4 C 234/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 advokátem právní zástupce Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 478.009,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 425.965,07 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se návrh, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 52.044,88 Kč spolu- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,99 Kč,- s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.221,94 Kč,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18.812,09 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení,- s úrokem 16,6 % ročně z částky 17.312,09 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení,- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 205,81 Kč- s kapitalizovaným úrokem ve výši 297,83 Kč,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.164,99 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení,- s úrokem 18 % ročně z částky 3.864,99 Kč od 18. 9. 2021 do zaplacení,- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 135,70 Kč,- s kapitalizovaným úrokem ve výši 169,26 Kč,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.173,02 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení,- s úrokem 18,1 % ročně z částky 2.173,02 Kč od 18. 9. 2021 do zaplacení,- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 20.754,66 Kč,- s kapitalizovaným úrokem ve výši 12.835,66 Kč,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 452.859,85 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení,- s úrokem 8,3 % ročně z částky 451.959,85 Kč od 19. 8. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 12.737,84 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce , tituly před jménem, , právní zástupce, , , tituly za jménem 1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 4. 2023 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 478.009,95 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, , sídlem , adresa, (dále jen „původní věřitel“) s žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru – , název smlouvy, , součástí smlouvy byly VOP, produktové podmínky a sazebník. Na základě smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč, žalovaný se zavázal hradit úrok 16,6 % ročně a poplatky ve výši dle smlouvy a sazebníku, žalovaný splácel úvěr, úroky a poplatky formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný porušil podmínky smlouvy opakovaným prodlením s úhradou sjednaných měsíčních plateb, původní věřitel úvěr zesplatnil k 29. 9. 2021, uplatnil rovněž v souladu se smlouvou a dle sazebníku právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni zesplatnění, dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 20.075,61 Kč byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Dlužná částka nebyla v plné výši uhrazena. Pohledávka za žalovaným byla ze strany původního věřitele postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k 20. 4. 2022, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem z 9. 5. 2022, ke dni postoupení činila pohledávka 20.658,02 Kč, po postoupení nebylo na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce požaduje zaplacení dlužné jistiny 17.312,09 Kč, poplatků 1.500 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru 1.221,94 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 623,99 Kč, úroků ve výši 16,6 % ročně z dlužné jistiny 17.312,09 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení 8,5 % ročně z dlužné částky 18.812,09 Kč (jistina + poplatky) od 23. 4. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dne 3. 4. 2023. Původní věřitel dále uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru – expres půjčka, součástí smlouvy byly VOP, produktové podmínky a sazebník. Na základě smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 6.000 Kč, žalovaný se zavázal hradit úrok 18 % ročně a poplatky ve výši dle smlouvy a sazebníku, žalovaný splácel úvěr, úroky a poplatky formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný porušil podmínky smlouvy opakovaným prodlením s úhradou sjednaných měsíčních plateb, původní věřitel úvěr zesplatnil k 17. 9. 2021, uplatnil rovněž v souladu se smlouvou a dle sazebníku právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni zesplatnění, dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 4.490,03 Kč. Dlužná částka nebyla v plné výši uhrazena. Pohledávka za žalovaným byla ze strany původního věřitele postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k 20. 4. 2022, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem z 9. 5. 2022, ke dni postoupení činila pohledávka 4.668,63 Kč, po postoupení nebylo na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce požaduje zaplacení dlužné jistiny 3.864,99 Kč, poplatků 300 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru 297,83 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 205,81 Kč, úroků ve výši 18 % ročně z jistiny 3.864,99 Kč od 18. 9. 2021 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení 8,5 % ročně z dlužné částky 4.164,99 Kč (jistina + poplatky) od 23. 4. 2022. Před podáním žaloby byla žalovanému doručena předžalobní výzva. Původní věřitel dále uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru – , název smlouvy, , součástí smlouvy byly VOP, produktové podmínky a sazebník. Na základě smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 5.000 Kč, žalovaný se zavázal hradit úrok 18,1 % ročně a poplatky ve výši dle smlouvy a sazebníku, žalovaný splácel úvěr, úroky a poplatky formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný porušil podmínky smlouvy opakovaným prodlením s úhradou sjednaných měsíčních plateb, původní věřitel úvěr zesplatnil k 17. 9. 2021, uplatnil rovněž v souladu se smlouvou a dle sazebníku právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni zesplatnění, dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 2.377,28 Kč. Pohledávka za žalovaným byla ze strany původního věřitele postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k 20. 4. 2022, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem z 9. 5. 2022, ke dni postoupení činila pohledávka 2.477,98 Kč, po postoupení nebylo na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce požaduje zaplacení dlužné jistiny 2.173,02 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru 169,26 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 135,70 Kč, úroků ve výši 18,10 % ročně z jistiny 2.173,02 Kč od 18. 9. 2021 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení 8,5 % ročně z dlužné částky 2.173,02 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovanému doručena předžalobní výzva. Původní věřitel dále uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – , název smlouvy, , součástí smlouvy byly VOP, produktové podmínky a sazebník, na základě smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 500.000 Kč, žalovaný se zavázal hradit úrok 8,30 % ročně a poplatky ve výši dle smlouvy a sazebníku, žalovaný splácel úvěr, úroky a poplatky formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný porušil podmínky smlouvy opakovaným prodlením s úhradou sjednaných měsíčních plateb, původní věřitel úvěr zesplatnil k 18. 8. 2021, uplatnil rovněž v souladu se smlouvou a dle sazebníku právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni zesplatnění, dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 466.068,53 Kč. Pohledávka za žalovaným byla ze strany původního věřitele postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k 20. 4. 2022, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem z 9. 5. 2022, ke dni postoupení činila pohledávka 486.450,17 Kč, po postoupení nebylo na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce požaduje zaplacení dlužné jistiny 451.959,85 Kč, poplatků 900 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru 12.835,66 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 20.754,66 Kč, úroků ve výši 8,30 % ročně z jistiny 541.959,85 Kč od 19. 8. 2021 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení 8,5 % ročně z částky 452.859,85 Kč (jistina + poplatky) od 23. 4. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovanému doručena předžalobní výzva.

