4 C 338/2020

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o uložení povinnosti k odstranění závadného stavu spočívající ve výsledku stavební činnosti

I. Zamítá se návrh, aby žalovaný byl zavázán odstranit výsledky stavební činnosti spočívající v nadstavení na zdi žalobce nacházející se při hranici pozemku st. , hodnota, a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, na straně jedné a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, na straně druhé, když toto nadstavení má výšku 2,2 m na jihovýchodním konci a 2,6 m na severozápadním konci zdi, šířku 15 cm a délku 16 m, a uvést zeď žalobce do původního stavu.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení v částce 37.984 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného , Jméno advokáta B, .

1. Návrhem ze dne 8. 12. 2020 domáhal se žalobce uložení povinnosti žalovanému k odstranění výsledku stavební činnosti spočívající v nadstavení na zdi žalobce nacházející se při hranici pozemku st. , hodnota, a parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, na straně jedné a parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, na straně druhé, když toto nastavení má výšku 2,2 metrů na jihovýchodním konci a 2,6 metrů na severozápadním konci zdi, šířku 15 cm a délku 16 m a uvést zeď žalobce do původního stavu. Žalobce jako kupující uzavřel , datum, s žalovaným jako prodávajícím smlouvu o koupi nemovitosti a na základě této smlouvy se stal vlastníkem pozemku parcela st. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, rodinný dům a pozemku parcela číslo , hodnota, zahrada v k. ú. , adresa, . V článku V. smlouvy je výslovně uvedeno, že oplocení při pravé straně pozemku parcela číslo , hodnota, je součástí sousedního pozemku parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, a není předmětem prodeje. V kupní smlouvě je tedy explicitně specifikováno, co je vlastnictví souseda a je tedy přesně vymezeno, co je předmětem koupě. Žalovaný je vlastníkem pozemku st. , hodnota, , jejíž součástí je stavba , adresa, rodinný dům na pozemku parcela číslo , hodnota, a pozemku parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, . Žalovaný nemovitosti nabyl darovací smlouvou ze dne , datum, s právními účinky zápisu ke dni , datum, od svého otce , jméno FO, . Z projektové dokumentace zpracované firmou , právnická osoba, zpracované v rámci přípravy rekonstrukce rodinného domu žalobce, je zřejmé, že štítová zeď mezi domy č. p. , hodnota, na pozemku st. , hodnota, a č. p. , hodnota, na pozemku st. , hodnota, je umístěna na pozemku žalobce a je součástí jeho rodinného domu. , adresa, mezi pozemky je pak přímka nacházející se na vnější straně této štítové zdi. Uvedená hranice jako přímka pak pokračuje i v prostoru, kde pozemky žalobce st. , hodnota, a parcela číslo , hodnota, sousedí s pozemkem žalovaného , hodnota, . Ve dvorní části pozemku parcela st. , hodnota, se při shora uvedené hranici mezi pozemky účastníků řízení nacházela a nachází zeď, která odděluje tento pozemek žalobce od pozemku žalovaného. Žalobce se s ohledem na to, že tato dvorní zeď navazuje na štítovou zeď domu žalobce č. p. , hodnota, , s ohledem na výslovné ujednání v kupní smlouvě, týkající se oplocení mezi pozemkem parcela číslo , hodnota, a , hodnota, právem domníval, že zeď mezi pozemky st. , hodnota, a st. , hodnota, je v jeho vlastnictví na základě kupní smlouvy. Poté, co žalobce v roce , rok, začal se stavebními pracemi na rodinném domě č. p. , hodnota, , zjistil, že žalovaný na zdi žalobce provedl nástavbu hospodářské budovy, a to bez vědomí a souhlasu žalobce. Vybudované hospodářské stavení ve výšce dosahující 4,8 metrů výrazně zastiňuje pozemek žalobce. Tato stavba vybudovaná žalovaným zasahuje do vlastnického práva žalobce, když část této stavby je postavena na zdi a pozemku žalobce bez souhlasu žalobce. Závěrem žalobce konstatoval, že předmětem řízení je ochrana vlastnického práva žalobce jako vlastníka pozemku p. č. st. , hodnota, k. ú. , adresa, , když žalobce je ve svém vlastnickém právu rušen stavbou hospodářské budovy budovanou žalovaným. Žalobce se navíc považuje za vlastníka zděné rozhrady mezi pozemkem žalobce p. č. st. , hodnota, a p. č. st. , hodnota, v k. ú. , adresa, , když tato zeď byla součástí převodu nemovitosti dle kupní smlouvy ze dne , datum, , dle které žalobce nabyl pozemek p. č. st. , hodnota, od žalovaného. Uvedenou rozhradu žalovaný použil pro svoji stavbu jako obvodovou zeď, a to bez souhlasu žalobce. Uvedená rozhrada je navíc součástí pozemku st. , hodnota, v k.ú. , adresa, , jak na tuto skutečnost poukázal odvolací soud ve zrušovacím usnesení ze dne , datum, . Žalobce se stal vlastníkem pozemku v roce , rok, , v té době byla zeď tvořící rozhradu mezi pozemku účastníků již postavena, a i kdyby před uzavřením kupní smlouvy v roce , rok, byl žalovaný vlastníkem této zdi, zeď byla ve smyslu ust. § 3054 o. z. Součástí pozemku, na kterém je postavena, neboť ke dni , datum, byl žalovaný i vlastníkem pozemku st. , hodnota, v k. ú. , adresa, .

