21 C 48/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro 10 468,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 481 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 481 Kč od 4. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil částku ve výši 3 987,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 468,50 Kč od 31. 7. 2020 do 3. 11. 2020 a z částky 3 987,50 Kč od 4. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 973,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 3. 2023 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 10 468,50 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , dne , datum, smlouvu č. , hodnota, o zajištění přeložky plynárenského zařízení a úhradě nákladů s ní souvisejících, jejímž předmětem byla úprava práv a povinností spojených s provedením přeložky plynárenského zařízení. Potřeba přeložky plynárenského zařízení byla vyvolána realizací stavby „Novostavba RD , adresa, , parc. č. , hodnota, “, jejímž investorem byl žalovaný. Společnost , právnická osoba, zanikla bez likvidace fúzí sloučením s přechodem jejího jmění na žalobkyni. Žalovaný se smlouvou o zajištění přeložky plynárenského zařízení v čl. V odst. 6 zavázal uhradit žalobkyni veškeré jím prokazatelně vynaložené nezbytně nutné náklady na zřízení věcného břemene k pozemkům, dotčených přeložkou plynárenského zařízení, ke kterým nebylo zřízeno věcné břemeno součinností stavebníka. Za nezbytně nutné náklady se považují především částky jednorázových úplat prokazatelně uhrazené vlastníkům pozemků dotčených přeložkou plynárenského zařízení, cena geometrického plánu v minimální výši 3 950 Kč bez DPH a cena za zpracování smlouvy o zřízení věcného břemene ve výši 5 950 Kč bez DPH. Žalobkyně uhradila v souvislosti s plněním výše uvedené smlouvy následující náklady: dne 21. 7. 2020 částku ve výši 8 496,50 Kč společnosti , právnická osoba, . IČ: , IČO, , na základě faktury č. , číslo, ze dne 22. 5. 2020 vystavené za vyhotovení smluv o zřízení věcného břemene a kopií geometrického plánu k přeložce plynárenského zařízení, dne 29. 5. 2020 částku ve výši 1 972 Kč městu , adresa, za zřízení věcného břemene k pozemkům parc. č. , číslo, zapsaného na LV , číslo, , pro k.ú. , adresa, , dle smlouvy o zřízení věcného břemene č. , číslo, ze dne 18. 3. 2020. Celkově tedy žalobkyně v souvislosti se zřízením věcných břemen k dotčeným pozemkům jako nezbytně nutné náklady uhradila částku ve výši 10 468,50 Kč. V souladu s čl. V odst. 6 výše uvedené smlouvy vystavila žalobkyně fakturu č. , hodnota, dne 16. 7. 2020, splatnou dne 30. 7. 2020, jejíž součástí byla úplata za zřízení věcného břemene dle smlouvy o zřízení věcného břemene č. , číslo, ze dne 18. 3. 2020 městu , adresa, a dále úhrada nákladů související s vyhotovením smluv o zřízení věcných břemen a geometrických plánů k tomu, kterou žalobkyně uhradila společnosti , právnická osoba, . K úhradě této pohledávky v termínu splatnosti, tj. do 30.7.2020, nedošlo, z tohoto důvodu má mít žalobkyně právo též na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 468,50 Kč od 31. 7. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, kdy namítl, že pohledávky z předmětné smlouvy jsou promlčené, kdy navíc uvedl, že žalovaný poskytl součinnost při zřízení věcného břemene, s čímž vylučuje smluvní ujednání dle článku V odst. 6 smlouvy právo žalobkyně na náhradu nákladů spojených se zřízením věcného břemene, současně namítal neurčitost dané smlouvy v otázce povinnosti žalovaného k náhradě nákladů spojených se zřízením věcného břemene, kdy tato smlouva byla uzavřená s žalovaným coby spotřebitelem.

