21 C 27/2022

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice pro 20 475 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 20 475 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 475 Kč ode dne 16. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 20 475 Kč ode dne 14. 8. 2021 do dne 15. 12. 2022 ve výši 8,5 % ročně do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 4 989,26 Kč k rukám právní zástupkyně žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 2. 2022 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 20 475 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že usnesením Okresního státního zastupitelství [okres] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo rozhodnuto, že podle § 307 odst. 1 trestního řádu se podmíněně zastavuje trestní stíhání žalované pro skutek spočívající v tom, že přibližně od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. dne [datum] na parkovišti na ulici [ulice] u bytového domu [číslo] ve [obec], okres [okres], po předchozí slovní rozepři se žalobcem, poté, kdy posadila jejich společnou dceru nezl. [jméno] [příjmení], nar. [datum], do svého vozidla [značka automobilu], [registrační značka], se jí žalobce snažil zabránit v odjezdu a postavil se za vozidlo, přičemž žalovaná začala couvat, kdy případnému střetu se žalobce vyhnul úkrokem vlevo a na situaci zareagoval tak, že bouchnul dlaní do okénka u řidiče a snažil se vozidlo otevřít, což se mu nepodařilo, tudíž se postavil před vozidlo na vzdálenost 1 metru, avšak žalovaná se s vozidlem rozjela, což činila z obavy fyzického násilí, kterého se žalobce vůči ní v minulosti dopustil, kdy poté žalobce vyskočil na přední kapotu a v kleče se držel hrany kapoty, přičemž žalovaná pokračovala v jízdě a ujela vzdálenost cca 500 m až do místa, kde se žalobce v zatáčce již na kapotě neudržel a upadl na vozovku, kdy žalovaná následně z místa odjela, přičemž daným jednáním poškozený žalobce utrpěl [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizováno 32 slov], které si vyžádalo okamžité ošetření v [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [obec], v důsledku čehož byl poškozený citelně omezen v obvyklém způsobu života po dobu čtyř až pěti týdnů, přičemž v tomto jednání žalované je spatřováno spáchání přečinu ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a odst. 1 trestního zákoníku. Žalovaná tímto svým jednáním, k němuž se doznala, vlastním zaviněním porušila povinnost stanovenou zákonem a zasáhla do absolutního práva žalobce (práva na zdraví), tudíž byla dle ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pozdějším znění (dále jen „občanský zákoník“), povinna žalobci nahradit, co tím způsobila. Žalovaná výše popsaným jednáním žalobci způsobila újmu na zdraví, která byla znaleckým posudkem ze dne [datum], vypracovaným soudním znalcem [titul] [jméno] [příjmení], ohodnocena na 60 bodů, což při hodnotě bodu 341,25 Kč odpovídá bolestnému ve výši celkem 20 475 Kč. Dne 21.1.2021 žalobce na svůj účet obdržel od žalované platbu ve výši 20 475 Kč. Tuto platbu žalobce téhož dne žalované obratem na její bankovní účet vrátil, jelikož ji nepovažoval za adekvátní náhradu újmy na zdraví, která mu byla způsobena. Po vrácení platby byl následně žalobce svým právním zástupcem poučen, že jeho nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví dle znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] činí právě částku ve výši 20 475 Kč a že z tohoto titulu jeho nárok nečiní vyšší finanční částku. Proto žalobce žalovanou vyzval k úhradě jejího dluhu. Dne 10. 8. 2021 zaslal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce právní zástupkyni žalované výzvu k úhradě nemajetkové újmy na zdraví, kterou žalobce žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky nejpozději do 3 dnů ode dne doručení výzvy. Pohledávka žalobce za žalovanou se tedy stala splatnou ke dni 13. 8. 2021. Žalobce tak za žalovanou eviduje pohledávku po splatnosti ve výši 20 475 Kč, kterou žalovaná žalobci neuhradila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, ve svém vyjádření k odporu ze dne 2. 3. 2022 uvedla, že se žalobce řádně nepřipojil do adhezního řízení v rámci trestního řízení popsaného v žalobě a že žalobce přispěl ke vzniku škody, jak vyplývá z popisu jeho jednání v usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], je tedy na místě aplikovat § 2918 občanského zákoníku a snížit výši náhrady škody nejméně o 50 %. Žalovaná potvrdila, že zaslala celou částku bolestného žalobci s tím, aby mu nic neplatila, toto považovala za prominutí dluhu.