2. Rozsudkem ze dne , datum, soud zamítl návrh žalobce, aby žalovaný byl zavázán odstranit výsledky stavební činnosti spočívající v nadstavení na zdi žalobce nacházející se při hranici pozemku st. , hodnota, a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, na straně jedné a p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, na straně druhé, když toto nadstavení má výšku 2,2 m na jihovýchodním konci a 2,6 m na severozápadním konci zdi, šířku 15 cm a délku 16 m, a uvést zeď žalobce do původního stavu. Dále rozhodl o náhradě nákladů mezi účastníky s tím, že žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Znojmě náklady řízení 2.657 Kč ve stanovené lhůtě.

3. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2023 byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalším řízení. V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že v průběhu dalšího řízení bude třeba, aby soud prvního stupně nejprve vyjasnil otázku, jaký nárok žalobce v žalobě uplatnil. V případě, že pro rozhodnutí věci bude stěžejní vlastnické právo předmětné zdi, bude třeba, aby se soud prvního stupně zabýval nejprve otázkou, kdo a kdy předmětnou zeď vystavěl. Žalovaný v průběhu jednání před odvolacím soudem uvedl, že zeď byla postavena před 1. 1. 2014, což může mít zásadní vliv na posouzení otázky vlastnického práva předmětné zdi a na posouzení charakteru předmětné zdi jako samostatné věci, která není součástí pozemku. Soud prvního stupně měl vyzvat žalovaného ke splnění vysvětlovací povinnosti ohledně výstavby předmětné zdi. Z rozhodnutí odvolacího soudu vyplývá, že v řízení (pro vyřešení otázky vlastnického práva předmětné zdi) musí být objasněno, kdy byla zeď postavena a kdo ji postavil. Tato skutková zjištění bude třeba po právní stránce zhodnotit v kontextu v té době platné právní úpravy ve vztahu k posouzení, zda se jednalo o samostatnou věc, součást věci nebo příslušenství věci.

