23 C 56/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedou senátu Mgr. Romanem Vystrčilem jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o odstranění závadného stavu a zdržení se protiprávního jednání, <b>I. Řízení o žalobě se v části, kterou se žalobce domáhá, aby žalovanému bylo uloženo zdržet se protiprávního jednání spočívajícího v znepřístupnění pozemku parc. [číslo] na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [obec] u [obec] v části vymezené geometrickým plánem zhotovitele Geodetické kanceláře [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] tím, že provede na jeho povrhu pozemkové úpravy, či umístí na této části pozemku překážky, v důsledku kterých tak zabrání výkonu žalobcova práva z věcného břemene práva chůze a jízdy, tedy i jízdě osobními automobily a hospodářskou technikou, a tím nadále vykonávat práva z věcného břemene práva chůze a jízdy, se zastavuje.</b> <b>II. Zamítá se žaloba, aby soud uložil žalovanému provést úpravu pozemku parc. [číslo] na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [obec] u [obec], v části vymezené geometrickým plánem zhotovitele Geodetické kanceláře [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] tak, že je povinen odstranit jámu na tomto pozemku nacházející se na hranici s žalobcovým pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] dle zakreslení provedeného v části A shora uvedeného geometrického plánu podél celé části služebného pozemku sousedícím se žalobcovým pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], tak, že tuto jámu zaveze zeminou a provede zhutnění materiálu navezeného do této jámy tak, aby žalobce mohl tuto část pozemku užívat k chůzi a jízdě, tedy i jízdě osobními automobily a hospodářskou technikou, a tím nadále vykonávat práva z věcného břemene práva chůze a jízdy.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 66 664,83 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného [titul] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobou ze dne 4. 8. 2021, doplněnou podáními ze dne 15. 12. 2021 a 10. 5. 2022 se žalobce domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnosti specifikované shora ve výrokové části rozsudku. Tento požadavek odůvodnil tím, že na základě darovací smlouvy ze dne [datum] se stal vlastníkem parc. [číslo] (původní [číslo]) a parc. [číslo] (původní [číslo]) na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] Darovací smlouvou ze dne [datum], která byla uzavřena mezi jeho otcem [jméno] [celé jméno žalobce] jako dárcem a žalovaným jako obdarovaným, byla na žalovaného převedena parc. [číslo] (původní [číslo]). Současně bylo zřízeno věcné břemeno práva chůze a jízdy po pozemku parc. [číslo] ve prospěch otce žalobce, jakož i ve prospěch všech dalších vlastníků parc. [číslo] v části vymezené geometrickým plánem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo]. V této části byl předmětný pozemek nejméně od roku 1993 užíván vždy jako příjezdová cesta k pozemkům parc. [číslo] po této části pozemku se chodilo a jezdilo zemědělskými stroji a technikou potřebnou k zemědělskému hospodaření na okolních pozemcích. Otec sjednal věcné břemeno proto, aby tato přístupová cesta k pozemkům parc. [číslo] byla zachována i nadále a aby po předmětných pozemcích bylo možno i nadále chodit a jezdit vozidly a zemědělskou technikou v rámci zemědělského podnikání. Žalovaný výkon práva věcného břemene umožňoval až do února 2021, kdy navrhl žalobci zrušení věcného břemene, s čímž však žalobce nesouhlasil. V krátké době poté vyhloubil žalovaný na části služebného pozemku hlubokou jámu v celé šíři služebného pozemku a tuto zaplnil vodou a znemožnil žalobci výkon práva věcného břemene. Žalobce se snažil na vlastní náklad uvést služební pozemek do původního stavu, žalovaný však opět uvedl pozemek do stavu znemožňující výkon práva odpovídají věcnému břemeni, do výmolu napouští vodu tak, aby vytvořil terén, přes který nebude možno chodit a jezdit. Závadný stav žalovaný neodstranil ani přes opakované výzvy žalobce. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce podanou žalobu částečně zpět pokud se jí domáhal uložení povinnosti specifikované v prvém výroku tohoto rozhodnutí.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí. Namítá, že věcné břemeno je v darovací smlouvě vymezeno neurčitým způsobem, neboť z něj není zřejmé, jaká vozidla se po vymezené části pozemku mohou pohybovat. Nikdy neproběhlo žádné řízení, kterým by došlo k vyčlenění části pozemku ze zemědělského půdního fondu s následnou změnou kultury a k jeho zpevnění tak, aby mohl sloužit jako cesta pro hospodářkou techniku. Pozemek je nadále veden v kultuře orná půda a nemůže proto sloužit jako zpevněná cesta, která by unesla i zemědělskou techniku. Požadované zhutnění povrhu orné půdy tak není možné. Žalovaný nijak nebrání žalobci ve výkonu práva chůze a jízdy, pozemek je stále přístupný, a to ve stavu, jaké dovolují klimatické podmínky a jeho kultura – orná půda. V době zřízení věcného břemene byla ve sporné části pozemku pouze uježděná hlína, až následně zde žalovaný navezl štěrk za účelem zpevnění této části pozemku. Otec účastníků měl v úmyslu darovat žalobci nynější parc. [číslo] žalovanému parc. [číslo]. Žalobce tehdy vznesl požadavek na zřízení věcného břemene chůze a jízdy po části pozemku parc. [číslo] aby se na svůj budoucí pozemek dostal kratší cestou. Bylo dohodnuto, že oproti tomuto věcnému břemeni bude zatížen stejným věcným břemenem i pozemek parc. [číslo] ve prospěch žalovaného. K zřízení takového věcného břemene však nikdy nedošlo, přesto žalovaný využíval část pozemku parc. [číslo] k otáčení svých vozidel, aniž by mu v tom bylo žalobcem bráněno. V roce 2020 však žalobce náhle svůj pozemek oplotil a znemožnil tím žalovanému další otáčení vozidel přes pozemek žalobce. Žalovaný tak musel najít náhradní řešení a za tímto účelem zpevnil část svého pozemku [číslo] štěrkovým posypem, který získal tak, že jej shrabal z části pozemku zatíženého věcným břemenem. Není proto pravdou, že by žalovaný na pozemku vyhloubil nějakou jámu, žalovaný toliko odkryl navezený štěrk a převezl jej jinam. Údajnou jámu vytvořil žalobce ježděním svými hospodářskými vozidly. Nelze proto žalovanému ukládat povinnost uvést pozemek do původního stavu, neboť v době zřízení věcného břemene se na pozemku žádná zpevněná cesta nenacházela. Žalovaný dále namítá, že zřízené věcné břemeno je zcela nadbytečné, přístup na pozemek měl žalobce zajištěn jinak, jeho výhoda je mnohonásobně vyšší.

3. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], z geometrického plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] a z výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že [jméno] [celé jméno žalobce] daroval žalovanému nově vytvořenou část parc. [číslo] orná půda, o výměře [výměra] v k.ú. [obec] u [obec] (podle nového číslování jde o parc. [číslo]) za současného zřízení věcného břemene práva chůze a jízdy na části pozemku vymezené v geometrickém plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] ve prospěch dárce jakož i každého dalšího vlastníka pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] (podle nového číslování jde o parc. [číslo]). Věcné břemeno bylo do katastru nemovitostí vloženo dne [datum]. Žalovaný je nadále výlučným vlastníkem nynější parc. [číslo]. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] jako dárci a žalobcem jako obdarovaným a z výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že na žalobce bylo touto smlouvu převedeno vlastnické práva mimo jiné k parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] za současného zřízení doživotního práva přístupu, vjezdu a užívání pozemku parc. [číslo] oběma dárci. Žalobce je nadále zapsán jako výlučný vlastník nynějších pozemků parc. [číslo]. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že část pozemku parc. [číslo] odpovídající v geometrickém plánu [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] vyšrafované části označené písmenem A byla užívána k průjezdu a otáčení zemědělské techniky, což bylo doloženo i leteckými měřičskými snímky z let [rok], [rok], [rok], [rok], [rok] a [rok] na kterých je patrno, že v této části pozemku uježděná či udusaná plocha.

