4 C 213/2022

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 41.524,17 Kč s příslušenstvím <b>I. Zamítá se návrh, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci</b> <b>-) částku 17.760,49 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 18. 12. 2019 do zaplacení,</b> <b>-) částku 23.763,68 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 18. 12. 21019 do zaplacení.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou podanou soudu dne 16. 6. 2022 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 41.524,17 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] (dále jen„ původní věřitel“), dvě smlouvy o půjčce. Dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které poskytl původní věřitel žalovanému půjčku ve výši 30.000 Kč, kterou se zavázal splácet ve splátkách ve výši 1.322 Kč měsíčně při úrokové sazbě 32,9 % ročně počínaje 8. 2. 2018. Dle čl. 1 smlouvy byly nedílnou součástí smlouvy i všeobecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky a sazebník. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána nahlížením do bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, databáze MVČR, porovnal příjmy a výdaje žalovaného. Žalovaný půjčku nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení, původní věřitel smlouvu zesplatnil k [datum], jistina k tomuto datu činila 17.760,49 Kč, ode dne následujícího požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení. Dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které poskytl původní věřitel žalovanému půjčku ve výši 30.000 Kč, kterou se zavázal splácet ve splátkách ve výši 1.132 Kč měsíčně při úrokové sazbě 32,9 % ročně počínaje 25. 4. 2018. Dle čl. 1 smlouvy byly nedílnou součástí smlouvy i všeobecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky a sazebník. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána nahlížením do bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, databáze MVČR, porovnal příjmy a výdaje žalovaného. Žalovaný půjčku nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení, původní věřitel smlouvu zesplatnil k 17. 12. 2019, jistina k tomuto datu činila 23.763,68 Kč, ode dne následujícího požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení. Dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postoupil na žalobce i obě pohledávky původního věřitele za žalovaným specifikované výše, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem z 12. 1. 2021. Po postoupení žalovaný neuhradil ničeho ani na jednu ze smluv. Dne 16. 9. 2021 byla žalovanému zaslána výzva k plnění. Na výzvu soudu žalobce podáním z 3. 1. 2023 žalobce doplnil posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele, podáním z 31. 3. 2023, ve vztahu k částkám jistiny z jednotlivých zesplatnělých úvěrů, ve výši 17.760,49 Kč a 23.763,68 Kč žalobce uvedl, že přesnou výši částek převzal od původního věřitele, kdy tento k nim dospěl pomocí interních systémů, softwarů na správu úvěrových a platebních operací, např. tzv. [platebení operace] [anonymizována dvě slova], kdy výše uvedené představuje zavedený způsob bankovních institucí pro zjišťování konkrétních částek u všech svých klientů, do výpočtu částek zahrnul dílčí úhrady, které jsou zahrnuty ve výpisech za období od 1. 2. 2019 do 30. 9. 2019.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Žalovaný zůstal v průběhu řízení vůči soudu pasivní, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud tak věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti a na základě zjištěného skutkového stavu dle výsledku provedeného dokazování.

