4 C 122/2019

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem: titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované a původní účastnice zastoupená advokátem: titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 203.837 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 60.317 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 203.837 Kč se návrh zamítá.

III. V částce 66.163 Kč se řízení zastavuje.

IV. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 19.608 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení].

1. Návrhem ze dne 18. 4. 2019 domáhala se žalobkyně původně [celé jméno původní účastnice] zaplacení částky 270.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 8. 6. 2016 do zaplacení. Dne 9. 5. 2019 vzala žalobkyně návrh zpět v částce 66.163 Kč. Usnesením ze dne 6. 3. 2020 č. j. 4 C 122/2019-71 soud připustil, aby na místo žalobkyně [celé jméno původní účastnice] vstoupil do řízení [osobní údaje žalobce], bytem [adresa žalobce], když důvodem pro tuto změnu byla smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Na základě usnesení Okresního soudu ve Znojmě [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci 28. 5. 2018, nabyla žalobkyně do svého vlastnictví pohledávku za žalovanou ve výši 270.000 Kč. Pohledávka vznikla za života zůstavitele [titul] [jméno] [příjmení], a to z titulu nevrácení veškerých zůstavitelem zapůjčených peněžních prostředků žalované, a to na základě smluv o půjčkách. Peníze žalované byly převedeny z účtu zůstavitele [titul] [příjmení] dne 31. 10. 2013 částka 100.000 Kč, 21. 2. 2014 částka 50.000 Kč, dne 10. 3. 2014 částka 50.000 Kč, dne 21. 3. 2014 částka 30.000 Kč, dne 20. 5. 2014 částka 100.000 Kč, dne 10. 9. 2014 částka 20.000 Kč, dne 16. 9. 2014 částka 10.000 Kč, dne 22. 9. 2014 částka 10.000 Kč, celkem 370.000 Kč. Přípisem ze dne 23. 5. 2016 vyzval zůstavitel žalovanou na vrácení částky 370.000 Kč s termínem splatnosti 7. 6. 2016. Na základě této výzvy byla žalovanou uhrazena na účet zůstavitele částka 100.000 Kč. Dopisem ze dne 4. 3. 2019 vyzvala žalobkyně [celé jméno původní účastnice] žalobou o úhradu předmětné částky 270.000 Kč s příslušenstvím. Žalobce tedy svůj požadavek důkazně doložil výpisy z účtu zemřelého [titul] [jméno] [příjmení], [celé jméno původní účastnice] se přihlásila žalobkyně jako manželka a dědička po zemřelém [titul] [jméno] [příjmení] zbývající dlužnou částku 270.000 Kč jako pohledávku za žalovanou do dědického řízení shora uvedeného. Do předmětného dědického řízení vstoupila žalovaná s požadavkem na úhradu částky 203.837 Kč, která měla reprezentovat výši údajné škody způsobené zůstavitelem [titul] [jméno] [příjmení] žalované, když tato škoda měla vzniknout z údajné trestné činnosti zůstavitele. Trestná činnost zůstavitele a tím i výše žalovanou požadovaná náhrada škody však nikdy nebyla pravomocně prokázána a její údajná existence tak zůstala v rovině tvrzení. Ani v průběhu celého předmětného řízení žalovaná údajnou svou pohledávku z titulu vzniklé škody, za kterou by měl být odpovědný [titul] [jméno] [příjmení] žádným způsobem neprokázala. Existenci dluhu vůči osobě [titul] [jméno] [příjmení] žalovaná nepopřela. Na argumentaci žalované o nabytí právní moci dědického usnesení, kde je pohledávka žalované uvedena, tak žalobkyně i syn zůstavitele následně reagovali prohlášením o průběhu dědického řízení a poučení ze strany soudního komisaře [titul] [příjmení] s tím, že žalovanou uplatněnou pohledávku ve výši 203.837 Kč popírají. Žalobce pak závěrem požadoval, aby mu soud přiznal částku 203.837 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 270.000 Kč od 8. 6. 2016 do 9. 5. 2019, z částky 203.837 Kč od 10. 5. 2019 do úplného zaplacení.

