4 C 339/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobce: stát adresa s adresou pro doručování: adresa proti žalovanému: Jméno zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 64.125 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 64.125 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 63.830 Kč ve výši 8,5 % ročně od 23. 11. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 2.400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne 21. 12. 2021 domáhal se žalobce uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 64.125 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že , stát, je a byla i v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 vlastníkem pozemků v katastrálním území , adresa, pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a kat. území , adresa, , a to pozemku parc. č. , číslo, o výměře , výměra, m2- ostatní plocha, způsob využití neplodná půda, pozemku parc. č. , číslo, o výměře , výměra, m2- zastavěná plocha a nádvoří, na kterém se nachází stavba č.p., číslo, – občanská vybavenost, zapsaná na LV č. , hodnota, – ve vlastnictví žalovaného, pozemku parc. č. , číslo, o výměře , výměra, m2- zastavěná plocha a nádvoří, na kterém se nachází stavba bez čp/če – občanská vybavenost, zapsaná na LV č. , hodnota, – ve vlastnictví žalovaného a pozemku parc. č. , číslo, o výměře , výměra, m2 - zastavěná plocha a nádvoří, na kterém se nachází stavba bez čp/če – občanská vybavenost, zapsaná na LV č. , hodnota, – ve vlastnictví žalovaného (dále jen „pozemky“). Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových byl a je organizační složkou státu příslušnou s těmito pozemky hospodařit. Žalovaný byl v rozhodném období a je doposud vlastníkem staveb, které stojí na pozemcích žalobce, a to staveb: , adresa, , způsob využití obč. vybavenost, jež stojí na pozemku parc. č. , číslo, , stavby bez čp/če, způsob využití obč. vybavenost, jež stojí na pozemku parc. č. , číslo, a stavby bez čp/če, způsob využití obč. vybavenost, jež stojí na pozemku parc. č. , číslo, , všechny stavby se nachází v obci , adresa, a kat. území , adresa, a jsou zapsány na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a kat. území , adresa, . Soubor budov a pozemků tvoří areál sportovní střelnice, je užíván žalovaným, jde o oplocený a uzamčený areál. Na pozemcích se nacházejí stavby ve vlastnictví žalovaného, které se nestaly součástí pozemků a jsou samostatnou nemovitou věcí. K užívání pozemků nebyl mezi žalobcem a žalovaným v rozhodném období smluvně upraven užívací vztah, mezi účastníky nebyla uzavřena nájemní smlouva. Žalobce se domáhal vydání bezdůvodného obohacení za rozhodné období, neboť žalovaný užíval pozemky žalobce bez právního důvodu a za užívání nezaplatil žalobci žádnou úhradu. Žalobce žádal náhradu za bezdůvodné obohacení v peněžité formě. Dále žalobce uvedl, že žalovaný dotčené pozemky parc. č. , číslo, , parc.č. , číslo, , parc. č. , číslo, , část pozemku parc. č. , číslo, a část pozemku parc. č. , číslo, užíval dříve na základě smlouvy o výpůjčce nemovitostí č. , číslo, ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , kdy výpůjčka byla sjednaná na dobu určitou do 31. 12. 2013. Pozemky parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, byly ze strany žalovaného užívány na základě smlouvy o nájmu nemovitosti č. , číslo, ze dne , datum, , kdy nájem byl sjednán do 23. 11. 2013. Od 24. 11. 2013 užíval žalovaný dotčené pozemky bez právního důvodu. Pozemky nebyly ze strany žalovaného po ukončení účinnosti smlouvy o výpůjčce nemovitostí č. , číslo, a po ukončení účinnosti smlouvy o nájmu nemovitostí č. , číslo, vyklizeny a žalobci předány. Celý areál je oplocen a ke konci roku , rok, nebyl žalovaným vyklizen a žalobci předán. Žalovaný tak měl v rozhodném období k dispozici užívání celého areálu a má tak povinnost zaplatit žalobci bezdůvodné obohacení za užívání celého areálu. Žalovaný byl přípisem ze dne , datum, pod č.j. , číslo jednací, vyzván k úhradě částky 70.280 Kč do 4. 11. 2021, od 5. 11. 2021 je tak v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Žalobce zdůraznil, že pozemky, které jsou předmětem řízení, tvoří funkční, oplocený a uzavřený areál, který je zcela ve využití žalovaného. Žalobkyně původně po žalovaném za užívání dotčených pozemků bez právního důvodu za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 požadovala 70.280 Kč, a to v souladu se znaleckým posudkem ze dne , datum, číslo , hodnota, vypracované společností , právnická osoba, . Žalovaný dne 22. 11. 2021 uhradil žalobkyni na pohledávku 6.450 Kč, zbývající částka 63.830 Kč je pak předmětem žaloby. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 70.280 Kč ve výši 8,5 % ročně od 5. 11. 2021 do 22. 11. 2021 ve výši 295 Kč a úroky z prodlení z částky 63.830 Kč ve výši 8,5 % ročně od 23. 11. 2021 do zaplacení. Ke znaleckému posudku pak žalobkyně namítla, že soudní znalec bez podrobného odůvodnění určil plochu užívání pouze v rozsahu , výměra, m2, přičemž je třeba vycházet z částky určené soudním znalcem za 1 m2 – 6 Kč za jeden rok s tím, že bude aplikována na celý oplocený areál a výsledná cena obvyklého nájemného by pak činila 77.346 Kč. Žalovaný zaplatil 6.450 Kč, předmětem žaloby podle posudku , tituly před jménem, , jméno FO, by měla být částka 70.896 Kč a žalobce setrval na původní žalobě, kdy požadoval po částečném plnění částku 64.125 Kč, která vycházela z posudku společnosti , právnická osoba, .