3. Ze smlouvy o zajištění přeložky plynárenského zařízení a úhradě nákladů s ní související č. , hodnota, z č. l. 5 – 7 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu, na základě níž se zavázal žalovaný coby stavebník svým jménem a na své náklady pro společnost , právnická osoba, coby vlastníka plynárenského zařízení zajistit veškeré činnosti spojené s provedením přeložky plynárenského zařízení ve smluveném rozsahu, kdy přeložka plynárenského zařízení byla definována jako plynovodní přípojka ve , adresa, , která je ve vlastnictví společnost , právnická osoba, a potřeba této přeložky byla vyvolána realizací stavby „Novostavba RD , adresa, , par. č. , hodnota, “, jejímž investorem je žalovaný. V článku V, odst. 3 této smlouvy bylo sjednáno, že vyjma úhrady za zřízení věcného břemene k pozemkům ve vlastnictví žalovaného jdou veškeré náklady na zřízení věcného břemene výlučně za žalovaným; úhrada za zřízení věcného břemene k pozemkům dotčeným přeložkou plynárenského zařízení ve vlastnictví žalovaného jde však za společností , právnická osoba, V článku V, odst. 6 této smlouvy bylo sjednáno, že se žalovaný zavazuje společnosti , právnická osoba, uhradit jí prokazatelně vynaložené nezbytně nutné náklady na zřízení břemen k pozemkům, dotčeným předložkou plynárenského zařízení, „ke kterým nebylo zřízeno věcné břemeno součinností“ žalovaného. Za nezbytně nutné náklady se dle smlouvy považují především částky jednorázových úhrad prokazatelně uhrazené vlastníkům pozemků dotčených přeložkou plynárenského zařízení, kdy minimální cena geometrického plánu činí 3 950 Kč bez DPH, cena za zpracování smlouvy o zřízení věcného břemene na základě smlouvy o smlouvě budoucí částku ve výši 5 050 Kč bez DPH, částku ve výši 5 950 Kč bez DPH za zpracování smlouvy o zřízení věcného břemene bez smlouvy o smlouvě budoucí. Dále bylo v článku VII, bod 12 sjednáno, že se smlouva uzavírá na dobu určitou dne 31. 12. 2012, kdy tímto nejsou dotčeny závazky, kterou ze své povahy mají trvat i po plynutí paltnosti této smlouvy, jde zejména o závazky uvedené v článku IV, V a VI smlouvy. Smluvní strany se dále v dohodly v článku VII, bod 7, že se daná smlouva uzavírá dle § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník), v pozdějším znění a práva a povinnosti stran neupravené smlouvou se řídí ustanovením obchodního zákoníku, které jim jsou svou povahou a účelem nejbližší, a dále energetickým zákonem.

4. Z protokolu o předání a převzetí z č. l. 8 p. v. bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . dne 30. 4. 2020 protokolárně předala a dne 7. 5. 2020 žalobkyně protokolárně převzala od této společnosti mj. smlouvu č. , číslo, – , adresa, v ceně 4 509 Kč, smlouvu č. , číslo, – SJM , jméno FO, v ceně 3 509 Kč, vícetisk GP 5 ks v ceně 478,50 Kč.

5. Z faktury společnosti , právnická osoba, . č. , číslo, ze dne 22. 5. 2020 bylo zjištěno fakturování částky 10 280,77 Kč žalobkyni za smlouvu č. , hodnota, v částce 4 509 Kč, v částce 3 509 Kč za smlouvu č. , hodnota, a v částce 478,50 Kč za vícetisky , číslo, k. ú. , adresa, ks, DPH v částce 1 784,27 Kč, to vše s datem splatnosti 21. 7. 2020.

6. Z výpisu z účtu žalobkyně č. , č. účtu, z č. l. 18 bylo prokázáno odeslání takto fakturované částky 10 280,77 Kč společnosti , právnická osoba, . dne 21. 7. 2020.

7. E-mailem z č. l. 9 byla prokázaná elektronická komunikace ohledně faktury č. , číslo, .

8. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene č. , číslo, bylo zjištěno, že dne , datum, uzavřelo město , adresa, coby povinný a žalobkyně coby oprávněný tuto smlouvu, kterou se smluvně zřizuje věcné břemeno k pozemku p. č. , číslo, , k. ú. , adresa, ve vlastnictví města , adresa, spočívající v právu zřídit, provozovat plynárenské zařízení „Přeložka STL plynovodní přípojky pro RD č.p. , číslo, na , adresa, , číslo stavby: , číslo, “ na služebném pozemku a v souvislosti s tím na služebném pozemku vstupovat a vjíždět, kdy toto plynárenské zařízení se již na služebném pozemku nachází. Žalobkyně za zavázala zaplatit za zřízení služebného pozemku jednorázovou částku 1 972 Kč bez DPH, s DPH částku 2 386 Kč, a to do 30 dnů od doručení daňového dokladu vystaveném 30 dnů po doručení vyrozumění o provedení vkladu práva odpovídajícímu věcnému břemeni do katastru nemovitostí.