4. Žalovaný v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že původně byl celý pozemek užíván jako ovocný sad, v jeho části zhruba u spodku hranice byla přístupová cesta, po které se jezdilo zemědělskou technikou, i traktorem a kombajnem. Původně to byla jen orná půda, bylo to uježděný, zhutněný, jak polňačka, místy byla hlína, místy prorůstala tráva. Až později tam navezl štěrk, neví už přesně kdy to bylo, ale bylo to až po darování. Při darování se nijak nedomlouvalo, jaký by měl být charakter cesty. Otec se rozhodl, že 7 ha dostane on, zbytek dostane žalobce, při tom se řešilo, aby se měl jak dostat za barák. Domluvilo se věcné břemeno a bylo domluveno, že i on bude mít věcné břemeno, aby mohl jezdit kombajnem kolem přístřešku. Proč to nebylo zapsáno do katastru neví. Záležitosti ohledně převodu vyřizoval on. Po tátově smrti si žalobce pozemek oplotil, takže se tam již nemohl s kombajnem otáčet, potřeboval se otáčet na jiném místě, proto z části cesty shrnul 10 cm vrstvu stěrku a navezl ho tam, kde se teď otáčí. Ta jáma tam vznikla až tím, jak tam žalobce jezdil s těžkým válem, on se snažil jí srovnat hrany, aby mohl vyjíždět s kombajnem, ale zase se to vyjezdilo.

5. Žalobce v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že původní pozemek byl obhospodařován jako ovocný sad, část pozemku byla užívána jako manipulační plocha, kde se jezdilo a parkovaly se tam stroje. Jde o tu část, která je stále užívána jako cesta. Původně v době darování tam byla jen orná půda, která se ježděním utužila, později se tam navážely křidlice, aby se to urovnalo a pak štěrk. Na své části si štěrk navezl již někdy v roce [rok], něco mu zbylo, tak cca 4 m navezl i na pozemek žalovaného. Zbytek byl zpevněn někdy v roce [rok] – [rok], soused si dělal cestu ke sklepu a za výpomoc jim dal polovinu frézunku. Dávali ho tam společně se žalovaným, pomáhal jim i soused. Po cestě jezdí se zemědělskou technikou i s osobním automobilem. Na pozemku má dílnu, kde spravuje stroje, když potřebuje něco navést a zaprší, tak se tam nemá jak dostat. U toho, když otec daroval pozemky žalovanému nebyl, o věcném břemenu nevěděl, bratr mu řekl, že tam může jezdit jen on, když za ním jede někdo jiný, tak dělá problémy. Otec chtěl věcné břemeno na jeho pozemku zřídit proto, aby se mohl starat o slepice a hospodářství, které tam měli.

6. Ze spisů [stát. instituce] sp. [spisová značka] [rok] [anonymizováno] [spisová značka] bylo soudem zjištěno, že městský úřad projednával přestupek, kterého se měl žalovaný dopustit vykopáním jámy na příjezdové cestě před branou žalobce na pozemku parc. [číslo]. Z úředního záznamu policie ČR o vyhodnocení kamerového záznamu předloženého žalobcem vyplývá, že na záznamu je zachycen žalovaný, jak svým bagrem kope před branou a následně k vykopanému místu uloží hadici, ze které teče voda po dobu cca 1 minuty. V prvém případě bylo řízení o přestupku zastaveno, neboť spáchání skutku nebylo žalovanému prokázáno, ve druhém případě bylo řízení o přestupku odloženo, neboť osoba postižená přestupkem nedala souhlas k zahájení řízení. Soud dále provedl dokazování kamerovým záznamem předloženým žalobcem, na kterém je zachycen žalovaný, jak k inkriminovanému místu přiváží plastovou nádrž, ze které následně vypouští vodu.

7. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav – původní pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] před tím, než došlo ke změně jejich výměr a oddělení parc. [číslo] byly zemědělsky obhospodařovány jako ovocný sad, přičemž část nynější parc. [číslo] na které je v současné době dle geometrického plánu [titul] [příjmení] zřízeno sporné věcné břemeno, byla v té době využívána jako přístupová cesta pro zemědělskou techniku. Při darování nynější parc. [číslo] žalovanému v roce [rok], bylo zřízeno věcné břemeno, aby byl zachován přístup k dalším pozemkům. Původně nebyla část tohoto pozemku sloužící jako cesta nijak upravena, jednalo se o ornou půdu uježděnou zemědělskou technikou. Teprve v průběhu druhého desetiletí 21. století byl pozemek v této části zpevněn navezením různého materiálu. V průběhu první poloviny roku 2021 žalovaný svou technikou část takto navezeného materiálu odstranil a umístil v jiné části svého pozemku. V době místního šetření soudu byl stav na pozemku parc. [číslo] v jeho jižní části při hranici s parc. [číslo] takový, že v místě, kdy byla odstraněna svrchní zpevňující vrstva, se nacházel výmol o rozměrech cca 3,80 m x 4 m a hloubce v nejhlubším místě cca 30 cm.

