21 C 54/2022

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. název žalované , IČO sídlem adresa žalované a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalobkyně 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalované pro 296 549,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná č. 1, žalovaný č. 2 a žalovaná č. 3 jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 276 375,71 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 23 624,29 Kč od 12. 12. 2019 do 16. 8. 2021 s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

II. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 173,85 Kč a smluvní úrok z prodlení 30 % ročně z částky 290 736,85 Kč od 23. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žaloba se ve vztahu k žalovanému č. 2 a žalované č. 3 v částce 20 173,85 Kč a v částce smluvního úrok z prodlení 30 % ročně z částky 290 736,85 Kč od 23. 9. 2021 do zaplacení zamítá.

IV. Žalovaná č. 1, žalovaný č. 2 a žalovaná č. 3 jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 25 372,66 Kč s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

V. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 29 086,79 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Původní žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“) se vůči všem třem žalovaným domáhala žalobou podanou dne [datum] ve znění následného částečného zpětvzetí a doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum] částky ve výši 296 549,56 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění bylo uvedeno, že banka coby právní předchůdce žalobkyně uzavřela s žalovanou č. 1 dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), v níž se banka zavázala poskytnout žalované č. 1 úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaná č. 1 se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši 6 433,32 Kč, a to počínaje dnem [datum]. Nedílnou součástí smlouvy pak je sazebník poplatků. Banka svůj závazek splnila a dne [datum] úvěr žalované č. 1 poskytla, a to bezhotovostním převodem prostředků na účet žalované č.

1. Ručitelským prohlášením [číslo] ze dne [datum] se žalovaný č. 2 a žalovaná č. 3 jakožto ručitelé zavázali, že uspokojí dluhy žalované č.

1. Žalovaná č. 1 svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu s odst. 20 a 21 produktových podmínek banky, jež jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru, prohlásila úvěr poskytnutý dle smlouvy o úvěru dopisem ze dne [datum] za okamžitě splatný v celé výši, neboť byla žalovaná č. 1 k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž ve smyslu produktových podmínek porušila svoji splátkovou povinnost dle smlouvy o úvěru. Žalovaní své povinnosti vyplývající jim, ať už přímo ze smlouvy o úvěru či z ručitelského prohlášení, nesplnili a dlužný, splatný úvěr nezaplatili. Žalovaní tak nadále dluží žalobkyni coby právní nástupkyni banky na jistině částku 267 112,56 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši na jistině částku 23 624,29 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaná č. 1 měla zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách od desáté splátky splatné 15. 10. 2020 do dvacáté splátky splatné 15. 8. 2021), úrok z prodlení ve výši 30 % p.a. z částky 290 736,85 Kč od 23. 9. 2021 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 29 437 Kč, která je počítána jako 10 % z celkové neuhrazené částky, kdy bance vznikl nárok na smluvní pokutu, neboť žalovaná č. 1 svým jednáním porušila čl. 31 všeobecných produktových podmínek, banka byla dle čl. 32 těchto podmínek nucena prohlásit úvěr za splatný.

2. Usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 13. 4. 2022 č. j. 21 C 54/2022-36, které nabylo právní moci dne 17. 5. 2022, bylo rozhodnuto ve smyslu § 107a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), o vstoupení žalobkyně do řízení na místo banky.

3. Žalovaný č. 1 a žalovaný č. 2 se k věci nevyjádřili, a ačkoli byli řádně a včas předvolání k jednání, k tomuto se bez omluvy nedostavili, soud tak jednal v jejich nepřítomnosti.

4. Žalovaná č. 3 s žalobou nesouhlasila, uvedla, že peníze, které byly půjčeny žalované č. 1, byly zpronevěřeny, žalobkyně o tom má vědět, žalobkyně by peníze neměla požadovat po žalované č.

