21 C 279/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 35 794,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 841,06 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 138,20 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 841,06 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalované domáhá zaplatit: a) částku ve výši 20 742,62 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 039,25 Kč kapitalizovaný úrok ve výši 6 748,52 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 328,73 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 29 % ročně z částky 12 169,79 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení, b) částku ve výši 7 690,24 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 992,09 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 648,42 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 712,89 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 29 % ročně z částky 4 712,89 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení, c) částku ve výši 6 520,20 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 806,98 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 970,34 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 256,29 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 29 % ročně z částky 4 256,29 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení, se zamítá

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 29. 6. 2023 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 35 794,12 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelské úvěru [číslo] na základě níž byla žalované poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, splatná v 18 měsíčních splátkách po 2 326 Kč s poslední splátkou do 23. 2. 2021, kdy poskytnuté finanční prostředky měly být zaplaceny spolu s poplatky a úroky. Je žádáno o zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 169,79 Kč, dlužných poplatků ve výši 9 413,89 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 748,52 Kč vzniklých sazbou 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 169,79 Kč od 24. 2. 2021 do 14. 12. 2022, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 177,45 Kč vzniklých sazbou 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 169,79 Kč od 18. 12. 2020 do 14. 12. 2022. Dále je žádáno zaplacení úroků ve výši 29 % ročně a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 169,79 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

3. Žalobkyně k odůvodnění dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne 1. 3. 2019 smlouvu o spotřebitelské úvěru [číslo] na základě níž byla žalované poskytnuta částka ve výši 18 000 Kč, splatná v 18 měsíčních splátkách po 1 980 Kč s poslední splátkou do 1. 9. 2020, kdy poskytnuté finanční prostředky měly být zaplaceny spolu s poplatky a úroky. Je žádáno o zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 712,89 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 977,35 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 648,42 Kč vzniklých sazbou 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 712,89 Kč od 2. 9. 2020 do 14. 12. 2022, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 992,09 Kč vzniklých sazbou 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 712,89 Kč od 1. 10. 2020 do 14. 12. 2022. Dále je žádáno zaplacení úroků ve výši 29 % ročně a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 712,89 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

4. Žalobkyně k odůvodnění dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelské úvěru [číslo] na základě níž byla žalované poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, splatná ve 24 měsíčních splátkách po 1 240 Kč s poslední splátkou do 22. 11. 2020, kdy poskytnuté finanční prostředky měly být zaplaceny spolu s poplatky a úroky. Je žádáno o zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 256,29 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 263,91 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 970,34 Kč vzniklých sazbou 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 256,29 Kč od 23. 11. 2020 do 14. 12. 2022, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 806,98 Kč vzniklých sazbou 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 256,29 Kč od 18. 12. 2020 do 14. 12. 2022. Dále je žádáno zaplacení úroků ve výši 29 % ročně a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 256,29 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

5. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.

6. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu v spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 41 863 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 326 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 29 % ročně.

7. Z tabulky umoření z č. l. 39 bylo zjištěno, že žalovaná spotřebitelský úvěr [číslo] čerpala dne [datum] ve výši 20 000 Kč a na danou smlouvu uhradila celkem 19 158,94 Kč s poslední splátkou dne 8. 7. 2022.

8. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaná prohlásila, že žije ve spoluvlastnickém bydlení, má učňovské vzdělání, je vdaná, má pět jí vyživovaných osob, daný úvěr potřebuje na dovolenou, má automobil, má plný pracovní úvazek na pozici sociálního pracovníka, její čistý příjem měl činit 19 108 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti měly činit 26 000 Kč měsíčně, její výdaje 7 000 Kč měsíčně, neměla mít zápůjčku u jiné společnosti, údaj o interních splátkách PF (tj. společnosti [právnická osoba]) nebyl vyplněn. Toto vše bylo ověřeno toliko výplatními páskami za červen a červenec 2019 a pracovní smlouvou.

9. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu v spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 35 637 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 980 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 29 % ročně.

10. Z tabulky umoření z č. l. 41 bylo zjištěno, že žalovaná spotřebitelský úvěr [číslo] čerpala dne [datum] ve výši 18 000 Kč a na danou smlouvu uhradila celkem 27 946,76 Kč s poslední splátkou dne [datum].

11. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaná prohlásila, že žije ve spoluvlastnickém bydlení, má učňovské vzdělání, je vdaná, má pět jí vyživovaných osob, má automobil, má plný pracovní úvazek na pozici sociálního pracovníka, její čistý příjem měl činit 16 384 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti měly činit 24 000 Kč měsíčně, její výdaje 8 000 Kč měsíčně, neměla mít zápůjčku u jiné společnosti, údaj o interních splátkách PF (tj. společnosti [právnická osoba]) nebyl vyplněn. Toto vše bylo ověřeno toliko výplatními páskami za prosinec 2018 a leden 2019 a pracovní smlouvou.

12. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu v spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 29 748 Kč ve 24 měsíčních splátkách ve výši 1 240 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 29 % ročně.