9. Z výpisu z účtu žalobkyně č. , č. účtu, z č. l. 18 bylo prokázáno odeslání částky 2 386 Kč městu , adresa, dne 29. 5. 2020.

10. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene č. , číslo, bylo zjištěno, že dne , datum, uzavřel žalovaný spolu s jeho manželkou , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci společného jmění manželů coby povinný a žalobkyně coby oprávněná tuto smlouvu, kterou se smluvně zřizuje věcné břemeno k pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaného a jeho manželky spočívající v právu zřídit, provozovat plynárenské zařízení „Přeložka STL plynovodní přípojky pro RD č.p. , číslo, na , adresa, , číslo stavby: , číslo, “ na služebném pozemku a v souvislosti s tím na služebném pozemku vstupovat a vjíždět, kdy toto plynárenské zařízení se již na služebném pozemku nachází. Žalobkyně za zavázala zaplatit za zřízení služebného pozemku jednorázovou částku 500 Kč.

11. Z upomínky č. 1 ze dne 25. 9. 2020 k úhradě žalované částky bylo toliko zjištěno, že taková upomínka byla vytvořena, její odeslání žalobkyní doloženo nebylo.

12. Z upomínky č. 2 ze dne 25. 10. 2020 a podacího archu z č. l. 17 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě žalované částky 10 468,50 Kč s odesláním upomínky dne 29. 10. 2020.

13. Dále soud provedl listiny předložené žalovaným, k čemuž žalovaný uvedl, že dokládají spolupráci žalovaného v souvislosti s předmětným plynárenským zařízením.

14. Ze smlouvy o dílo ze dne , datum, včetně položkového rozpočtu z č. l. 60 – 61 bylo zjištěno, že žalovaný coby zadavatel a společnost , právnická osoba, . coby zhotovitel uzavřeli smlouvu ke zhotovení předložky plynárenského zařízení s předpokládaným koncem prací 30. 8. 2013, kdy z faktury č. , hodnota, ze dne 29. 8. 2013 plyne, že zhotovitel následně fakturoval žalovanému cenu za provedení tohoto díla.

15. Ze smlouvy o smlouvě budoucí a souhlasu s provedením stavby č. , číslo, ze dne , datum, z č. l. 63 bylo zjištěno, že se město , adresa, coby povinný a společnost , právnická osoba, coby budoucí oprávněný dohodli na oprávnění ke stavbě plynárenského zařízení a na budoucím uzavření smlouvě o zřízení věcného břemena k pozemku p. č. , číslo, k. ú. , adresa, – město ve vlastnictví města , adresa, spočívající v zřízení a provozování daného plynárenského zařízení „, označení, “ a ke vstupování a vjíždění na služebný pozemek, a to do jednoho roku od doručení kolaudačního souhlasu, popř. pokud plynárenské zařízení tomuto nepodléhá, do jednoho roku od protokolárního předání a převzetí plynárenského zařízení.

16. Z územního souhlasu , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby ze dne , datum, č. j. , číslo jednací, . 66 vyplývá, že byl udělen stavební souhlas k žádosti žalovaného a , tituly před jménem, , jméno FO, k umístnění stavby – přípojky technické infrastruktury pro novostavbu rodinného domu STL přípojka plynovodu , adresa, Z technické zprávy a nákresu z č. l. 67 vyplývá, že , tituly před jménem, , jméno FO, v březnu 2012 vyhotovil technickou zprávu k STL přípojky a domovnímu plynovodu ve věci investora žalovaného a , tituly před jménem, , jméno FO, k pozemku p. č. , hodnota, a , číslo, , k. ú. , adresa, -město, k čemuž bylo též předloženo souhlasné stanovisko , právnická osoba, . ze dne 4. 3. 2013, souhlasné stanovisko , právnická osoba, ze dne 30. 4. 2013, společnosti , právnická osoba, ze dne 2. 5. 2013 a společnosti , právnická osoba, . ze dne 3. 4. 2013.

17. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , který vypovídal o událostech starých řadu let a jenž si zjevně s určitostí nevzpomínal na detaily, bylo zjištěno, že zpracovával pro žalovaného více projektových dokumentací, byl oprávněn jednat za společnost , právnická osoba, , po nahlédnutí potvrdil, že zpracoval projektovou dokumentaci z č. l. 67 z roku 2012.

18. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně provedené dálkovým nahlédnutím u jednání dne 30. 5. 2023 bylo zjištěno, že v důsledku zapsané fúze sloučením přešlo na žalobkyni coby nástupnickou společnost jmění mj. zanikající společnosti , právnická osoba, a že žalobkyně vstoupila do jejího právního postavení.

19. Podle § 70 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), v pozdějším znění, přeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského zařízení nebo některých jeho prvků.

20. Podle § 70 odst. 2 energetického zákona přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak. Vlastník plynárenského zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.

21. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dle § 70 odst. 1, odst. 2 energetického zákona smlouvou o zajištění přeložky plynárenského zařízení a úhradě nákladů s ní souvisejících, jejímž předmětem byla úprava práv a povinností spojených s provedením přeložky plynárenského zařízení, kdy žalovaný coby investor vyvolal potřebu zřízení takové přeložky. Součástí smluvního ujednání bylo to, že žalovaný zajistí a provede na své náklady veškeré činnosti spojené s touto přeložkou, kdy si však strany sjednaly výjimku v článku V, bod 3 smlouvy, dle níž „úhrada za zřízení věcného břemene k pozemkům dotčeným přeložkou PZ ve vlastnictví stavebníka (tj. žalovaného) jde za vlastníkem PZ“ (tj. společností , právnická osoba, ). V Článku V bod 6 smlouvy se přitom žalovaný zavázal hradit společnosti , právnická osoba, všechny prokazatelně vynaložené, nezbytně nutné náklady na zřízení věcného břemen na pozemcích dotčených předmětným plynárenským zařízením, ke kterým nebylo zřízeno věcné břemeno součinností stavebníka. Strany si tak sjednaly, že pokud žalovaný nechá zřídit na svém pozemku ve prospěch společnosti , právnická osoba, věcné břemeno v souvislosti se zajištěním přeložky předmětného plynárenského zařízení, tj. svou součinností dle článku V odst. 6 smlouvy, nemá povinnost hradit společnosti , právnická osoba, žádné náklady s tím spojené. Zároveň platí, že by pokud došlo ke zřízení věcného břemene na jiném pozemku, má žalovaný dle smluvního ujednání hradit společnosti , právnická osoba, s tím spojené náklady dle podmínek článku V odst. 6 smlouvy. Daná smlouva v tomto není dle hodnocení soudu nijak neurčitá.

22. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně vstoupila do práv a povinnosti z dané smlouvy namísto společnosti , právnická osoba, v důsledku fúze sloučením. Žalobkyni v této pozici vznikl náklad v souvislosti s předmětným plynárenským zařízením. Tento náklad byl dle provedeného dokazování dílem vyčíslen až dne 7. 5. 2020, kdy si žalobkyně dle protokolu o předání a převzetí z č. l. 8 protokolárně převzala listiny – mj. smlouvu o zřízení věcného břemene č. , číslo, uzavřenou s městem , adresa, za částku 4 509 Kč a smlouvu č. , číslo, uvařenou s žalovaným za částku 3 509 Kč, vícetisk GP 5 ks za částku 478,50 Kč. Jde-li o zbylou částku 1 972 Kč, kterou měla žalobkyně dle smlouvy zaslat městu , adresa, , tuto zjevně nemohla žalobkyně vůči žalované uplatnit před 18. 3. 2020, kdy je datována předmětná dohoda s městem , adresa, . Všechny tyto žalované částky celkem ve výši 10 468,50 Kč přitom žalobkyně řádně odeslala společnosti , právnická osoba, ., resp. městu , adresa, již v roce 2020 a následně dne 29. 10. 2020 došlo k odeslání písemného vyzvání žalovaného k úhradě upomínkou č. 2 ze dne 25. 10. 2020.