2. Výpisem z katastru nemovitostí bylo doloženo a prokázáno vlastnické právo žalobce ke sporným pozemkům, kdy žalobce vlastní pozemky již od r. 1993. Z uvedeného plyne aktivní legitimace žalobce. Dále byla doložena subjektivita žalovaného, který potvrdil, že spravuje areál střelnice situovaný na pozemcích ve vlastnictví žalobce. Žalovaný vyslovil nesouhlas s podanými žalobami, kdy opakovaně uváděl, že je třeba posoudit výši požadovaného nároku žalobce srovnávací metodou srovnáním nájmů z jiných střelnic. Namítl, že do budoucna je areál dotčen plánovanou výstavbou silničního obchvatu, navíc žalobce pobírá nájemné za reklamní plochy umístěné na p. č. , číslo, k. ú. , adresa, , požaduje proto duplicitní bezdůvodné obohacení.

3. Z dokladů založených ve spise Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. , spisová značka, byl zjištěn historický vývoj smluvních vztahů mezi účastníky, resp. taktéž jejich právními předchůdci. Z hospodářské smlouvy o trvalém bezplatném užívání číslo , hodnota, ze dne , datum, plyne, že , adresa, jako předávající organizace převedl pozemek parc. č. , číslo, v kat. území , adresa, k trvalému bezplatnému užívání přejímající , adresa, , který je právním předchůdcem žalovaného, a to ke dni 1. 2. 1970 za účelem vybudování střelnice. Právo trvalého užívání předmětných pozemků bylo žalovanému odejmuto , adresa, ke dni 31. 12. 2000. Důvodem pro odnětí byla skutečnost, že stavby postavené na předmětných pozemcích sloužící jako pušková a pistolová střelnice byly pronajaty na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , právnická osoba, , čímž došlo k porušení ust. § 70 odst. 2 hospodářského zákoníku. Ze smlouvy o výpůjčce nemovitostí č. , číslo, ve znění jejího dodatku č. , hodnota, soud zjistil, že žalobce a žalovaný se dohodli na přenechání žalovanému k bezplatnému užívání pozemků parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, a část pozemku parc. č. , číslo, , dále pozemek parc. č. , číslo, a část pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , výpůjčka byla sjednána na dobu určitou do 31. 12. 2013. Ze smlouvy o nájmu nemovitostí č. , číslo, soud zjistil, že účastníci se ve smlouvě dohodli, že žalobce jako pronajímatel pronajímal žalovanému jako nájemci část pozemku parc. č. , číslo, o výměře , výměra, m2 a část pozemku parc. č. , číslo, o výměře , výměra, m2, v k. ú. , adresa, , s tím, že nájemné bylo sjednáno ve výši 5.175 Kč ročně, tj. 15 Kč/m2/rok. Nájem byl sjednán na dobu určitou jednoho roku ode dne účinnosti smlouvy, účinnost smlouvy nastala dne 24. 11. 2010.