4. Žalovaný na výzvu soudu podáním ze dne 23. 10. 2023 doplnil skutková tvrzení tak, že v daném případě se jedná o dvě samostatné zdi, tyto zdi stojí samostatně, jak je patrno i z ohledání na místě samém a fotodokumentace, na zdi přiléhající k hranici pozemku ze strany žalovaného je provedena nástavba hospodářské budovy a na druhé zdi ze strany žalobce jsou vybudovány opěrné pilířky, ovšem není na ni provedena nástavba hospodářské budovy, o kterou se jedná. Zdi nejsou nijak propojeny, je mezi nimi cca 5 cm mezera. Zeď ze strany žalovaného umístěna v celé své šíři na pozemku parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, je ve vlastnictví žalovaného. V roce , rok, byla postavena na pozemku parcela číslo , hodnota, k. ú. , adresa, , a to tzv. kůlna, a to dřívějším vlastníkem pozemku , jméno FO, , dědečkem žalovaného. Kůlna měla přístup výlučně z pozemku , hodnota, a st. , hodnota, , byla uzavřená a sloužila výlučně vlastníkům domu č. p. , hodnota, (prarodičům žalovaného). Tato štítová zeď kůlny navazovala na štítovou zeď domu č. p. , hodnota, a zeď mezi domem č. p. , hodnota, a kůlnou. Později v roce , rok, byla kůlna rozebrána, pouze ze štítové zdi kůlny bylo ponecháno funkční zdivo do výšky cca 2,5 metru od úrovně terénu. Právě na štítovou zeď původní kůlny bylo navázáno při stavbě nové hospodářské budovy v roce , rok, , jejíhož odstranění se domáhá žalobce v předmětném řízení. Zeď hospodářské budovy je vyšší (oproti ponechanému zdivu z původní kůlny) o další cca 1 metr a také širší a pokračuje do míst původního drátěného plotu hlouběji do zahrady. Druhá samostatně stojící zeď je zhotovena ze světlých, šedých cihel, má tloušťku 15 cm, v místech zpevňujících pilířků 30 cm. Tato druhá zeď je při respektování katastrální hranice zčásti umístěna na pozemcích parcela číslo , hodnota, a parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobce a z části na pozemku parcela číslo , hodnota, ve vlastnictví žalovaného. Na této druhé zdi není provedena žádná nástavba ani jakékoliv jiné výsledky stavební činnosti. Tato druhá zeď byla postavena v roce , rok, , právnická osoba, , který byl dřívější vlastník domu č. p. , hodnota, , tedy domu dnes vlastněného žalobcem Smyslem této zdi bylo hlouběji v zahradě nahradit funkcí chátrajícího plotu na pozemku parcela číslo , hodnota, a zabránit úniku přelézání králíků ze sousedních pozemků. Závěrem žalovaný uvedl, že předmětná zeď a celá hospodářská budova jsou jednoznačně ve vlastnictví žalovaného, což bylo prokázáno následovně:- zeď hospodářské budovy je v celé své šíři umístěna na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaného,- na základě výzvy soudu prvního stupně žalovaný v podání ze dne 23. 10. 2023 doložil a vysvětlil historii výstavby hospodářské budovy,- právě na štítovou zeď původní kůlny bylo navázáno při stavbě nové hospodářské budovy v roce 2018, jejíhož odstranění se domáhá žalobce v předmětném řízení,- žalovaný také upozornil, že zeď hospodářské budovy je třeba odlišovat od druhé, samostatně stojící zdi. Na této druhé zdi žádná stavební aktivita žalobce či jeho právních předchůdců neprobíhala a neprobíhá,- kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, převedla vlastnická práva pouze k tam specifikovaným nemovitostem. Nic z textu kupní smlouvy nenapovídá vůli stran převést i další stavby či jiné nemovitosti. Svědek , jméno FO, navíc věrohodně popsal, jak probíhaly prohlídky předmětu převodu a že všichni zájemci o koupi, včetně žalobce, byli informování o stavebním záměru výstavby hospodářské budovy. Ohledně štítové zdi však žádné pochyby či požadavky nepanovaly, neboť účastníkům kupní smlouvy bylo zřejmé, že tato stavba obsluhovaná pouze z pozemků parc. č. , hodnota, a st. , hodnota, není předmětem prodeje.

5. Z výpovědi svědka , jméno FO, , předchozího vlastníka nemovitosti parcela číslo , hodnota, a domu č. p. , hodnota, , na pozemku parcela č. st. , hodnota, , soud zjistil, že v místě, kde se nyní nachází předmětná zeď, byla dříve kůlna, která měla sedlovou střechu a byla postavena někdy v 60. letech. V té době byli majitelé jeho rodiče, a ta kůlna je na hranici pozemku parcela číslo , hodnota, a , hodnota, . Kůlna sloužila výhradně jim, přístup byl pouze z jejich strany, z jejich dvora. Původně tam tedy byla zeď z červených cihel, která tvořila štít kůlny, potom až byl majitelem on, tak na stejném místě vybudovali zeď z bílých cihel, na stavbu nové zdi pak použili část štítové zdi původní kůlny, nová zeď hospodářské budovy je vyšší a také širší a pokračuje hlouběji do zahrady. Na novou stavbu bylo v létě , rok, vyřízeno stavební povolení a někdy na podzim 2017 došlo k prodeji té sousední nemovitosti č. p. , hodnota, , v podstatě to obstarával svědek na základě plné moci od syna. Bylo tam více zájemců, všem však sděloval, včetně žalobce, že dům č. p. , hodnota, , který se prodával, nemá štítovou zeď, dále že na místě té kůlny, která tam byla v té době, hodlají postavit hospodářskou budovu a bude to směrem do zahrady, bude delší a také o něco vyšší. Co se týče kupní smlouvy, tak pan , jméno FO, vznesl požadavek, že drátěný plot mezi zahradama, čili po pravé straně jeho parcely , hodnota, bude v jeho vlastnictví, s čímž svědek nesouhlasil, protože jednak ten plot je na jejich parcela , hodnota, , jednak ho stavěli oni, a nebyl tedy součástí prodeje. Dodatečně tedy upřesnili ve smlouvě, že tento plot součástí prodeje není. Svědek se také vyjádřil k historii budování obou domů, jejich dům se stavěl jako první, před válkou, potom teprve se stavěl dům sousedův a vlastníci se domluvili, že ten druhý dům nebude mít vlastní štítovou zeď a k jejich štítové zdi se tzv. přilepí. , jméno FO, č. p. , hodnota, má pouze vyšší střechu, udělali to tak, že ta střecha je postavena na té jejich štítové zdi.