8. Pokud se týká provedených důkazů ohledně věcného břemene, které mělo být zřízeno ve prospěch žalovaného, z nich soud vyvodil toliko to, že obě věcná břemena nebyla nijak vzájemně podmíněna, proto se touto otázkou soud dále v řízení nezabýval. Navržený důkaz opakovanou účastnickou výpovědí žalobce soud neprovedl, neboť tento důkazní návrh byl učiněn až po nastalé koncentraci řízení, aniž by byla dána některá z výjimek uvedených v § 118b odst. 1 o.s.ř. Soud rovněž neprovedl ani navržené důkazy stran podmínek pro zbudování cesty, neboť tato otázka byla z důvodů dále rozvedených pro řízení irelevantní.

9. Podle § 1257 odst. 1 občanského zákoníku věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

10. Podle § 1258 občanského zákoníku služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

11. Podle § 1259 občanského zákoníku kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně.

12. Podle § 1264 odst. 1 občanského zákoníku není-li míra služebnosti určena, rozhoduje potřeba panujícího pozemku.

13. Věcné břemeno (v terminologii nového občanského zákoníku služebnost, soud se však s ohledem na skutečnost, že věcné břemeno bylo zřízeno za účinnosti občanského zákoníku z roku 1964, bude v zájmu zachování jednoty terminologie, držet dále termínu věcné břemeno) zatěžuje vlastníka věci tak, že je ve prospěch jiného povinen strpět určité jednání, nebo je naopak povinen se určitého jednání zdržet. Věcné břemeno může být zřízeno jak ve prospěch určité osoby, tak i ve prospěch určité věci, kdy pak svědčí každému dalšímu vlastníku této věci. Věcné břemeno může být zřízeno na základě různých právních skutečností, jeho obsah a rozsah se pak následně určuje především podle toho, jak byl vymezen při jeho zřízení. Současný občanský zákoník obsahuje v ustanoveních § 1259 a § 1264 pravidla pro stanovení obsahu a rozsahu věcného břemene, obdobná pravidla však byla dovozována i za dřívější právní úpravy teorií i soudní praxí. Již dříve tak platilo, že pro určení rozsahu věcného břemene se vychází především z potřeby panujícího pozemku s tím, že v pochybnostech by měl být vlastník služebného pozemku omezován spíše méně než více. Při určení rozsahu a obsahu věcného břemene je proto v pochybnostech třeba vyjít z toho, k čemu panující nemovitost sloužila v době zřízení věcného břemene, s jakým způsobem a rozsahem výkonu mohly a měly strany při jeho zřízení počítat; v této souvislosti je třeba přihlédnout i k tomu, jaký způsob a rozsah výkonu věcného břemene umožňovala služebná nemovitost (pro srovnání rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2018, sp.zn. 22 Cdo 1870/2018). Současně nelze pominout, že věcné břemeno nesmí být svévolně rozšiřováno a že změna hospodaření na panujícím pozemku není důvodem pro změnu rozsahu a způsobu výkonu věcného břemene (§ 1264 odst. 2 občanského zákoníku).

14. Osoba oprávněná z věcného břemene, má právo domáhat se ochrany svého práva, je-li ve výkonu práva odpovídajícímu věcnému břemeni neoprávněně rušena. V případě, že vlastník pozemku zatíženého věcným břemenem cesty, umístí překážku, která znemožňuje právo cesty vykonávat, může se oprávněná osoba domáhat odstranění této překážky (pro srovnání rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2001, sp.zn. 22 Cdo 443/2000). Současně však nelze pominout, že vlastník pozemku zatíženého věcným břemenem cesty, je oprávněn na svém pozemku provádět úpravy, které však nesmí podstatně ztížit nebo znemožnit výkon práva cesty (pro srovnání rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2005, sp.zn. 22 Cdo 2941/2004).