3. Žalovaná č. 3 též uvedla, že nerozporuje skutečnosti tvrzené žalobkyní, pouze k podpisu jejího ručitelského prohlášení uvedla, že si myslela, že daný dokument nepodepisuje sama za svou osobu, ale za [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], tj. žalovanou č. 1, též uvedla, že ani žalovaný č. 2 nevěděl, že má být on sám ručitelem. Ve společnosti figurovala jako společník žalovaná č. 3 a banka chtěla podpis dvou společníku. Za peníze z úvěru si [jméno] [příjmení], který nemohl být zapsán jako společník kvůli záznamu v rejstříku trestů, koupil automobil. Žalovaná [číslo] též namítala, že nebylo přezkoumáno účetnictví žalované [číslo] nebylo zjištěno, proč společnost neplatila. Žádné důkazy však přes poučení neoznačila.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

6. Ze smlouvy o úvěru [úvěr] [anonymizováno] uzavřené bankou a žalovanou č. 1 dne [datum] z č. l. 53 vyplynulo, že se banka zavázala poskytnout žalované č. 1 úvěr ve výši 300 000 Kč, a to na účet č. [bankovní účet], a žalovaná č. 1 se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši 6 433,32 Kč na tomto účtu, a to počínaje dnem 15. 1. 2020, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny a úroku a dále byla sjednána povinnost platit průběžně sjednané poplatky. Banka a žalovaná č. 1 se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 10,40 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy je sazebník poplatků, produktové podmínky komerčního bankovnictví a všeobecné obchodní podmínky, o nichž žalovaná č. 1 prohlásila, že jim rozumí a s jejich obsahem souhlasí, taktéž, že je žalovaná č. 1 povinna platit poplatky dle sazebníku poplatků (označeného definovanou zkratkou„ Sazebník“).

7. Ze sazebníku poplatků banky z č. l. 78 – 91 účinného od 1. 12. 2019 bylo zjištěno, že si banka a žalovaná [číslo] sjednaly za jednotlivé služby či úkony banky bankovní poplatky, pod článkem VII.1.a, bod 11 poplatek za zesplatnění úvěru [úvěr] [anonymizováno] ve výši 10% z celkové neuhrazené částky, min. 10 000 Kč.

8. Z produktových podmínek komerčního bankovnictví z č. l. 67 – 74 účinných od 1. 12. 2015, tedy v čase předcházejícím uzavření dané nájemní smlouvy, si banka a žalovaná č. 1 sjednaly v článku 7, bod 11 pro případ prodlení žalované [číslo] při placení peněžitých dluhů bance mj. úrok z prodlení sjednaný v úrokovém lístku banky, kdy úroky, které nebudou včas uhrazeny, má právo banka připisovat k částkám dříve splatným a neuhrazeným a dále je pak úročit úrokem z prodlení.

9. Z úrokového lístku z č. l. 76 účinného od 1. 11. 2019 bylo zjištěno, že pro úvěry s pevnou úrokovou sazbou [sazba] [anonymizováno] byl sjednán úrok z prodlení 30 % ročně.

10. Z všeobecných obchodních podmínek z č. l. 60 – 65 banky účinných od 1. 9. 2014 bylo zjištěno, že si banka a žalovaná č. 1 sjednaly v článku 31, písmenu d), že za Případ porušení je považováno, pokud se žalovaná č. 1 ocitne v prodlení jakékoli pohledávky banky ze smlouvy. Banka a žalovaná č. 1 si dále sjednaly v článku 32 těchto všeobecných obchodních podmínek, že v Případu porušení je banka oprávněna dle písmena a) prohlásit svým rozhodnutím kteroukoli pohledávku banky za žalovanou č. 1 za ihned splatnou.

11. Z výpisu z úvěrového účtu z č. l. 93 z účtu č. [bankovní účet] ke dni [datum] je patrno čerpání jistiny předmětné jistiny žalovanou č. 1 dne [datum] ve výši 300 000 Kč.

12. Z upomínky banky adresované žalované č. 1 ze dne 18. 8. 2021 z č. l. 57 se podává celkový dluh žalované č. 1 vůči bance v částce 324 407,04 Kč z předmětné úvěrové smlouvy, včetně dlužné jistiny ve výši 267 112,56 Kč, smluvního úroku 23 624,29 Kč, úrok z prodlení ke dni zesplatnění 1 237,19 Kč, dlužných poplatků za správu úvěrového obchodu a posílání upomínek v částce 2 369 Kč (celkem 294 370,04 Kč) a dále je na základě této upomínky žádáno o zaplacení poplatku za zesplatnění ve výši 29 437 Kč (tedy ve výši 10 % z uvedené celkové dlužné částky), a zesplatnění celé této částky ke dni 16. 8. 2021.