6. Ve zrušovacím rozhodnutí odvolací soud uložil soudu prvého stupně, aby se zabýval otázkou vlastnictví předmětné zdi, kdy byla postavena a kdo ji postavil. Tato skutková zjištění pak bude třeba po právní stránce zhodnotit v kontextu v té době platné právní úpravy ve vztahu k posouzení, zda se jednalo o samostatnou věc, součást věci nebo příslušenství věci.

7. Na výzvu soudu pak žalovaný doplnil skutková tvrzení podáním ze dne , datum, a k prokázání svých tvrzení navrhl výslech svědka , jméno FO, , předchozího vlastníka nemovitosti, která je nyní ve vlastnictví žalovaného. Svědek se podrobně vyjádřil k historii stavby předmětné zdi, také k historii výstavby domu č. p. , hodnota, a č. p. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Tato jeho výpověď koresponduje s ostatními provedenými důkazy. Jedná se o znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , ze kterého je patrno, že podle jeho zaměření leží štítová zeď mezi budovami parcela číslo , hodnota, a parcela číslo , hodnota, v šířce 0,62 metru na pozemku parcela číslo , hodnota, ve vlastnictví žalovaného a hranici mezi pozemky parcela číslo , hodnota, a , hodnota, nelze přesněji určit. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, v souladu s geodetkou , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdili svým měřením, že zjištěný stav odpovídá stavu zachyceným v katastrální mapě. Také ohledání na místě samém potvrdilo, že předmětná dvorní zeď navazuje na stěnu mezi oběma budovami, na rohu u žalovaného je s ní v přímce a je užší než štítová zeď mezi domy a tvoří přirozenou hranici mezi pozemky účastníků. Námitky žalobce ohledně znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, podle názoru soudu nelze považovat za významné, neboť je na žalobci, aby důkazně doložil vlastnictví předmětné zdi, případně pozemků, na němž se zeď nachází. Pokud argumentuje geometrickými plány , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, a geometrickým plánem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , jedná se o plány, které jsou více jak 80 let staré a byly pořizovány v době, kdy existovala mapa v pozemkovém katastru pouze v papírové podobě, přičemž znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že při každém dalším dělení dojde vždy k nějakému posunu a žádný geometr nezaměří pozemek na nulu, vždy je tam nějaká tolerance. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že geometrické plány z roku , rok, a , rok, nezkoumal, neboť pokud byly vloženy do katastru nemovitostí, musely být v pořádku a znalec při vypracování posudku vycházel z původního geometrického plánu, současné platné katastrální mapy a ty dvě věci se snažil dát nějak dohromady. Z čestného prohlášení , jméno FO, , nar. , datum, , ze dne 17. 2. 2021 s ověřeným podpisem jmenované, soud zjistil, že v období od 6. 11. 1961 do 20. 7. 1987 společně s manželem , jméno FO, byli vlastníky rodinného domu č. p. , hodnota, na pozemku parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, . Je jí tedy velmi dobře známa historie výstavby tohoto domu i sousedního domu č. p. , hodnota, . Rodinný dům č. p. , hodnota, byl postaven zhruba v letech , rok, panem Běhounkem, následně byl konfiskován a přidělen na základě přídělové listiny paní , jméno FO, . Po jejím úmrtí zdědil dům pan , jméno FO, , od něhož rodinný dům č. p. , hodnota, s manželem koupili v roce , rok, . Následně rodinný dům darovali jejich synovi , jméno FO, . Rodinný dům č. p. , hodnota, byl postaven kolem roku , rok, , jméno FO, , který v domě výstavby se dohodnul s panem Běhounkem, v té době vlastníkem domu č. p. , hodnota, , že využije při výstavbě jeh štítovou zeď a novostavbu domu č. p. , hodnota, k ní tzv. přilepí. , jméno FO, se pan , jméno FO, vyhnul stavbě další zdi a následně pan , jméno FO, využil štítovou zeď a postavil na ní vršek štítu, neboť okraj střechy domu č. p. , hodnota, je vyšší než domu , hodnota, . Tyto skutečnosti jsou , jméno FO, známy z vyprávění pana , jméno FO, , který žil v rodinném domě až do svého úmrtí v roce , rok, . Výpověď svědka , jméno FO, koresponduje i s dalším provedeným důkazem, a to projektovou dokumentací nástavby hospodářské budovy žalovaného. Z této projektové dokumentace a stavebního řízení je patro, že novostavba hospodářské budovy na pozemcích parcela číslo , hodnota, a parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, , je realizována v souladu se stavebním povolením číslo , hodnota, , č. j. , číslo jednací, , vydaným , datum, Úřadem městyse , adresa, . Stavební povolení bylo vydáno ještě za trvání vlastnického práva , jméno FO, k pozemkům a na žádost , jméno FO, bylo , datum, provedeno geodetické vyšetření a zaměření hranic mezi pozemky žalobce a žalovaného podle skutečného užívání v terénu. Geometrický plán pro změnu hranice pozemku vyznačení obvodu budovy, která je vedlejší stavbou, byl vyhotoven , tituly před jménem, , jméno FO, , datum, č. , hodnota, . Také z tohoto geometrického plánu je zřejmá poloha stavby a tedy skutečnost, že stavba se nachází výlučně na pozemcích žalovaného. Také situační nákres – umístění stavby přesně kopíruje katastrální mapu.

