21 C 27/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno Anonymizováno pro: zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Výživné, stanovené žalovanému naposledy rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 3. 2. 2012, pro žalobkyni v částce 2 000 Kč měsíčně, se počínaje dnem 1. 9. 2020 zvyšuje na částku 5 000 Kč měsíčně, splatnou k rukám žalobkyně vždy do každého 15. dne v měsíci předem.

II. Dlužné výživné za období od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2023 v částce 108 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů soudního řízení ve výši 31 218 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 2. 2023, tj. již po zletilosti žalobkyně, ve znění změny ze dne 28. 2. 2023 a ze dne 12. 4. 2023 se žalobkyně domáhá zvýšení výživného stanoveného žalovanému naposledy rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 3. 2. 2012, v částce 2 000 Kč měsíčně na částku 5 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2020 a přiznání dlužného výživného. K tomu byly rozvedeny majetkové poměry žalobkyně, která navštěvovala do června 2020 základní školu, od září 2020 dosud je studentkou SOU , Anonymizováno, ve , adresa, v oboru kosmetička, s čímž jí vzrostly náklady na školné v částce 6 000 Kč ročně a na uvedené pomůcky či další výdaje do školy, kdy žalobkyni dosud stanovená částka výživného nedostačuje, žalobkyně žije s matkou, jež se o ní finanční stará, s žalovaným se nestýká.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil přípisem ze dne 24. 4. 2023, v němž uvedl, že se přestěhoval na , Anonymizováno, ze , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v červnu 2020, popsal své tvrzené výdaje na druhé dítě , jméno FO, , roč. , Anonymizováno, , za dobu jeho pobytu ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy se měl s matkou domluvit „na rozdělení dětí“ s tím, že on bude platit výdaje na syna a matka na žalobkyni, přičemž žalobkyně za ním jezdila na návštěvy do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, během letních prázdnin, s čímž měl jednotlivě tvrzené výdaje v přepočtu okolo 43 200 Kč. Dále uvedl, že po jeho návratu na , Anonymizováno, hradil na žalobkyni částku v eurech, celkem 7 057 Kč (300 euro) za rok 2020, 14 655 Kč (623,91 euro) za rok 2021, 19 290 Kč (820 euro) za rok 2022 a 10 233 Kč (435 euro) za rok 2023 (s poslední datovanou platbou k 10. 3. 2023), celkem tedy za období od září 2020 do března 2023 částku 51 235 Kč (tj. za období 31 měsíců v průměru okolo 1 650 Kč za měsíc), kdy žalované kupoval též oblečení a telefon v částce při přepočtu asi 28 400 Kč. Žalovaný zpochybnil žalobkyní tvrzené náklady, které považuje za neprokázané a neúměrné. Ke svým příjmům uvedl, že po návratu na , Anonymizováno, začal podnikat, za rok 2022 měl roční příjem 6 500 eur, na měsíc má 540 eur, z toho má platit 85 eur na výživné žalobkyni, za stravu má dát 80 eur, na bydlení 100 eur, na pohonné hmoty 60 eur, na příspěvek na jeho nemocnou matku 85 eur, na zdravotní pojištění 79 eur, výdaje na mobilní telefon 40 eur, má tak mít základní výdaje na živobytí 529 eur. Žalovaný navrhnul, aby soud zvýšil výživné na 4 000 Kč měsíčně od 1. 2. 2023, kdy žalobkyně již dovršila 18 let, na 4 000 Kč splatné do 15. dne v měsíci předem, dlužné výživné by bylo splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

3. U jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích.

4. Žalovaný v rámci účastnického výslechu označil jím písemně uváděné údaje za pravdivé. Platbu z č. l. 43 označil pravděpodobně za platbu na dárek žalobkyni. Od dubna 2023 platil výživné v přepočtu ve výši , právnická osoba, Kč. Žalovaný dále uvedl, že podniká ve stavebnictví, maluje či pracuje s kachličkami jako řemeslník v rámci své podnikatelské činnosti. Pracuje v okolí , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Je vyučený v oboru zámečník. V , Anonymizováno, dříve pracoval ve stejném oboru s příjmem okolo 3 000 dolarů měsíčně čistého, platil však nájem 1 500 dolarů, splátky na auto, platby na syna. Tvrzeně jeho čistý příjem v současné době odpovídá 6 000 – 7 000 euro čistého ročně, tj. od 500 euro až 580 euro měsíčně. Je zdravý, má toliko dvě děti, na syna , jméno FO, neplatí již i od doby, když se žalovaný odstěhoval zpět do , Anonymizováno, v roce 2020. Na bydlení výdaje neplatí, kdy bydlí v , Anonymizováno, , Anonymizováno, se svou přítelkyní, kupuje však společnou stravu. Při upozornění na jeho tvrzené výdaje 529 euro a příjmy 541 euro uvedené v přípisu ze dne 24. 4. 2023 opět potvrdil pravdivost jím uvedených údajů, nakonec však uvedl, že má „občas práci bokem“, někdy si vydělává v hotovosti 100, 200, 300 euro navíc, takovou práci vezme, když má možnost. Po upozornění na jeho povinnost umožnit soudu zjistit jeho příjem, uvedl, že toto nemá jak doložit. Tyto „bokovky“ v roce 2020 ještě neměl mít. Po návratu na , Anonymizováno, nebyl evidován na úřadu práce. Výdaje za volný čas si dělí s přítelkyní, byl v Karpatech, jednou v Chorvatsku, náklady však na to byly minimální. V podstatě nic nevlastní.

5. Žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný hradí i od dubna 2023 každý měsíc necelých 2 000 Kč, žalovaný toto nerozporoval s tím, že nevěděl, že se z jeho platby hradí poplatek.

6. Ze svědeckého výslechu , jméno FO, , matky žalobkyně, vyplynulo, že již i od roku 2020 žalovaného žádala o navýšení výživného, syn , jméno FO, se živí sám od roku 2019. Již i od roku 2020 bydlí s žalobkyní v jedné domácnosti, a to spolu se současným manželem svědkyně. Žalobkyně již v této době byla jediným dítětem svědkyně odkázaným na výživu. Svědkyně platí splátky hypotečního úvěru ve výši 13 000 Kč měsíčně, její příjem je od doby 2020 asi 20 000 Kč měsíčně čistého, kdy zprostředkovává stavební projekty, finančně jí pomáhá její manžel. Svědkyně si rozepsala náklady na žalobkyni zejm. v souvislosti s její školou od roku 2020 a tyto byly uvedeny v žalobě, tyto výdaje činily v roce 2020 částku přesahující 28 500 Kč, v roce 2021 částku přesahující 28 000 Kč, a to však včetně 10 000 Kč za týdenní dovolenou v Chorvatsku, v roce 2022 částku přesahující 68 000 Kč, a to však včetně výletů do Švýcarska, Francie a včetně kurzu. Z výpovědi svědkyně též vyplynulo, že nemá za to, že by jí přišlo za dané období jakékoli výživné, žalovaný však peníze posílal přímo na účet žalobkyně, který založila svědkyně a sdělila ho žalovanému. Jednalo se o peníze, s nimiž nakládala žalobkyně, svědkyně toto hodnotí jako kapesné. V roce 2014 svědkyně psala žalovanému, že po něm chce výživné od nového roku 4 000 Kč, nikoli 2 000 Kč. Svědkyně za žalobkyni platí 1 000 Kč měsíčně na posilovnu, 550 Kč na úrazové pojištění, 525 Kč měsíčně na telefon, takto se platilo už i v roce 2020. Od doby, kdy se žalovaný odstěhoval zpět na , Anonymizováno, , se s žalobkyní viděl pouze několikrát.

7. Ze svědeckého výslechu , jméno FO, , syna žalovaného, vyplynulo, že s žalovaným hovořil v roce 2020 či 2021, když se žalovaný vrátil na , Anonymizováno, a „začínal“. Žalovaný mu sdělil, že je schopný průměrně vydělat „třeba 2 000 euro“, žalovaný mu řekl, že pracuje jako obkladač. Svědek byl již před svým výslechem seznámen s vyjádřením žalovaného ze dne 24. 4. 2023 a označil žalovaným údaj o jeho příjmu 540 euro za nesmyslný. Z fotografií na Facebooku svědek zjistil, že žalovaný je tam zobrazován s novým elektrokolem, hodnotným oblečením, na výletech po , Anonymizováno, s přítelkyní, což bylo dokumentováno předložením mobilního telefonu u jednání z různých míst při jeho rekreační činnosti.

8. Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného k placení výživného na žalobkyni, tehdy sedmiletou, i shodně na jejího bratra , jméno FO, po 2 000 Kč měsíčně splatných k 15. dni v měsíci předem, kdy bylo vycházeno z dosažitelného příjmu žalovaného ve výši 18 500 Kč měsíčně, jenž toho času žil v Praze a byl veden coby nezaměstnaný na úřadu práce.