2. Podáním z 9. 11. 2023 na výzvu soudu žalobce doplnil žalobní tvrzení, kdy uvedl, že při zkoumání úvěruschopnosti u všech čtyř žalobních nároků dle uzavřených smluv původní věřitel individuálně v souladu se schvalovacími strategiemi a principy obezřetného úvěrování, vycházel z informací poskytnutých žalovaným v žádosti o nejstarší úvěr. Dle potvrzení o výši příjmu z 12. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl od 3. 2. 2020 na dobu neurčitou zaměstnán jako lesník s průměrným měsíčním příjmem 26.000 Kč, čistý měsíční příjem činil 19.576 Kč, ze mzdy nebyly prováděny srážky, neměl vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Žalovaný uváděl měsíční příjem domácnosti 65.000 Kč, vlastní bydlení. První výše splátky byla tak 7.144,82 Kč, původní věřitel kontroloval interní a externí databáze, zejména BRKI/NRKI, insolvenční rejstřík, databáze MVČR a další. Při poskytnutí dalších úvěrů bylo vycházeno z původní žádosti a údajům zde poskytnutým, při zohlednění již poskytnutých interních splátek, tj. nejprve ve výši 7.144,82 Kč, poté 7.701,63 Kč. Ve vztahu k pohledávce ze smlouvy z 29. 7. 2020 žalobce uvedl, že ze strany původního věřitele byl poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč ve prospěch běžného účtu žalovaného, žalovaný se zavázal úvěr splatit v 50 pravidelných měsíčních splátkách po 556,81 Kč, se splátkami počínaje 26. 8. 2020, žalovaný uhradil pouze 5.019,61 Kč, žalobce doložil přehled jednotlivých splátek a způsob jejich započtení. Ve vztahu k pohledávce ze smlouvy z 16. 9. 2020 žalobce uvedl, že ze strany původního věřitele byl poskytnut úvěr ve výši 6.000 Kč ve prospěch běžného účtu žalovaného, žalovaný se zavázal úvěr splatit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 382,83 Kč, se splátkami počínaje 15. 10. 2020, žalovaný uhradil pouze 2.685,42 Kč, žalobce doložil přehled jednotlivých splátek a způsob jejich započtení. Ve vztahu k pohledávce ze smlouvy z 29. 9. 2020 žalobce uvedl, že ze strany původního věřitele byl poskytnut úvěr ve výši 5.000 Kč ve prospěch běžného účtu žalovaného, žalovaný se zavázal úvěr splatit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 458,64 Kč, se splátkami počínaje 15. 10. 2020, žalovaný uhradil pouze 2.685,42 Kč, žalobce doložil přehled jednotlivých splátek a způsob jejich započtení. Ve vztahu k pohledávce ze smlouvy z , datum, žalobce uvedl, že ze strany původního věřitele byl poskytnut úvěr ve výši 500.000 Kč ve prospěch běžného účtu žalovaného, žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 7.144,82 Kč, se splátkami počínaje 15. 4. 2020, žalovaný uhradil pouze 94.107,70 Kč, žalobce doložil přehled jednotlivých splátek a způsob jejich započtení. Podáním z 1. 3. 2024 ve vztahu k námitce nedostatečné aktivní legitimace žalobce k vedení sporu žalobce uvedl, že žalobce nabyl pohledávky se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími na základě smlouvy o postoupení uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z , datum, , postupované pohledávky byly v příloze č. , hodnota, specifikovány číslem smlouvy a jménem a příjmením dlužníka, takto specifikované pohledávky jsou dostatečně určité a nezaměnitelné s jinými pohledávkami, pohledávky lze postoupit i bez souhlasu dlužníka, žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno původním věřitelem.