8. V podání ze dne , datum, pak žalobce konstatoval, že již v podání ze dne , datum, poukazoval na to, že předmětem řízení je ochrana vlastnického práva žalobce jako vlastníka pozemku parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, , když žalobce je ve svém vlastnickém právu rušen stavbou hospodářské budovy budovanou žalovaným. Žalobce se navíc považuje za vlastníka zděné rozhrady mezi pozemkem žalobce parcela číslo , hodnota, a parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, , když tato zeď byla součástí převodu nemovitosti dle kupní smlouvy ze dne , datum, , dle které žalobce nabyl pozemek parcela číslo stavební , hodnota, od žalovaného. Uvedenou rozhradu tedy žalovaný použil pro svoji stavbu jako obvodovou zeď bez souhlasu žalobce. Uvedená rozhrada je navíc součástí pozemku parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, , jak na tuto skutečnost poukázal odvolací soud ve zrušovacím usnesení. Žalobce poukázal na to, že se stal vlastníkem pozemku v roce , rok, v době, kdy byla zeď tvořící rozhradu mezi pozemky účastníků již postavena, a i kdyby před uzavřením kupní smlouvy v roce , rok, byl žalovaný vlastníkem této zdi, zeď byla ve smyslu ust. § 3054 o. z. součástí pozemku, na kterém je zeď postavena, neboť ke dni , datum, byl žalovaný i vlastníkem pozemku parcela číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, . Žalobce formuloval svůj žalobní petit v návrhu na zahájení řízení dne 8. 12. 2020 a v podání ze dne 16. 12. 2022, na které odkazuje ve svém závěrečném návrhu, požadoval, aby žalobnímu návrhu bylo vyhověno. Z výše uvedeného je patrno, že žalobce se domáhá ochrany vlastnického práva podle § 1042 obč. zák., neboť žalovaný neprávem do jeho pozemku zasahuje tím, že na něm postavil zeď hospodářského stavení.

9. Soud má za to, že kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným o převodu vlastnického práva ze dne 22. 9. 2017 převedla vlastnická práva pouze ke specifikovaným nemovitostem, přičemž ohledně předmětné zdi na pozemku parcela , hodnota, smlouva nic neobsahuje, bylo prokázáno, že tato nemovitost byla vždy obsluhována pouze z pozemku parcela číslo , hodnota, a stavební , hodnota, a byla také vlastníky těchto pozemků vystavěna. Vyplývá to jednoznačně ze shora označených důkazů. K otázce výstavby předmětné zdi pak žalobce žádné relevantní důkazy nenabídl. Výstavba předmětné zdi byla započata v roce , rok, , kdy vlastníkem parcely číslo , hodnota, a pozemku parcela číslo st. , hodnota, byl , jméno FO, na základě stavebního povolení, když z části použil k výstavbě původní štítovou zeď hospodářského stavení. , jméno FO, jako předchozí vlastník pozemku parcela číslo , hodnota, a stavební , hodnota, měl tedy občanskoprávní (vlastnický) titul k výstavbě hospodářského stavení, neboť bylo prokázáno, že předmětná zeď se nachází právě na těchto pozemcích, a to v celé své šířce, respektive délce, do pozemku žalovaného parcela číslo , hodnota, a stavební , hodnota, v k. ú. , adresa, nezasahuje. Stavba žalovaného s názvem novostavba hospodářské budovy byla zbudována po účinnosti zákona číslo 89/2012 (občanský zákoník) a stala se součástí pozemku parcela číslo , hodnota, ve smyslu ust. § 505 a následující občanského zákoníku. Za takto zjištěné situace nemůže být zeď ani rozhradou ve smyslu ust. § 1024 občanského zákoníku, neboť ani z části se nenachází na pozemku žalobce, není to tedy zeď mezi pozemky žalobce a žalovaného a vždy sloužila výlučně žalovanému jako opěrná zeď hospodářského stavení. Žalobce se tedy domáhá ochrany svého vlastnického práva nedůvodně, když bylo prokázáno, že žalovaný do jeho vlastnického práva žádným způsobem nezasahuje.