9. Z bankovních výpisů z č. l. 34 – 54 byly prokázány převody finančních prostředků v eurech od září 2020 do března 2023 z účtu žalovaného, jak je tento uvedl ve svém vyjádření ze dne 24. 4. 2023, tj. celkem v částce 2 178,91 euro, která dle přepočtu žalovaného nečiní ani dosud stanovených 2 000 Kč měsíčně, a to na účet žalobkyně, kdy však jedna transakce ve výši 183,91 euro z č. l. 43 toliko prokazuje výběr takové částky, nikoli její zaslání žalobkyni.

10. Ze slovenského daňového přiznání fyzické osoby z č. l. 88 – 96 soud zjistil, že žalovaný nepřiznával žádný čistý příjem ze živnostenské činnosti za rok 2020.

11. Ze slovenského daňového přiznání fyzické osoby z č. l. 79 – 87 soud zjistil žalovaným přiznávaný čistý příjem z živnostenské činnosti ve výši 2 134,55 eur (tj. asi 178 euro měsíčně) za rok 2021, z něhož se daň z příjmu neodváděla.

12. Ze slovenského daňového přiznání fyzické osoby z č. l. 55 – 71 soud zjistil žalovaným přiznávaný čistý příjem z živnostenské činnosti ve výši 6 400 eur (tj. asi 533 euro měsíčně) za rok 2022, z něhož se daň z příjmu neodváděla.

13. Z potvrzení o studiu z č. l. 7 vyplynulo, že žalobkyně byla ve školním roce 2022/2023 žákyní třetího ročníku v oboru Kosmetické služby školy SOU a SOŠ SČMSD , adresa, . s. r. o.

14. Podle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) mají předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

15. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

16. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

17. Podle § 916 o. z. neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

18. Podle § 922 odst. o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

19. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v pozdějším znění (dále jen „o. s. ř.“) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

20. Z výše uvedeného dokazování vyplynulo, že výživné 2 000 Kč měsíčně na žalobkyni bylo žalovanému stanoveno za naprosto jiných okolností, kdy zejm. byla žalovaná sedmiletá holčička se zcela odlišnými potřebami, než coby středoškolačka, kdy navíc i žalovaný měl dvě vyživovací povinnosti a v současné době má toliko jednu vyživovací povinnost. Zjevně se podstatně změnily poměry, za kterých bylo naposledy o výživném rozhodováno ve smyslu § 163 o. s. ř.