13. Z výpisu z úvěrového účtu z č. l. 95 z účtu č. [bankovní účet] ke dni [datum] je patrno čerpání jistiny žalovanou č. 1 z předmětného úvěru ve výši 267 112,56 Kč, dluh žalované č. 1 na smluvním úroku ve výši 23 624,29 Kč, souhrny splatných dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 32 433 Kč, kdy tento výpis plně korespoduje s údaji ve výzvě banky z č. l. 57 a již pouze ze srovnání výše dluhu na úrocích ke dni 31. 8. 2021 a na jistině (tj. 23 624,29 Kč a 267 112,56 Kč, tedy 290 736,85 Kč) a zbývajícího množství splátek při sjednaném splácení (tj. 40 x 6 433,32 Kč, tj. 257 332,80 Kč), vyplývá několikaměsíční prodlení žalované č. 1 s úhradou splátek, tedy nedodržení platební povinnosti z úvěrové smlouvy.

14. Ručitelským prohlášením [číslo] ze dne [datum] z č. l. 96 a z č. l. 99 se žalovaný č. 2 a žalovaná č. 3 jakožto ručitelé písemně zavázali vůči bance v článku I písm. a), že uspokojí dluhy žalované č. 1, a to až do výše 300 000 Kč dle smlouvy o úvěru, které, neexistují-li již ke dni vystavení tohoto prohlášení, vzniknou v budoucnu, dále dle článku II písm. b), že uspokojí dluhy, které budou vznikat v době od vystavení ručitelského prohlášení do úplného splacení veškerých dluhů ze smlouvy o úvěru včetně dluhů podmíněných, vznikajících podle smlouvy o úvěru nebo v souvislosti s ní, dluhy vzniklé z povinnosti zaplatit bance příslušenství, smluvní pokutu a poplatky dle smlouvy o úvěru a dluhy odpovídající povinnosti vrátit bezdůvodné obohacení v souvislosti s plněním banky podle smlouvy o úvěru nebo odpovídající plnění, na něž má banka nárok podle dohody o změně obsahu závazku nebo narovnání závazku ze smlouvy o úvěru, a jejichž celková výše nepřekročí v žádné měně částku 300 000 Kč.

15. Žalobkyně tvrdila, že ručitelský závazek dle článku I písm. a) se vztahuje na jistinu a ručitelský závazek dle článku I písm. b) na příslušenství, smluvní pokutu, poplatky a další platby. Toto tvrzení je v rozporu s textem ručitelských prohlášení. Ručitelský závazek dle článku I písm. a) hovoří obecně o dluzích žalované č. 1„ dle“ smlouvy o úvěru (tj. nutně včetně nejen jistiny, ale i poplatků či smluvního úroku z prodlení z dané úvěrové smlouvy), které jí vznikly či teprve vzniknou v budoucnu, a limituje toto maximální částkou 300 000 Kč. Též článek II písm. b) obsahuje obecnou formulaci, že se ručí za dluhy„ vznikající podle“ úvěrové smlouvy, a ačkoli jsou následně jmenovitě uvedeny smluvní poplatky, příslušenství a pokuta z úvěrové smlouvy, toto je pouze demonstrativní výčet, když z prohlášení článku II písm. b) neplyne, že dluhy„ vznikající podle“ úvěrové smlouvy se striktně vztahují pouze na tento výčet. Článek I písm. b) se však na rozdíl od předcházejícího článku vztahuje pouze na dluhy, které teprve vzniknou, tyto dluhy tak obsahově zahrnují mj. všechny dluhy definované v článku I písm. a) vyjma těch, které existovali již před ručitelským prohlášením. Toto vše je v článku I písm. b) souborně limitováno opět částkou 300 000 Kč. Ze znění ručitelských prohlášení tedy vyplývá, že pokud by byl naplněn ručitelský limit 300 000 Kč dle článku I písm. a) dluhy, které vznikly v době po ručitelském prohlášení, byl by zároveň naplněn maximální možný limit 300 000 Kč dle článku I písm. b), protože by se vztahoval na totéž.

16. Z výpisu z účtu z č. l. 93 je patrno čerpání jistiny předmětné jistiny dne [datum], tj. v den podpisu ručitelských prohlášení. Z č. l. II, bodu 3, písm. b) úvěrové smlouvy z č. l. 53 vyplývá, že úvěr dle smlouvy je možné čerpat až po předání ručitelského prohlášení žalovaného č. 2 a žalované č. 3 bance. Nelze dovozovat čerpání jistiny úvěru před podpisem ručitelských prohlášení, není prokázaný vznik žádných závazků žalované č. 1 před podpisem ručitelského prohlášení.

