21 C 115/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 15 604 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 012 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 415,90 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 012 Kč ode dne 2. 9. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 13 592 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 484,10 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 464,56 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 3 992,11 Kč ode dne 2. 9. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, úroku z částky 5 827,92 Kč ode dne 2. 9. 2024 do zaplacení ve výši 8 % ročně, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 25. 2. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 15 604 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Je žádáno o zaplacení dluhu žalované z dané smlouvy, a to dlužné jistiny ve výši 5 827,92 Kč, dlužných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 176,19 Kč, poplatku ve výši 2 780 Kč za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, poplatku 791,32 Kč za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, poplatku 1 028,57 Kč za umožnění uhradit dluh v hotovosti v místě bydliště, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč počítané z dlužné, splatné jistiny v sazbě 0,1 % denně za dobu do podání žaloby, kapitalizovaného úroku ve výši 464,56 Kč z dlužné jistiny počítaného za dobu od 19. 12. 2023 do 1. 9. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 900 Kč za dobu od 18. 4. 2023 (tj. tvrzené splatnosti celé pohledávky) do 1. 9. 2024, jakož i úroků ve výši 8 % ročně počítaných z uvedené částky jistiny 5 827,92 Kč za dobu od 2. 9. 2024 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně počítaných z uvedené částky jistiny 5 827,92 Kč s přirostlými úroky za sjednanou dobu trvání úvěru v celkové výši 6 004,11 Kč za dobu od 2. 9. 2024 do zaplacení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.

4. Z předložené smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu spolu s poplatkem ve výši 4 900 Kč za poskytnutí úvěru, poplatkem 1 385 Kč za vyhodnocení úvěrového případu, poplatkem 1 800 Kč za umožnění uhradit dluh v hotovosti v místě bydliště a s úroky ve výši 8 % ročně a dalšími poplatky v 14 měsíčních splátkách, a to ve výši 1 328 Kč. Žalovaná ve smlouvě potvrdila převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy.

5. Z přehledu plateb z č. l. 33 vyplynulo, že žalovaná na daný úvěr uhradila 7 998 Kč, a to několika platbami s poslední platbou dne 9. 3. 2023.

6. Z žádosti o úvěru ze dne , datum, vyplynulo, že žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy prohlásila, že její příjem činí 29 282 Kč, což bylo doloženo výplatními páskami, její měsíční výdaje měly činit 11 990 Kč, z toho na dopravu a jídlo a osobní náklady mělo připadat 1 500 Kč, výživné hradit neměla, měla bydlet u rodičů a mít jedno vyživované dítě mladší 26 let, být svobodná, mít základní vzdělání. K tomu byly doloženy tři výplatní pásky za července, srpen a září 2022 v částce doplatku 32 348 Kč, 30 834 Kč a 32 663 Kč, pracovní smlouva s dodatkem.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 10. 2024 a k tomu se vztahující smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně přílohy bylo doloženo postoupení žalovaného nároku na žalobkyni a oznámení této skutečnosti žalované.

8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, . řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, . provedla lustraci v příslušných registrech s konkrétním vyhodnocením zjištěných výsledků, nijak nebyly doloženy výdaje žalované, kdy jí tvrzené údaje zjevně nebudily důvěru, když celkové výdaje na stravu pro ni i pro její dítě, na dopravu, kdy bylo možno uvažovat i o nákladech na dopravu do práce, a osobní náklady pro ni a pro její dítě měly činit nereálných 1 500 Kč měsíčně. Za dané situace bylo nutno jednotlivě doložit její výdaje a celkovou majetkovou situaci, což se nestalo, proto soud dospěl k závěru, že společnost , právnická osoba, . neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

17. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Soud vyšel z toho, žalované byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, na kterou bylo splaceno toliko 7 998 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši 2 012 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované, kdy došlo k postoupení dané pohledávky na žalobkyni. Soud tak vyhověl v tomto rozsahu z titulu bezdůvodného obohacení.

19. Soud zkoumal splatnost dosud dlužné částka dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalované vrátit zaplacenou jistinu podává, že po uzavření smlouvy disponovala uvedenou částkou. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že bylo v silách žalované vrátit částku 2 012 Kč do požadované doby 17. 4. 2023, tj. poté, co ji měla prokazatelně k dispozici.

20. Nesplacením tohoto dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho požadovaná výše má oporu v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud částečně kapitalizoval zákonný úrok z prodlení z částky 2 012 Kč za dobu od 18. 4. 2023 do 1. 9. 2024 v částce 415,90 Kč.

21. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zbytku jistin, poplatků, smluvní pokuty, jakož i úroků a zákonných úroků z prodlení, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ze které by tyto nároky vyplývaly, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byla úspěšnější žalovaná. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.