4 C 291/2024

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 175.956,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 31.500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se návrh, aby žalovaný zaplatil žalobci- 144.456,55 Kč,- úrok z prodlení 14,75 % ročně z částky 65.396,26 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení,- úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 78.241,74 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 8. 2024 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 175.956,55 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že žalobce uzavřel s žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Ve vztahu ke smlouvě ze dne , datum, předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 49.000 Kč, kdy žalobce žalovanému poskytl peněžní prostředky v hotovosti dne , datum, , žalovaný se zavázal žalobci za poskytnutý úvěr uhradit poplatek ve výši 54.687 Kč, sestávající z úroku ve výši 42.549 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 10.638 Kč (z čehož částka 5.591 Kč představuje poplatek za komfortní poskytnutí a splácení a částka 5.047 Kč poplatek za flexibilní splácení). Žalovaný si s žalobcem sjednal doplňkové pojištění, za které se zavázal uhradit částku 3.096 Kč. Celková dlužná částka činila 106.783 Kč, měla být splacena v 24 splátkách ve výši 4.450 Kč měsíčně. Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného dle zákaznické karty. Žalovaný uhradil celkem částku 42.386,74 Kč. Na základě prodlení žalovaného se splácením žalobci též náleží smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, a částka 1.000 Kč na vymáhání dluhu. Žalobce požaduje uhradit poskytnutou jistinu 49.000 Kč, poplatek ve výši 54.687 Kč (úrok ve výši 42.549 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru 1.500 Kč, částka za službu komfortního a flexibilního splácení 10.638 Kč), částku za doplňkové pojištění 3.096 Kč, poplatek za vymáhání dluhu 1.000 Kč, celkem 107.783 Kč. Žalovaný celkem uhradil 42.386,74 Kč, zbývající dluh činí 65.396,26 Kč. Žalobci též náleží smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. S ohledem na zesplatnění 31. 12. 2023 žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 1. 1. 2024 do zaplacení. Smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky 65.396,26 Kč od 1. 1. 2024 do dne podání žaloby činí 14.714,16 Kč. Ve vztahu ke smlouvě ze dne , datum, předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 44.000 Kč, kdy žalobce žalovanému poskytl peněžní prostředky v hotovosti dne , datum, , žalovaný se zavázal žalobci za poskytnutý úvěr uhradit poplatek ve výši 49.259 Kč, sestávající z úroku ve výši 38.207 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 9.552 Kč (z čehož částka 5.020 Kč představuje poplatek za komfortní poskytnutí a splácení a částka 4.532 Kč poplatek za flexibilní splácení). Žalovaný si s žalobcem sjednal doplňkové pojištění, za které se zavázal uhradit částku 3.096 Kč. Celková dlužná částka činila 96.355 Kč, měla být splacena v 24 splátkách ve výši 4.015 Kč měsíčně. Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného dle zákaznické karty. Žalovaný uhradil celkem částku 19.113,26 Kč. Na základě prodlení žalovaného se splácením žalobci též náleží smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, a částka 1.000 Kč na vymáhání dluhu. Žalobce požaduje uhradit poskytnutou jistinu 44.000 Kč, poplatek ve výši 49.259 Kč (úrok ve výši 38.207 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru 1.500 Kč, částka za službu komfortního a flexibilního splácení 9.552 Kč), částku za doplňkové pojištění 3.096 Kč, poplatek za vymáhání dluhu 1.000 Kč, celkem 97.355 Kč. Žalovaný celkem uhradil 19.113,26 Kč, zbývající dluh činí 78.241,74 Kč. Žalobci též náleží smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. S ohledem na zesplatnění 31. 12. 2023 žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 1. 1. 2024 do zaplacení. Smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky 78.241,74 Kč od 1. 1. 2024 do dne podání žaloby činí 17.604,39 Kč. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu dne 18. 6. 2024.

