21 C 55/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 12 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 200 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 12 200 Kč ode dne 1. 7. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do zákonného úroku z prodlení z částky 12 200 Kč ode dne 1. 7. 2022 do zaplacení ve výši 3,25 % ročně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 112,70 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Návrh doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 12 200 Kč s úrokem 15 % ročně z této částky od 1. 7. 2022. K odůvodnění uvedla, že žalovaný užíval na základě smlouvy o dlouhodobém ubytování ze dne [datum], ve znění dodatků [číslo] ke smlouvě o dlouhodobém ubytování, pokoj [číslo] jenž je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pro k.ú. [obec] - [obec], obec a okres [okres], který je ve vlastnictví žalobkyně. Na základě dohody o ukončení nájmu bytu ze dne [datum] byl závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným vzniklý na základě smlouvy o dlouhodobém ubytování ze dne [datum], ve znění dodatků [číslo] k témuž dni [datum] skončen. Žalovaný dluží žalobkyni na nájemném částku ve výši 12 200 Kč dle předloženého vývoje plateb, tedy za období prosince 2021 a ledna 2022. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši 12 200 Kč předžalobní upomínkou ze dne 26.10.2022, žalovaný však nic nehradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Ze smlouvy o dlouhodobém ubytování ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně v postavení ubytovatele a žalovaný v pozici ubytovaného uzavřeli smlouvu, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout pokoj uvedený v návrhu v době od [datum] do [datum] včetně příslušenství, za což se žalovaný zavázal platit poplatek celkem ve výši 6 200 Kč měsíčně. Dodatkem k této smlouvě [číslo] ze dne [datum] byla mezi účastníky prodloužena doba ubytování do [datum] a byl zvýšen poplatek za ubytování na 5 850 Kč měsíčně. Dodatkem k této smlouvě [číslo] ze dne [datum] a dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla mezi účastník postupně prodloužena doba ubytování do [datum]. Dohodou o ukončení nájmu ze dne [datum] se účastníci domluvili na ukončení předmětného smluvního vztahu ke dni [datum], kdy si oba smluvili, že žalovaný zaplatí dlužný nájem z tohoto vztahu za prosinec 2021 a leden 2022 ve výši 14 120 Kč, a to v částce 7 060 Kč do 14. 2. 2022 a v částce 7 060 Kč do 28. 2. 2022. Výzvou k plnění ze dne 26. 10. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Podle § 2326 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána takřka zcela důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o ubytování ve znění tří dodatků, na základě níž se žalovaný ve spojení s dohodou ze dne [datum] zavázal hradit platbu za ubytování, a to za měsíc prosinec 2021 a leden 2022, mj. nárokovanou částku, kterou žalovaný nehradil, kdy byla smluvena splatnost této částky v měsíci únoru 2022. Příslušenstvím pohledávky je zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výše úroku z prodlení je s ohledem na prodlení s úhradou v první polovině roku 2022 požadována v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. toliko v části 11,75 % ročně. Proto soud žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl a žalovaného k úhradě dlužné částky včetně příslušenství zavázal rozsudkem, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). V části zbylého úroku z prodlení pak byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1, odst. 3 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 9 112,70 Kč proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl, kdy procesní neúspěch žalobkyně se týká pouze zcela marginální části a soud tak k němu pro účely náhrady nákladů řízení nepřihlíží. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 200 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, návrh, účast u jednání) a z částky 810 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (tj. jednoduchá výzva k plnění, v níž absentuje základní právní rozbor k hmotněprávní otázce) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 870 Kč ve výši 1 442,70 Kč.