21 C 32/2022

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 32 042 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) částku 22 249 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 22 249 Kč od 8. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, b) částku 7 293 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 2 500 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 965,00 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou doručenou soudu dne 13. 10. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení částky 32 042 Kč s příslušenstvím. K tomu žalobkyně uvedla, že dne datum s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 17.000 Kč coby jistinu téhož dne, žalovaná se zavázal jistinu vrátit spolu s poplatkem ve výši 5.249 Kč se splatností celé částky dne 7. 8. 2020. Žalobkyně tak žádá o zaplacení 22 249 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 8. 8. 2020 ve výši 8,25 % ročně, dále zaplacení 2.500 Kč coby smluveného poplatku 500 Kč za odeslání pěti výzev k plnění, a to s odesláním dne 14. 8. 2020, 21. 8. 2020, 28. 8. 2020, 6. 9. 2020 a 21. 9. 2020. Dále je žádáno o zaplacení částky 7 293 Kč coby smluvní pokuty, a to za období prodlení žalovaného ze zaplacením jistiny a poplatků od 8. 8. 2020 z dlužné částky (tj. z částky 22.249 Kč) ve výši 0,1 % denně, kdy dle předložené výzvy k plnění ze dne 15. 7. 2021 předložené spolu s žalobou vyplývá, že žalovaný měl být dle žalobního tvrzení vyzván k úhradě celé dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 15. 7. 2021, dle které je žádáno zaplacení částky 29.908 Kč, která je vyčíslena po sečtení všech sankcí a nákladů ke dni vyhotovení výzvy, tedy je žádáno o zaplacení smluvní pokuty za období od 8. 8. 2020 do 15. 7. 2021, a to pouze ve výši 7 293 Kč. Takto vypočtenou částku smluvní pokuty žalobkyně odůvodňovala mj. snahou nenavyšovat náklady spotřebitele v souvislosti s jeho prodlením, která je limitovaná polovinou výše jistiny. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Bylo současně jednáno v nepřítomnosti žalobkyně, které bylo v rámci předvolání dáno poučení o tom, že v projednávané věci lze uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení tohoto jednání, taktéž byla poučena, že z důležitých důvodů může soud na žádost poskytnout lhůtu k doplnění tvrzení o skutečnostech rozhodujících pro věc, kdy však dle § 41a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) takovou žádost nelze vázat na splnění podmínky, jinak se k ní nepřihlíží. Žalobkyně se jednání neúčastnila, vzdala se tak benefitu poučovací povinnosti soudu při jednání. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 7. 2020 a všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřela dálkově žalobkyně coby zapůjčitel a žalovaný coby vypůjčitel v postavené spotřebitele, kdy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 17.000 Kč se splatností do 7. 8. 2020, za což měl dále v případě, že nedojde k úhradě této částky, zaplatit poplatky za poskytnutí jistiny ve výši 5 249 Kč. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky ze smlouvy za každý den prodlení, byl sjednán poplatek za písemnou upomínku, jde-li o účelně vynaložená náklad, ve výši 500 Kč za výzvu. Z výpisu z účtu na č. l. 51 a potvrzení o platbě z č. l. 29 se podává, že 8. 7. 2020 byla žalovanému poskytnuta žalobkyní částka 17.000 Kč. Z výzev ze dne 14. 8. 2020, 21. 8. 2020, 28. 8. 2020, 6. 9. 2020 a 21. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vytvořila v několikatýdenních odstupech výzvu k plnění žalovanému. Z výzvy žalobkyně ze dne 15. 7. 2021 a podacího lístku je patrno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 29.908 Kč. Z výplatních pásek z č. l. 45 a sjetiny z CEE z č. l. 46 je patrno, že žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy zkoumal úvěruschopnosti žalovaného, kdy jeho příjem činil v únoru 2020 k výplatě 1 646,24 euro, v lednu 2020 v částce 2 108,51 euro, kdy se nepodávalo k žalovanému exekuční řízení, žalovaný přitom ve smlouvě prohlásil schopnost úvěr plnit, toto bylo dle hodnocení soudu možno očekávat. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána částečně důvodně. Soud má za prokázáno, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky. Žalovaný je řádně nevrátil v dohodnuté době, dluží žalobci částku 22 249 Kč, kdy mu dále vzniklo právo na smluvní pokutu z této částku ve výši 0,1 % denně od 8. 8. 2020 do zaplacení. Včasným neuhrazením se žalovaný dostal s úhradou do prodlení, žalobci tak vznikl nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný žádným způsobem nárok žalobce nezpochybnil ani nevyvrátil. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Jde-li o částku 2.500 Kč za odeslané výzvy, z výzev ze dne 14. 8. 2020, 21. 8. 2020, 28. 8. 2020, 6. 9. 2020 a 21. 9. 2020 bylo toliko zjištěno, že žalobkyně generovala v několikatýdenních odstupech výzvu k plnění žalovanému. S ohledem na smluvní ujednání mezi žalobkyní a žalovaným byl vázán vznik práva na smluvní poplatek 500 Kč účelností takové výzvy, která však zjevně s ohledem na frekvenci výzev, po kterých nijak nebylo dle žalobkyně nijak plněno, absentuje, tato nebyla prokázána, plně by stačila výzva jediná, navíc následně doplněná předžalobní výzvou. Žalobkyně navíc nijak neprokázala odeslání takových výzev žalovanému, bez odeslání jsou pochopitelně bez dalšího zcela neúčelné. Dané výzvy tak nelze spojovat se vznikem smluveného práva žalobkyně na jejich úhradu. Proto byla žaloba v této části zamítnuta. O náhradě nákladů řízení soud rozhodnul podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že by přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně předloženými výzvami nevyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty v částce 7 293 Kč, k tomuto došlo nejpozději až doručením žaloby, tedy po zahájení řízení. Shora uvedené výzvy z roku 2020 obsahují výzvu k úhradě postupně narůstající částky ze dne 14. 8. 2020 od 23 293 Kč do 26 750 Kč s tím, že jsou započítávány i výzvy po 500 Kč, poslední výzva ze dne 15. 7. 2021 je na částku 29.908 Kč, postupně navyšovaný výpočet dluhu se tedy netýká smluvní pokuty v částce 7 293 Kč, přinejmenším z žádné z výzvy toto pro případného adresáta, tj. žalovaného, není jakkoli seznatelné. S ohledem na tuto skutečnost bylo počítáno s přihlédnutím k § 142a odst. 1 o. s. ř. jako s úspěchem ve věci z tarifní hodnoty 32.042 Kč (tj. jistina 17 000 Kč, poplatky za poskytnutí úvěru 5 249 Kč, poplatky za výzvy 2 500 Kč a smluvní pokuta 7 293 Kč) toliko v částce 22 249 Kč (tj. bez smluvní pokuty 7 293 Kč, ke které se nepodává řádná předžalobní výzva ve smyslu § 142a o. s. ř., a bez poplatků za výzvy ve výši 2 500 Kč). Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 965,00 Kč, přičemž tato částka představuje 38,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,44 % a neúspěchu v rozsahu 30,56 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 282 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 542 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Jde-li o aplikaci § 14b o. s. ř., soud vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně podává větší množství obdobných žalob, jedná se o ustálený vzor, kdy předmět řízení je do 50.000 Kč. Za vyjádření ze dne 23. 2. 2022 soud odměnu nepřiznal, kdy tato obsahuje tvrzení a označení důkazů, které již měly být součástí žaloby. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.