3. U jednání dne 21. 7. 2022 nebyl žalobce přítomen, žalovaná setrvala na svém stanovisku.

4. Vedlejší účastník na straně žalované se připojil ke stanovisku žalované.

5. Dne 23. 8. 2022 byl předložen smír účastníků a vedlejšího účastníka z č. l. 71 ke schválení soudem, který však nebylo možno schválit, neboť měl zavazovat k úhradě poloviny předmětu řízení i vedlejšího účastníka, které má však pouze procesní postavení a nemůže se takto v rámci soudního smíru zavazovat. Následně bylo dne 16. 12. 2022 sděleno žalovanou, že se s žalobcem nedohodli na smíru a že žalovaná nakonec uhradila žalovaný nárok k rukám exekutora.

6. Soud opakovaně vyzýval žalobce ke sdělení, zda bude procesně reagovat na tvrzenou a doloženou úhradu žalované částky s poučením o tom, že jinak mu může být uložena povinnost k náhradě nákladů řízení (č. l. 81 a č. l. 87). Žalobce na to nijak nereagoval, k jednání dne 21. 7. 2022 a ani k jednání dne 21. 2. 2023 se nedostavil, ačkoli byl řádně a včas předvolán na svou adresu trvalého pobytu.

7. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

8. Z usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství [okres] ze den [datum rozhodnutí] [číslo jednací] ve spojení s usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že se žalovaná vůči žalobci dne 29. 8. 2020 dopustila úmyslného jednání směřujícího proti zdraví žalovaného popsaného výše v podané žalobě.

9. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 14. 11. 2022 z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství bylo zjištěno, že žalobce v důsledku předmětného jednání žalované utrpěl újmu ohodnocenou na 60 bodů dle metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, čemuž odpovídá částka 20 475 Kč, kdy žalobce konkrétně utrpěl tržně zhmožděnou ránu prostředního článku pátého prstu pravé ruky, zhmoždění levého lokte s oděrkou, zlomeninu 5. nártní (MTT) kosti levé nohy s hematomem a oděrkami na zevní ploše nohy a zevním kotníku. Poranění pátého prstu vzniklo v souvislosti s uchopením nějaké části vozidla nebo při opuštění vozidla, k poranění lokte a nohy došlo s nejvyšší pravděpodobností při opuštění vozidla a dopadu na zem, na asfalt.

10. Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalovaná zaplatila takto vyčíslenou částka za újmu na zdraví žalobci, který tuto částku vzápětí žalované zaslal zpět.

11. Z e-mailové zprávy z č. l. 59-60 a výzvy ze dne 10. 8. 2021 z č. l. 61 vyplynulo, že následně byla dne 10. 8. 2021 v 9:25 hod. žalovaná vyzvána e-mailem k rukám právní zástupkyni žalované [titul] [jméno] [příjmení] k opětovanému zaplacení předmětné částky 20 475 Kč do tří dnů.

12. Z exekučního příkazu [exekutorský úřad], soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyplynulo, že byl v řízení žalobce v postavení povinného vydán exekuční příkaz na veškeré pohledávky žalobce za žalovanou.

13. Ze zprávy o provedení transakce ze dne 16. 12. 2022 a z vyžádané zprávy soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 17. 1. 2023 vyplynulo, že žalovaná dne 16. 12. 2022 uhradila k věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 21 C 27/2022 na dluh vůči žalobci částku 20 475 Kč.

14. Dále měl soud k dispozici připojený policejní spis PČR, KŘPJH, ÚO [okres], OOK sp. zn. [spisová značka] [číslo], který k důkazy navrhla žalovaná, jenž se týká předmětného trestního stíhání žalované. Z obsahu spisu vyplynulo, že police učinila šetření dané věci s výsledkem o skutkovém zjištění vtěleném do popisu skutku uvedeném shora, pro které bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání, kdy samotné jednání žalované je popisováno pouze přítomnými osobami na podané vysvětlení, resp. na protokol o výslechu obviněné, tj. žalovanou, [jméno] [příjmení] a žalovaného, čemuž odpovídá daný popis skutku. Je dán tedy skutkový závěr, že žalovaná úmyslně jela v nikoli v nepatrné rychlosti, kterou žalovaná neznala a odhadovala ji v trestním řízení na 30 km/h, žalovaný tuto rychlost v trestním řízení odhadoval až na 50 km/h či 60 km/h, a to půl kilometru s žalobcem na přední kapotě osobního auta, a to z omluvitelné pohnutky.

