21 C 207/2024

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 27 792 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 000 Kč ode dne 20. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 7 200 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 200 Kč ode dne 20. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně a částky ve výši 2 592 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 757,40 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu dne 28. 5. 2024 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 27 792 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným dne , datum, uzavřela pod č. , hodnota, smlouvu o úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně žádá o zaplacení dlužné, čerpané jistiny ve výši 18 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 200 Kč vzniklého sazbou ve výši 40 % měsíčně z čerpané jistiny do 19. 11. 2023, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 000 Kč od 20. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Dále žalobkyně žádá o zaplacení 2 592 Kč dle článku 4.2 dané smlouvy ve výši 0,1 % denně z této dlužné jistiny za dobu od 20. 11. 2023 do 12. 4. 2024.

2. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.

3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi účastníky došlo dne , datum, k distančnímu uzavření dané smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 30 000 Kč s úrokovou sazbou 40 % měsíčně.

4. Z výpisu z účtu z č. l. 21 a 24 bylo prokázáno čerpání úvěru ve výši 18 000 Kč v době od 17. 7. 2023 do 6. 8. 2023.

5. Zesplatněním ze dne 16. 11. 2023 došlo ze strany žalobkyně k prohlášení daného úvěru za splatný ke dni 16. 11. 2023.

6. Z výplatní pásky z č. l. 22, 23 byl zjištěn čistý příjem žalovaného v srpnu 2022 ve výši 25 994 Kč, v září 2022 ve výši 27 454 Kč a v říjnu 2022 ve výši 25 365 Kč.

7. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného (na který byl i čerpán úvěr) z č. l. 25 – 42 se podávají transakce za období od srpna 2022 do června 2023, tj. až do období blízké uzavření dané úvěrové smlouvy. Za období června se podává příjem ze mzdy v částce 25 420 Kč a ve výši 19 515 Kč, současně však „, název služby, “ půjčka 9 000 Kč, dále poskytnutí dalšího spotřebitelského úvěru ve výši 6 700 Kč, dále 2 000 Kč, dalších 2 000 Kč a dalších 2 000 Kč „, název služby, “, v období května 2023 je patrný příjem ze mzdy ve výši 25 145 Kč, v období dubna jsou zde patrné další čerpání úvěrů, a to 3 000 Kč a dalších 3 000 Kč od , právnická osoba, , 5 000 Kč „, název služby, “, mzda žalovaného 22 475 Kč, kdy v řadě měsíců za sebou byly u žalovaného evidovány poplatky po splatnosti.

8. Z kopie rodného listu žalovaného a z kopie jeho občanského průkazu vyplynulo, že žalobkyně takové doklady měla k dispozici.

9. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

12. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Doklady, které žalobkyně měla k dispozici, tj. zejm. výpisy z bankovního účtu žalovaného, zakládají podezření na neblahý stav jeho finanční situace, kdy tento měl mít příjem okolo 25 000 Kč (a nebylo jasné, proč a za jakých okolností byly v měsíci červnu 2023 zaslána mzda dvakrát, kdy v ostatních měsících měl toliko jednu výplatu mzdy), byl v prodlení s úhradou svých jiných závazků a povážlivě často čerpal nové a nové úvěry. Byla tím založena obava, že žalovaný svou neútěšnou finanční situaci řeší novými půjčkami a usiluje u žalobkyně o ještě větší zadlužení s tím, že je přitom ochoten akceptovat i otřesně nemravné podmínky, kdy byl sjednán úrok 480 % ročně (tj. 40 % měsíčně), který měl dokonce měsíčně přirůstat k jistině. Pokud by žalobkyně chtěla žalovanému řádně poskytnout další spotřebitelský úvěr, musela by mít objektivně a přesně podložené veškeré jeho výdaje, které by žalovanému umožňovaly při jeho příjmu úvěr splatit, což se nestalo. Povinnost posoudit úvěruschopnost je přitom objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout na informace poskytnuté spotřebitelem o tom, že úvěr splatí. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně zjevně neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 18 000 Kč, tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu 18 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný žádnou úhradu nenamítl a z obsahu spisu se nepodává.

20. Soud zkoumal splatnost této částky dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalovaného vrátit zaplacenou jistinu podává, že disponoval částkou 18 000 Kč. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že bylo v silách žalovaného vrátit uvedenou částku do požadované doby 19. 11. 2023, tj. poté, co ji měl prokazatelně k dispozici.

21. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení z částky 30 000 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši 15 % ročně stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení přirostlých úroků spolu se zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokuty, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ze které by tyto nároky vyplývaly, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 757,40 Kč, přičemž tato částka představuje 29,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,77 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 35,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 112 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 792 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

24. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť žalobkyně podává větší množství obdobných žalob, které tak mají vzorový charakter, kdy předmět plnění nepřesahuje 50 000 Kč.