2. Žalovaná s návrhem nesouhlasila a navrhla zamítnutí návrhu. Všechny žalobou uplatněné pohledávky pocházejí z roku 2014, neboť jak vyplývá ze žalobního návrhu, pohledávka žalobkyně k částce 100.000 Kč převedená z účtu zůstavitele na účet žalované dne 31. 10. 2013 byla uhrazena, neboť částka 100.000 Kč uhrazená žalovanou podle bodu 2 žaloby byla započtena na tuto pohledávku jako na nejdříve splatnou. Pocházejí-li žalobou uplatněné pohledávky z titulu zápůjčky, není ze žalobního návrhu zřejmé, zda u nich byla či nebyla ujednána lhůta splatnosti. Od této skutečnosti se přitom odvíjí otázka promlčení, jednalo by se o zápůjčky, u kterých smlouva neurčila, kdy mají být vráceny, je v těchto případech třeba za okamžik rozhodný pro počátek běhu promlčecí lhůty považ den bezprostředně následující po dni, ve kterém dluh vznikl. Jelikož se za těchto okolností uplatní ve vztahu k jednotlivým zápůjčkám obecná tříletá promlčecí lhůta, je třeba konstatovat, že k promlčení poslední z nich došlo 23. 9. 2017. Vůči celému žalovanému nároku pak žalovaná uplatnila námitku promlčení. Pro případ, že by nebylo konstatováno promlčení žalovaných pohledávek, žalovaná namítla, že již došlo k započtení pohledávek žalobkyně na pohledávku žalované, a to v celém jejím rozsahu. Žalovaná dopisem ze dne 18. 4. 2019 nadepsaným jako oznámení o započtení vzájemných pohledávek přistoupila k zápočtu žalobou uplatněné pohledávky na svou pohledávku vůči žalované ve výši 203.837 Kč. Pohledávka pochází z titulu zpronevěry a porušení povinnosti při správě cizího majetku zůstavitelem jako jednatelem společnosti, přičemž dle usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] za žalobkyně uvedenou pohledávku odpovídá, a to v částce 101.918,50 Kč samostatně, ve zbývající výši taktéž 101.918,50 Kč odpovídá žalobkyně za pohledávku společně a nerozdílně s [titul] [jméno] [příjmení]. Na základě tohoto došlo k započtení pohledávky za žalobkyní z titulu náhrady škody způsobené protiprávním jednáním (zpronevěrou a porušením povinnosti při správě cizího majetku) zůstavitele ve výši 203.837 Kč na pohledávky žalované ve výši 270.000 Kč, přičemž rozdíl ve výši 66.163 Kč žalovaná uhradila žalobkyni bezhotovostním převodem na bankovní účet. K notářskému řízení pak žalovaný uvedl, že pokud dědici nesouhlasili s obsahem usnesením soudu, měli možnost se proti tomuto usnesení bránit, nicméně z tohoto řízení je patrno, že se svého práva odvolání vzdali. Z odůvodnění usnesení státního zástupce, který zastavil trestní stíhání ve věci obviněného [titul] [jméno] [příjmení], se uvádí, že státní zástupce ještě před rozhodnutím o zastavení trestního stíhání zkoumal, zdali v této konkrétní věci nepřipadalo v úvahu zastavení trestního stíhání z nějakého jiného a pro obviněného příznivějšího důvodu, než jeho úmrtí, nicméně bylo zjištěno, že na základě opatřených důkazů, kdy za stěžejní důkazy je nutno považovat ve vztahu k trestnímu činu zpronevěře zejména výpovědi svědků, není pochyb o tom, že k předmětnému jednání došlo, toto jednání naplňuje skutkové podstaty obou předmětných trestných činů. Pokud se jedná o žalobcem požadované úroky z prodlení, žalovaný má za to, že by bylo proti dobrým mravům přiznat nárok na úrok z prodlení z toho důvodu, že by byl přiznán nárok de facto, i když právním nástupcům ale osobě, která proti žalovanému páchala trestnou činnost, bylo v rozporu s dobrými mravy. Pravomocné a vykonatelné usnesení Okresního soudu ve [obec] ve věci [spisová značka], kterým byla schválena dohoda pozůstalé manželky s dědici a dohoda dědiců ze zákona nepřipouští pochybnosti o tom, že dědici věděli o tom, že uvedená pohledávka je zařazena do pasiv pozůstalosti, věděli, z jakých právních skutečností uvedená pohledávka plyne, ničeho proti zařazení pohledávky do pasiv pozůstalosti nenamítali a vzdali se práva odvolání proti rozhodnutí soudu.