3. Z předložených dokladů bylo prokázáno následující:

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku, bylo prokázáno, že tuto uzavřeli původní věřitel a žalovaný, kdy tento smlouvu podepsal pomocí mobilního telefonu [číslo] kódu potvrzovací sms zprávy [číslo] na jejím základě se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout půjčku ve výši 30.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 32,9 % ročně, celkovou měsíční splátkou půjčky 1.322 Kč, RPSN 38,40 %, celková částka splatná klientem 47.571,79 Kč, poplatkem za pojištění 45 Kč, celkovou měsíční splátkou 1.367 Kč, kdy žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky a další platby dle smlouvy. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku, bylo prokázáno, že tuto uzavřeli původní věřitel a žalovaný, kdy tento smlouvu podepsal pomocí mobilního telefonu [číslo] kódu potvrzovací sms zprávy [číslo] na jejím základě se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout půjčku ve výši 30.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 32,9 % ročně, celkovou měsíční splátkou půjčky 1.132 Kč, RPSN 38,24 %, celková částka splatná klientem 53.980,86 Kč, poplatkem za pojištění 45 Kč, celkovou měsíční splátkou 1.177 Kč, kdy žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky a další platby dle smlouvy. Z oznámení o zesplatnění z 17. 12. 2019 má soud za prokázanou výzvu původního věřitele k okamžitému jednorázovému splacení celého závazku ze smlouvy [číslo] s jistinou ve výši 17.760,49 Kč. Z oznámení o zesplatnění z 17. 12. 2019 má soud za prokázanou výzvu původního věřitele k okamžitému jednorázovému splacení celého závazku ze smlouvy [číslo] s jistinou ve výši 23.763,68 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 včetně předávacího protokolu dokumentace z 12. 4. 2021, přílohy č. 1, potvrzení o zaplacení úplaty z 12. 1. 2021 bylo prokázáno řádné postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce, a tím aktivní legitimace žalobce ve věci. Z oznámení o postoupení pohledávky z [datum] vč. podacího archu [státní instituce ] z 13. 1. 2021 a 15. 9. 2021 má soud za prokázané oznámení žalovanému postoupení obou pohledávek žalobci. Z předžalobní upomínky z 16. 9. 2021 má soud za prokázanou výzvu k úhradě před podáním žaloby.

5. Ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalobce podáním z [datum] doložil kartu žadatele, z nichž se podává, že žalovaný je svobodný, bydlí sám v pronajatém prostoru, trvalý pobyt na ohlašovně městského úřadu, je zaměstnaný s tvrzeným příjmem 16.500 Kč, kdy obrat pozorovaný na účtu a započtení činí méně, tj. 14.863 Kč. Výdaje na živobytí činí 5.000 Kč, další nespecifikované výdaje 750 Kč, vyhodnoceno nebylo manuálně, žalovanému na výdaje domácnosti započetli částku 5.828 Kč, životní náklady 3.410 Kč, další výdaje 750 Kč, výsledná platební kapacita žadatele v době žádosti 4.875 Kč, dle protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta v BRKI/MRLO bez negativního záznamu, SOLUS nezjištěn aktuální dluh po splatnosti, je uvedeno, že vzhledem k příjmu nižším než reálně připisovaný na účet klienta z důvodu obezřetnosti deklarované výdaje navýšili, na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývá 4.875 Kč. Dle výpisu z účtu za období prosince 2017 vedeného u původního věřitele pro žalovaného se podává, že kreditní obrat činí 20.143,02 Kč, debetní obrat 20.101,10 Kč. Dle kreditního reportu BRKI/NRKI žalovaného nebylo počítáno CBScore, veden u dvou operací, jedné splátkové ukončené (zesplatněný úvěr v roce 2013), jedné nesplátkové odmítnuté (nepovolený debet na běžném účtu ve výši 5.000 Kč k 12. 7. 2017).

6. K výzvě soudu ve vztahu k uplatněným částkám 17.760,49 Kč a 23.763,68 Kč se z podání z 31. 3. 2023 podává, že žalobce přesnou výši částek převzal od původního věřitele, kdy tento k částkám dospěl pomocí svých interních systémů, resp. softwarů na správu úvěrových a platebních operací, může se jednat o tzv. [platební operace] [anonymizována dvě slova], který obsahuje informace o zákaznících, účtech, transakcích, úvěrech a dalších bankovních produktech, což představuje zavedený způsob bankovních institucí pro zjišťování konkrétních částek u všech svých klientů, splátkový kalendář vč. rozpisu úhrad žalobce neplnil, pouze uvedl, že do výpočtu uplatňovaných částek interní software původního věřitele zahrnul dílčí úhrady, splátky na dluh, které jsou zahrnuty ve výpisech z účtu za rozhodné období od 1. 2. 2019 do 30. 9. 2019. Z výpisů z účtu žalovaného, vedených původním věřitelem za období 12/ 2017, 2-12 2018 a [číslo] byly zjištěny příjmy a výdaje žalovaného v daném období, kdy 12/ 2017 je vyrovnaný kreditní i debetní obrat, ve výpisu za období 3/ 2018 je dne 28. 3. 2018 čerpána půjčka ve výši 30.000 Kč, splátky půjčky jsou evidovány v různorodé výši, kdy jejich výše neodpovídá výši předepsané splátky, kdy tyto jsou označeny pouze datem zaúčtování vč. interního kódu, označením splátka půjčky, nelze je tak jednoznačně přiřadit ke konkrétní pohledávce.

