21 C 88/2024

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 36 286,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 209 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 234,32 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9 209 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, jímž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení:a) částky ve výši 16 681 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 476,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 362,36 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 3 378,39 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úroku ve výši 23,79 % ročně z částky 12 587,39 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení,b) částky ve výši 10 396,80 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 732,04 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 277,29 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 386,76 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok ve výši 20,82 % ročně z částky 5 386,76 Kč ode dne 15. 12. 2022 do zaplacení,se zamítáIII. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 29. 6. 2023 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 36 286,80 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelské úvěru č. , číslo, , na základě níž byla žalované poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, splatná v 78 týdenních splátkách po 437 Kč s poslední splátkou do 5. 3. 2022, kdy poskytnuté finanční prostředky měly být zaplaceny spolu s poplatky a úroky. Je žádáno o zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 587,39 Kč, dlužných poplatků ve výši 13 302,61 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 362,36 Kč vzniklých sazbou 23,79 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 587,39 Kč od 6. 3. 2022 do 14. 12. 2022, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 710,57 Kč vzniklých sazbou 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 587,39 Kč od 1. 5. 2021 do 14. 12. 2022. Dále je žádáno zaplacení úroků ve výši 23,79 % ročně a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 587,39 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

3. Žalobkyně k odůvodnění dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelské úvěru č. , číslo, , na základě níž byla žalované poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč, splatná v 78 týdenních splátkách po 256 Kč s poslední splátkou do 30. 10. 2021, kdy poskytnuté finanční prostředky měly být zaplaceny spolu s poplatky a úroky. Je žádáno o zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 386,76 Kč, dlužných poplatků ve výši 5 010,04 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 277,29 Kč vzniklých sazbou 20,82 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 386,76 Kč od 31. 10. 2021 do 14. 12. 2022, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 732,04 Kč vzniklých sazbou 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 386,76 Kč od 1. 5. 2021 do 14. 12. 2022. Dále je žádáno zaplacení úroků ve výši 20,82 % ročně a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 386,76 Kč od, Anonymizováno, 15. 12. 2022 do zaplacení.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů.

5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit čerpanou jistinu spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 34 048 Kč v 78 týdenních splátkách ve výši 437 Kč (kdy výše poslední splátky odpovídala zbývající částce). Zápůjční úroková sazba byla sjednána 86 % ročně.

6. Z tabulky umoření z č. l. 35 bylo zjištěno, že žalovaná spotřebitelský úvěr č. , číslo, čerpala dne , datum, ve výši 15 000 Kč a na danou smlouvu uhradila celkem 5 791 Kč s poslední splátkou dne 27. 5. 2021.

7. Ze zákaznické karty ze dne , datum, bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaná prohlásila, že žije v nájemním bydlení, má základní vzdělání, je svobodná, má dvě jí vyživované osoby, má být na mateřské dovolené s čistým měsíčním příjmem 10 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti měly činit 23 000 Kč měsíčně, její výdaje pouhých 1 000 Kč měsíčně, přestože jen u žalobkyně měla mít splátky 1 126 Kč měsíčně. Toto vše bylo ověřeno toliko výplatními páskami za červen a červenec 2020 a potvrzením o příjmu.

8. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit čerpanou jistinu spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 19 951 Kč v 78 týdenních splátkách ve výši 256 Kč (kdy výše poslední splátky odpovídala zbývající částce). Zápůjční úroková sazba byla sjednána 86 % ročně.

9. Z tabulky umoření z č. l. 34 bylo zjištěno, že žalovaná spotřebitelský úvěr č. , číslo, čerpala dne , datum, ve výši 8 000 Kč a na danou smlouvu uhradila celkem 8 389 Kč s poslední splátkou dne 27. 5. 2021.