3. Žalovaný podáním z 8. 2. 2024 nárok neuznal ani zčásti. Žalovaný zpochybnil aktivní legitimaci žalobce k vedení sporu, rovněž nemá za důkazně podloženo, že úvěrové smlouvy byly podepsány žalovaným. Nadto má žalovaný za to, že žalobce nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, kdy při posouzení původní věřitel vycházel výhradně z informací poskytnutých žalovaným, byl zaměněn čistý měsíční příjem žalovaného a příjem celé domácnosti, v případě všech úvěrů banka vycházela z informací doložených při prvním úvěru. Žalovaný dle potvrzení doložil, že nastoupil do pracovního poměru dne 3. 2. 2020, tj. jeden měsíc před podáním žádosti o úvěr ve výši 500.000 Kč, původní věřitel neuvádí, že měl k dispozici pracovní smlouvu, vyjma lustrace insolvenčního rejstříku a rejstříků BRKI/NRKI neuvádí, že by cokoliv šetřil, dle žádosti měl být potenciální dlužník rovněž vlastníkem nemovitosti, což nelze náhledem do katastru nemovitostí potvrdit. Podáním z 28. 3. 2024 žalovaný požádal o splátkový kalendář o co nejnižších částkách, kdy se nyní nachází ve výkonu trestu odnětí svobody ve , adresa, a bude ve výkonu trestu chodit do práce. Podáním z 30. 4. 2024 uvedl, že nevlastní žádný majetek ani nemá žádné vyživovací povinnosti, není ve výkonu trestu nikde pracovně zařazen, bude schopen splácet dluh až bude pracovně zařazen, a to ve výši 100 Kč měsíčně. Podáním z 11. 7. 2024 na výzvu soudu se k podmínkám poskytnutí úvěru nijak nevyjádřil, uvedl, že není momentálně pracovně zařazen.

4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet , název smlouvy, z , datum, , všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek má soud za prokázané, že mezi původním věřitelem společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 500.000 Kč, s prvním dnem čerpání 16. 3. 2020, 96 měsíčními splátkami ve výši 7.144,82 Kč, úhradou pojištění 708 Kč měsíčně, roční úrokovou sazbou 8,30 %, RPSN 8,69 %, celková částka k zaplacení 686.975,34 Kč. Dle čl. III. smlouvy byly ujednány poplatky za poskytnutí úvěru, změny, vedení pohledávky, upomínky a zesplatnění. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 20. 8. 2021 se podává, že bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno prohlášení úvěru za splatný ke dni 18. 8. 2021, dlužná částka činila 466.068,53 Kč. Ze smlouvy o úvěru , název smlouvy, ze dne 29. 7. 2020 má soud za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč, s prvním dnem čerpání , datum, , 50 měsíčními splátkami ve výši 556,81 Kč, roční úrokovou sazbou 16,60 %, RPSN 17,90 %, celková částka k zaplacení 27.786,10 Kč. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 1. 10. 2021 se podává, že bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno prohlášení úvěru za splatný k 29. 9. 2021, celková částka k zaplacení činí 20.075,61 Kč. Ze smlouvy o úvěru , název smlouvy, ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 6.000 Kč, s prvním dnem čerpání 16. 9. 2020, 18 měsíčními splátkami ve výši 382,83 Kč, roční úrokovou sazbou 18 %, RPSN 19,59 %, celková částka k zaplacení 6.887,17 Kč. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 16. 9. 2021 se podává, že bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno prohlášení úvěru za splatný ke dni , datum, , dlužná částka činila 4.490,03 Kč. Ze smlouvy o úvěru , název smlouvy, ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 5.000 Kč, s prvním dnem čerpání , datum, , 12 měsíčními splátkami ve výši 458,64 Kč, roční úrokovou sazbou 18,10 %, RPSN 19,72 %, celková částka k zaplacení 5.462,16 Kč. Dle vyčíslení pohledávky ze dne 18. 9. 2021 činila výše dluhu k 17. 9. 2021 2.377,28 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 4. 2022, přílohy č. 1 – seznam postupovaných pohledávek, potvrzení o připsání úplaty za pohledávky, má soud za prokázané postoupení všech čtyř pohledávek žalovaného ze strany původního věřitele na žalobce. Dle oznámení o postoupení pohledávky z 26. 4. 2022 bylo postoupení oznámeno původním věřitelem žalovanému. Z platební historie a výpisů z úvěrových účtů má soud za prokázané splácení úvěrů žalovaným co do počtu splátek a uhrazených částek. Dle výzvy k plnění ze dne 30. 3. 2023 vč. podacího lístku byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě dluhu ve výši 620.286,57 Kč, tj. ze všech dlužných pohledávek.

5. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 16. 3. 2020 se podává, že žalovaný je zaměstnán jako lesní dělník – traktorista od 3. 2. 2020 s čistým měsíčním příjmem 19.576 Kč u zaměstnavatele , tituly před jménem, , jméno FO, . Z žádosti o úvěr ze dne , datum, se podává, že žalovaný je svobodný, bydlí ve vlastním domě/bytě, je zaměstnán na dobu neurčitou s měsíčním příjmem ve výši 19.576 Kč, počet zdrojů příjmu 1, čistý měsíční příjem domácnosti 65.000 Kč, neuvedl žádné nezbytné měsíční náklady ani vyživované osoby. Dle vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 13. 9. 2023 byla úvěruschopnost žalovaného hodnocena individuálně a s principy obezřetného úvěrování, veškeré dostupné informace byly ověřovány v interních a externích databázích, zejména BRKI/NRKI, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, výpočet disponibilní částky proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové a nesplátkové výdaje, náklady na bydlení, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, bylo počítáno s částkou životního minima dle normativu. Dle vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 13. 9. 2023 k dalším poskytnutým půjčkám žalovaného ve výši 20.000 Kč, 6.000 Kč a 5.000 Kč byly částky příjmu žalovaného převzaty z dokladů doložených k první žádosti o úvěr s tím, že byly navíc započteny interní splátky.

6. V žalobě je tvrzeno, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet, v rámci přípravy jednání však nebyly soudu doloženy žádné důkazy, kterými by žalobce prokázal hodnověrně řádné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, žalobce nedoložil ani zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v registrech (SOLUS, evidence exekucí), v kartě žádosti o úvěr je uveden příjem žalovaného ve výši 19.576 Kč, kdy tento pochází ze zaměstnání uzavřeného pouhý měsíc před žádostí o úvěr, tedy po vyplacení první měsíční mzdy. Počet příjmů je uveden 1, nicméně čistý měsíční příjem domácnosti je uveden v částce odlišné od výše příjmu, tj. ve výši 65.000 Kč, s další osobou v domácnosti není počítáno, nicméně náklady na bydlení, kdy je uvedeno bydlení ve vlastním, mají činit pouze 30,12 %, kdy není zřejmé, z jaké částky je vycházeno. Adresní místo, kde k datu poskytnutí prvního úvěru žalovaný bydlel, je evidována na bratra žalovaného a jeho manželku, skutečnost, že v daném místě v době poskytnutí úvěru žalovaný bydlel, neznamená, že mu patří a bydlí ve vlastním, ani to, že vedou společnou domácnost, když žalovaný uvedené ani netvrdí. Věřitel vycházel pouze z příjmu žalovaného, který byl průměrný, při úvěrované částce 500.000 Kč příjem žalovaného nedosahoval ani jedné pětadvacetiny úvěru, splátka přesahující 7.000 Kč přesahovala třetinu jeho příjmu. Není doloženo prověření v rejstřících SOLUS ani evidenci exekucí. Ve vztahu k následným úvěrům ve výši 20.000 Kč, 6.000 Kč a 5.000 Kč poskytnutým původním věřitelem, tento již neprováděl další ověřování úvěruschopnosti žalovaného vůbec, vycházel z původního zjišťování k úvěru z 16. 3. 2020. V případě, že jen jistina nejstaršího dluhu činí 500.000 Kč, celková dlužná částka tohoto nejstaršího poskytnutého úvěru činí 686.975,34 Kč, tj. 35násobek měsíční mzdy žalovaného, s délkou splácení 96 splátek, tj. na 8 let, je nezbytné nejprve podrobně zkoumat ho příjmovou a výdajovou stránku, u poskytnutí pozdějších úvěrů pak soud nemá úvěruschopnost žalovaného za prověřovanou vůbec.