3. Z usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve věci projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], narozeném [datum], zemřelém [datum], soud zjistil, že společné jmění zůstavitele a pozůstalé manželky [celé jméno původní účastnice] tvoří kromě jiného i dluh, a to pohledávka společnosti [právnická osoba], z titulu zpronevěry a porušení povinnosti při správě cizího majetku zůstavitele jako jednatele společnosti v přihlášené výši 203.837 Kč. Tento dluh byl vypořádán tak, že pozůstalé manželce [celé jméno původní účastnice] byla určena odpovědnost za pohledávku [právnická osoba] [anonymizováno], jak je shora uvedená v přihlášené výši 203.837 Kč, oceněná polovinou 101.918,50 Kč. Soud potvrdil nabytí dědictví dědicům [celé jméno původní účastnice] a [titul] [jméno] [příjmení]. Nabytí dědictví dědicům ze zákona tak, že pozůstalá manželka [celé jméno původní účastnice] nabyla pohledávku za sebe samou z titulu vypořádání společného jmění manželů ve výši 308.839,48 Kč, pozůstalý syn pak nabyl práva a povinnosti zůstavitele majitele osobního účtu, jako vkladatele vkladní knížky, cenné papíry, pohledávku za [právnická osoba ] [anonymizována dvě slova] a rekreační právo v [název] [anonymizována dvě slova] (viz bod IV. odst. 2 usnesení soudu). Pohledávku [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [obec a číslo], z titulu zpronevěry a porušení povinnosti při správě cizího majetku zůstavitele jako jednatele společnosti, přihlášen ve výši 203.837 Kč, oceněna jednou polovinou ve výši 101.918,50 Kč, hradí dědicové, kteří neuplatnili výhradu soupisu v plném rozsahu společně a nerozdílně ve smyslu § 1704 občanského zákoníku. Rozhodnutí soud pak nabylo právní moci 28. 5. 2018.

4. Z výpisu z účtu [jméno] [příjmení] u [právnická osoba] soud zjistil, že na tento účet byla dne 3. 6. 2016 provedena platba 100.000 Kč, 16. 9. 2014 pak odešlo z tohoto účtu 10.000 Kč na protiúčet [číslo], [variabilní symbol] – půjčka [název půjčky], 10. 9. 2014 pak na stejný účet odešla částka 20.000 Kč, operace byla nazvána stejně – půjčka [název], 22. 9. 2014 pak odešla na stejný účet částka 10.000 Kč, dne 20. 5. 2014 odešla z účtu platba na stejný účet v částce 100.000 Kč, dne 10. 3. 2014 pak byla provedena platba na stejný účet ve výši 50.000 Kč, dne 21. 3. 2014 pak platba 30.000 Kč, dne 21. 2. 2014 byla provedena platba 50.000 Kč na stejný protiúčet, dne 31. 10. 2013 pak byla provedena platba na stejný protiúčet 100.000 Kč.

