21 C 39/2026

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 51 002,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 49 432,34 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 1 570 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 675,03 Kč, úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 49 699,34 Kč ode dne 17. 7. 2025 do dne 15. 10. 2025, zákonného úroku z prodlení z částky 49 699,34 Kč ode dne 17. 7. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, úroku ve výši 12 % ročně z částky 49 699,34 Kč ode dne 16. 10. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 718,52 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu dne 2. 12. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 51 002,34 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že její právní předchůdce společnost právnická osoba. s žalovanou dne datum uzavřel smlouvu o vydání kreditní karty č. hodnota. Žalobkyně žádá o zaplacení splatného dluhu z této smlouvy, a to z nesplacené jistiny úvěrového rámce ve výši 49 699,34 Kč, z částky ve výši 4 675,03 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku a z částky 1 303 Kč sestávající z poplatků dle výpisu. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 4 675,03 Kč tvoří částky zaevidovaného a neuhrazeného smluvního úroku po splatnosti v období od 14. 1. 2025 do 14. 4. 2025 vzniklý smluvenou sazbou úroku ve výši 23,99 % ročně dle předloženého přehledu. Žalovaná částka ve výši 1 303 Kč se skládá z poplatků naúčtovaných dle výpisu z účtu, a to z částek, které zahrnují poplatky za zaslání výzvy k úhradě dluhu, správu karty a za výběr hotovosti z bankomatu. Poplatky byly účtovány dle ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby s účinností dnem 1. 5. 2024, a to poplatek za výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 499 Kč, poplatek za správu karty ve výši 50 Kč měsíčně, poplatek za výběr hotovosti z bankomatu ve výši 3,5 % z vybírané částky, dle předloženého přehledu za dobu od 13. 12. 2024 do 23. 3. 2025. Žalobkyně dále žádá zaplacení úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 49 699,34 Kč ode dne 17. 7. 2025 do dne 15. 10. 2025, zákonného úroku z prodlení z částky 49 699,34 Kč ode dne 17. 7. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně a úroku ve výši 12 % ročně z částky 49 699,34 Kč ode dne 16. 10. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.

3. Smlouvou z č. l. 41 bylo doloženo uzavření smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb mezi společností právnická osoba. a žalovanou dne datum.

4. Z předloženého návrhu smlouvy č. hodnota ze dne datum, k němu se vztahujících obchodních podmínek či dalších jejich součástí a akceptace návrhu společnosti právnická osoba. z č. l. 146 soud zjistil, že mezi společností právnická osoba. a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 50 000 Kč.

5. Z výpisu z účtu žalované z č. l. 66-67, který koresponduje s výpisem z úvěrové karty z č. l. 68 – 86, bylo zjištěno postupné čerpání daného úvěru žalovanou ve dnech datum až datum, a to v částce čerpaného úvěru za platby u obchodníka a výběr v hotovosti (tj. bez úroků a poplatků) celkem ve výši 59 432,34 Kč, kdy dne datum uhradila žalovaná na danou smlouvu 10 000 Kč.

6. Prohlášením o okamžité splatnosti ze dne 22. 4. 2025 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba. prohlásila daný úvěr za okamžitě splatný, kdy z k tomu se vztahujícího potvrzení o odeslání bylo zjištěno zaslání této listiny žalované.

7. Z protokolu o ověřování úvěruschopnosti žalované z č. l. 138 bylo zjištěno, že před uzavřením dané úvěrové smlouvy byla provedena lustrace žalované v interních registrech, v externích úvěrových registrech, byla provedena zejm. lustrace v insolvenčním rejstříku, registru BRKI/NRKI/SOLUS, kontrolou v „Black listu“, byl proveden skóring žalované při zohlednění jejich výdajů a příjmů s výsledkem, že žalovaná je úvěruschopná. Žalovanou deklarovaný příjem 45 000 Kč byl ověřen s využitím komplexního statistického nástroje, byl zohledněny výdaje žalované ve výši 38 270 Kč, z toho na půjčky 7 270 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky ve výši 16 000 Kč. Z přehledu z č. l. 64 bylo dále zjištěno, že žalovaná měla bydlet v nájmu, být zaměstnancem s tvrzeným příjmem ve výši 45 000 Kč, její výdaje na bydlení, živobytí a rodinné náklady měly činit 31 000 Kč, její výdaje na splátka celkem 7 270 Kč.

8. Oznámení o postoupení ze dne 20. 8. 2025 společnosti právnická osoba. a k tomu se vztahujícího dokladu o odeslání tohoto oznámení žalované, s čímž koresponduje i dotčená smlouva o postoupení, bylo prokázáno postoupení žalované pohledávky na žalobkyni a oznámení této skutečnosti žalované.

9. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

12. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost již zadlužené žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr, kdy zejm. nebylo prokázáno dostatečné doložení jejich příjmů, kdy se nepodává, že jí deklarovaný příjem byl objektivně doložen, k čemuž nedostačují statistické nástroje, přičemž se ani nepodává dostatečné konkrétní doložení jejich pravidelných výdajů. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta postupně celkem částka ve výši 59 432,34 Kč, na kterou bylo zaplaceno 10 000 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši 49 432,34 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované, kdy došlo k postoupení dané pohledávky na žalobkyni. Proto soud vyhověl v rozsahu 49 432,34 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.

20. Soud zkoumal splatnost této částky dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, která dle hodnocení soudu v daném případě vylučuje zpětnou splatnost. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, nevyplývá, že by nebylo v silách žalované vrátit tuto částku, žalované k tomu nic neuvedla či nenamítla. Bylo tak rozhodnuto dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o povinnost žalované k úhradě do tří dnů od právní moci rozsudku.

21. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení již dílem splacené jistiny, úroků z prodlení, úroků a poplatků, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ze které by tyto nároky vyplývaly, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 718,52 Kč, přičemž tato částka představuje 50,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,36 % a úspěchu žalované v rozsahu 24,64 %, a to po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 041 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 002,34 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem, návrh) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 890 Kč ve výši 2 286,90 Kč. Soud nepřiznal náhradu za vyjádření ze dne 26. 2. 2026, kdy tam uvedená tvrzení již měla být součástí řádně podaného návrhu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.