4 C 196/2020

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 10.511 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10.511 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně od 28. 2. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 1.600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Návrhem podaným soudu dne 17. 8. 2020 se žalobce [právnická osoba] se sídlem [adresa žalobkyně], se sídlem [adresa], [část obce]), domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 10.511 Kč. K odůvodnění uvedl, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [ulice a číslo], [obec], po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, bylo pracovníky servisní firmy žalobce dne 16. 1. 2020 zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Tím došlo ze strany žalovaného k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 zák. č. 458/2000 Sb. Žalobce provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně souvisejících činností dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. ve výši 10.511 Kč, žalovaný však dlužnou částku i přes písemnou upomínku žalobce ani zčásti neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se, ač řádně předvolán bez omluvy nedostavil, proto soud věc projednal v jeho nepřítomnosti a rozhodl na základě výsledků provedeného dokazování.

3. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie z 16. 1. 2020 byl zjištěn na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [obec], [PSČ], neoprávněný odběr elektrické energie. [právnická osoba] dodávala žalovanému elektrickou energii ze sítě nízkého napětí na adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ odběrné místo“), s kapacitou hlavního jističe 3 x 25A, z listiny označené jako Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – 2020 ze dne 16. 1. 2020 soud zjistil, k ukončení odběru s dodavatelem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] došlo z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny dne 30. 10. 2019. Soud považuje za nesporné, že příslušným provozovatelem distribuční soustavy distribuujícím elektřinu do odběrného místa žalovaného, je žalobce. Tato osoba je právnickou osobou odlišnou od původního smluvního dodavatele žalovaného – [právnická osoba] Jejím úkolem je mimo jiné zajišťovat spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy, což ostatně vyplývá z § 25 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Ze zápisu o kontrole odběrného místa ze dne 16. 1. 2020 provedené uvedeného dne pracovníky žalobce soud zjistil, že v předmětném místě spotřeby byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. V rámci této kontroly byla určena výše neoprávněného odběru elektřiny dle předchozí spotřeby. Podrobný rozpis výpočtu neoprávněného odběru je v dokladu označeném jako Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – 2020 ze dne 16. 1. 2020, kde je uveden neoprávněný odběr ve výši 0,950 MWh za období od 31. 10. 2019 do 16. 1. 2020. Výpočet celkové škody se skládá z náhrady za neoprávněně odebrané množství elektrické energie včetně platby za příkon 3x 25A a daně z energie, celkem ve výši 4.580,43 Kč a ze souhrnu plateb za oprávněné náklady žalobce (náklady pracovníků, cestovné, administrativní paušál) ve výši 4.107 Kč, obojí zvýšeno o DPH 21 % ve výši 1.824,57 Kč, celkem částky 10.511 Kč. Fakturou ze dne 13. 2. 2020 žalobce marně vyzval žalovaného k úhradě celkové částky s termínem splatnosti do 27. 2. 2020, žalovaný na základě faktury dobrovolně nehradil ničeho. Také na další upomínku žalobce z 25. 3. 2020 žalovaný nereagoval a nehradil ničeho.

4. Podle § 2895 o. z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

5. Podle § 51 odst. 1 písm. f) bod 3 EZ neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení a odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy. Podle § 51 odst. 2 téhož zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle § 51 odst. 3 téhož zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

6. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen„ vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. Podle odstavce 4) vyhlášky u neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b). Podle odstavce 5 vyhlášky výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. Podle odstavce 6 vyhlášky hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí 1. od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, 2. nejvýše 24 měsíců v případech, kdy se odečty za účelem zúčtování spotřeby u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí provádějí častěji než jedenkrát ročně. Podle odstavce 7 vyhlášky v případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. Podle odstavce 8) vyhlášky množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovenou podle odstavce 6 a hodnotou zjištěnou podle odstavce 7 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru vynásobený a) součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí. Podle odstavce 9) vyhlášky se výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. Podle odstavce 10) vyhlášky výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců. Podle § 11 vyhlášky se pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce elektřiny do elektrizační soustavy, při neoprávněném přenosu elektřiny nebo při neoprávněné distribuci elektřiny použije ustanovení odstavců 1 až 9 obdobně. V případě neoprávněné dodávky elektřiny se pro ocenění ceny za silovou elektřinu použije pevná cena za dodávku záporné regulační energie. Podle odstavce 12 vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je důvodný v celém rozsahu.

8. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že předmětné odběrné místo žalovaného bylo dříve před provedením kontroly ze strany pracovníků žalobce odpojeno od distribuční soustavy a přesto z tohoto místa spotřeby byla elektřina v období od 31. 10. 2019 do 16. 1. 2020, tedy po dobu 78 dní, neoprávněně odebírána elektrická energie v množství 0,950 MWH. Soud dále považuje za nesporné, že žalobce je držitelem platné licence na distribuci elektřiny, kterou distribuuje pro smluvního dodavatele elektrické energie žalovanému, a to [právnická osoba] Žalobce je tak oprávněn po škůdci vymáhat ve smyslu § 51 odst. 3 EZ náhradu škody vzniklé shora popsaným neoprávněným odběrem.

9. S ohledem na objektivní odpovědnost odběratele za škodu vzniklou neoprávněnými zásahy do měřícího zařízení nutno dovodit, že žalovaný, bývalý odběratel dodavatele elektrické energie – [právnická osoba] - odpovídá za škodu vzniklou žalobci jako distribuční společnosti, a to bez ohledu na to zda shora popsané neoprávněné zásahy do předmětného měřícího zařízení sám vlastním přičiněním způsobil či nikoliv. Této odpovědnosti se nemůže žalovaný zprostit. Je zřejmé, že připojením se odběrného místa k distribuční soustavě bez souhlasu žalobce došlo na straně žalovaného k naplnění znaků skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy podle § 51 odst. 1 písm. f) bod 3 EZ. Ve smyslu odstavce 3 § 51 EZ je pak žalovaný povinen nahradit žalobci škodu tímto neoprávněným odběrem způsobenou v penězích.

10. Jelikož se žalobci nepodařilo zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů o skutečné spotřebě v předmětném místě spotřeby, žalovaný je povinen ve smyslu § 51 odst. 3 EZ uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití. Škodou jsou přitom též prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

11. Výpočet peněžní náhrady škody pro případ, kdy se nepodařilo zjistit skutečnou výši odběru, provedený žalobcem, pak odpovídá algoritmu výpočtu stanovenému podrobně v § 9 odst. 3 - 9 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody. Náhrada škody při zjištěné době neoprávněného odběru od 31. 10. 2019 (den následující po odpojení odběrného místa) do 16. 1. 2020 (den zjištění neoprávněného odběru a opětovné odpojení odběrného místa) odpovídá spotřebě elektřiny v daném místě spotřeby za vyhláškou maximálně stanovené období 24 měsíců (v § 9 odst. 6 písm. a) bod 1.). Naměřená hodnota 0,950 MWh neoprávněného odběru pak bylo žalobcem oceněno ve smyslu § 9 odst. 9 vyhlášky cenami podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. V souladu s § 9 odst. 12 vyhlášky si žalobce vůči žalovanému rovněž uplatnil nárok na náhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, které jsou podrobně rozepsány a vyčísleny v přehledu oprávněných nákladů, které jsou podrobně rozepsány v rámci skutkových zjištění soudu shora.

12. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě shora uvedené škody a oprávněných nákladů spojených s jejím zjištěním v celkové výši 10.51 Kč fakturou ze dne 13. 2. 2020 se splatností dne 27. 2. 2020. Žalovaný však na základě faktury neuhradil ničeho, na další výzvu ze dne 25. 3. 2020 žalovaný nereagoval. Tím se ocitl počínaje dnem následujícím po dni splatnosti faktury, tj. od 28. 2. 2019, v prodlení s plněním svého závazku, a je proto důvodný i nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení, který žalobce uplatňuje v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, kdy má za to, že provedenými listinnými důkazy žalobce, které tvoří uzavřený řetězec, byl nárok žalobce na náhradu škody řádně prokázán.

13. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady žalobce spočívají v odměně nezastoupeného účastníka podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 2 úkony právní služby (předžalobní výzva, žalobní návrh) po 300 Kč za úkon (§ 2 odst. 3 vyhlášky, tj. částku 600 Kč a v soudním poplatku ve výši 1.000 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 1.600 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.