4 C 284/2024

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované s trvalým pobytem adresa o zaplacení částky 30.795 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15.747 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se návrh, aby žalovaná zaplatila žalobci- 15.048 Kč,- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 14.836,89 Kč,- kapitalizovaný úrok ve výši 36.504,78 Kč,- zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 16.772,88 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,- úrok 21 % ročně z částky 16.772,88 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem ze dne 28. 6. 2024 domáhal se žalobce zaplacení částky 30.795 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14.836,89 Kč, s kapitalizovaným úrokem 36.504,78 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 16.772,88 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 7,75 %, s úrokem 21 % ročně z téže částky od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalované byl návrh na zahájení řízení doručen na adresu jejího trvalého pobytu, a to uložením u Pošty DEPO , adresa, – 27. 12. 2024 spolu s předvoláním k jednání na den 22. 1. 2025. Žalovaná se k jednání nedostavila, ve věci se nevyjádřila.

3. Z tvrzení žalobce a jím předložených dokladů soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o půjčce číslo , hodnota, . Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 18.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit částku ve výši 15.048 Kč, což představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.298 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky 3.420 Kč a za hotovostní inkaso splátek 9.330 Kč. Tuto celkovou částku se pak žalovaná zavázala hradit právnímu předchůdci žalobce v týdenních splátkách v počtu 60 po 551 Kč, poslední splátka byla stanovena na 10. 7. 2013. Ke dni 23. 12. provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení, dlužná částka činila 16.772,88 Kč a dlužný poplatek pak 14.022,12 Kč. Žalobce požadoval po žalované zaplacení celkové dlužné částky 30.795 Kč sestávající z dlužné jistiny 16.772,88 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 14.022,12 Kč, dále kapitalizované úroky z prodlení 36.504,78 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 14.836,89 Kč, úrok ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobce v návrhu uvedl, že žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradila celkem částku 2.253 Kč.

4. V daném případě soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovanou smlouvu o půjčce , datum, . Žalobce tvrdil zkoumání úvěruschopnosti, zároveň namítl, že vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena před dnem , datum, nezpůsobuje eventuální neprokázání splnění této povinnost absolutní neplatnost předmětné smlouvy podle § 9 zákona číslo 145/2010. Původní věřitel poskytl žalované částku 18.000 Kč, požadoval vrátit jistinu a k tomu částku 15.048 Kč představující úroky a poplatky ve splátkách do 10. 7. 2013 a žalovaná na jistinu, resp. pohledávky žalobce, respektive právního předchůdce uhradila celkem 2.253 Kč. S tvrzením žalobce výše ve vztahu k absolutní neplatnosti uzavření smlouvy nelze souhlasit s ohledem na platnou judikaturu, kdy podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, z , datum, i v režimu úpravy ust. § 9 odst. 1 zákona číslo 145/2010 účinné před novelou mělo nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy.

5. Podle § 9 odst. 1 zákona číslo 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

6. V daném případě je tedy nutné zkoumat úvěruschopnost žalované, žalobce doložil zákaznickou kartu, ze které je patrno, že žalovaná žije s rodiči, má nezaopatřené dítě narozené v roce 2010, nemá žádné příjmy z výdělečné činnosti, žádnou mzdu, pobírá pouze státní podporu a přídavky a invalidní důchod ve výši 5.836 Kč. Tvrzené výdaje na domácnost činí 6.700 Kč, vlastní kreditní kartu, nemá půjčky u jiné společnosti a má bankovní účet. Nebyly žádným způsobem doloženy výdaje žalované, jediné, co lze postavit na jisto je, že příjmy žalované coby svobodné matky žijící s rodiči jsou evidentně pod úrovní minimální mzdy na hranici životního minima, příjmy domácnosti nebyly žádným způsobem zkoumány. Je tedy nepochybné, že právní předchůdce žalobce zanedbal svoji povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované a smlouvu, která byla mezi ním a žalovanou uzavřena, lze považovat za absolutně neplatnou. V daném případě lze tedy věc posoudit podle příslušných ustanovení o bezdůvodném obohacení.

7. Žalobce pak svoji aktivní legitimaci k podání sporu odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena dne , datum, mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

8. K bezdůvodnému obohacení, tj. vyplacení částky 18.000 Kč, pak došlo za účinnosti zákona číslo 40/1964 Sb.

9. Podle § 451 odst. 1 zákona číslo 40/1964 Sb. (občanský zákoník) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkových prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

10. Podle § 457 občanského zákoníku, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

11. V daném případě se jedná o plnění z neplatné smlouvy, bylo prokázáno, že žalovaná obdržela při podpisu smlouvy v hotovosti částku 18.000 Kč, uhradila částku 2.253 Kč, vzniklo jí tedy bezdůvodné obohacení v částce 15.747 Kč a tato částka byla žalobci také přiznána.

12. Ve zbývající části pak soud návrh jako nedůvodný zamítl.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu ve věci. Žalobce byl úspěšný v částce 15.747 Kč, žalovaná byla úspěšná v částce 15.048 Kč s příslušenstvím, jak je ve výroku rozsudku uvedeno, tj. v podstatně větší části, nicméně žalovaná právo na náhradu nákladů řízení neuplatnila.