7. Za těchto okolností nemá soud za to, že byla podrobně zkoumána příjmová a výdajová situace potenciálního dlužníka, současně nebyla provedena či doložena lustrace v registrech SOLUS či centrální evidenci exekucí.

8. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen částečně.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

11. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měla být mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný spotřebitelský úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

15. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele splácet již první poskytnutý úvěr, u následujících pak nedošlo ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prakticky vůbec. Žalobce k posouzení úvěruschopnosti doložil pouze kartu žádosti o úvěr s informacemi získanými od žalovaného a potvrzení o výši příjmu, kdy vycházel z částky 19.576 Kč dle pracovní smlouvy uzavřené jeden měsíc před podáním žádosti o úvěr, nebyly řádně hodnoceny výdaje žalovaného, soudu také nebylo doloženo vyhledání žalovaného v centrální evidenci exekucí, ověření v registru SOLUS. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. Soud má proto za to, že v daném případě nebyla již při poskytnutí prvního úvěru ve výši 500.000 Kč řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, následně nebyla úvěruschopnost zkoumána opakovaně již vůbec, všechny uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou proto neplatné pro rozpor se zákonem, konkrétně § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Z obsahu listin však vyplývá, že žalovaný finanční částky obdržel, ve vztahu k úvěru ve výši 500.000 Kč ze smlouvy z , datum, , zaplatil pouze částku ve výši 94.107,70 Kč, na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení z neplatně uzavřené smlouvy, proto je žalovaný povinen uhradit dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru dlužnou jistinu ve výši 405.892,30 Kč, proto soud vyhověl v rozsahu této částky z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Ve vztahu k poskytnutému úvěru ve výši 20.000 Kč ze smlouvy z , datum, žalovaný zaplatil 5.019,61 Kč, rozdíl, bezdůvodné obohacení žalovaného, činí částku ve výši 14.980,39 Kč; ve vztahu k poskytnutému úvěru ve výši 6.000 Kč ze smlouvy z , datum, žalovaný zaplatil 2.685,42 Kč, rozdíl, bezdůvodné obohacení žalovaného, činí 3.314,58 Kč; ve vztahu k poskytnutému úvěru ve výši 5.000 Kč ze smlouvy z , datum, žalovaný zaplatil částku 3.222,20 Kč, rozdíl, bezdůvodné obohacení žalovaného, činí 1.777,80 Kč, proto soud žalobci vyhověl v rozsahu rozdílů všech částek jistin poskytnutých úvěrů a již splacených částek z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěru schopnost žalované tak, jak to ukládá směrnice 2008/48/ES. Aktivní legitimaci žalobce k vedení sporu má pak soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejímž prostřednictvím původní věřitel postoupil pohledávky v celé výši včetně veškerého příslušenství doloženě na žalobce.

16. Z textu ustanovení § 86 odstavec 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že upravuje dobu vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, respektive ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odstavec 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, ustanovení představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany spotřebitele, dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, spisová značka 33 Cdo 3675/2021). Žalobce má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, s ohledem na ustavení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru závisí doba splatnosti od možností žalovaného jako spotřebitele a teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení. Soud žalovaného rozsudkem stanovil dobu splatnosti, teprve po jejím marném uplynutí se žalovaný dostane do prodlení (§ 1968 o. z.), a to v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy ve vztahu k žalovaným požadovaným plnění dluhu ve splátkách vzhledem k tomu, že žalovaný nemá aktuálně žádný doložitelný příjem, stanovení, aby platil vyšší splátky s ohledem na výši pohledávky, se jeví bezpředmětné, lhůta delší než obecná pariční třídenní lhůta rovněž nemá význam, neboť žalovaný není schopen si opatřit prostředky na zaplacení.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. podle výsledků řízení, kdy žalobce byl úspěšný v částce 425.965,07 Kč, tj. 57,69 % uplatněného nároku, neúspěšný v částce 312.282,06 Kč, tj. 42,3 % uplatněného nároku, proto mu přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 15,39 %. Náklady řízení žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále „AT“) za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření z 9. 11. 2023, účast na jednání dne 11. 9. 2024) po 10.220 Kč (§ 11 odst. 1, § 7 bod 5 AT), celkem 51.100 Kč, 5x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT), celkem 1.500 Kč. K tomu DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 11.046 Kč, zaplacený soudní poplatek 19.121 Kč, celkem 82.767 Kč. S ohledem na výsledek řízení byla žalobci přiznána částka 12.737,84 Kč, což je 15,39 % vzniklých nákladů, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).