13. Z tabulky umoření z č. l. 43 bylo zjištěno, že žalovaná spotřebitelský úvěr [číslo] čerpala dne [datum] ve výši 15 000 Kč a na danou smlouvu uhradila celkem 23 154,30 Kč s poslední splátkou dne 8. 7. 2022.

14. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaná prohlásila, že žije ve spoluvlastnickém bydlení, má učňovské vzdělání, je vdaná, má pět jí vyživovaných osob, má automobil, má plný pracovní úvazek na pozici sociálního pracovníka, její čistý příjem měl činit 7 134 Kč a 7 200 Kč měsíčně (celkem 14 334 Kč), další čisté příjmy domácnosti měly činit 26 000 Kč měsíčně, její výdaje 5 000 Kč měsíčně, neměla mít zápůjčku u jiné společnosti, údaj o interních splátkách PF (tj. společnosti [právnická osoba]) nebyl vyplněn. Toto vše bylo ověřeno toliko výplatní páskou za říjen 2018 a pracovní smlouvou do 30. 9. 2018 a od 1. 10. 2018.

15. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podacího lístku, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně přílohy bylo doloženo postoupení žalovaného nároku na žalobkyni a oznámení této skutečnosti žalované.

16. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

17. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

19. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

21. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

22. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by společnost [právnická osoba] řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované splácet předmětné spotřebitelské úvěry. Nebylo prokázáno, že by ve všech třech případech společnost [právnická osoba] provedla lustraci v příslušných registrech s vyhodnocením zjištěných výsledků, společnost neměla doloženo, že např. není vedeno exekuční řízení, že žalovaná neměla jiné dluhy u dalších společností, nebyly nijak doloženy výdaje žalované apod. Žalovaná ve všech třech případech s úmyslem se nepříliš výhodně zadlužit s úrokem 29 % ročně a s vysokými poplatky uváděla jiné příjmy domácnosti, kdy tyto nebyly přiměřeně ověřeny a ani nebylo doloženo, že by přímo ona z těchto příjmů měla mít nějaký prospěch. Byl doložen toliko nízký příjem žalované coby sociální pracovnice okolo 14 000 Kč – 19 000 Kč měsíčně s dokonce pěti vyživovacími povinnostmi (patrně dětmi), s nutností i vyživovat sebe, s nutností nést náklady na vlastní automobil, a to případně i v rámci cesty do práce, a s případnými platbami na vlastní bydlení, a to vše s naprosto mimoběžným vyčíslením těchto měsíčních nákladů na pouhých 8 000 Kč, resp. 7 000 Kč a u jedné smlouvy dokonce na částku 5 000 Kč (nehledě na to, že při uzavření druhé a třetí smlouvy musela společnost [právnická osoba] počítat s předcházejícím zadlužením žalované). Prohlášení žalované v zákaznické kartě evidentně nebyla bez dalšího spolehlivá. Nebylo tak možno vycházet převážně z nich a bylo nutno objektivně, konkrétně doložit výdajové poměry žalované a její celkovou situaci, což se nestalo.

25. Pokud žalobkyně v souvislosti s ověřováním úvěruschopnosti upozornila na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], tento se týká jiného skutkového stavu, kdy zejm. v tomto řízení byly doloženy výdaje na bydlení, byly blíže specifikovány náklady na telefon či bydlení, předchozí dluhy, když nebyly pochybnosti o klientem uváděných údajích a nebylo počítáno s pěti vyživovacími povinnostmi. Argumentace použitá v tomto rozhodnutí nemá pro projednávanou věc význam.

26. V daném případě soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a všechny tři uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou tak neplatné.

27. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.d 28. Je prokázáno, že žalované byla dne [datum] poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, na kterou splatila 19 158,94 Kč. Rozdíl tak činí částku 841,06 Kč. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované, kdy došlo k postoupení dané pohledávky na žalobkyni. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 841,06 Kč, z titulu bezdůvodného obohacení žalované.

29. Žalované byla dále poskytnuta dne [datum] částka 18 000 Kč a dne [datum] částka 15 000 Kč, tyto částky však byly vráceny v plné výši, čímž pohledávka za žalovanou z tohoto titulu zanikla.

30. Soud zkoumal splatnost dosud dlužné částky ve výši 841,06 Kč dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalované vrátit vyplacenou jistinu podává, že v době uzavření smlouvy disponovala uvedenou částkou. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že bylo v silách žalované vrátit ji do požadované doby 17. 12. 2020, tj. poté, co ji měla prokazatelně k dispozici.

31. Nesplacením tohoto dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení z částky 841,06 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši 8,25 % ročně stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který soud částečně kapitalizoval za dobu od 18. 12. 2020 do 14. 12. 2022.

32. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení poplatků, jistiny převyšující rozdíl mezi výši poskytnutých finančních prostředků a vrácenou částkou, částečně kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyly řádně uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze kterých by tyto nároky vyplývaly, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení je více procesně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.