15. Z výše uvedeného vyplývá, že podmínkou úspěšnosti žaloby oprávněného z věcného břemene na ochranu proti rušení jeho práva je, že se musí jednat o rušení neoprávněné, tedy takové, které není způsobeno oprávněným výkonem vlastnického práva vlastníka služebného pozemku, tedy výkonem, který oprávněného z věcného břemene výrazně neomezuje, ale je způsobeno takovým výkonem vlastnického práva, který realizaci práva odpovídající věcnému břemeni minimálně podstatně ztěžuje. Zároveň se musí jednat o rušební jednání, které znemožňuje výkon práva odpovídající věcnému břemeni stanoveným rozsahem a způsobem. Nejde proto o neoprávněný zásah do věcného břemene, pokud vlastník služebného pozemku provede na svém pozemku takové úpravy, v jejichž důsledku budou odstraněny úpravy služebného pozemku umožňující komfortnější výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže stav služebného pozemku po těchto úpravách je takový, že takto vytvořený nový stav nadále umožňuje výkon věcného břemene v původně stanoveném rozsahu a původně stanoveným způsobem, popřípadě jestliže nový stav služebného pozemku po úpravách odpovídá stavu, který tu byl v době zřízení věcného břemene a za kterého bylo věcné břemeno původně vykonáváno.

16. V projednávaném případě bylo smluvně zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy přes vymezenou část pozemku parc. [číslo] ve prospěch vlastníka pozemků parc. [číslo] s tím, že ve smlouvě byla toliko specifikována konkrétní část služebného pozemku, přes kterou může být chůze a jízda vykonávána, aniž by byl blíže specifikován rozsah a způsob, jakým může (má) být věcné břemeno vykonáváno. Při stanovení tohoto rozsahu je proto třeba vyjít ze skutečnosti, že v době zřízení věcného břemene, byly dotčené pozemky zemědělsky obhospodařovány, že část služebného pozemku, na které bylo dříve zřízeno věcné břemeno, sloužila i dříve pro chůzi a jízdu zemědělskou technikou, že tato část nebyla nijak upravena a že dle žalobce bylo úmyslem otce účastníků při rozdělení a darování pozemků zřídit věcné břemeno proto, aby po všech pozemcích bylo nadále možno chodit a jezdit zemědělskou technikou v rámci zemědělského podnikání.

17. Za této situace je proto soud toho názoru, že žalovanému nelze uložit žalobcem požadovanou povinnost zavezení části pozemku s následným zhutněním navezeného materiálu, neboť taková povinnost pro žalovaného ze zjištěného rozsahu věcného břemene nijak nevyplývá. Obsahem věcného břemene nebylo zřízení a udržování zpevněné cesty, ale toliko umožnění chůze a jízdy přes část pozemku žalovaného, nelze proto po žalovaném nyní požadovat, aby na části pozemku prováděl úpravy jeho povrhu, které by žalobci zajistily snadnější přístup k jeho nemovitostem. Takový požadavek by mohl být důvodný (ovšem toliko v podobě odstranění překážky, nikoliv vytváření zpevněné cesty) pouze v případě, že by žalovaný svým jednáním uvedl služebný pozemek do stavu, který by byl horší, než v jakém se nacházel v době zřízení věcného břemene a který by současně výkon věcného břemene oproti původní podobě alespoň podstatně ztěžoval.

18. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že zpevněná cesta byla na služebném pozemku zhotovena až delší dobu poté, co bylo zřízeno věcné břemeno, původní cestu tvořila jen zemědělskou technikou uježděná zemina. Jestliže tak žalovaný následně svou činností odstranil svrchní zpevněnou část povrchu cesty, v důsledku čehož je nyní část služebného pozemku rozježděná, případně i rozbahněná či zaplavená, uvedl tím část služebného pozemku fakticky jen do stavu, který tu byl v době zřízení věcného břemene, neboť se zde opět nachází jen uježděná půda.

