21 C 124/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 145 744 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 57 425 Kč,zákonný úrok z prodlení z částky 64 425 Kč ve výši 14,75 % ročně ode dne 23. 5. 2024 do dne 28. 5. 2024 ve výši 156,20 Kč,zákonný úrok z prodlení z částky 62 425 Kč ve výši 14,75 % ročně ode dne 29. 5. 2024 do dne 3. 7. 2024 ve výši 908,15 Kč,zákonný úrok z prodlení z částky 61 425 Kč ve výši 14,75 % ročně ode dne 4. 7. 2024 do dne 31. 8. 2024 ve výši 1 464,52 Kč,zákonný úrok z prodlení z částky 59 425 Kč ve výši 14,75 % ročně ode dne 1. 9. 2024 do dne 1. 10. 2024 ve výši 744,44 Kč,zákonný úrok z prodlení z částky 57 425 Kč ve výši 14,75 % ročně ode dne 2. 10. 2024 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení a) částky ve výši 50 510 Kč, zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 122,50 Kč, 734,89 Kč, 1 204,05 Kč, 632,89 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 50 510 Kč ve výši 14,75 % ročně ode dne 2. 10. 2024 do zaplacení,b) částky ve výši 37 809 Kč,c) úroku ve výši 76,03 % ročně z částky 95 577,16 Kč ode dne 23. 5. 2024 do dne 15. 6. 2024 ve výši 4 637,52 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 95 577,16 Kč ode dne 16. 6. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu ode dne 23. 5. 2024 dosáhne částky 307 368 Kč,se zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 3. 6. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 145 744 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalované poskytnuta částka ve výši 100 000 Kč. Je žádáno o zaplacení dluhu z dané smlouva, a to dlužné jistiny ve výši 106 537,80 Kč, smluvních poplatků dle bodu 6. 1 smlouvy v částce 998 Kč, složené z částky 2 x 499 Kč za prodlené se sedmou a osmou splátkou úvěru, částky poplatku 400 Kč vzniklé dle č. l. 6.2 smlouvy v částce 2 x 200 Kč coby náhrady za prodlení se sedmou a osmou splátkou úvěru, částky 37 809 Kč coby smluvní pokuty dle bodu 6. 5 smlouvy vzniklé sazbou 0,1 % denně z tehdy dlužné jistiny ve výši 113 537,80 Kč za dobu od 23. 5. 2024 do 28. 5. 2024 a z dlužné jistiny ve výši 111 537,80 Kč za dobu od 29. 5. 2024 do 3. 7. 2024, z dlužné jistiny ve výši 110 537,80 Kč za dobu od 4. 7. 2024 do 31. 8. 2024, z dlužné jistiny ve výši 108 537,80 Kč za dobu od 1. 9. 2024 do 1. 10. 2024, z dlužné jistiny ve výši 106 537,80 Kč za dobu od 2. 10. 2024 do 7. 5. 2025, dále úroku ve výši 76,03 % ročně z částky 95 577,16 Kč od 23. 5. 2024 do 15. 6. 2024 ve výši 4 637,52 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 95 577,16 Kč od 16. 6. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 5. 2024 dosáhne částky 307 368 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhrazení zákonného úroku z prodlení z částky 114 935 Kč ve výši 14,75 % ročně od 23. 5. 2024 do 28. 5. 2024 ve výši 278,70 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 112 935 Kč ve výši 14,75 % ročně od 29. 5. 2024 do 3. 7. 2024 ve výši 1 643,04 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 111 935 Kč ve výši 14,75 % ročně od 4. 7. 2024 do 31. 8. 2024 ve výši 2 668,57 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 109 935 Kč ve výši 14,75 % ročně od 1. 9. 2024 do 1. 10. 2024 ve výši 1 377,33 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 107 935 Kč ve výši 14,75 % ročně od 2. 10. 2024 do zaplacení2. Žalovaná se ve věci vyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, bylo tak jednáno v její nepřítomnosti pouze na základě tvrzení žalobkyně a jí předložených listin.

3. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru z č. l. 9 potvrzeného žalovanou dne , datum, , jejich příloh a dodatku, k čemuž se váže akceptace žalobkyně z č. l. 7, vyplynulo uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky ze dne , datum, na částku úvěru 100 000 Kč, splatnou spolu s navýšením o úrok v sazbě 76,02 % ročně ve 36 měsíčních splátkách ve výši 7 115 Kč, RPSN bylo sjednáno ve výši 108,99 %.