7. V žalobě bylo tvrzeno, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet, v rámci přípravy jednání však nebyly soudu doloženy žádné důkazy, kterými by žalobce prokázal hodnověrné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, kdy v kartě žádosti je tvrzen příjem odlišný od skutečně zjištěných příjmů dle vedeného účtu žalovaného, není doloženo, že bylo zkoumáno, z jakých zdrojů příjmy přichází. Jako použitelný příjem je zjištěna částka ve výši 14.863 Kč, kdy pro rok 2018 je minimální zaručená mzda pro první skupinu 12.200 Kč, žalovaný se tak pohybuje v pásmu nízkého příjmu. Trvalé bydliště uvádí na ohlašovně [úřad] [anonymizováno], uvádí, že bydlí sám v pronajaté nemovitostí, výdaj na bydlení i v navýšené částce 5.828 Kč se tak jeví podhodnoceným, stejně tak jako výdaje na živobytí pouze v částce paušální 3.410 Kč, kdy jsou uvedené další nespecifikované výdaje 750 Kč, sám žalovaný pak výdaje na živobytí uvádí v částce vyšší 5.000 Kč. Pro druhou půjčku pak již není ověření úvěruschopnosti klienta doloženo vůbec. Dle SOLUS je tvrzen negativní příznak, není doložen standardní výpis z tohoto registru, ve vztahu k NRKI/BRKI nebylo vyhotoveno z neznámých důvodů CBS skóre, kdy jsou současně evidované dva případy, kdy v roce 2013 došlo k zesplatnění pohledávky, kterou žalovaný nesplácel, s evidovanými 300 dny po splatnosti, tj. téměř celý jeden rok, druhý, kdy mu nebylo povoleno zřízení debetu na účtu ve výši 5.000 Kč, obě transakce jsou tedy spíše k tíži žalovaného. Ve vztahu k evidenci exekucí, výpis nebyl doložen vůbec, ani tvrzeno nahlížení, kdy z interní činnosti soudu je tomuto známo, že žalovaný má setrvale exekuce již od roku 2012. Při výši splátky 1.322 Kč a následně dalších 1.132 Kč, což činí polovinu deklarovaného použitelného příjmu i při podhodnocených výdajích spojených s bydlením a pouze paušální výdajích na živobytí, kdy reálně se jeví použitelný příjem výrazně nižší, je nezbytné podrobně zkoumat příjmovou a výdajovou situaci potenciálního dlužníka a vyhodnocení jeho bonity, kdy mělo být původním věřiteli vrácena částka v celkové výši 47.571,79 Kč a 53.980,86 Kč, tj. celkem 101.552,65 Kč, což je v případě zesplatnění částka téměř sedminásobku měsíčního příjmu žalovaného, kdy tento dle výpisů z účtu 12/ 2017 měl kreditní i debetní příjmy v podstatě vyrovnané, nikoliv tedy s přebytkem ve formě zůstatku pro nepředvídatelné výdaje, k žalobě však nebylo připojeno vyhledání žalovaného v centrální evidenci exekucí, ani nebylo doloženo zkoumání úvěruschopnosti žalované ve vztahu k mladší půjčce.

8. Ve vztahu ke složení splátek pak zcela absentují skutková tvrzení žalobce ohledně plateb žalobce, kdy nebyl doložen splátkový kalendář, složení plateb žalovaného, rozpis předepsaných a uskutečněných plateb, ve vztahu k půjčce z 8. 1. 2018 nebylo ani doloženo, že byla žalovanému skutečně vyplacena, kdy v únoru 2018 dle výpisu z účtu žalovaného byl kreditní zůstatek nadále vyrovnaný s debetním.

9. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

12. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 9/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení. Dle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o. s. ř. a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.