5. Z usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, územní odbor [obec], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že na policii zahájil trestní stíhání osoby [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa žalované a původní účastnice]) zpronevěra podle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, 2) poručení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že jako statutární zástupce – jednatel společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa žalované a původní účastnice]) v období let 2010 – 2014 vyhotovil nebo nechal vyhotovit fiktivní výdajové pokladní doklady nebo výplatnice mezd na vyplacení různě vysokých částek pro více osob, aniž by byly práce vykonané a osoby o tom věděly, vyhotovené doklady následně uhradil z prostředků společnosti [právnická osoba], přičemž získané finanční částky si ponechal pro svoji potřebu a takto osobu [jméno] [příjmení], kterému byla za skutečně provedené práce na počítači v každém roce vyplacena celková částka 4.000 Kč, tedy celkem za níže uvedené 4 roky 16.000 Kč, byly vyhotoveny pokladní doklady na celkovou částku 41.500 Kč, přičemž po takto odečtení skutečně vyplacené částky 16.000 Kč [jméno] [příjmení] získal pro svoji potřebu 25.000 Kč. Za doklady vyhotovené na osobu [jméno] [příjmení] získal pro svoji potřebu částku 32.500 Kč, na osobu [jméno] [příjmení] částku 40.000 Kč, na osobu [jméno] [příjmení] 52.510 Kč a celkem si tímto svým jednáním přisvojil [titul] [jméno] [příjmení] ku škodě [právnická osoba] [anonymizováno] finanční prostředky ve výši 150.510 Kč, ad 2) v období let 2012 - 2013 neplnil povinnost mu uloženou v § 196a odst. 1 v té době účinného zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, když uzavíral za společnost [právnická osoba], smlouvy o půjčce s osobami jemu blízkými bez předchozího souhlasu Valné hromady, tedy obecního zastupitelstva, a porušil povinnost uloženou v § 194 odst. 5 v návaznosti na § 135 odst. 2 zákona č. 513/1991 vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, neboť uvedené smlouvy uzavíral za nevýhodných podmínek pro společnost, poněvadž úroky sjednané těmito smlouvami byly pro poškozenou společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [obec a číslo], vyšší oproti úrokům bankovním, kdy dne [datum] uzavřel smlouvu o půjčce se společností [právnická osoba], a jednáním popsaným v usnesení Policie ČR vznikla společnosti [právnická osoba], ve výši 525 Kč, dne [datum] uzavřel smlouvu o půjčce s fyzickou osobou [titul] [celé jméno žalobce], popsaným jednáním vznikla uhrazením celého smluvního úroku škoda ve výši [částka], dne [datum] uzavřel smlouvu o půjčce s [titul] [celé jméno žalobce] a popsaným jednáním vznikla uhrazením celého smluvního úroku škoda ve výši 5.381 Kč, dne [datum] uzavřel smlouvu o půjčce s fyzickou osobou [jméno] [příjmení] a společnosti [právnická osoba], vznikla uhrazením smluvního úroku škoda ve výši 8.071 Kč, dne [datum] uzavřel smlouvu o půjčce se společností [právnická osoba], a popsaným jednáním vznikla společnosti uhrazením celého smluvního úroku škoda ve výši 13.567 Kč, dne [datum] uzavřel smlouvu o půjčce s fyzickou osobou [titul] [celé jméno žalobce] a společnosti vznikla uhrazením celého smluvního úroku škoda ve výši 2.363 Kč, dne [datum] uzavřel smlouvu o půjčce se [právnická osoba] [příjmení], [anonymizováno], se sídlem [adresa žalované a původní účastnice], vznikla uhrazením smluvního úroku škoda ve výši 1.926 Kč, dne [datum] uzavřel smlouvu o půjčce s [jméno] [příjmení] a společnosti vznikla uhrazením smluvního úroku škoda ve výši 1.926 Kč. Tímto jednáním pak způsobil [jméno] [příjmení] společnosti [právnická osoba], škodu v celkové výši 53.327 Kč. Pro shora uvedené skutky pak Okresní státní zastupitelství ve [obec] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] zastavilo stíhání obviněného [titul] [jméno] [příjmení], obviněný zemřel.

