21 C 20/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 43 891 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 382 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 725,73 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 382 Kč ode dne 28. 9. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení:a) částky ve výši 26 444 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 836,08 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 165,02 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 383,25 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 18 515,01 Kč ode dne 13. 10. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 133,01 Kč ode dne 28. 9. 2023 do zaplacení,b) částky ve výši 13 065 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 324,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 605,04 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 323,87 Kč ode dne 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 10 323,87 Kč ode dne 28. 9. 2023 do zaplacení,se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 30. 4. 2024 se žalobkyně po částečném zpětvzetí ze dne 13. 9. 2024 domáhá zaplacení dlužné částky 43 891 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelské úvěru č. , hodnota, , na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 24 000 Kč, splatná spolu s navýšením ve 21 měsíčních splátkách s poslední splátkou do 13. 7. 2023. Je žádáno o zaplacení dlužné jistiny ve výši 18 515,01 Kč, dlužných poplatků ve výši 12 310,99 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 836,08 Kč za dobu od 14. 7. 2023 do 27. 9. 2023 počítaných z požadované dlužné jistiny v sazbě 21,39 % ročně, kapitalizovaných úroků ve výši 165,02 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do 12. 10. 2023 počítaných z požadované dlužné jistiny v sazbě 15 % ročně, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 108,98 Kč za dobu od 21. 8. 2022 do 27. 9. 2023 počítaných z požadované dlužné jistiny v sazbě 15 % ročně, dále je žádáno o zaplacení úroků ve výši 15 % ročně z požadované dlužné jistiny za dobu od 13. 10. 2023 do zaplacení a zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z požadované dlužné jistiny za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení3. Žalobkyně k odůvodnění dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelské úvěru č. , hodnota, , na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč, splatná spolu s navýšením v 18 měsíčních splátkách s poslední splátkou do 24. 10. 2022. Je žádáno o zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 323,87 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 741,13 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 542,55 Kč za dobu od 25. 10. 2022 do 23. 1. 2023 počítaných z požadované dlužné jistiny v sazbě 20,79 % ročně, kapitalizovaných úroků ve výši 1 062,50 Kč za dobu od 24. 1. 2023 do 27. 9. 2023 počítaných z požadované dlužné jistiny v sazbě 15 % ročně, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 324,90 Kč za dobu od 24. 11. 2022 do 27. 9. 2023 počítaných z požadované dlužné jistiny v sazbě 15 % ročně, dále je žádáno o zaplacení úroků ve výši 15 % ročně a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z požadované dlužné jistiny za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.

5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu spolu s poplatky, s úroky a dalšími poplatky ve 21 měsíčních splátkách, a to ve výši 2 446 Kč s poslední splátkou ve zbývající výši. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 88 % ročně.

6. Z tabulky umoření z č. l. 59 bylo zjištěno, že na úvěr č. , hodnota, čerpal žalovaný částku 24 000 Kč dne , datum, , kdy na úvěr bylo celkem splaceno 19 618 Kč s poslední splátkou dne , datum, .

7. Ze zákaznické karty ze dne 7. 10. 2021 bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný prohlásil, že žije ve vlastním bydlení, je svobodný a nemá vyživovanou osobu, pracuje jako podnikatel ve stavebnictví s čistým příjmem ve výši 51 500 Kč měsíčně, což je jeho jediný zdroj příjmů, další příjem domácnosti má činit 40 000 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje činí 1 000 Kč, kdy dále platí splátky ve výši 3 267 Kč. Toto bylo ověřeno pracovní smlouvou/živnostenský listem a fakturami za červenec, srpen a září 2021.

8. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu spolu s poplatky, s úroky a dalšími poplatky v 18 měsíčních splátkách, a to ve výši 3 267 Kč s poslední splátkou ve zbývající výši. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 88 % ročně.

9. Z tabulky umoření z č. l. 57 bylo zjištěno, že na úvěr č. , hodnota, čerpal žalovaný částku 30 000 Kč dne , datum, , kdy na úvěr bylo celkem splaceno 45 789 Kč s poslední splátkou dne 21. 7. 2022.

10. Ze zákaznické karty ze dne 13. 4. 2021 bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný prohlásil, že žije v nájmu, je svobodný a nemá vyživovanou osobu, pracuje jako podnikatel ve stavebnictví s čistým příjmem ve výši 51 500 Kč měsíčně, což je jeho jediný zdroj příjmů, další příjem domácnosti má činit 30 000 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje činí 2 558 Kč, kdy dále platí externí splátky ve výši 4 000 Kč. Toto bylo ověřeno pracovní smlouvou/živnostenský listem a fakturami za leden, únor, březen 2021, fakturou, příjmovým dokladem a výpisy z běžného účtu.