16. Ve věci má soud za to, že aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele splácet předmětný úvěr. Žalobce k posouzení úvěruschopnosti nehodnotil řádně výdaje žalovaného ani jeho celkovou příjmovou i životní situaci, soudu také nebylo doloženo vyhledání žalovaného v centrální evidenci exekucí, povinnost podrobně hodnotit příjmovou a výdajovou situaci potenciálního dlužníka je nutná, zejména pokud příjmy žalovaného se pohybují v nízkopříjmové kategorii při hranici minimální mzdy. Ve vztahu k mladší půjčce pak nebylo hodnocení úvěruschopnosti žalovaného doloženo vůbec. Soud má proto za to, že v daném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou proto neplatné pro rozpor se zákonem, konkrétně § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Ve vztahu k částce půjčky ve výši 30.000 Kč dle smlouvy [číslo] ze dne [datum] pak nebylo vůbec prokázáno, že částka zápůjčky byla převedena na účet žalovaného, kdy bankovní výpis toto prokazující absentoval, přestože soud opakovaně vyzýval žalobce k doplnění skutkových tvrzení. Ve vztahu k částce půjčky ve výši 30.000 Kč dle smlouvy [číslo] ze dne [datum] vyplývá z výpisu z účtu žalovaného 3/ 2018, že žalovaný částku skutečně obdržel, na straně žalovaného by tak došlo k bezdůvodnému obohacení z neplatně uzavřené smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2991 o. z. Dle žalobního návrhu a doložených důkazů žalobce požadoval k výše uvedeným smlouvám částky ve výši 17.760,49 Kč a 23.763,68 Kč, kdy toto jsou částky jistiny, které jsou tak zůstatkem nesplacených částek půjčky původním věřitelem žalovanému vyplacených, žalobce tvrdil, že přesnou výši částek převzal od původního věřitele, kdy tento k částkám dospěl pomocí svých interních systémů, resp. softwarů na správu úvěrových a platebních operací, může se jednat o tzv. [platební operace] [anonymizována dvě slova], který obsahuje informace o zákaznících, účtech, transakcích, úvěrech a dalších bankovních produktech, což představuje zavedený způsob bankovních institucí pro zjišťování konkrétních částek u všech svých klientů, splátkový kalendář vč. rozpisu úhrad žalobce neplnil, pouze uvedl, že do výpočtu uplatňovaných částek interní software původního věřitele zahrnul dílčí úhrady, splátky na dluh, které jsou zahrnuty ve výpisech z účtu za rozhodné období od 1. 2. 2019 do 30. 9. 2019. Splátkový kalendář či přehled uskutečněných plateb netvrdil ani nedoložil. Dle předložených výpisů z účtu žalovaného zde splátky půjčky jsou evidovány v různorodé výši, kdy jejich výše neodpovídá výši předepsané splátky, kdy tyto jsou označeny pouze datem zaúčtování vč. interního kódu, označením splátka půjčky, nelze je tak jednoznačně přiřadit ke konkrétní pohledávce. Soud má tak za to, že žalobce nevylíčil všechny skutečnosti potřebné pro rozhodnutí, kdy dostatečně nedoložil důkazy, soud má tak za to, že se účastník ocitl v důkazní nouzi, kdy tento stav neodstranil i přes výzvu soudu. Vzhledem k tomu, že nebylo dostatečně tvrzeno a prokázáno, že ve vztahu ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] byla žalovaná částka žalovanému vyplacena, ve vztahu oběma smlouvám pak chybí skutková tvrzení ohledně plateb uskutečněných žalovaných ve vztahu k dlužné částce, nelze objektivně zjistit, kolik a na jakou pohledávku žalovaný jaké platby učinil, soud má za to, že žalobce i přes výzvu a poučení soudu nesplnil povinnost tvrzení a povinnost důkazní dle § 101 odst. 1 a), b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a to ani zčásti, proto žalobu jako nedůvodnou zamítl v celém rozsahu.

17. O nákladech bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy podle výsledku úspěšnému žalovanému náklady řízení dle spisu žádné nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.