6. Z oznámení o započtení vzájemných pohledávek ze dne 18. 4. 2019 adresované [titul] [jméno] [příjmení] [celé jméno původní účastnice] bylo zjištěno, že na základě rozhodnutí Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [číslo jednací], pak pozůstalá [celé jméno původní účastnice] odpovídá za pohledávku [právnická osoba], z titulu zpronevěry a porušení povinnosti při správě cizího majetku zůstavitele jako jednatele společnosti, přihlášené ve výši 203.837 Kč, oceněnou polovinou ve výši 101.918,50 Kč, když tuto pohledávku v přihlášené výši 203.837 Kč oceněná polovinou ve výši 101.980,50 Kč hradí dědicové, kteří neuplatnili výhradu soupisu v plném rozsahu, a to společně a nerozdílně ve smyslu ust. § 1704 občanského zákoníku. Dopisem ze dne 4. 3. 2019 domáhá se [celé jméno původní účastnice] pohledávky za společností [právnická osoba], ve výši 270.000 Kč a úroku z prodlení, a to z titulu náhrady dluhu a půjček poskytnutých této společnosti zůstavitelem. Vzhledem k existenci těchto vzájemných pohledávek [právnická osoba], [celé jméno původní účastnice], že započítává pohledávky v celkové výši 203.837 Kč na pohledávku jmenované ve výši 270.000 Kč, s tím, že rozdíl ve výši 66.163 Kč uhradí bezhotovostním převodem na účet [celé jméno původní účastnice]. Z doručenky bylo zjištěno, že toto oznámení bylo doručeno zástupci jmenované [titul] [jméno] [příjmení] dne 23. 4. 2019.

7. Žalobce se domáhal zaplacení částky 270.000 Kč s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení od 8. 6. 2016 do zaplacení. V průběhu řízení pak vzal návrh zpět co do částky 66.163 Kč. Předmětem řízení pak zůstal nárok žalobce na zaplacení částky 203.837 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 270.000 Kč od 8. 6. 2016 do 9. 5. 2019 a z částky 203.837 Kč od 10. 5. 2019 do zaplacení.

8. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi [titul] [jméno] [příjmení] a žalovanou společností byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Tato skutečnost je prokázána výpisy z účtu [jméno] [příjmení] u [právnická osoba], kde je platba na účet žalovaného vždy označena jako půjčka – [název půjčky]. Tato skutečnost vyplývá i z usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kdy předmětem dědického řízení je i pohledávka za společností [právnická osoba] Na tuto pohledávku žalobce, respektive jeho právních předchůdců bylo také plněno, když 3. 6. 2016 zaplatil žalovaný z jeho účtu [jméno] [příjmení] částku 100.000 Kč. Pohledávka žalobce byla uznávána i žalovaným, když na tuto pohledávku dále pak byla plněna částka 66.163 Kč a žalovaný dopisem ze dne 18. 4. 2019 proti této pohledávce započetl částku 203.837 Kč svoji pohledávku z titulu zpronevěry a porušení povinnosti při správě cizího majetku zůstavitele [jméno] [příjmení] jako jednatele společnosti [právnická osoba]

9. Podle § 1393 odst. 1 občanského zákoníku, neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

10. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by mezi [titul] [jméno] [příjmení] a žalovanou byla ohledně vrácení zápůjčky dohodnutá doba vrácení. V takovém případě pak může zapůjčitel ve smyslu § 2393 odst. 1 vypovědět smlouvu, přičemž výpovědní lhůta je šest týdnů. Promlčecí lhůta pak začíná běžet až následující den po splatnosti dluhu, v tomto případě od 19. 7. 2016. Lze mít za to, že žalobce, resp. [titul] [jméno] [příjmení], vypověděl smlouvu dopisem ze dne 23. 5. 2016, na základě tohoto dopisu pak došlo ze strany žalovaného k plnění v částce 100.000 Kč dne 3. 6. 2016. Minimálně od této doby žalovaný věděl o výpovědi zápůjčky, od následujícího dne začíná běžet šestitýdenní výpovědní lhůta, která skončila v pondělí 18. 7. 2016 a od 19. 7. 2016 je žalovaný v prodlení. Návrh na zahájení řízení byl podán dne 18. 4. 2019, tedy v tříleté lhůtě, nárok žalobce proto není promlčen.