11. Z předloženého výpisu z účtu žalovaného za období ledna a února 2021 byl zjištěn fakturovaný příjem v jednom měsíci ve výši 40 000 Kč a ve druhém 21 490 Kč, kdy v lednu odešly z tohoto účtu splátky dvou úvěrů v celkové výši 6 071,54 Kč. Z příjmového pokladního dokladu z č. l. 69 bylo zjištěno vyplacení částky žalovanému v lednu, únoru a březnu 2021 ve výši 13 200 Kč, 14 260 Kč a 65 550 Kč. Z faktur z č. l. 67-68 bylo zjištěno, že žalobce coby dodavatel fakturoval za nejasné období coby dodavatel v období od ledna 2021 do března 2021 částku 53 200 Kč, 87 040 Kč a 14 260 Kč stejné osobě za montážní práce v , adresa, a , adresa, , jaká mu zaslala v lednu a únoru 2021 doložené částky.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 a k tomu připojené smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně příloh bylo doloženo postoupení žalovaného nároku na žalobkyni a oznámení této skutečnosti žalovanému.

13. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

14. Podle § 2396 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

16. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

18. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětné spotřebitelské úvěry. V zásadě nebylo prokázáno, že by v obou případech společnost , právnická osoba, provedla lustraci v příslušných registrech s explicitním vyhodnocením zjištěných výsledků. Žalovaný přitom neměl doložen čistý příjem, ale pouze obrat za nepříliš dlouhé období, kdy sice coby osoba samostatně výdělečně činná obdržel doložené platby, avšak nebylo zřejmé, za jaké období tyto platby náleží, a s ohledem na charakter výdělečné činnosti v oblasti stavebnictví bylo možno předpokládat výdaje za materiál, dopravu, popř. za jiné pracovníky apod., a to nehledě na daňové povinnosti. Údaje od již zadluženého žalovaného, jenž měl více splácených úvěrů a který se chtěl u společnosti , právnická osoba, dále zadlužovat za zjevně nevýhodných podmínek s úrokem 86 % ročně, přitom byly objektivně nevěrohodné. Žalovaný v jednom případě tvrdil, že jeho čistý měsíční výdaj je bez předchozích splátek pouze 2 550 Kč, což je stěží dostatečný výdaj pouze za stravu pro fyzicky pracujícího muže, kdy krom toho měl žalovaný navíc bydlet v nájmu. Ve druhém případě po necelém měsíci měl již bydlet ve vlastním bydlení, avšak jeho odhadované měsíční výdaje měly činit 1 000 Kč, což bylo bez dalšího naprosto nereálné. Nebyla tak řádně zkoumána příjmová, ani výdajová situace žalovaného, nebylo možno vycházet převážně z tvrzení žalovaného a bylo nutno objektivně, konkrétně doložit jeho celkové poměry, což se nestalo. V daném případě proto soud dospěl k závěru, že společnost , právnická osoba, neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a obě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou tak neplatné.

22. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Soud vyšel z toho, žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, na kterou bylo zaplaceno 19 618 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši 4 382 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, kdy došlo k postoupení dané pohledávky na žalobkyni. Soud tak vyhověl v tomto rozsahu z titulu bezdůvodného obohacení.

24. Jde-li o poskytnutou částku 30 000 Kč z úvěru, tuto žalovaný vrátil i s přeplatkem, pohledávka z tohoto titulu tak zanikla celá splněním.

25. Soud zkoumal splatnost dosud dlužné částky dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalovaného vrátit zaplacenou jistinu podává, že v době uzavření smlouvy disponoval uvedenou částkou. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že bylo v silách žalovaného vrátit 4 382 Kč do požadované doby 23. 11. 2022, tj. poté, co je měl prokazatelně k dispozici.

26. Nesplacením tohoto dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši 15 % ročně stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a který soud částečně kapitalizoval za období od 24. 11. 2022 do 27. 9. 2023.

27. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení poplatků, úroků, zákonných úroků a jistiny, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyly řádně uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze kterých by tyto nároky vyplývaly, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, kdy žalovaný byl sice procesně úspěšnější a měl by z tohoto důvodu právo na částečnou náhradu nákladů řízení, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly.