23 C 74/2024

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl Mgr. Romanem Vystrčilem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ IČO žalobce , sídlem Adresa žalobce , zastoupený advokátkou Jméno advokátky , sídlem Adresa advokátky , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , o 40 613,93 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 40 613,93 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 131,84 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 113,26 Kč, úrok 15 % ročně z částky 54 113,93 Kč od 13. 1. 2024 do 15. 4. 2024, úrok z prodlení 15 % ročně z částky 54 113,93 Kč od 13. 1. 2024 do 15. 4. 2024, úrok 15 % ročně z částky 49 613,93 Kč od 16. 4. 2024 do 10. 5. 2024, úrok z prodlení 15 % ročně z částky 49 613,93 Kč od 16. 4. 2024 do 10. 5. 2024, úrok 15 % ročně z částky 45 113,93 Kč od 11. 5. 2024 do 7. 7. 2024, úrok z prodlení 15 % ročně z částky 45 113,93 Kč od 11. 5. 2024 do 7. 7. 2024, úrok 15 % ročně z částky 40 613,93 Kč od 8. 7. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení 15 % ročně z částky 40 613,93 Kč od 8. 7. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3 803 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce , Jméno advokátky, .

1. Žalobou ze dne 27. 9. 2024 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 40 613,93 Kč spolu se shora specifikovanými úroky z úvěru a spolu se shora specifikovaným zákonným úrokem z prodlení, neboť mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalovaným byla dne , datum, uzavřena úvěrová smlouva č. , hodnota, a žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 69 400 Kč, jenž měl splácet formou ve smlouvě dohodnutých splátek. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením a dne 20. 11. 2023 proto banka úvěr zesplatnila. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla dne , datum, postoupena na společnost , právnická osoba, , která jí následně dne , datum, postoupila na žalobce.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto o žalobě rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na podkladě žalobcem předložených listinných důkazů.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci ze dne , datum, a z akceptace návrhu z téhož dne vzal soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr za účelem konsolidace jeho dřívějších závazků ve výši 69 400 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčnímu splátkami ve výši 1 468 Kč. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 15 % ročně, výše RPSN činila 16,08 %. Žalobce výpisem z úvěrového účtu doložil jakým způsobem a v jaké výši byl úvěr ze strany žalovaného čerpán, přičemž z tohoto výpisu bylo soudem zjištěno, že ke dni 20. 11. 2023 činila dlužná částka 57 359,03 Kč. Dopisem ze dne , datum, informovala , právnická osoba, . (právní nástupce zaniklé , právnická osoba, .) žalobce o zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s jeho splácením. Žalobce dále doložil, jakým způsobem zkoumala , právnická osoba, . před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného, že bylo provedeno šetření v registrech dlužníků, zjišťovány příjmy žalovaného a jeho měsíční výdaje. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, (mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, .) a ze dne , datum, (mezi , právnická osoba, . a žalobce), soupisem postoupených pohledávek a oznámením věřitele o postoupení pohledávky bylo doloženo, že došlo k postupnému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, z původního věřitele na žalobce.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

6. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

7. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva dle ust. § 2395 a násl občanského zákoníku. Žalobce doložil, že původní věřitel před poskytnutím úvěru řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, když zjišťoval jeho pravidelné měsíční příjmy a výdaje, rodinné poměry a případné nesplacené dluhy. Takto bylo sice zjištěno, že žalovaný splácí ještě jiné úvěry, nicméně bylo zjištěno, že po započtení těchto splátek, výdajů žalovaného na bydlení a ostatních životních výdajů by měl žalobce disponovat se zbývajícím příjem ve výši 14 686 Kč. Při výši dohodnutých splátek 1 468 Kč měsíčně tak lze považovat závěr banky o schopnosti žalovaného úvěr splácet za rozumný, neboť žalovaný by měl mít dostatečný příjem k úhradě dohodnuté splátky úvěru bez toho, že by tím došlo k ohrožení jeho schopnosti hradit své další životní náklady. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že úvěr byl ze strany žalobce čerpán v plné dohodnuté výši. V souladu s ust. § 2395 občanského zákoníku a v souladu s čl. 2 úvěrové smlouvy tak byl žalovaný povinen poskytnutý úvěr splácet právnímu předchůdci žalobce způsobem a ve výši dohodnuté v úvěrové smlouvě. Bylo proto na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval, že úvěr řádně a včas splácel dohodnutými splátkami. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto vyšel z tvrzení žalobce o výši dluhu, která je dokladována předloženým výpisem z úvěrového účtu a podané žalobě vyhověl.

10. Nezaplacením úvěru ve lhůtě stanovené právním předchůdcem žalobce v rámci zesplatnění úvěru se žalovaný následujícího dne po marném uplynutí této lhůty dostal do prodlení s plněním peněžité povinnosti a žalobci tak dle ust. § 1970 občanského zákoníku vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení.

11. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.) má proto nárok na náhradu nákladů řízení, které sestávají z odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb, advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024, po 500 Kč za úkon, z paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky po 100 Kč za úkon, ze soudního poplatku ve výši 1 625 Kč a z 21 % DPH ve výši 278 Kč.

12. K aplikaci ustanovení § 14b advokátního tarifu při stanovení nákladů řízení přistoupil soud proto, že žalobce u soudu opakovaně podává žaloby, ve kterých se domáhá zaplacení postoupených dlužných úvěrů, jednotlivé žaloby se liší jen označením žalovaného a specifikací konkrétních parametrů úvěru, ostatní skutková tvrzení zůstávají opakovaně neměnná, soud je proto toho názoru, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru žalobce.