11. Dne 23. 4. 2019 došlo ze strany žalovaného k účinnému započtení pohledávky v částce 203.837 Kč, dne 9. 5. 2019 pak žalobce zaplatil částku 66.163 Kč.

12. Podle § 1982 občanského zákoníku odst. 1, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odstavce druhého započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

13. Pohledávky způsobilé k jednostrannému započtení musí být vzájemné, splatné, dále se musí jednat o plnění stejného druhu, nesmí být neurčité či nejisté a nejsou naturální. Pohledávka žalobkyně za žalovaným ve výši 270.000 Kč, pohledávka žalované za žalobkyní ve výši 101.918,50 Kč, pohledávka žalované ve výši 101.918,50 Kč společná a nerozdílná za žalobkyní a druhým dědicem, tj. synem žalobkyně nejsou naturální, jedná se o peněžité pohledávky, které byly uplatněny včas, nejsou nejisté, obě jsou splatné a vzájemně započitatelné. Jednostranné započtení je právním jednáním a je přípustné, pokud je dlužníkovi řádně oznámeno. Započtení pohledávky je možné jen před postoupením pohledávky, po změně v osobě věřitele nelze započíst. K započtení došlo sice ve shodném čase jako podání žaloby, nicméně před postoupením pohledávky a jednostranné započtení je tak možné. Jednostranným započtením pohledávky žalovaného vůči žalobci ve výši 203.837 Kč tak došlo k zániku závazku v této části.

14. Žalobce kromě zaplacení jistiny v částce 270.000 Kč požadoval také zákonný úrok z prodlení z částky 270.000 Kč od 8. 6. 2016 do zaplacení. V částečném zpětvzetí žaloby pak předmětem žaloby zůstala částka 203.837 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 270.000 Kč od 8. 6. 2016 do 9. 5. 2019, z částky 203.837 Kč od 10. 5. 2019 do zaplacení. Požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši, tj. 8,05 % ročně z částky 270.000 Kč od 8. 6. 2016 do 9. 5. 2019 představuje v kapitalizované podobě 63.478,10 Kč. Úrok z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z částky 203.837 Kč od 10. 5. 2019 do 20. 1. 2021, tj. do vyhlášení rozhodnutí, představuje částku 33.867,65 Kč, celkem tedy úrok z prodlení v kapitalizované výši představuje 97.345,75 Kč.

15. Žalobce má nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně za období od 19. 7. 2016 do 23. 4. 2019 z částky 203.837 Kč, což představuje v kapitalizované výši 45.360 Kč, dále pak za období od 19. 7. 2016 do 9. 5. 2019 z částky 66.163 Kč, což v kapitalizované výši představuje 14.957 Kč Celkem má tedy nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 60.317 Kč. V daném případě se jedná o zákonný úrok ode dne splatnosti pohledávky, tj. od 19. 7. 2016 do doby, kdy zástupce žalobce obdržel oznámení o započtení pohledávky v částce 203.837 Kč. Ve druhém případě se pak jedná o úrok z prodlení ode dne splatnosti zápůjčky, od 9. 5. 2019, kdy byl zaplacen zbývající dluh v částce 66.163 Kč. Rozdíl mezi požadovaným úrokem z prodlení ve výši 97.346 Kč a přiznaným úrokem z prodlení 60.317 Kč představuje 37.029 Kč a soud proto zamítl návrh v částce 240.866 Kč, v částce 66.163 Kč řízení zastavil ve smyslu § 96 odst. 2 o. s. ř. a v částce 60.317 Kč pak s ohledem na shora uvedené přiznal v úroku žalobce důvodnost.