2. Podáním z 20. 3. 2025 žalobce žalobu doplnil, kdy uvedl, že na svém nároku setrvává, obě smlouvy považuje za platné. Má za to, že ve vztahu k oběma smlouvám je úroková sazba 69 % odpovídající době, kdy byly smlouvy uzavřeny, hodnota reflektuje to, že úvěr byl poskytnut jako nebankovní, doplňkové služby byly volitelné, přesto si je žalovaný sjednal, obsah a popis služeb je srozumitelně, přehledně, jasně a čitelně stanoven ve smluvních podmínkách, služby byly reálně poskytovány. Ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalobce doplňuje, že ověření úvěruschopnosti je standardizovaný proces, žalobce nahlíží do interních a externích databází, insolvenčního rejstříku, nahlíží do NRKI/BRKI, data vyhodnocuje pomocí scoringu. Dle smlouvy z , datum, žalovaný uvedl, že má učňovské vzdělání, je rozvedený, bydlí v nájmu, vlastní automobil, má vyživovací povinnost k jedné osobě, jeho průměrný výdělek za poslední dva měsíce činil 61.237 Kč, což doložil pracovní smlouvou z , datum, na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, a výplatními páskami. Dále uvedl, že čisté příjmy dalšího člena domácnosti činí 15.000 Kč, potvrdil, že má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, kde hradí 5.000 Kč měsíčně, má měsíční výdaje ve výši 10.000 Kč. Dle NRKI/BRKI neměl žádný aktivní závazek, byly zjištěny dva splacené předchozí závazky. Ve vztahu k ověřování úvěruschopnosti ke smlouvě z , datum, žalovaný uvedl, že spoluvlastní nemovitost, kde bydlí a automobil, je rozvedený, má vyživovací povinnost k jedné osobě, stále pracuje u společnosti , právnická osoba, , výdělek za poslední dva měsíce činil 47.3074 Kč, uvedl čistý příjem dalšího člena domácnosti 25.000 Kč. Měsíční výdaje 7.000 Kč, dle náhledu do NRKI/BRKI neměl žádný aktivní závazek kromě smlouvy z , datum, .

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a ze standardních informací o spotřebitelském úvěru vč. zařazení do pojistného programu vzal soud za prokázané, že žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 49.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit mu tuto částku spolu s poplatkem v částce 54.687 Kč s tím, že tento poplatek je tvořen úrokem ve výši 42.549 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč, částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 10.638 Kč (částka za komfortní splácení činí 5.591 Kč a částka za flexibilní splácení činí 5.047 Kč), doplňkové připojištění činí 3.096 Kč, a to v měsíčních splátkách o počtu 24 splátek ve výši 4.450 Kč. Celková dlužná částka činí 106.783 Kč, úroková sazba činí 69,00 % a je pevná po celou dobu trvání smlouvy, RPSN činí 99,54 %. Úvěr byl poskytnut v hotovosti. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a ze standardních informací o spotřebitelském úvěru vč. zařazení do pojistného programu vzal soud za prokázané, že žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 44.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit mu tuto částku spolu s poplatkem v částce 49.259 Kč s tím, že tento poplatek je tvořen úrokem ve výši 38.207 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč, částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 9.552 Kč (částka za komfortní splácení činí 5.020 Kč a částka za flexibilní splácení činí 4.532 Kč), doplňkové připojištění činí 3.096 Kč, a to v měsíčních splátkách o počtu 24 splátek ve výši 4.015 Kč. Celková dlužná částka činí 96.355 Kč, úroková sazba činí 69,00 % a je pevná po celou dobu trvání smlouvy, RPSN činí 99,96 %. Úvěr byl poskytnut v hotovosti. Dle tabulky umoření z 13. 6. 2024 ke smlouvě z 4. 5. 2024 žalobce čerpal částku 44.000 Kč dne 4. 5. 2022, celkem uhradil částku ve výši 19.113,26 Kč. Dle tabulky umoření z 13. 6. 2024 ke smlouvě z 5. 10. 2021 žalobce čerpal částku 49.000 Kč dne 5. 10. 2021, celkem uhradil částku ve výši 42.386,74 Kč.

5. V žalobě bylo tvrzeno, že žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet, v rámci přípravy jednání však soudu nebyly doloženy důkazy, kterými by žalobce prokázal hodnověrné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Nebylo doloženo zkoumání v evidenci SOLUS či centrální evidenci exekucí, ani zkoumání příjmové a výdajové situace žalovaného coby potenciálního dlužníka. Dle zákaznické karty z , datum, byl žalovaný rozvedený, s jednou vyživovací povinností, zaměstnaný na dobu neurčitou. Žalobce uvedl, že uvedený příjem 61.237 Kč je za dva měsíc, tedy měsíčně v průměrné výši 30.618,50 Kč, výplatnice však nebyly připojeny, částku nelze ověřit. Jsou tvrzeny další příjmy domácnosti ve výši 15.000 Kč, tyto však již nejsou jakkoliv doloženy, lze tedy mít za osvědčený pouze jeden příjem ve výši 30.618,50 Kč. Již u první žádosti uvedl externí splátky 5.000 Kč, potvrzuje úvěr u jiné společnosti, měsíční výdaje 10.000 Kč, kdy tyto se soud jeví coby podhodnocené, kdy jen náklady na bydlení včetně inkasa překračují tuto částku, shodně i náklady na osobní výdaje a výživu. Účel úvěru uvádí neočekávané výdaje. Dle zákaznické karty z , datum, uvádí žalovaný bydlení ve spoluvlastnictví, přičemž ani u jedné z uvedených adres není evidován coby vlastník, uvádí počet vyživovaných osob 1, čistý příjem 47.304 Kč, kdy při uvedení žalobce, že se jedná o příjem za 2 měsíce činí měsíční příjem 23.652 Kč, výplatnice nebyly připojeny, částku tak nelze ověřit. Uvádí bez dalšího další příjmy domácnosti 25.000 Kč, neuvádí externí splátky, uvádí výdaje ve výši 7.000 Kč, účel úvěru neočekávané výdaje. Dle interní činnosti soudu žalovaný má vyživovací povinnost nejen ke své osobě, ale i ke dvěma dětem, kdy výživné mu bylo sráženo výkonem ze mzdy, dlužná částka přesahuje výši 100.000 Kč, uvedené pak nebylo žádným způsobem zohledněno, nebylo nahlíženo do evidence exekucí. Ve vztahu k doloženému nedatovanému výpisu z rejstříku BRKI/NRKI soud nemá za to, že informace získané z rejstříků byly zohledněny, když z uvedeného lze pouze vyčíst, že žalovaný v průběhu let opakovaně uzavírá spotřebitelské nebankovní úvěry, kdy má obtíže se splácením. Soud tudíž nemá za to, že byla podrobně zkoumána výdajová a příjmová situace potenciálního dlužníka a vyhodnocení jeho bonity, kdy nebyl objektivně doložen použitelný příjem ani výdaje, k žalobě nebylo doloženo vyhledání žalovaného v registru SOLUS či centrální evidenci exekucí, bylo tvrzeno pouze doložení výplatních pásek a smlouvy, ani jedno z toho však nebylo připojeno, soud tedy nemůže mít údaje za zjištěné vzhledem k rozporům vyjmenovaným výše, nelze tedy objektivně zhodnotit, jakým způsobem žalovaný uspokojoval své potřeby, jaké již hradil splátky, kolik činilo výkonem srážené výživné, jakou výši činily výdaje na bydlení a výživu, kolik bylo členů domácnosti a jakým způsobem, v jaké výši a od koho nabýval žalovaný, ev. další členové jeho domácnosti své tvrzené příjmy.

6. Za těchto okolností nemá soud za to, že byla podrobně zkoumána příjmová a výdajová situace žalovaného coby potenciálního dlužníka, příjmy žalovaného jsou neprůkazné, výdaje nedoložené, další dluhy nezohledněné, majetková ani rodinná situace žalovaného není zkoumána dostatečně, současně nebyla provedena či doložena lustrace v registru SOLUS či centrální evidenci exekucí.

7. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen částečně.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

10. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měla být mezi žalobcem (resp. původním věřitelem) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný spotřebitelský úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

14. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele splácet předmětný úvěr. Žalobce k posouzení úvěruschopnosti doložil v obou případech pouze kartu žádosti o úvěr s informacemi získanými od žalovaného ohledně jeho příjmu, ale nebyly hodnověrně tvrzeny ani doloženy příjmy žalovaného a členů jeho domácnosti. Nebyly řádně hodnoceny výdaje žalovaného ani jeho rodinná a celková příjmová i životní situace, soudu také nebylo doloženo vyhledání žalovaného v centrální evidenci exekucí, ověření v registru SOLUS, ve vztahu k registru NRKI/BRKI byl předložen pouze nedatovaný výpis. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. Soud má proto za to, že v daném případě nebyla již při uzavření první smlouvy o úvěru řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, obě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou proto neplatné pro rozpor se zákonem, konkrétně § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Z obsahu listin však vyplývá, že žalovaný finanční částky skutečně obdržel, ve vztahu ke smlouvě z , datum, obdržel částku ve výši 49.000 Kč, na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení z neplatně uzavřené smlouvy, proto je žalovaný povinen uhradit dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru částku, jež obdržel, umenšenou o částku, jež byla ze strany žalovaného vrácena ve výši 42.386,74 Kč, tedy částku ve výši 6.613,26 Kč, ve vztahu ke smlouvě z , datum, částku ve výši 44.000 Kč rovněž skutečně obdržel, na straně žalovaného došlo také k bezdůvodnému obohacení z neplatně uzavřené smlouvy, proto je žalovaný povinen uhradit dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru částku, jež obdržel, umenšenou o částku, jež byla ze strany žalovaného vrácena ve výši 19.113,26 Kč, tedy částku ve výši 24.886,74 Kč v proto soud žalobě vyhověl v rozsahu celkové částky 31.500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť žalobce porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěru schopnost žalovaného tak, jak to ukládá směrnice 2008/48/ES.

15. Z textu ustanovení § 86 odstavec 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že upravuje dobu vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, respektive ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odstavec 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, ustanovení představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany spotřebitele, dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, spisová značka 33 Cdo 3675/2021). Žalobce má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, s ohledem na ustavení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru závisí doba splatnosti od možností žalovaného jako spotřebitele a teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení. Soud žalovanému rozsudkem stanovil dobu splatnosti, teprve po jejím marném uplynutí se žalovaný dostane do prodlení (§ 1968 o. z.).

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř., podle výsledku řízení byl ve věci úspěšnější žalovaný, kterému v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly, proto o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.