17. Z výzvy ze dne 24. 9. 2021 z č. l. 59 a podacího archu ze dne 24. 9. 2021 z č. l. 92 je prokázáno marné vyzvání žalované č. 1, které byla stanovena lhůta 15 dnů k plnění žalované částky.

18. Z výzvy ze dne 24. 9. 2021 z č. l. 77 a podacího archu ze dne 24. 9. 2021 z č. l. 92 je prokázáno marné vyzvání žalovaného č. 2, kterému byla stanovena lhůta 15 dnů k plnění žalované částky.

19. Z výzvy ze dne 24. 9. 2021 z č. l. 75 a podacího archu ze dne 24. 9. 2021 z č. l. 94 je prokázáno marné vyzvání žalované č. 3, které byla stanovena lhůta 15 dnů k plnění žalované částky.

20. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení banky ze dne [datum] o úhradě úplaty za postoupení, vyjádření banky adresované soudu, doručenky a oznámení o dodání do datové schránky z č. l. 33 se podává postoupení žalované pohledávky banky za všemi žalovanými na žalobkyni, jakož i oznámení a prokázání této skutečnosti žalovaným.

21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 2018 odst. 1, věta první občanského zákoníku kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem.

23. Podle § 2021 odst. 1 občanského zákoníku věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

24. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ve vztahu k žalované č. 1, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výrocích, kdy je žalovaná č. 1 povinna zaplatit poskytnutý úvěr spolu s úroky, úroky z prodlení a poplatky dle § 2395 občanského zákoníku, tj. částku 267 112,56 Kč coby nevrácenou jistinu z původně poskytnuté částky 300 000 Kč, částku 23 624,29 Kč coby dlužný úrok za dobu od 12. 12. 2019 do 16. 8. 2021 z jistiny, sjednaný úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z částky 290 736, 85 Kč (coby součtu jistiny a kapitalizovaného úroku uvedeného výše, který by k jistině připočten dle smluvních ujednání) od 23. 9. 2021 do zaplacení, smluvený poplatek za zesplatnění úvěru ve výši 29 437 Kč, který je důsledkem uplatnění práva žalobkyně na zesplatnění úvěru, nikoli přímým následkem porušení povinnosti žalovaného, a nejedná se tak dle hodnocení soudu o smluvní pokutu. Proto bylo vyhověno zcela žalobě ve vztahu k žalované č. 1.

25. V rámci provedeného dokazování lze však vznesený nárok pokládat ve vztahu k oběma ručitelům, tj. k žalovanému č. 2 a žalované č. 3, za oprávněný pouze v rozsahu 300 000 Kč, který v daném případě tvoří limit jejich ručitelského prohlášení, jak je zdůvodněno výše. V rozsahu, který překračuje tento limit, byla žaloba ve vztahu k žalovanému č. 2 a žalované č. 3 zamítnuta. Soud vyhodnotil jako oprávněný nárok vůči žalovanému č. 2 a žalované č. 3 konkrétně v rozsahu dlužné jistiny a kapitalizovaných úroků a zbytku smluvního poplatku počítaných do výše 300 000 Kč, neboť přihlédl k pořadí splácení dluhu žalované č. 1 dle článku II, bodu 8 produktových podmínek komerčního bankovnictví, dle něhož je při částečné úhradě postupně hrazen dluh nejdříve splatný, když jistina a kapitalizovaný úrok byly zesplatněny již k 16. 8. 2021. Nárok žalobkyně vůči žalovanému č. 2 a žalované č. 3 vyplývá z § 2018 odst. 1 a § 2021 odst. 1 občanského zákoníku. S ohledem na charakter vztahu mezi žalovanými bylo rozhodnuto tak, že plněním jednoho ze žalovaných na společný dluh zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných.

26. Jde-li o argumentaci žalované č. 3, že nevěděla, že poskytuje ručení za svou osobu, ale za žalovanou č. 1, je to nepodložené, ručitelské prohlášení je v tomto smyslu naprosto určité. Dle něj žalovaná č. 3, resp. u druhého prohlášení žalovaný č. 2, coby ručitel výslovně prohlašuje možné uspokojení dluhu žalované č. 1, žádný svéprávný člověk si při podpisu předmětného ručitelského prohlášení nemůže myslet, že ručitelské prohlášení činí žalovaná č.

