21 C 72/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 24.724 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky kapitalizovaného úroku ve výši 3.984 Kč a smluvní pokuty ve výši 3.224 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 21.500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21.500 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 756,03 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 690 Kč zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2.340 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu dne [datum] ve znění částečného zpětvzetí ze dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 21.500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 756,03 Kč vzniklého z jistiny ve výši 21.500 Kč za dobu od [datum] do [datum] v sazbě 8,5 % ročně a dále částky 690 Kč dle ceníku za úkony mimosoudního vymáhání pohledávky dle předloženého výpisu z č. l.

59. K odůvodnění uvedla, že nedisponuje doklady k prokázání ověřování úvěruschopnosti žalované, kdy s žalovanou její právní předchůdce [právnická osoba] [anonymizováno] x [právnická osoba] uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 21.500 Kč dne [datum] [číslo] na základě které byla čerpána částky 21.500 Kč se splatností do [datum].

2. Soud postupoval dle ust. § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. a v části dotčené zpětvzetím žaloby ze dne [datum] řízení zastavil ve výroku I.

3. Jde-li o meritorní rozhodnutí, žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.

4. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla na dálku dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 2.500 Kč, kdy bylo sjednáno, že návrh smlouvy je ze strany společnosti [právnická osoba] akceptován mj. i zasláním sjednaného úvěru na účet žalované.

5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla na dálku dne [datum] uzavřen dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 4.300 Kč, kdy bylo sjednáno, že návrh smlouvy je ze strany společnosti [právnická osoba] akceptován mj. i zasláním sjednaného úvěru na účet žalované.

6. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byl na dálku dne [datum] uzavřen dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 10.300 Kč se splatností do [datum], kdy bylo sjednáno, že návrh smlouvy je ze strany společnosti [právnická osoba] akceptován mj. i zasláním sjednaného úvěru na účet žalované.

7. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byl na dálku dne [datum] uzavřen dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 20.500 Kč se splatností do [datum], kdy bylo sjednáno, že návrh smlouvy je ze strany společnosti [právnická osoba] akceptován mj. i zasláním sjednaného úvěru na účet žalované.

8. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byl na dálku dne [datum] [anonymizováno] [rok] uzavřen dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 21.500 Kč se splatností do [datum], kdy bylo sjednáno, že návrh smlouvy je ze strany společnosti [právnická osoba] akceptován mj. i zasláním sjednaného úvěru na účet žalované.

9. Z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba] z č. l. 16, 52 – 54, č. l. 56 a č. l. 58 se podává zaslání žalované částky na jí sdělených bankovní účet ve výši 2.500 Kč dne [datum], ve výši 1.800 Kč dne [datum], ve výši 6.000 Kč dne [datum], ve výši 5.500 Kč dne [datum], ve výši 4.700 Kč dne [datum], ve výši 1.000 Kč dne [datum], tedy celkem ve výši 21.500 Kč, kdy k jednotlivým platbám je uvedena poznámka o čerpání úvěru, resp. půjčce žalované.

10. Z výpisu z č. l. 59 se podává, že v interním systému žalobkyně byly zaznamenány úkony ve vztahu k dluhu žalované o dopisu ze dne [datum] a dále o třech cestách pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalované dne [datum], [datum] a [datum].

11. Dále byly soudu předloženy smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] z různých dnů. S ohledem na to, že na těchto listinách absentuje podpis žalované či jiné potvrzení o tom, že jí chce být žalovaná vázána, nebylo z těchto listin nic dovozeno.

12. Z oznámení společnosti [právnická osoba] o postoupení ze dne [datum], prohlášení o postoupení pohledávky a smlouvy o postoupení pohledávky soud dovodil postoupení žalované pohledávky na žalobkyni, kdy žalované byla tato skutečnost prokázána již doručením návrhu s možností nahlédnutí do spisu.

13. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

16. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

18. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy např. výplatní pásky žalované apod.

22. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

23. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Je zřejmé, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 21.500 Kč, u které se nepodává její vrácení. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl v tomto rozsahu z titulu bezdůvodného obohacení žalované.

25. Soud zkoumal splatnost této částky dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalované vrátit zaplacenou jistinu podává, že dne [datum] disponovala částkou 21.500 Kč. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že bylo v silách žalované vrátit tuto částku do požadované doby [datum], tj. v krátké době poté, co je měla prokazatelně k dispozici. Uvedený závěr přitom nekoliduje s neunesením důkazního břemene žalobkyně týkající se zkoumání úvěruschopnosti, neboť se vztahuje na naprosto odlišnou skutečnost – na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy vyvinula dostatečné kroky k tomu, aby s předpokladem spotřebování čerpané jistiny na jiný účel posoudila schopnost žalované dostát svým závazkům.

26. Nesplacením tohoto dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky ve výši 21.500 Kč je částečně kapitalizovaný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši ve výši 8,5 % ročně stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. S ohledem na neplatnost předmětné smlouvy byla neplatná i ujednání o poplatcích. Tvrzené právo na částku 690 Kč tak nemělo podklad v provedeném dokazování. V této části byla žaloba zamítnuta.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení takřka zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.340 Kč. Soud vyhodnotil procesní neúspěch žalobkyně jako natolik marginální, že k němu nepřihlédnul. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 888 Kč, kterému odpovídá předmět řízení po jeho částečném zpětvzetí (tj. 22.190 Kč za návrh EPR) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22.190 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.

29. Soud aplikoval § 14b a. t., jak ostatně i žalobkyně navrhovala, neboť žalobkyně podává větší množství obdobných žalob, které mají charakter ustáleného vzoru, kdy předmět řízení je do 50.000 Kč.