21. Bylo prokázáno, že žalobkyně od září 2020 nastoupila na střední školu coby patnáctiletá, vyžaduje zvýšené platby na oblečení, jsou za ní hrazeny výdaje na rekreaci, s čímž jsou spojeny až desetitisícové roční náklady, kdy pouze pravidelné výdaje na úrazové pojištění, mobilní telefon a posilovnu vyjdou na vyšší částku, než byla dosud žalovanému stanovena. Toto vyplývá zejm. ze svědecké výpovědi její matky, kdy v řízení nebyl označen žádný důkazní prostředek, který by vyvracel pravdivost její svědecké výpovědi, tato byla řádně poučena a soud tak neměl důvod z její svědecké výpovědi nevycházet. Žalobkyně se připravuje na budoucí povolání, její výdaje a potřeby se výrazně od roku 2020 neliší od výdajů dětí jejího věku, je plně odkázána na výživu svých rodičů, kdy příjmy matky v částce okolo 20 000 Kč, která žalobkyni zajišťuje bydlení a ostatní potřeby, zjevně k plnění řádné výživy nedostačují. Jde-li o poměry žalovaného, tento je vyučen, v minulosti dosahoval výrazných příjmů ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v částce několik tisíc amerických dolarů, avšak také měl vysoké výdaje, zejm. na nájem. Po jeho návratu na , Anonymizováno, kolem poloviny roku 2020 začal pracovat ve stejném oboru, tj. ve stavebnictví, coby osoba samostatně výdělečně činná, nepodává se, že by jakkoli materiálně strádal, má zajištěné bydlení, provozuje výdělečnou činnost, lze u něj i dovozovat vynakládání prostředků na volnočasové aktivity. Žalovaný byl nejdříve písemně upozorněn na jeho procesní povinnosti dle § 916 o. z. umožnit soudu zjistit jeho poměry (viz výzva a poučení soudu z č. l. 78), dále též byl i obdobně poučen u jednání dne 17. 8. 2023, kdy setrvával na jím dříve sdělených informací, ačkoli tyto byly zjevně nepravdivé či neúplné, neboť jím tvrzený příjem okolo 540 euro a jím uvedené výdaje 529 euro by nemohly umožnit jím navrhované navýšení výživného na částku 4 000 Kč, tj. o 2 000 Kč měsíčně (tedy o cca 80 euro). Poté žalovaný fakticky uznal, že soud uváděl v omyl, když si má ještě přivydělávat pracemi placenými hotově až v částce 100 - 300 euro (tj. až i více jak o polovinu jím původně přiznávaného měsíčního příjmu), přes další poučení však tyto výdělky nijak nedoložil, kdy tedy i v jím předložených daňových přiznáních z daních z příjmu zjevně uváděl nepravdivé informace. Z výslechu , jméno FO, vyplynulo, že v době po nastěhování na , Anonymizováno, se žalovaný svěřoval se svým příjmem až ve výši 2 000 euro měsíčně (tj. při středním kurz okolo 25 Kč za euro v částce 50 000 Kč), tedy v částce podstatně vyšší, než uváděl v řízení, a která by bohatě dostačovala pro vyhovění žaloby. Žalovaný nesplnil své procesní povinnosti a nedoložil soudu řádně své příjmy a neumožnil řádně posoudit jeho vyživovací povinnost vůči dítěti ve smyslu § 916 o. z., s čímž soud v daném řízení spojil nevyvratitelnou domněnku měsíčního příjmu coby pětadvacetinásobku částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu (tj. dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve výši začínající v roce 2020 na 96 500 Kč měsíčně až po částku 121 500 Kč měsíčně v roce 2023), tedy v částce, která je více než dostatečná pro vyhovění požadovanému nároku žalobkyně na zvýšení výživného na 5 000 Kč měsíčně. Přiznaná výše výživného 5 000 Kč měsíčně je přitom blízká výši, kterou mohl a měl žalovaný hradit již od roku 2012 (tj. ve výši 4 000 Kč), kdy měl dvě vyživovací povinnosti, a při zohlednění inflace a obecného nominálního navyšování příjmů by ji tak nebylo možno pokládat za excesivní k jeho schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům i bez zohlednění uvedené nevyvratitelné domněnky příjmu. Žalobě bylo z uvedených důvodů plně vyhověno a soud zvýšil s účinností od 1. 9. 2020 žalovanému stanovenou vyživovací povinnost na částku 5 000 Kč měsíčně, splatnou k 15. dni v měsíci předem, jak žalobkyně žádala.

22. Jde-li požadované dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2023, tj. za dobu 36 měsíců, ve výši 108 000 Kč (tj. 36 * 3 000 Kč), toto bylo také plně přiznáno, kdy již jen žalovaným tvrzené platby na výživné nepřevyšují původně stanovenou částku 2 000 Kč, na kterou se žaloba nevztahuje. Z provedeného dokazování vyplývá, že na přiznaný dluh nebyla hrazena žádná částka. S ohledem na výši částky, souhlas žalobkyně s možností odložit splatnost dlužného výživného až o šest měsíců a tvrzení žalovaného o tom, že nemá peníze k dispozici, stanovil soud lhůtu k plnění za šest měsíců od právní moci rozsudku.

23. Jak vyplývá z výpovědi , jméno FO, , žalovaný byl opakovaně před podáním žaloby vyzýván ke zvýšení úhrady výživného, a to i v roce 2014 na 4 000 Kč měsíčně, o požadavku na navýšení výživného alespoň na tuto částku byl žalovaný před podáním žaloby tedy prokazatelně vyrozuměn. Žalovaný přitom musel i tak předpokládat, že má hradit částku vyšší, než mu byla dosud stanovená, když tato byla stanovena před mnoha lety, jeho vyživovací povinnost plyne ze zákona a bylo jeho povinností coby rodiče, aby se o plnění své vyživovací povinnosti v potřebné výši sám aktivně staral. Dokonce žalovaný po dobu několika let neplní ani dosavadní povinnost ve výši 2 000 Kč měsíčně. Za dané situace by nebylo spravedlivé požadovat po jeho dítěti (tj. žalobkyni), aby neslo náklady právního zastoupení. S ohledem na tyto skutečnost soud ve smyslu § 142a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů zcela, byť před podáním žaloby nebyl žalovaný vyzván k plnění ve vztahu k celému předmětu řízení.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 218 Kč. Tyto náklady sestávají nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 180 000 Kč počítané coby pětinásobek hodnoty ročního plnění dle § 8 odst. 2 a. t. (tj. požadované měsíční navýšení výživného 3 000 Kč x 12 za počet měsíců x 5 za počet let) sestávající z částky 8 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast u jednání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 800 Kč ve výši 5 418 Kč.