19. Provedeným dokazováním se pak žalobci nepodařilo prokázat, že by uvedení služebního pozemku do původního stavu podstatně stěžovalo výkon práva chůze a jízdy přes služební pozemek. Žalobcem předložená fotodokumentace, která má sloužit jako důkaz nemožnosti výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni chůze a jízdy, zachycuje stav, který tu byl cca před jedním rokem. Při následně provedeném místním šetření bylo zjištěno, že na pozemku se nenachází žádná větší jáma, která by znemožňovala chůzi či jízdu přes pozemek. Jak je patrné z fotodokumentace pořízené soudem při místním šetření, povrch výmolu pozvolna klesá k nejhlubšímu naměřenému místu, odkud opět pozvolna stoupá, hloubka výmolu by tak s ohledem na jeho značnou šířku i délku neměla vážněji bránit projetí běžnými vozidly, natož pak zemědělskou technikou, která by s ohledem na své účelové určení měla zvládat pohyb i technicky náročným terénem. Při místním šetření zjištěný výmol se navíc následně dále zmenšil, jak vyplývá z fotografií předložených žalovaným při dalším soudním jednání. Současný stav služebného pozemku ve sporné části se tak nijak neliší od obvyklého stavu polních cest, tedy od stavu, který tu byl v době zřízení věcného břemene (uježděné pole). Že by tento stav žalobci podstatně ztěžoval výkon práva odpovídající věcnému břemeni chůze a jízdy žalobce i přes poskytnuté poučení soudu neprokázal. Žalobcem předložené důkazy toto neprokazují, neboť zachycují dřívější stav pozemku, který je však odlišný od jeho současné podoby, přičemž pro rozhodování soudu je vždy závazný stav, který tu je v době vyhlášení rozhodnutí (nikoliv stav, který tu byl dříve), a který, jak bylo uvedeno, nenasvědčuje tomu, že by se ve sporné části pozemku nacházela obtížněji překonatelná překážka.

20. Rovněž je nutno zmínit, že rozsah věcného břemene nelze oprávněnou osobou svévolně rozšiřovat. Jestliže původní věcné břemeno bylo sjednáno jako právo chůze a jízdy po nijak nezpevněném zemědělském pozemku, nemůže se nyní žalobce domáhat, aby mu žalovaný umožnil chůzi a jízdu po zpevněném zemědělském pozemku. Věcné břemeno tak, jak bylo zřízeno, předpokládalo, že bude vykonáváno po povrhu ornice, dalo se proto důvodně očekávat, že chůze i jízda po pozemku může být stižena v důsledku klimatických podmínek či jeho rozježdění užívanou zemědělskou technikou. Argumentuje-li žalovaný nyní tím, že na pozemek jezdí i osobním automobilem, neboť zde má garáž, ke které se nemá jak jinak dostat, je nutno uvést, že účelem, pro který mělo být věcné břemeno zřízeno, bylo dle samotného žalobce zajištění přístupu za účelem dalšího zemědělského podnikání. Začal-li poté žalobce cestu užívat i k jinému účelu, nemůže taková skutečnost vést ke změně rozsahu věcného břemene (§ 1264 odst. 2 občanského zákoníku), v důsledku kterého by bylo lze na žalovaného klást nové povinnosti či omezení. Nehledě k tomu, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by současný stav znemožňoval průjezd osobním automobilem.

21. Pro úplnost soud dodává, že vypouštění vody na spornou část pozemku žalovaným, kterým žalobce rovněž argumentoval, nemůže být napraveno žalobou tak, jak byla podána, neboť to zda žalovaný zaveze a zpevní část pozemku či nikoliv nijak nesouvisí s tím, zda na něm rozlévá či nerozlévá vodu a uložení požadované povinnosti proto nemůže odstranit takové případné rušební jednání. Skutečnost, že se na zřízení zpevněné (a následně odstraněné) cesty přes služebný pozemek měl svým nákladem údajně podílet i žalobce, je otázkou možné náhrady škody, kterýžto nárok se však zakládá na diametrálně odlišném skutkovém stavu vyžadujícím zcela odlišný rozsah skutkových tvrzení jakož i skutkových zjištění soudu (otázka porušení právní povinnosti, vzniku škody, její výše, existence vztahu příčinné souvislosti), proto nebylo na místě žalobce o této možnosti poučovat ve smyslu ustanovení § 118a odst. 2 o.s.ř.