23. Soud dospěl k závěru, že jednotlivé části vzneseného nároku mají jiné právní postavení.

24. Jde-li o částku ve výši 4 509 Kč za zpracování smlouvy ke zřízení věcného břemene s městem , adresa, coby vlastníkem dotčeného pozemku a s tím související jednorázovou úplatu 1 972 Kč, tj. celkem 6 481 Kč, tato je nižší, než žalovanému dopředu oznámená výše nákladů za smlouvu o zřízení věcného břemene dle článku VI odst. 6 smlouvy v částce 5 950 Kč, ke které je možno přičíst i aktuální daň z přidané hodnoty ve výši až 21 %, tedy celkem v částce 7 199,50 Kč. K uzavření smlouvy ke zřízení věcného břemene s městem , adresa, nedošlo na základě závazků z předchozí dohody o smlouvě budoucí ze dne , datum, o zřízení věcného břemene, kdy smlouva o zřízení věcného břemene ze dne , datum, na smlouvu o smlouvě budoucí z roku , rok, nijak neodkazuje a je neslučitelná s jejím obsahem (jako je cena, která měla být stanovena v rozsahu 60 Kč bez DPH na započatý metr, což neodpovídá dohodě o ceně z roku 2020 v částce nedělitelné 60 Kč bez DPH). Žalobkyni vznikl uvedený výdaj ve výši 6 481 Kč v souvislosti se zřízením věcného břemene, kdy potřebu takového výdaje vyvolal žalovaný coby investor stavby - toto ani nebylo v průběhu řízení nijak rozporováno. Nepodává se jakákoli relevantní součinnost žalovaného na zřízení věcného břemene ve smyslu článku VI, bodu 6 smlouvy, kdy se nejednalo o zřízení věcného břemene na jeho pozemku. Žalovaného vázalo k úhradě takové částky smluvní ujednání na základě uzavřené smlouvy se společností , právnická osoba25. Žalovaný však v řízení uplatnil námitku promlčení ve vztahu k tomuto nároku mj. s odkazem na datum uzavření dané smlouvy. Soud považuje tuto uplatněnou námitku promlčení za důvodnou v té části, která se týká obligačního závazku sjednaného v roce 2012. Právní poměry z dané smlouvy se řídí obchodním zákoníkem na základě dohody stran ve smyslu § 262 odst. 1 obchodním zákoníkem. Tento zákon stavoví v § 391 odst. 1, že u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Promlčecí doba tedy běžela po uzavření smlouvy, od kdy mohla společnost , právnická osoba, nárokovat k náhradě jí vzniklé náklady, a skončila ve smyslu § 397 obchodního zákoníku ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „občanský zákoník“, v roce 2014, s čímž § 388 odst. , právnická osoba, zákoníku spojuje následek v podobě vyloučení možnosti takový nárok přiznat (k promlčení se shodným účinky by došlo i při aplikaci § 100 odst. 1, § 101 zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, v pozdějším znění).

26. Daný nárok však není podložen pouze smluvním závazkem, ale vyplývá přímo ze zákona ve smyslu § 70 odst. 2 energetického zákona, dle kterého přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho, kdo tuto potřebu vyvolal, pokud není dohodnuto jinak. K smluvnímu vyloučení takové povinnosti nedošlo. Soud se v této souvislosti opřel o argumentaci Ústavního soudu ČR obsaženou v jeho usnesení sp. zn. I. ÚS 3049/16 ze dne 14. 3. 2017, který aproboval výklad, že součástí nezbytně nutných nákladů ve smyslu § 70 odst. 2 energetického zákona jsou náklady související s vyhotovením jednotlivých smluv a podkladů, kdy je založeno právo vlastníka plynárenského zařízení na náhradu takových nákladů dle § 70 odst. 2 energetického zákona i při neexistenci platného smluvního podkladu mezi ním a tím, kdo potřebu přeložky vyvolal. Jestliže pak právu na náhradu nákladů není na překážku dokonce neplatnost ujednání mezi vlastníkem plynárenského zařízení a osobou, která potřebu předložky vyvolala, tím spíše nemůže být na překážku takového práva, pokud smluvní ujednání o něm existuje, byť je starého data a právo z něj je již promlčeno.

