4 C 302/2023

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobce: adresa proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , adresa o zaplacení částky 63.300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se návrh, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 38.700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40.800 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení, a dále částku 22.500 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu dne 23. 6. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 63.300 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne , datum, s žalobcem smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 45.000 Kč, převzaty v hotovosti při podpisu smlouvy, žalovaný se úvěr zavázal vrátit spolu s příslušenstvím ve výši 38.700 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku 28 % z jistiny, tj. 12.600 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 1.800 Kč, poplatku za správu úvěru 9.900 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 14.400 Kč, celkem částky ve výši 81.900 Kč po odečtení poplatku za uzavření smlouvy ve výši 1.800 Kč, jenž byl splatný při podpisu smlouvy, a to formou 14 pravidelných měsíčních splátek po 5.850 Kč, složení každé jednotlivé splátky je uvedeno v předpisu splátek z 21. 8. 2018. Žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnil řádně a včas, uhradil částku poplatku za uzavření smlouvy ve výši 1.800 Kč a dále částku 41.100 K, do prodlení se dostal dne 22. 4. 2019 nezaplacením 8. splátky splatné 21. 4. 2019, dnem 21. 10. 2019, tj. dnem splatnosti poslední splátky nastala splatnost celého úvěru. Za prodlení byla dlužníku uložena v souladu s čl. V. odst. smlouvy smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ohledně částky, v níž je dlužník v prodlení, moderovaná v souladu se součinem 0,5 a poskytnuté jistiny činí smluvní pokuta celkem 22.500 Kč. Předžalobní výzva byla zaslána dne 28. 4. 2023. Žalobce požaduje uhrazení částky ve výši 40.800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 40.800 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 22.500 Kč. Na výzvu soudu žalobce doplnil, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána získáním informací od žalovaného, nahlédnutím do veřejných registrů, doloženými fakturami a příjmovými pokladními doklady a interním scoringem včetně finanční analýzy, má za to, že bonita žalovaného byla dostatečně prověřena.

2. Na výzvu soudu ze dne 28. 2. 2024, č. j. 4 C 302/2023-37, aby žalobce doplnil skutková tvrzení týkající se otázky splácení úvěru, tj. jaké splátky byly od žalovaného vybrány, kým a zda existuje evidence o těchto platbách žalovaného, a rovněž o doplnění nároku týkajícího se výpočtu smluvní pokuty, kdy výše dlužných částek, z níž je pokuta vypočtena, je nepřezkoumatelná, neboť není patrno, jak k nim žalobce dospěl, a rovněž ke svým tvrzením předložil důkazy, žalobce doložil tabulku umoření s tím, že celková úhrada žalovaného činila 42.900 Kč, částku 1.800 Kč a 5.900 Kč uhradil při podpisu smlouvy v hotovosti, částku 6.000 Kč dne , datum, inkasováno , jméno FO, v hotovosti, částku 1.000 Kč dne , datum, inkasováno , jméno FO, v hotovosti, částku 10.000 Kč inkasováno , datum, , jméno FO, kavalcem v hotovosti, částka 5.850 Kč byla převedena bezhotovostně na účet dne , datum, , rovněž částka 5.850 Kč dne , datum, a částka 6.500 Kč dne , datum, byla převedena bezhotovostně na účet. Předžalobní výzva z 27. 4. 2023 byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě , adresa, , předžalobní výzva byla přiložena k žalobnímu návrhu. Smluvní pokuta byla vypočtena coby 0,1 % z částky 40.800 Kč pro 1093 dnů po splatnosti, tzn. od 22. 10. 2018 do 27. 4. 2023 ve výši 44.593,40 Kč, moderována součinem 0,5 Kč výší poskytnuté jistiny 45.000 Kč na částku 22.500 Kč.

3. Žalovaný se k návrhu vyjádřil při jednání dne 28. 2. 2024, kdy potvrdil, že smlouvu s žalobcem uzavřel tak, jak je uvedeno v návrh, potvrdil převzetí částky ve výši 45.000 Kč v hotovosti. V době uzavření smlouvy bydlel na , adresa, , poté se přestěhoval k 7. 12. 2018 na současnou adresu, tuto skutečnosti sdělil rovněž pracovníkovi žalobce, který jezdil vybírat splátky. O výši žalované částky se dozvěděl až z žaloby, žádnou předžalobní výzvu neobdržel. Kolik přesně uhradil si již nepamatuje, platil do listopadu 2019 ve výši ujednané ve smlouvě, zástupce žalobce za ním jezdil pro splátky do Dobšic. Žalovaný je OSVČ, podniká ve stavebnictví, v době uzavření smlouvy měl pravidelný příjem průměrně 50.000 Kč měsíčně hrubého, je ženatý, žije s manželkou a dvěma nezletilými dětmi, manželka v době uzavření byla na mateřské dovolené. K úvěru přikládal dva doklady totožnosti a tři faktury. Dluh přestal uhrazovat, neboť zástupce žalobce pro splátky přestal jezdit, nevěděl, zda dluh již není vyrovnán, další splátky žalobcem nebyly požadovány, neobdržel žádnou upomínku. Měl ke splátkám zápisy do kartičky, dostával o zaplacení stvrzenky.

4. Po provedeném řízení a na základě výsledků dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen částečně.

5. Z předložených dokladů žalobce vyplývá, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, , kdy celková částka byla převzata žalovaným v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 45.000 Kč, ten se zavázal jistinu spolu s náklady spotřebitelského úvěru 38.700 Kč, tj. celkovou dlužnou částku 81.900 Kč vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 5.850 Kč od 21. 9. 2018, kdy za poskytnutí úvěru by sjednán poplatek za uzavření smlouvy ve výši 1.800 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 9.900 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek 14.400 Kč a úrok činil 28 % z jistiny, tj. 12.600 Kč Smluvní pokuta v případě prodlení činí 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Žalobce odeslal žalovanému předžalobní výzvu dne 28. 4. 2023.

6. V žalobě bylo tvrzeno, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet, v rámci přípravy jednání však nebyly soudu ani přes výzvu doloženy žádné důkazy, kterými by žalobce prokázal hodnověrně řádné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, naopak z přiložených listin se podává, že žalobce nedoložil zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v registrech NRKI a SOLUS ani v evidenci exekucí, v listinách žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, finanční analýza a credit scoringu jsou chyby či domněnky, kdy je uvedeno hodnocení žalovaného coby jednoho výdělečně činného člena domácnosti, přitom uvádí, že bydlí s manželkou a dvěma nezletilými dětmi u rodičů, životní náklady a náklady na bydlení žalovaného či osob sdílejících domácnost nejsou doloženy, pouze je doloženo čestné prohlášení, že na energie přispívá žalovaný měsíčně nájemci bytu 5.000 Kč, na stravování uvádí částku 5.000 Kč a na ostatní výdaje 700 Kč. Tvrzené náklady se jeví podhodnocené, ve finanční analýze je počítáno pouze s jednou dospělou osobou v domácnosti, není zohledněna manželka ani další členové domácnosti. Nejsou doložené žádné příjmy, žalovaný uvádí průměrný příjem z podnikání ve výši 51.500 Kč měsíčně, je OSVČ, přiložil pouze 3 faktury, které mají však minimální vypovídající hodnotu ve vztahu k příjmové situaci, kdy je nelze jednoznačně přiřadit coby příjem za daný měsíc, ani z nich vyvodit reálný průměrný příjem žalovaného, jenž je tvrzen v určité výši. V takové situaci je naprosto nezbytné podrobně zkoumat příjmovou a výdajovou situaci potenciálního dlužníka, provést lustraci v registrech, hodnověrně objasnit a zhodnotit jeho příjmovou i výdajovou situaci, kdy toto ze strany žalobce nebylo žádným způsobem doloženo.

7. Ze tabulky umoření se podává, že ze strany žalovaného bylo uhrazeno celkem 42.900 Kč.

8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

10. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli, pro účely zákona se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Daná smlouva byla uzavřena dne , datum, , tedy v době účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. V návaznosti na toto rozhodnutí je tedy soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo ze strany žalobce k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Soud má za to, že listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobce dostatečně řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr, kdy doložený postup ověřování úvěruschopnosti nemůže hodnotit tak, že by skutečně vyloučil důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Povinnost ověřování úvěruschopnosti je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. Žalobce pak žádným způsobem nedoložil, že by prověřil žalovaného v registrech NRKI/BRKI a SOLUS, nenahlížel do evidence exekucí. Žalovaný pak neposkytl hodnověrné vykreslení své finanční situace, nedoložil příjmy ani výdaje, je na věřiteli, aby podrobně zkoumal finanční situaci potenciálního dlužníka. Pro poskytovatele je rozhodující bonita klienta, byly doloženy pouze příjmové lístky k několika fakturám, nebylo doloženo přiznání k dani z příjmu za předchozí období, výpisy z účtu, ani inkaso. V kartě credit scoringu nejsou vyplněny všechny položky. Žalovaný byl posuzován jako jediná osoba výdělečně činná osoba v domácnosti, uvedl, že je ženatý, se dvěma nezletilými dětmi, uvedl však, že bydlí u rodičů, ti, ani manželka však hodnoceni nebyli, výši nákladů na bydlení a inkaso nedoložil, částka ve výši 5.000 Kč na energie a 5000 Kč na výživu se jeví jako podhodnocená. Žalovaný neuvedl žádné splátky neuvedl. V evidenci exekucí pak nebylo prověřováno vůbec, úvěrová minulost však v žádném z rejstříků podrobně prověřována nebyla. Postup ověřování úvěruschopnosti, který by mohl být hodnocen tak, že by skutečně vyloučil důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, tak nebyl žalobcem řádně tvrzen ani hodnověrně doložen, soud má tak za to, že v daném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, uzavřená smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem.

16. Z obsahu listin však vyplývá, že žalovaný skutečně obdržel finanční částku ve výši 45.000 Kč. Na straně žalovaného tak nastalo bezdůvodné obohacení z neplatně uzavřené smlouvy, kdy dle § 2993 o. z. má strana, jež plnila, aniž tu byl platný závazek, právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný uhradil částku ve výši 42.900 Kč. Jako oprávněný nárok žalobce se proto soudu jeví jistina ve výši 2.100 Kč, částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Z textu ustanovení § 86 odstavec 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že upravuje dobu vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, respektive ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odstavec 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, ustanovení představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany spotřebitele, dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, spisová značka 33 Cdo 3675/2021). Žalobce má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, s ohledem na ustavení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru závisí doba splatnosti od možností žalovaného jako spotřebitele a teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení. Soud žalovanému rozsudkem stanovil dobu splatnosti, teprve po jejím marném uplynutí se žalovaný dostane do prodlení (§ 1968 o. z.).

17. Ve zbylém nároku byl návrh zamítnut, neboť další nároky soud nepovažuje za důvodné (výrok II.).

18. Soud dále rozhodoval o náhradě nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. Poměrný úspěch žalovaného zjevně převyšuje úspěch žalobce. S ohledem na výsledek sporu pak soud rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení, kdy ve větší míře byl úspěšný žalovaný, tomu však prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto mu nebyly přiznány.