4. Z karty klienta z č. l. 19 bylo zjištěno, že žalovaná vzala na vědomí akceptaci dané smlouvy žalobkyní, když tato dne , datum, čerpala úvěr v plné výši, tj. 100 000 Kč (shodně jako dle výpisu o čerpání dne , datum, z č. l. 20), na což splatila celkem 42 575 Kč.

5. Z žádosti ze dne 9. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná požádala o odklad splátky z dané smlouvy, čemuž žalobkyně vyhověno a vypracovala návrh splátkového kalendáře z č. l. 16.

6. Z oznámení ze dne 21. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila daný úvěr za okamžitě. splatný.

7. Z hodnocení klienta z č. l. 29 ze dne , datum, , se kterým ohledně osobních údajů koresponduje předložený sken občanského průkazu žalované, bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy vycházela z toho, že čistý měsíční příjem žalované činí 22 184 Kč, částka životního minima 4 860 Kč, že nemá žalovaná děti, není s ní žádná osoba v domácnosti, na bydlení a inkaso vynaloží 5 500 Kč, na dopravu či záliby nemá vynakládat žádnou částku, celkem její výdaje činí 10 360 Kč, je zaměstnána v Moravském Krumlově na hlavní pracovní poměr, má družstevní bydlení, nemá splátky jiného úvěru, kdy tak byl učiněn závěr o úvěruschopnosti žalované.

8. K tomu byl předložen výpis z účtu žalovaného z č. l. 70 a č. l. 72, z něhož je jednotlivé patrné připsání příjmu, a to za srpen 2023 ve výši 22 274 Kč a za červenec 2023 ve výši 26 874 Kč. Z výpisu NRKI z č. l. 34 se u žalované podává provedený skóring, z listiny z č. l. 42 lustrace žalované před poskytnutím úvěru v registru SOLUS. Z předloženého výpisu o subjektech DPH se podává vedení tvrzeného zaměstnavatele žalované , právnická osoba, , , adresa, v registru plátců DPH, u něhož nebyl veden údaj o nespolehlivém plátci.

9. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.") smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

12. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované splácet předmětný úvěr, kdy měla doložený tvrzený příjem žalované ve výši okolo 22 000 Kč pouze za dva předcházející měsíce. Zcela absentovalo doložení konkrétních výdajů žalované, jí tvrzené výdaje přitom nebudily důvěru, kdy uváděla, že nevydává nic na dopravu, ačkoli sídlo jejího zaměstnavatele a místo jejího pravděpodobného bydliště bylo jinde a v Našiměřicích coby malé obci není kompletní občanská vybavenost a její obyvatelé musí tak dojíždět do města, kdy z hodnocení klienta se dále podává, že finanční potřeba žalované byla 250 000 Kč, tj. podstatně vyšší, než činil jí poskytnutý úvěr. To vše za situaci, kdy žalovaná usilovala o to, aby se u žalobkyně zadlužila s úrokem ve výši závratných 76,02 % ročně, což (mírně řečeno) objektivně budilo dojem, že žalovaná nejedná uvážlivě. Žalovanou tvrzené informace byly za dané situace nespolehlivé a žalobkyně byla povinna zcela konkrétně doložit jednotlivé výdaje žalované a jednotlivě je posuzovat s řádně doloženým příjmem, což žalobkyně neučinila. Žalobkyně tak neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná.

18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Soud vyšel z toho, žalované byla poskytnuta částka ve výši 100 000 Kč, na kterou bylo postupně splaceno 42 575 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši 57 425 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Soud tak vyhověl pouze v tomto rozsahu z titulu bezdůvodného obohacení.

20. Soud zkoumal splatnost této částky dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalované vrátit zaplacenou jistinu podává, že v den uzavření smlouvy disponovala částkou 100 000 Kč. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že bylo v silách žalované vrátit tuto částku do požadované doby 22. 5. 2024, tj. poté, co ji měla prokazatelně k dispozici. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení z postupně splácené částky dle přehledu z č. l. 19 ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterou soud částečně kapitalizoval, jak je patrno z výroku.

21. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení již dílem splacené jistiny, úroků z prodlení, úroků, poplatků či smluvní pokuty, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ze které by tyto nároky vyplývaly, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

22. O náhradě nákladů řízení by rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že by přiznal žalované, jenž byl v řízení převážně procesně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Jelikož jí však prakticky žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.