27 C 3/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 31 431 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 000 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 6 431 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 431 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 31 431 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 431 Kč od 25. 10. 2024 do 21. 3. 2025, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 128 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala na žalovaném úhrady částky 31 431 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne , datum, prostřednictvím internetových stránek předchůdkyně žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly ve prospěch bankovního účtu žalovaného převedeny peněžní prostředky v souhrnné výši 25 000 Kč, které se žalovaný spolu s úrokem ve výši 5 606 Kč zavázal předchůdkyni žalobkyně vrátit a uhradit nejpozději do , datum, . Žalobkyně rovněž uvedla, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalovaný však předchůdkyni žalobkyně, a to i přes opakované písemné výzvy, předmětné peněžní prostředky nevrátil ani neuhradil. V neposlední řadě pak žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi ní a předchůdkyní žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující dílčí skutkové závěry.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku a ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou ke dni , datum, (dostupného na https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p_DATUM=17.5.2024&p_ses_idx=339) soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně je společnost s ručením omezeným, která ke dni , datum, disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

5. Z elektronických dokumentů nadepsaných „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “, „Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “, „Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “, „Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ soud zjistil, že byl vypracován písemný návrh dohody (mimo jiné) o dočasném poskytnutí peněžních prostředků v souhrnné výši 25 000 Kč předchůdkyní žalobkyně žalovanému, které měl žalovaný předchůdkyni žalobkyně do , datum, vrátit a navíc předchůdkyni žalobkyně uhradit peněžní prostředky ve výši 5 606 Kč.

6. Z elektronických dokumentů nadepsaných „Výpis z běžného účtu“ soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně v době od , datum, do , datum, převedla ve prospěch bankovního účtu žalovaného peněžní prostředky v souhrnné výši 25 000 Kč.

7. Z listin nadepsaných „Smlouva o postoupení pohledávek“ a „Dodatek č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek“ včetně příloh, z elektronického dokumentu obsahujícího seznam postoupených pohledávek, z elektronických dokumentů nadepsaných „Věc: Oznámení o postoupení pohledávky“, „Plná moc“, „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ a „Podací lístek – DopisOnline“ a z listiny nadepsané „Sledování zásilek“, soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně před podáním žaloby dohodly na převedení práva domáhat se úhrady žalobou projednávaného nároku z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž písemné oznámení o této skutečnosti bylo předchůdkyní žalobkyně dodáno do dispoziční sféry žalovaného dne , datum, , a to společně s výzvou k úhradě žalobou vzneseného nároku do tří dnů.

8. Z dalších důkazů soud nezjistil skutečnosti významné v projednávané věci.

9. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

10. Z předložených důkazů však soud nezjistil, že by mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě o žalobkyní tvrzeném obsahu, jakož i že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením jí tvrzené dohody či poskytnutím peněžních prostředků žalovanému jakýmkoliv způsobem zkoumala zejména schopnost žalovaného jemu poskytnuté peněžní prostředky včetně úhrady dalších peněžních prostředků v tvrzeném dohodnutém termínu vrátit a uhradit.

11. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 551 o. z. platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

13. Podle § 1732 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

14. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

16. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

25. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že ačkoliv byl vypracován písemný návrh smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., která byla zároveň návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde předchůdkyně žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.), v řízení však nebyla, vzdor zákonné povinnosti žalobkyně, prokázána vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní jí tvrzenou smlouvu, resp. vůle žalovaného učinit předchůdkyni žalobkyně návrh na uzavření jí tvrzené smlouvy. Stejně tak nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením tvrzené smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to ačkoliv k tomu byla v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna.

26. Na vůli žalovaného uzavřít s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru jí tvrzeného obsahu, a to učiněním nabídky na uzavření takové smlouvy předchůdkyni žalobkyně (§ 551 o. z., § 1732 odst. 1 o. z.), lze podle tvrzení žalobkyně usuzovat z výběru parametrů a vyplnění údajů (jméno, příjmení, adresa, telefonní číslo, atp.) žalovaným, jakož i s jeho seznámením se s obsahem návrhu smlouvy. K uvedeným tvrzením však nebyl označen ani předložen žádný jiný důkaz než již zmiňované elektronické dokumenty. Soud tak má za to, že na konečnost a vážnost vůle žalovaného k uzavření smlouvy o žalobkyní tvrzeném obsahu (navíc v situaci, kdy tato smlouva měla být uzavírána postupně prostřednictvím celkem tří dodatků) nelze usuzovat pouze z existence takových elektronických dokumentů.

27. Nad to, i kdyby v řízení byla vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu, resp. učinit předchůdkyni žalobkyně nabídku na její uzavření, prokázána, v souvislosti s výše uvedenými informacemi soud připomíná shora uvedené ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, který je nutno vykládat tak, že je povinností poskytovatele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, přičemž úvěr lze poskytnout jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

28. Žalobkyně však v projednávané věci v kontextu posouzení úvěruschopnosti neoznačila žádné důkazy či žádné listinné důkazy soudu nepředložila. V předmětném řízení tedy nelze dospět k závěru, že by žalobkyně úvěruschopnost žalovaného vůbec prověřila, natož zda by takové posouzení bylo možno považovat za dostatečně vyhovující výše uvedeným zákonným požadavkům.

29. Soud dále připomíná, že následkem nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní je zásadně stav objektivní nejistoty o existenci výše uvedených skutkových tvrzení vztahujících se k vůli žalovaného k uzavření tvrzené smlouvy či nejistoty o posouzení jeho úvěruschopnosti, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.

30. V souladu se shora popsanými závěry soudu, jakož i s ustanovením § 2991 odst. 1, 2 o. z., soud dospěl soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně je oprávněna požadovat vrácení plnění, které bylo na základě plnění bez právního důvodu žalovanému poskytnuto, přičemž s ohledem na postoupení předmětné pohledávky za žalovaným z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 o. z.) vzniklo žalobkyni právo na vrácení předchůdkyní žalobkyně žalovanému poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 25 000 Kč.

31. Ve vztahu k prodlení žalovaného s vrácením těchto peněžních prostředků soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný k plnění zahrnujícímu rovněž úhradu dotčených 25 000 Kč byl vyzván prostřednictvím písemné výzvy žalobkyně. Splatnost výše uvedené částky byla ve smyslu zákonné úpravy času plnění a výzvy žalobkyně stanovena uplynutím lhůty tří dnů od dodání shora specifikované výzvy do faktické dispozice žalovaného, ke kterému došlo dne , datum, (§ 1958 o. z.).

32. V kontextu všech shora uvedených skutečností tak soud výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 000 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu žalobkyně výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

33. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči převážně neúspěšnému žalovanému v částce 2 128 Kč, ke které soud dospěl tak, že částečný úspěch žalovaného (ve výši 8 881,20 Kč, tj. 24,44 %) odečetl od částečného úspěchu žalobkyně (ve výši 27 457,53 Kč, tj. 75,56 %) při výsledku 51,12 % z částky 4 162 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 258 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“), sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., a z 21 % DPH výši 504 Kč (počítáno z částky 2 400 Kč).