkazy má soud za prokázáno, že v době, kdy žalobce dočasně zakázal stání silničních vozidel, stálo vozidlo žalované na místě zákazu. Žalobce zařídil dočasné odstranění tohoto vozidla, společnosti, která toto provedla, úkon zaplatil a k úhradě vynaložených nákladů vyzval žalovanou. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci dlužnou částku neuhradila, zavázal ji soud k její úhradě rozsudkem. Úrok z prodlení soud přiznal v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, kdy žalobce požadoval toliko tuto částku i za účast u jednání. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.