27. Daný nárok ve výši 6 481 Kč tedy plyne přímo ze zákona. Právo na něj vzniklo a mohlo být uplatněno až za účinnosti občanského zákoníku ve smyslu § 619 odst. 1 občanského zákoníku v tříleté promlčecí lhůtě dle § 629 odst. 1 občanského zákoníku, která nemohla začít plynou dříve než od 18. března 2020 (jde-li o platbu městu , adresa, ) či od května 2020 (jde-li o náklady na smlouvu o řízení věcného břemene), neboť až od tohoto okamžiku se z provedeného dokazování podává znalost žalobkyně s jeho výší. S ohledem na formulaci zákonné povinnosti žalovaného dle § 70 odst. 2 energetického zákona coby povinnosti nést náklady žalobkyně na přeložku však nemohla žalobkyně uplatnit své právo na náhradu vůči žalovanému v době, kdy na něj sama nebyla povinna plnit, např. právě z důvodu nesplatnosti dluhu (popř. v případě nesplatného dluhu nemohla žalobkyně žádat o nesení nákladů po žalovanému v době, kdy na něj sama neplnila). Tento okamžik, počátek promlčecí lhůty dle § 619 odst. 1 občanského zákoník, tak spadá až do května a července 2020, tj. do doby kratší než tři roky před podáním návrhu žalobkyní dne 3. 3. 2023. Zákonný nárok žalobkyně ve výši 6 481 Kč tedy nemůže být promlčen. Žalobkyně marně vyzvala žalovaného ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku k okamžité úhradě této částky upomínkou odeslanou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 29. 10. 2020, která dle nevyvrácené fikce dojití dle § 573 občanského zákoníku byla žalovanému doručena dne 3. 11. 2020. Následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení a je tak povinen k placení úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku od 4. 11. 2020 do zaplacení, jejichž požadovaná výše 8,25 % ročně je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

28. Soud však zamítl žalobu v části úroků z prodlení ve výši 8,25 % z přiznané částky 6 481 Kč od 31. 7. 2020 od 3. 11. 2020, neboť nebylo prokázáno, že by žalobkyně před tímto obdobím žalovaného vyzvala k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku.

29. Jde-li o veškeré výdaje, které vznikly v souvislosti s tím, že žalobce umožnil žalobkyni uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene váznoucího na jeho pozemku v její prospěch v souvislosti s předmětným plynárenským zařízením, nese tyto výdaje dle smluvního ujednání sama žalobkyně, která vstoupila do postavení společnosti , právnická osoba, V této části proto soud vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou, neboť její důvodnost vylučuje smluvní dohoda ve smyslu § 70 odst. 2 energetického zákona, jež podle obsahu i výslovným odkazem v dané smlouvě měla trvat na dobu neurčitou, tj. i do roku 2020, kdy žalovanému vznikly výdaje ve výši 3 509 Kč coby platby za vyhotovení smlouvu č. , číslo, ke zřízení věcného břemene k pozemku ve vlastnictví žalovaného (v rámci společného jmění manželů). Platba za kopii geometrického plánu č. , hodnota, ve výši 478,50 Kč se vztahovala na smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřenou žalovaným, kdy v dotčené smlouvě o zřízení věcného břemene je na takový geometrický plán odkázáno coby na součást smlouvy, jakkoli je tomu shodně i v případě druhé smlouvy uzavřené s městem , adresa, . Jelikož takové výdaje měl dle smluvního ujednání nést právní předchůdce žalobkyně, byla žaloba v této části zamítnuta. Soud tak dále zamítl žalobu v částce 3 987,50 Kč (tj. 3 509 Kč + 478,50 Kč), a to včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky od 31. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, neboť se žalovaný ani nedostal s úhradou takové částky do prodlení.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 973,75 Kč, přičemž tato částka představuje 23,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,91 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,09 % v poměru 6 481 Kč ku 3 958,50 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 468,50 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem, návrh, vyjádření ze dne 19. 4. 2023 a účast u jednání dne 3. 5. 2023 a 3. 8. 2023) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 8 859,78 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 5. 2023 náhrada 4 429,89 Kč za 420 ujetých km v částce 3 429,89 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 8. 2023 náhrada 4 429,89 Kč za 420 ujetých km v částce 3 429,89 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 899,78 Kč ve výši 4 178,95 Kč.