15. Z potvrzení o transakci z č. l. 89 připojeného policejního spisu se podává odeslání částky 20 475 Kč žalobci dne 21. 1. 2021 na bolestné, v přípise z č. l. 90 tohoto připojeného policejního spisu zmocněnec žalobce o den později dne 22. 1. 2021 sděluje obhájkyni žalované, že požaduje náhradu újmy na zdraví v penězích společně s dalšími nároky v celkové výši 250 000 Kč, avšak aby nezasílali na újmu žalovaného žádné částky do doby, než dojde k uzavření dohody o narovnání, popř. do doby právní moci adhezního výroku.

16. Tvrzení žalované, že žalobce v souvislosti s vrácením částky uvedl, že ji už nemá nic vracet, není naprosto nijak doloženo. Samotné vrácení peněz žalobcem nelze v daném kontextu spojovat s projevem vůle směřujícím k odpuštění dluhu či k daru.

17. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

18. Podle § 1908 odst. 1 občanského zákoníku splněním dluhu závazek zaniká.

19. Podle § 1958 odst. 2 neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování při zohlednění skutečnosti, že soud vychází ze stavu v době vyhlášení rozsudku dle § 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v pozdějším znění (dále jen občanský soudní řád), byla žaloba hodnocena takřka zcela jako nedůvodná.

22. Soud má za prokázané, že žalovaná žalobci způsobila újmu na zdraví, která odpovídá částce 20 475 Kč, což ani nebylo žalovanou rozporováno, následně došlo k úhradě této částky žalovanou, k poslání této částky zpět žalobcem a k novému zaplacení stejné částky žalovanou v době probíhajícího řízení. Z toho je patrno, že bez ohledu na oprávněnost žalovaného nároku tento nebyl dán nejpozději od doby jeho splnění a v době vyhlášení rozsudku tedy nemůže existovat. Žaloba v částce 20 475 Kč je tak bez dalšího nedůvodná a byla tudíž v tomto rozsahu zamítnuta.

23. Soud nicméně musel hodnotil oprávněnost nároku ve vztahu k úrokům z prodlení z této částky 20 475 Kč, tedy prodlení s úhradou této částky za žalované období.

24. Jde-li o odpovědnost žalované za jí způsobenou újmu v rozsahu 20 475 Kč, soud vyšel z toho, že žalobce sice svým jednáním, kdy se postavil před automobil, bouchla na něj a vzbudil s ohledem na své agresivní jednání v minulosti v žalované aktuálně pociťovaný strach, nepochybně spoluzavinil reakci žalované, která do na něj najela automobilem. Volní složka jednání žalobce směřující k vlastnímu zranění se z provedeného dokazování nijak nepodává, tedy ani byť jeho nepřímý úmysl. Jakkoli však žalobce předchozím jednáním vyprovokoval chování žalované, jež se obávala násilného jednání žalobce, a jež do žalovaného najela, rychlost tohoto najetí, rychlost následné jízdy, jakož i její délka byla plně pod kontrolou žalované, jež aktuálně nečelila útoku žalovaného, byla dle jejího vlastního vyjádření v automobilu uzamčena, uvědomovala si, že řídí motorové vozidlo užívané jako zbraň vůči tělu žalobce, žalovaná přitom byla jako dospělá příčetná osoba s to posoudit protiprávnost svého jednání a toto ovládat. Soud vyšel z toho, že pokud škůdce jedná s úmyslem a poškozený se podílí na vzniku újmy pouze z nedbalosti, je tato okolnost natolik bezvýznamná, že většinou nepovede ke snížení povinnosti škůdce (srov. k tomu Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014; obdobě srov. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI (§ 2521-3081, relativní majetková práva 2. část), Wolters Kluwer (ČR), Praha 2021). Za dané skutkové situace nebylo žalovanou prokázáno, že by zavinění žalobce mělo ve smyslu § 2918 občanského zákoníku vést k omezení povinnosti žalované coby úmyslně jednajícího škůdce k náhradě zaviněné újmy.

25. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že na začátku roku 2021 došlo k náhradě újmy na zdraví zaplacením částky 20 475 Kč žalovanou po jeho vyčíslení v trestním řízení. Žalobcem uvedený důvod, tj. že nechtěl přijmout částečné plnění, není důvod k odmítnutí plnění, k němuž byla žalovaná povinna dle § 2910 občanského zákoníku, kdy i bez výzvy věřitele dlužník neplní v takovém případě předčasně, věřitel takové plnění nemůže odmítnout (srov. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část), Wolters Kluwer (ČR), Praha 2014). Na straně žalobce přitom žádné překážky s přijetím plnění dány nebyly, za což nelze považovat snahu žalobce pokud možno co nejvíce škodit žalované, jak o ni žalobce informoval v průběhu trestního stíhání (viz elektronická korespondence účastníků z č. l. 81 – 83 připojeného trestního spisu obsahující velmi vulgární sdělení žalobce včetně mj. sdělení adresované žalované:„ Pokud si myslíš, že mě dáš prachy nějaký a já stáhnu trestní stíhání, tak jsi na velkým omylu. Budu dělat vše proto, abych tě zničil.“). Daná pohledávka z titulu náhrady újmy tedy zanikla splněním. Jestliže žalobce vrátil žalované částku 20 475 Kč a požaduje ji zase zpět, činí tak právně v rámci nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vzniklého bez právního důvodu. Žalobce žalovanou vyzval dopisem ze dne 10. 8. 2021 k zaplacení, jelikož žalovaná nehradila, dostala se do prodlení a za dobu od dne 14. 8. 2021 do dne 15. 12. 2022 jí náleží úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákona, když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

26. Právo na úroky z prodlení pozdějšího data zaniklo v důsledku zániku celého dluhu. Proto soud zamítl žalobu co do úroku z prodlení po 16. 12. 2022.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení takřka zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, kdy její procesní neúspěch je v marginálním rozsahu a soud tak k němu přihlíží. Byl však aplikován § 150 občanského soudního řádu, neboť se žalovaná nechovala slušně, když vyprovokovala zahájení řízení tím, že po obdržení platby 20 475 Kč ji jednoduše nevrátila, jak žalobce následně právem požadoval. Na druhou stranu žalobce nese takřka plný procesní neúspěch a byl soudem dvakrát explicitně upozorněn na to, že soud má doloženou úhradu žalované částky, že žalobce bude procesně neúspěšný, pokud nevezme žalobu zpět, a bude hradit náklady řízení. Přehlíživý postoj žalobce donutil soud zase obesílat osoby, které s termínem počítaly a případně zvažovaly účast u jednání a kontaktovaly klienta, soud musel jednat a meritorně rozhodnout o vzneseném nároku. Toto bylo vyhodnoceno tak, že by náklady řízení procesně úspěšné žalované měly v dané specifické situaci nést obě strany rovným dílem, tj. v rozsahu 50 % z částky 9 978,52 Kč, celkem tedy žalobce ve výši 4 989,26 Kč Tyto náklady v nekrácené výši sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 475 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 2. 3. 2022, účast u jednání dne 21. 7. 2022) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 7. 2022 náhrada 1 526,71 Kč za 144 ujetých km v částce 926,71 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 3,9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 246,71 Kč ve výši 1 731,81 Kč.

28. Soud dále rozhodnul o náhradě nákladů řízení podle § 93 odst. 3 a § 142 odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu vedlejšího účastníka vystupujícího na straně žalované tak, že tomuto přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (za účast u jednání dne 21. 7. 2022). Vedlejší účastník nenese vinu na zahájení daného řízení jako žalovaná a důvody pro krácení dle § 150 občanského soudního řádu tak u něj shledány nebyly. Vyjádření vedlejšího účastníka ze dne 22. 2. 2023, že tyto uplatňovat nebude, bylo odesláno až po vyhlášení rozsudku, jímž bylo toto právo přiznáno a kterým je soud vázán, navíc ani formulačně nesplňuje požadavky na řádné vzdání se práva. Ostatně vedlejší účastník nemusí ani přiznanou náhradu po žalobci požadovat.