21 C 90/2022

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na částku ve výši 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení: - z částky 15 000 Kč ode dne 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05 % ročně, - z částky 15 000 Kč ode dne 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 % ročně, - z částky 15 000 Kč ode dne 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 % ročně, - z částky 15 000 Kč ode dne 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 % ročně, - z částky 15 000 Kč ode dne 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % ročně, - z částky 15 000 Kč ode dne 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50 % ročně, - z částky 15 000 Kč ode dne 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 % ročně, - z částky 15 000 Kč ode dne 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 % ročně, - z částky 15 000 Kč ode dne 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9 % ročně, - z částky 15 000 Kč ode dne 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9 % ročně, - z částky 15 000 Kč ode dne 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně, - z částky 15 000 Kč ode dne 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně, - z částky 15 000 Kč ode dne 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 % ročně, - z částky 15 000 Kč ode dne 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a kapitalizovaný úrok ve výši 11 630 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou ze dne 25. 2. 2022 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku, neboť právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] poskytl žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit v 78 týdenních splátkách. Žalovaný však poskytnutou půjčku řádně a včas nehradil. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. [právnická osoba] následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným s účinností ke dni 1. 7. 2015 na [právnická osoba ] [anonymizováno], tato společnost ji pak postoupila smlouvou ze dne [datum] na žalobce. Žalovaný u jednání uvedl, že někdo mohl při uzavření zneužít jeho občanský průkaz, též včas vznesl námitku promlčení. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 080 Kč v pravidelných 78 týdenních splátkách po 360 Kč, tedy v roce 2009. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaný potvrdil, že částku 15 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce na [právnická osoba] [anonymizováno], která jí postoupila na žalobce. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná. Smlouva o půjčce byla uzavřena před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 občanského zákoníku se tak smluvní vztah nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 657 o. z., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 100 odst. 1 o. z. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle § 100 odst. 2 o. z. promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka. Podle § 101 o. z. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce. Dále bylo doloženo, že předmět půjčky byl žalovanému reálně předán. V souladu s ustanovením § 657 o. z. a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byl žalovaný povinen vrátit právnímu předchůdci žalobce dohodnutým způsobem předmět půjčky. Žalovaný žádným způsobem nedoložil, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení půjčky nevznikl. Žalovaný však včas uplatnil své právo a vznesl námitku promlčení, nelze tak nárok žalobci přiznat. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení coby nezastoupeném účastníku dle § č. 151 odst. 3 o. s. ř. dle § 2 odst. 3 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. za dva úkony, tj. odpor a účast u jednání po 300 Kč, celkem 600 Kč. Je odpovědností žalobce, obchodní společnosti skupující pohledávky, zda podá vůči spotřebiteli žalobu na pohledávku, která je zjevně dlouhou dobu promlčená. Jestliže je pak žalobce procesně neúspěšný, má nést následky s tím spojené.