10. Žalobce v závěrečném návrhu ze dne 2. 4. 2024, navrhl provést důkazy, které označil v části IV., týkající se zejména stavebního řízení, které na posouzení věci nemají žádný vliv, neboť ve stavebním řízení se posuzuje, zda byly splněny podmínky, za nichž byla stavba povolena nikoliv zda žalovaný měl občanskoprávní titul pro zřízení stavby. Ostatní důkazy tam navržené nemohou pro žalobce přivodit příznivější rozhodnutí ve věci, kdy otázka, kdo je vlastníkem stavby předmětné zdi a na jakém pozemku se nachází, byla již provedenými důkazy objasněna.

11. Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady pak spočívají v náhradě nákladů za řízení před soudem prvního stupně ve výši 25.674 Kč (a to osm úkonů právní služby po 12.500 Kč za úkony spočívající v převzetí a přípravě věci, sepis vyjádření 17. 2. 2021, podání ze dne 17. 3. 2022, jednání soudu dne 30. 3. 2022, jednání na místě samém 22. 9. 2022, podání ze dne 4. 10. 2022, jednání 12. 12. 2022, závěrečný návrh 13. 12. 2022. Dále nárok za dva úkony poloviční ve smyslu § 11 odst. 2 advokátní tarifu, a to za podání dne 1. 4. 2021 a podání ze dne 9. 2. 2022, celkem se tedy jedná o 10 úkonů právní pomoci, ke každému z těchto úkonů má zástupce žalovaného právo ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu na režijní paušál 300 Kč, celkem tedy odměna a režijní paušál představují 16.500 Kč. Náhrada za ztrátu času činila 12 půlhodin po 100 Kč, což představuje 1.200 Kč. Dále se jednalo o náklady cestovného zástupce žalovaného na trase , adresa, a zpět k jednání 30. 3. 2022, k jednání 12. 12. 2022 a náklady cestovného na ohledání na místě , adresa, a zpět dne 22. 9. 2022. Zástupce žalovaného je plátcem DPH a DPH z odměny a hotových výdajů advokáta činilo 4.456 Kč. Náklady odvolacího řízení ve výši 4.356 Kč, a to za dva úkony právní služby á 1.500 Kč (vyjádření k odvolání + účast na jednání odvolacího soudu) a 2 x režijní paušál 300 Kč, to vše navýšeno o DPH ve výši 756 Kč. Náklady obnoveného řízení před soudem prvního stupně ve výši 7.952 Kč, a to za tři úkony právní služby po 1.500 Kč (Vyjádření žalovaného k výzvě soudu ze dne 23. 10. 2023, účast na jednání dne 4. 3. 2024 a závěrečný návrh), 3 x režijní paušál 300 Kč a cestovné právního zástupce žalovaného na trase , adresa, a zpět k jednání 4. 3. 2024. Cesta byla uskutečněna vozidlem , osobní automobil, , paušální náhrada pak představuje za jeden km jízdy 5,60 Kč, při ujetí 138 km se jedná celkem o 772 Kč, náhrada za spotřebované pohonné hmoty představuje 400 Kč, průměrná spotřeba vozidla benzinu Natural 95 činí 7,6 l na 100 km při vyhláškově ceně 38,20 Kč za jeden litr benzinu 95, tj. cestovné bez DPH celkem částku 1.172 Kč. K tomu je třeba přičíst DPH z 6.572 Kč, tedy částku 1.380 Kč. Celková výše náhrady nákladů činí částku 37.984 Kč.