10. Ze zákaznické karty ze dne , datum, bylo zjištěno, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaná prohlásila, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodná, má tři jí vyživované osoby, měla vlastnit automobil, měla být na mateřské či rodičovské dovolené s čistým měsíčním příjmem 10 500 Kč, další čisté příjmy domácnosti měly činit 40 000 Kč měsíčně, její výdaje měly činit pouhých 5 000 Kč měsíčně, kdy neměla mít splátky u jiné společnosti. Toto vše bylo ověřeno toliko nějakou, nedatovanou „výměrou důchodu, podpory nebo rozhodnutím o přiznání dávky“.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022, podacího lístku, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně přílohy bylo doloženo postoupení žalovaného nároku na žalobkyni a oznámení této skutečnosti žalované.

12. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

15. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

18. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované splácet předmětné spotřebitelské úvěry. Nebylo prokázáno, že by v obou případech společnost , právnická osoba, provedla lustraci v příslušných registrech s vyhodnocením zjištěných výsledků, společnost neměla doloženo, že např. není vedeno exekuční řízení, že žalovaná neměla jiné dluhy u dalších společností, nebyly nijak doloženy výdaje žalované apod. Žalovaná v obou případech s úmyslem se nevýhodně zadlužit se závratným úrokem 86 % ročně a s vysokými poplatky uváděla jiné příjmy domácnosti, kdy tyto nebyly přiměřeně ověřeny a ani nebylo doloženo, že by přímo ona z těchto příjmů měla mít nějaký prospěch. Byl doložen toliko nízký příjem žalované ze sociálních dávek v částce okolo 10 000 Kč, kdy žalovaná měla mít tři a následně tvrzeně pouze dvě vyživovací povinnosti (patrně k dětem), avšak při dvou vyživovacích povinnostech měla tentokrát bydlet v nájemním bydlení. Jí uváděná výše měsíčních nákladů 5 000 Kč při třech vyživovacích povinnostech a 1 000 Kč při dvou tvrzených vyživovacích povinnostech (jakkoli tuto výši už vyvracela jí tvrzená skutečnost, že měla hradit splátky u žalobkyně z předešlého úvěru v částce dokonce přesahující částku 1 000 Kč) byla na první pohled bez dalšího naprosto nevěrohodná. Nebylo tak možno vycházet převážně z údajů od žalované a bylo nutno objektivně, konkrétně doložit výdajové poměry žalované a její celkovou situaci, což se nestalo.

21. Pokud žalobkyně v souvislosti s ověřováním úvěruschopnosti upozornila na rozsudek Krajského soudu v , právnická osoba, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , tento se týká jiného skutkového stavu, kdy zejm. v tomto řízení byly doloženy výdaje na bydlení, byly blíže specifikovány náklady na telefon či bydlení, předchozí dluhy, když nebyly pochybnosti o klientem uváděných údajích a nebylo počítáno se třemi, resp. dvěma vyživovacími povinnostmi. Argumentace použitá v tomto rozhodnutí nemá pro projednávanou věc význam.

22. V daném případě soud dospěl k závěru, že společnost , právnická osoba, neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a obě smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou tak neplatné.

23. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.d24. Je prokázáno, že žalované byla dne , datum, poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, na kterou splatila 5 791 Kč. Rozdíl tak činí částku 9 209 Kč. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované, kdy došlo k postoupení dané pohledávky na žalobkyni. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 9 209 Kč, z titulu bezdůvodného obohacení žalované.

25. Žalované byla dále poskytnuta dne , datum, částka 8 000 Kč, tato částka byla vrácena v plné výši, čímž pohledávka za žalovanou z tohoto titulu zanikla.

26. Soud zkoumal splatnost dosud dlužné částky ve výši 9 209 Kč dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalované vrátit vyplacenou jistinu podává, že v době uzavření smlouvy disponovala uvedenou částkou. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že bylo v silách žalované vrátit ji do požadované doby 30. 4. 2021, tj. poté, co ji měla prokazatelně k dispozici.

27. Nesplacením tohoto dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení z částky 9 209 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši 8,25 % ročně stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který soud částečně kapitalizoval za dobu od 1. 5. 2021 do 14. 12. 2022.

28. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení poplatků, jistiny převyšující rozdíl mezi výši poskytnutých finančních prostředků a vrácenou částkou, částečně kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyly řádně uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze kterých by tyto nároky vyplývaly, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení je více procesně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.