16. Soud je toho názoru, že přiznání úroku z prodlení žalobce není v rozporu s dobrými mravy, když trestní řízení proti [titul] [jméno] [příjmení] bylo zastaveno, ten nebyl pravomocně odsouzen k předmětu řízení, nebyla prokázána jeho trestná činnost ve vztahu k žalovanému. Námitky žalobce vůči neprokazatelnosti pohledávky žalovaného vůči zůstaviteli [titul] [jméno] [příjmení] v částce 203.837 Kč a tedy nemožnosti takovou pohledávku započítat proti pohledávce žalobce, neobstojí ve světle provedeného dokazování. V řízení o dědictví soud při zjišťování zůstavitelova majetku a jeho dluhu vychází ze shodných tvrzení účastníků, která poskytují spolehlivý (z hlediska pro rozhodnutí významných skutečností) základ pro právní posouzení, zda určitá věc nebo jiné majetkové právo popřípadě patřily zůstaviteli (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1982/98). Pravomocné a vykonatelné rozhodnutí Okresního soudu ve [obec] ve věci [spisová značka], kterým byla schválena dohoda pozůstalé manželky s dědici a dohoda dědiců ze zákona nepřipouští pochybnosti o tom, že dědici věděli o tom, že uvedená pohledávka je zařazena do pasiv pozůstalosti, věděli také, z jakých právních skutečností uvedená pohledávka plyne, rozhodnutím soudu došlo k potvrzení dědictví, akceptovali a dokonce se vzdali práva odvolání proti takovému rozhodnutí. Z tohoto pohledu pak lze hodnotit prohlášení [celé jméno původní účastnice] a [jméno] [příjmení] o situaci ohledně podpisu notářského usnesení pouze za účelovou obranu proti tvrzení žalovaného.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. V částce 61.317 Kč byl žalobce úspěšný, v částce 66.163 Kč bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí návrhu v důsledku plnění ze strany žalované, takže žalobce byl úspěšný v částce 126.480 Kč, respektive v této části by měl nárok na náhradu nákladů řízení ze strany žalovaného. Žalovaný pak byl úspěšný v částce 240.866 Kč, když předmětem řízení byla nejenom jistina v částce 270.000 Kč, ale také i úrok z prodlení, který byl kapitalizován za období od 8. 6. 2016 až do doby vyhlášení rozhodnutí, celkem částkou 67.346 Kč. Od úspěchu žalovaného v částce 240.866 Kč je nutné odečíst úspěch žalobce v částce 126.480 Kč a z tohoto pohledu má žalovaný nárok na náhradu nákladů řízení z 31,13 % Náklady žalovaného spočívají v odměně advokáta za pět úkonů právní pomoci po 9.140 Kč, když odměna je vypočítána z předmětu řízení 270.000 Kč (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží), (§ 7 a § 11 vyhlášky č. 177/96 Sb. – advokátní tarif). Ke každému právnímu úkonu má zástupce žalovaného nárok na 300 Kč režijní paušál, což je podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu celkem 1.500 Kč. Ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. se odměna a hotové výdaje advokáta zvyšují o 21 % DPH, celkem 10.164 Kč. Dále má pak zástupce žalovaného nárok na cestovné podle vyhlášky č. 589/2020, paušální náhrada za použití vozidla k jednání soudu 20. 1. 2021 představuje 616 Kč (140 km x 4,40 Kč), náhrada za spotřebované PHM představuje 381 Kč (1,4 x 5 litrů NM na 100 km x 27,20 Kč). Celkem cestovné 997 Kč. Náhrada za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 3 z [obec] do [obec] a zpět představuje 4 půlhodiny po 100 Kč. K nákladům řízení patří také odměna zaplacená mediátorovi, která včetně DPH představuje 3.025 Kč Celkem náklady řízení představují 62.986 Kč, z toho pak náleží žalovanému náhrada nákladů řízení v 31,13 %, což představuje 19.608 Kč.