21 C 249/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 83 427 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 800 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 632,55 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 800 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, kterým se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil: a) částku ve výši 26 380 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 926,85 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 616,58 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 538,24 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok z částky 21 338,24 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 24,57 % ročně, b) částku ve výši 20 389 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 510,13 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 575,99 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 075,07 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok z částky 11 075,07 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 29 % ročně, c) částku ve výši 22 858 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 110,88 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 611,19 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14 551,55 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok z částky 14 551,55 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 29 % ročně, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 29. 6. 2023 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 83 427 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelské úvěru [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč, splatná ve 24 měsíčních splátkách po 2 179 Kč s poslední splátkou do 31. 1. 2022, kdy poskytnuté finanční prostředky měly být zaplaceny spolu s poplatky a úroky. Je žádáno o zaplacení dlužné jistiny ve výši 21 338,24 Kč, dlužných poplatků ve výši 18 841,76 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 616,58 Kč vzniklých sazbou 24,57 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 338,24 Kč od 1. 2. 2022 do 14. 12. 2022, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 559,40 Kč vzniklých sazbou 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 338,24 Kč od 25. 7. 2021 do 14. 12. 2022. Dále je žádáno zaplacení úroků ve výši 24,57 % ročně a úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 338,24 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

3. Žalobkyně dále k odůvodnění uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelské úvěru [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, splatná v 18 měsíčních splátkách po 2 326 Kč s poslední splátkou do 29. 3. 2021, kdy poskytnuté finanční prostředky měly být zaplaceny spolu s poplatky a úroky. Je žádáno o zaplacení dlužné jistiny ve výši 11 075,07 Kč, dlužných poplatků ve výši 9 313,93 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 575,99 Kč vzniklých sazbou 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 075,07 Kč od 30. 3. 2021 do 14. 12. 2022, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 510,13 Kč vzniklých sazbou 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 075,07 Kč od 29. 4. 2021 do 14. 12. 2022. Dále je žádáno zaplacení úroků ve výši 29 % ročně a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 075,07 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

4. Žalobkyně dále k odůvodnění uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelské úvěru [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 32 000 Kč, splatná v 18 měsíčních splátkách po 3 207 Kč s poslední splátkou do 15. 1. 2021, kdy poskytnuté finanční prostředky měly být zaplaceny spolu s poplatky a úroky. Je žádáno o zaplacení dlužné jistiny ve výši 14 551,55 Kč, dlužných poplatků ve výši 8 306,45 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 611,19 Kč vzniklých sazbou 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 551,55 Kč od 16. 1. 2021 do 14. 12. 2022, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 110,88 Kč vzniklých sazbou 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 551,55 Kč od 22. 3. 2021 do 14. 12. 2022. Dále je žádáno zaplacení úroků ve výši 29 % ročně a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 551,55 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.

6. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč, kdy část z toho byla určena na refinancování jiného dluhu. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 25 000 Kč spolu s poplatkem výši 27 283 Kč ve 24 měsíčních splátkách ve výši 2 179 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 42 % ročně.

7. Z tabulky umoření z č. l. 44 bylo zjištěno, že žalovaný spotřebitelský úvěr [číslo] čerpal dne [datum] ve výši 25 000 Kč a na danou smlouvu uhradil celkem 11 200 Kč s poslední splátkou dne 22. 2. 2021.

8. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný prohlásil, že žije s rodiči, má učňovské vzdělání, má jednu jím vyživovanou osobu, daný úvěr potřebuje na refinancování, jako svou adresu označil [obec] [číslo] okres [okres], má plný pracovní úvazek na pozici dělníka v Rakousku, jeho čistý příjem měl činit 35 000 Kč měsíčně, jeho výdaje 4 000 Kč měsíčně, neměl mít zápůjčku u jiné společnosti a ani žádné interní splátky PF (tj. společnosti [právnická osoba]). Toto vše bylo ověřeno toliko pracovní smlouvu a výplatními páskami za listopad a prosinec 2019.

9. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, kdy část z toho byla určena na refinancování jiného dluhu. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 20 000 Kč spolu s poplatkem výši 19 541 Kč a 2 322 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 326 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 29 % ročně.

10. Z tabulky umoření z č. l. 40 bylo zjištěno, že žalovaný spotřebitelský úvěr [číslo] čerpal dne [datum] ve výši 20 000 Kč a na danou smlouvu uhradil celkem 21 474 Kč s poslední splátkou dne 22. 2. 2021.

11. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný prohlásil, že žije s rodiči, má učňovské vzdělání, má jednu jím vyživovanou osobu, daný úvěr potřebuje na neočekávané výdaje, jako svou adresu označil [obec] [číslo] okres [okres], má plný pracovní úvazek na pozici dělníka v Rakousku, jeho čistý příjem měl činit 35 000 Kč měsíčně, jeho výdaje 6 000 Kč měsíčně, další příjem domácnosti měl být 12 000 Kč, neměl mít zápůjčku u jiné společnosti a ani žádné interní splátky PF (tj. společnosti [právnická osoba]). Toto vše bylo ověřeno toliko pracovní smlouvu a výplatními páskami za červenec a srpen 2019.

12. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 32 000 Kč, kdy část z toho byla určena na refinancování jiného dluhu. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 32 000 Kč spolu s poplatkem výši 25 715 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 3 207 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 29 % ročně.

13. Z tabulky umoření z č. l. 40 bylo zjištěno, že žalovaný spotřebitelský úvěr [číslo] čerpal dne [datum] ve výši 32 000 Kč a na danou smlouvu uhradil celkem 34 857 Kč s poslední splátkou dne 22. 2. 2021.

14. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný prohlásil, že žije s rodiči, má učňovské vzdělání, má jednu jím vyživovanou osobu, daný úvěr potřebuje na neočekávané výdaje, jako svou adresu označil [obec] [číslo] okres [okres], má plný pracovní úvazek na pozici dělníka v Rakousku, jeho čistý příjem měl činit 30 000 Kč měsíčně, jeho výdaje 10 000 Kč měsíčně, neměl mít zápůjčku u jiné společnosti a ani žádné interní splátky PF (tj. společnosti [právnická osoba]). Toto vše bylo ověřeno toliko pracovní smlouvu a výplatními páskami za květen a červen 2019.

15. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podacího lístku, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně přílohy bylo doloženo postoupení žalovaného nároku na žalobkyni a oznámení této skutečnosti žalovanému.

16. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

17. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

19. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

21. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

22. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by společnost [právnická osoba] řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětné spotřebitelské úvěry. Nebylo prokázáno, že by společnost [právnická osoba] provedla ve všech třech případech šetření v příslušných registrech, společnost neměla doloženo, že např. není vedeno exekuční řízení, což bylo zcela nezbytné, neměla ověřeno a přiměřeně posouzeno, jaké má žalovaný další dluhy u společnosti [právnická osoba] a případně jinde, resp. v jaké výši. Nebylo ani nijak doloženo, že by z jiných příjmů domácnosti, které žalovaný uvedl v zákaznických kartách, měl mít žalovaný nějaký prospěch. Jakkoli nebyly doloženy žádné výdaje žalovaného. Žalovaný přitom uváděl nepravdivé či zavádějící údaje, když tvrdil, že nemá mít splátky u společnosti [právnická osoba] či dluhy u jiných osob, ačkoli všechny tři úvěry byly mj. určeny právě na refinancování jiných dluhů žalovaného (nehledě na to si žalovaný bral úvěry, kterých se týká toto řízení a které v kartách zákazníka též zamlčel). Bylo možno usuzovat na to, že žalovaný není s to vyjít se svými příjmy, když chce nahrazovat starší dluh novým za nepříliš výhodných podmínek, když úrok činil 29 % ročně a v posledním případě dokonce 42 % ročně, k čemuž ještě přistupovaly výrazné poplatky. Prohlášení žalovaného v zákaznické kartě nebyly bez dalšího spolehlivé. Nebylo tak možno vycházet převážně z nich a bylo nutno objektivně, konkrétně doložit výdajové poměry žalovaného a jeho celkovou situaci. Jelikož se tak dle provedeného dokazování nestalo, společnost [právnická osoba] postupovala v rozporu se svými povinnostmi, neboť poskytla finanční prostředky někomu, jehož základní poměry neměla ověřené.

25. Pokud žalobkyně v souvislosti s ověřováním úvěruschopnosti upozornila na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], tento se týká jiného skutkového stavu, kdy zejm. v tomto řízení byly doloženy výdaje na bydlení, byly blíže specifikovány náklady na telefon či bydlení, předchozí dluhy, když nebyly pochybnosti o klientem uváděných údajích. Argumentace použitá v tomto rozhodnutí nemá pro projednávanou věc význam.

26. V daném případě soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a všechny tři uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou tak neplatné.

27. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Je prokázáno, že žalovanému byla dne [datum] poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč, na kterou splatil 11 200 Kč. Rozdíl tak činí částku 13 800 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, kdy došlo k postoupení dané pohledávky na žalobkyni. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 13 800 Kč, z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného.

29. Žalovanému byla dále poskytnuta na základě dalších dvou smluv dne [datum] částka 20 000 Kč a dne [datum] částka 32 000 Kč, tyto částky bezdůvodného obohacení však byly pokryty platbami určenými na pohledávky týkající se daných smluv, čímž pohledávky za žalovaným zanikly.

30. Soud zkoumal splatnost dosud dlužné částky ve výši 13 800 Kč dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalovaného vrátit zaplacenou jistinu podává, že v době uzavření smlouvy disponoval částkou 25 000 Kč. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že bylo v silách žalovaného vrátit 13 800 Kč do požadované doby 24. 7. 2021, tj. poté, co je měl prokazatelně k dispozici.

31. Nesplacením tohoto dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení z částky 13 800 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši 8,5 % ročně stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterou soud částečně kapitalizoval za dobu od 25. 7. 2021 do 14. 12. 2022.

32. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení poplatků, jistiny převyšující rozdíl mezi výši poskytnutých finančních prostředků a vrácenou částkou, částečně kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení z této částky, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyly řádně uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze kterých by tyto nároky vyplývaly, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení je více procesně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.