22. Žalovaný tak sice žalobce svým jednáním omezil, ale toliko ve vztahu k později vytvořenému stavu služebného pozemku, nikoliv podle stavu služebného pozemku, za kterého bylo věcné břemeno původně vykonáváno. Soud proto žalobu ve výroku části I žalobního petitu jako nedůvodnou zamítnul. Ve výroku č. II žalobního petitu pak soud řízení o této části žaloby s ohledem na částečné zpětvzetí dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, jak je uvedeno shora ve třetím výroku tohoto rozhodnutí, neboť žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, když k částečnému zpětvzetí žaloby došlo v reakci na poučení soudu a procesní zavinění za tento úkon tak stíhá žalobce. Žalovaný má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, přičemž při stanovení jejich výše vyšel soud z toho, že v řízení byly uplatněny dva samostatné nároky – nárok na odstranění závadného stavu a nárok na zdržení se rušebního jednání – při stanovení výše odměny za právní zastoupení žalovaného v řízení bylo proto nutno vyjít z ustanovení § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a tarifní hodnotu stanovit ze součtu tarifní hodnot v žalobě spojených dvou věcí. V obou případech jde přitom o nároky vyplývající z věcného břemene, v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu proto soud vyšel z toho, že tarifní hodnota každé v žalobě uplatněné věci činí 35 000 Kč, v součtu tedy 70 000 Kč, čemuž odpovídá odměna ve výši 3 900 Kč za jeden úkon právní služby. Právní zástupkyně žalovaného přitom v řízení učinila celkem 10 úkonů právní služby dle § 11 advokátního tarifu, a to převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě dne 9. 9. 2021, účast na jednání s mediátorem dne 26. 10. 2021, sepis doplnění žaloby k výzvě soudu dne 20. 12. 2021, účast na soudním jednání dne 22. 2. 2022, účast na místním šetření dne 25. 3. 2022, účast na jednání soudu dne 21. 4. 2022, doplnění skutkových tvrzení dne 6. 5. 2022, účast na jednání soudu dne 7. 6. 2022 a účast na jednání soudu dne 14. 7. 2022 Poslední z uvedených úkonů byl učiněn poté, co došlo k částečnému zpětvzetí žaloby o jeden ze samostatně uplatněných nároků, soud proto při stanovení výše odměny za tento úkon vyšel ze znění § 8 odst. 1 advokátního tarifu a odměnu stanovil podle stavu, který tu byl v době vynaložení tohoto úkonu, tedy pouze jako odměnu z jednoho uplatněného nároku, která dle § 9 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu činí 2 500 Kč (základ 35 000 Kč). Odměna za právní zastoupení proto v součtu činí (9 x 3 900 Kč) + 2 500 Kč, tj. celkem 37 600 Kč. Součástí nákladů je dále paušální náhrada hotových výdajů právní zástupkyně žalovaného za těchto 10 úkonů dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč za úkon, náhrada za ztrátu času právní zástupkyně na cestě k mediátorovi, soudním jednáním a místnímu šetření za celkem 44 započatých půlhodin dle § 14 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu po 100 Kč za každou započatou půlhodinu a náhrada cestovních výdajů právní zástupkyně žalovaného k proběhlým jednáním ve věci. Při jednotlivých cestách bylo právní zástupkyní vždy užito vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] s doloženou kombinovanou spotřebou benzinu 95 ve výši 5,9l na 100 km, měnily se však ceny pohonných hmot a sazby základní náhrady tak, jak byly postupně novelizovány jednotlivými v mezidobí schválenými vyhláškami. Náhrada cestovních výdajů za cestu z [obec] k mediaci v [obec] a zpět v délce 140 km proto byla stanovena dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., sazbou 33,80 Kč pohonných hmot a sazbou základní náhrady 4,40 Kč/km na částku 895,18 Kč, náhrada cestovních výdajů za cestu z [obec] k jednání soudu a zpět v délce 264 km dne 22. 2. 2022 byla stanovena podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., cenou 37,10 Kč za litr pohonných hmot při sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km na částku 1 818,60 Kč, náhrada cestovních výdajů za cestu z [obec] k místnímu šetření v [obec] a zpět v délce 246 km dne 25. 3. 2022 byla stanovena podle vyhlášky č. 47/2022 Sb., sazbou 37,10 Kč za litr pohonných hmot a sazbou základní náhrady 4,70 Kč/km na částku 1 694,66 Kč a náhrada cestovních výdajů za cesty k jednání soudu ve dnech 7. 6. 2022 a 14. 7. 2022 z [obec] a zpět vždy v délce 264 km byla stanovena podle vyhlášky č. 116/2022 Sb., sazbou 44,50 Kč za litr pohonných hmot při sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km na 1 933,93 Kč, při dvou jednáních tak celkem na 3 867,86 Kč. Náhrada cestovních výdajů za všechna shora uvedená jednání činí v součtu 10 094,90 Kč. Jelikož právní zástupkyně žalovaného je plátkyní DPH, bylo nutno takto stanovené náklady navýšit o 21% DPH ve výši 11 569,93 Kč Náklady řízení žalovaného proto celkem činí 66 664,83 Kč.