1. Pokud žalovaná č. 3 tvrdila, že se domnívala, že podepisuje ručitelské prohlášení za žalovanou č. 1, je to i samo o sobě nesmyslná argumentace, neboť je vyloučeno, aby žalovaná č. 1 ručila za své vlastní dluhy. Ostatně informace o tom, že žalovaný č. 2 a žalovaná č. 3 poskytují ručení, je uvedena i v úvěrové smlouvě podepsané žalovaným č.

2. Pokud žalovaná č. 3 argumentovala osudem čerpaného úvěru, co za něj bylo koupeno, popř. argumentovala tím, že by se mělo zkoumat, proč žalovaná č. 1 svůj dluh neplatila, je to argumentace nesouvisející s podstatou věci. Podstata povinnosti žalované č. 3 spočívá v ručitelském prohlášení, tedy v závazku uspokojit věřitele v případě, že věřitel neuspěje u původního dlužníka. Proč původní dlužník v daném případě neplnil, nehraje roli, neboť nelze dovozovat, že by neplnění zavinila banka či žalobkyně, toto nebylo ani tvrzeno. Též je nepodstatné, co si kdo za daný úvěr pořídil. Výchozím faktem je pouze skutečnost, že vznikl dluh žalované č 1, za který ručila žalovaná č. 3, a že tento dluh nebyl přes písemnou výzvu uhrazen.

27. Soud nicméně upozorňuje žalovanou č. 3, že pokud by coby ručitel platila dluhy za žalovanou č. 1, může se dle § 1937 odst. 2 občanského zákoníku domáhat po žalované č. 1 náhrady toho, co plnila.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, celkem nárok na náhradu nákladů řízení v částce 54 459,45 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 862 Kč, kdy stranou žalující sice bylo zaplaceno 11 982 Kč, tato částka však odpovídá původně žalovanému nároku, který byl částečně vzat zpět, strana žalující tím zavinila zvýšené náklady na soudní poplatek, který jí k náhradě nepřísluší. Dále přiznané náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 296 549,56 Kč sestávající z částky 9 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, účast u jednání dne 29. 9. 2022) a z částky 4 750 Kč za jeden úkon uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění ze dne 24. 9. 2021) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 9. 2022 náhrada 2 970,95 Kč za 300 ujetých km v částce 2 170,95 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,7 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 650 Kč (tj. z prvních tří úkonů právní služby uskutečněné právním zástupcem původní žalobkyně, který je plátcem daně z přidané hodnoty) ve výši 5 176,50 Kč.

29. Předmětná výzva k plnění ze dne 24. 9. 2021 neobsahuje relevantní právní a skutkový rozbor nároku. Tato výzva sice byla odeslána všem třem žalovaným, avšak s vlastním textem v naprosto shodné verzi vyjma hlavičky adresáta, tato výzva nebyla obsahově individualizována ve vztahu k jednotlivým žalovaným. Na takový úkon soud nahlíží jako na jeden úkon právní služby, a to stejně jako žalobkyně ve svém vyúčtování nákladů řízení ze dne 30. 9. 2022. Soud nepřiznal náhradu za odměnu za vyjádření žalobkyně ze dne 7. 6. 2022, neboť tam uvedená tvrzení již měla být obsažená v řádně podané žalobě, za kterou byla odměna přiznána, nebylo by tak možné hodnotit takový duplicitní náklad jako účelný.

30. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení s ohledem na procesní úspěch a neúspěch ve věci, kdy byla žalobkyně ve vztahu k žalované č. 1 zcela úspěšná. Ve vztahu k žalovanému č. 2 a žalované č. 3 byla žalobkyně po kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku včetně příslušenství (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 33 Cdo 1357/2017) úspěšná v částce 300 000 Kč a neúspěšná v částce 109 306,59 Kč (tj. ve zbytku poplatku za zesplatnění a požadovaných úroků z prodlení ve výši 30% ročně z částky 290 736,85 Kč od 23. 9. 2021 do dne vyhlášení rozsudku 30. 9. 2022). Proto má po odečtení poměru neúspěchu od poměru úspěchu žalobkyně ve vztahu k žalovanému č. 2 a žalované č. 3 nárok na náhradu nákladů řízení pouze v rozsahu 46,59 %.

31. S ohledem na tyto skutečnosti soud rozdělil nárok na náhradu nákladů řízení do dvou výroků, a to jako společnou povinnost všech žalovaných k náhradě v rozsahu 46,59 % z částky 54 459,45 Kč, kdy plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, a povinnost žalované č. 1 k nahrazení zbytku nákladů řízení, které s ní ostatní žalovaní hradit nemají.