23 C 41/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedou senátu Mgr. Romanem Vystrčilem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 658 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1 658 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 658 Kč od 25. 2. 2021 do zaplacení a náklady řízení ve výši 200 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Znojmě soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve Znojmě [číslo] [variabilní symbol].</b> 1. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 658 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 2. 2021 do zaplacení, jakožto nákladů, které žalobkyně vynaložila v souvislosti s převozem k vyšetření žalovaného při podezření, že řídil motorové vozidlo pod vlivem návykové látky a nákladů, které žalobkyně vynaložila za toto odborné vyšetření.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav popsaný v žalobě, když z předloženého úředního záznamu o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů nebo jiné návykové látky [číslo jednací] [číslo] a z předloženého Protokolu o lékařském a toxikologickém vyšetření ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] vyplývá, že žalovaný byl dne [datum] převezen k toxikologickému vyšetření do [název zdravotnického zařízení ] [anonymizována dvě slova] [obec] pro podezření z řízení vozidla pod vlivem návykové látky, kde mu byl odebrán vzorek krve a moči, přičemž rozborem odebraného vzorku moči byla zjištěna přítomnost cannabionidů přesahující horní hranici kontrolovaného rozmezí použité metody. [název zdravotnického zařízení ] [anonymizováno] [obec] vyúčtovala žalobkyni za odběr krve a moči a za rozbor odebraných vzorků částky 899 Kč a 652,74 Kč, a to fakturami [číslo] [číslo]. Z předloženého protokolu o dopravě osoby na vyšetření a technického průkazu vozidla vyplývá, že dne 2. 9. 2020 byl převoz žalovaného z [název] do [název zdravotnického zařízení ] [anonymizováno] [obec] prováděn za užití služebního vozidla [značka automobilu] s kombinovanou spotřebou motorové nafty ve výši 9,1l na 100 km. Ujeto bylo celkem 15 km. Náklady na tuto cestu stanovila žalobkyně dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., částkou 106 Kč.

4. Podle § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný byl dne [datum] převezen k toxikologickému vyšetření, jehož výsledkem byla prokazatelná přítomnost návykové látky v těle žalovaného. V souladu s ustanovením § 25 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., je tak žalovaný povinen uhradit náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s přepravou žalovaného k tomuto vyšetření a v souvislosti s tímto vyšetřením. Tyto náklady byly stanoveny ve shodě s platnými právními předpisy a technickými údaji vozidla užitého k přepravě. Žalovaný se nezaplacením nákladů za převoz a vyšetření ve lhůtě stanovené žalobkyní dostal následujícího dne po marném uplynutí stanovené lhůty do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyni tak přísluší úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, tedy v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, jak je uvedeno výše, neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má tedy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty v daném případě tvoří paušální náhrada hotových výdajů dle § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva v řízení učiněné úkony (sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) po 100 Kč za každý úkon.

7. O povinnosti žalovaného zaplatit státu soudní poplatek za řízení bylo rozhodnuto dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně, která byla ve věci úspěšná, je od placení soudního poplatku osvobozena za zákona a došlo tak k přechodu poplatkové povinnosti na ve sporu neúspěšného žalovaného. Soudní poplatek byl stanoven dle položky 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků z ceny předmětu řízení částkou 1 000 Kč.