4. Z rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , bylo zjištěno, že byl zamítnut návrh žalovaného, aby bylo určeno, že je vlastníkem předmětných pozemků žalobce. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 22. 10. 2014 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně , spisová značka, .

5. Z pravomocného rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že soud žalobci přiznal za období roku 2014 bezdůvodné obohacení za užívání střeleckého areálu v Dobšicích žalovaným bez právního důvodu, a to ve výši 49.272 Kč. Citované rozhodnutí Krajského soudu v Brně žalobce napadl dovoláním, které Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , odmítl.

6. Z listiny nazvané Návrh na mimosoudní vyrovnání, datované ke dni , datum, , soud zjistil, že žalovaný navrhl žalobci dohodu na určení výše nájemního (bezesmluvního užívání) za předmětné pozemky za roky , rok, a roky následující až do data zahájení stavby silničního obchvatu, a to ve výši 6.450 Kč ročně, když , Anonymizováno, odkazoval na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . , právnická osoba, na návrh žalovaného reagoval dopisem ze dne , datum, , ve kterém žalovanému sdělil, že s ohledem na zásadní námitky proti předloženému znaleckému posudku a navrhované ceně 6.450 Kč/rok za užívání pozemků o celkové výměře , výměra, m2, kterou nelze považovat za cenu v čase a místě obvyklou, nemůže být návrh ze strany úřadu akceptován. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v dopise odkazoval na ustanovení právního řádu, jimiž se řídí, s tím, že má povinnost počínat si tak, aby svým jednáním majetek státu nepoškozoval a nedůvodně nesnižoval hodnotu nebo výnos z tohoto majetku.

7. Z provozního řádu , adresa, z května , rok, vyplývá, že střelnice byla součástí střeleckého areálu, jehož majitelem byl žalovaný, jednalo se o druh stálé venkovní polokryté sportovní a výcvikové střelnice pro krátké a dlouhé ruční palné zbraně. Z popisu střelnice se podává, že střelecký areál se nachází východně od města , adresa, , jižně od silnice I. třídy, na pozemku parc. č. , číslo, , katastrální území , adresa, . Areál byl rozdělen na úsek „A“ – střelnice určená převážně pro střelbu z dlouhých zbraní“ a úseky „B1“ a „B2“ – střelnice určené pro střelbu z krátkých zbraní. Celý střelecký areál je oplocen a v mimoprovozní době se uzavírá.

8. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, číslo , číslo, soud zjistil, že úkolem znalce bylo posoudit nájem pozemku, nikoliv nájem střelnice, nikoliv nájem staveb a zařízení střelnice. Protože má jít o cenu obvyklou, pak je podružně vnímáno, pro jaký účel jsou pozemky užívány právě proto, že se nemá řešit pronájem střelnice, ale pozemku. Při posuzování pozemku se vychází hlavně z územního plánu, ten je totiž zásadní pro úvahy o způsobu užívání pozemků. Také nehraje roli, jak ekonomicky, hospodárně či nehospodárně, jsou pozemky v rámci činnosti jejich uživatele, respektive nájemce, užívány. Jestli tedy posuzovat pozemky, tak je potřeba řešit informace o pozemcích, které se nacházejí ve vhodném okolí, mají podobně vhodné charakteristiky, to je těžko se lze zabývat informacemi o střelnicích, jejich nájmech, jež se nacházejí různě po celé republice, když se neposuzuje střelnice, ale pozemky. Při dodržení principu obvyklosti lze těžko srovnávat pozemky např. v lokalitě , adresa, s lokalitou , adresa, , princip obvyklosti je vázán na lokalitu posuzované nemovitosti a k ní se také váže místní trh, nikoliv trh z druhého konce republiky. Tedy informace z doložených nájemních smluv v posudku , tituly před jménem, , jméno FO, se nejeví vhodné k využití, v neposlední řadě jsou některé smlouvy časově zastaralé a časový faktor hraje roli, protože obvyklé ceny se vyvíjí v čase a smlouvy z let , rok, jsou časově naprosto nevyhovující. Posuzované pozemky se nacházejí v okraji obce , adresa, , do hlavního území obce je to z lokality pozemku pěšky zhruba 450 metrů, v místě jsou dle dostupných informací sítě, tj. elektřina a voda. Na jeho západě se rozkládají zahrady, individuální zahrádkářské lokality. Jižně je pak zemědělsky obdělávaná pozemková plocha. Na pozemcích se nacházejí budovy a stavby zařízení pro provozování střelnice, jejich stav shledáván horší se zanedbanou údržbou. Na základě stanovených kritérií byly shromážděny informace o realizovaných prodejích, respektive o sjednaných cenách pro určení ceny porovnání. Znalcem byly posuzovány tři zrealizované prodeje v dané lokalitě, což vyplývá ze znaleckého posudku. Znalec dále uvedl, že pro stanovení ceny obvyklé, v rámci uvedené definice, nejsou žádné povinně metodické normativní (zákonné) předpisy. Cena obvyklá je pak specifikována ve vazbě na občanský zákoník. Nemá přímou vazbu na zákon o oceňování majetku. Nejeví se nutné vyloženě provádět exaktní analýzu informací z trhu. Kladen je důkaz na lokalitu na účelové předurčení podle územního plánu. Uvedenými daty z trhu je vymezen cenový rámec 20 – 155 Kč za m2, časový rámec informace je zvažován od 10/2019 do roku 2020, nebyl zaznamenán nějaký zásadní časový vývoj trhu, aby se nedala tato informace využít. Po zvážení uvedených informací z trhu se jeví vhodné vycházet z částky, jež je ve střední části vymezeného intervalu, konkrétně tržně zaokrouhlenou částku 85 Kč/m2 Jako cenu obvyklou stanovenou porovnáním ze sjednaných cen. Obvyklé nájemné lze dovodit z obvyklé ceny posuzovaných pozemků, ani k určování obvyklého nájemného nejsou předepsány či stanoveny striktně exaktní metody či postupy. V daném případě nejsou pozemky vyloženě jednoznačně zařaditelné, nicméně lze uvažovat o nemovitostech pro rekreaci až drobné podnikání, to odpovídá jejich dosavadnímu způsobu užívání, ale částečně i účelovému předurčení podle územního plánu. Po zvážení uvedeného se jeví vhodné stanovit nájem jako podíl ve výši 7 % ze stanovené obvyklé ceny pozemků, tj. 7 % krát 85 Kč/m2, tržně zaokrouhleno 6 Kč/m2/rok. Znalec vypočítal obvyklý nájem z pozemku ve výměře , výměra, m2, v případě, že by měl vycházet z celého oploceného areálu, pak by i za zbývající část výměry ponechal obvyklou cenu nájmu ve stejné úrovni, tj. 6 Kč/m2/rok.

9. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2999 odst. 1 věty prvé o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

11. Při posuzování daného případu soud přihlédl k rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, která je dle názoru soudu použitelná i v dané věci a která se ustálila v závěru, že v případě pozemku zastavěného stavbou ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku povinnosti vlastníka pozemku strpět jeho užívání koresponduje povinnost vlastníka stavby poskytnout za užívání pozemku náhradu; neplní-li vlastník stavby tuto povinnost, obohacuje se tím na úkor vlastníka pozemku, neboť se nezmenšuje jeho majetek, ač by se tak v případě plnění uvedené povinnosti nepochybně dělo (srov. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4558/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3348/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5808/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2019, sp. zn. 28 Cdo 756/2019). K obohacení vlastníka stavby dochází přitom již ze samotného titulu vlastnického práva, která zakládá jeho oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3082/2018). Uvedené závěry lze pak vztáhnout i na spoluužívané pozemky stavbou bezprostředně nezastavěné, tvoří-li se zastavěným pozemkem funkční celek – ucelený areál (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2746/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5808/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 28 Cdo 4503/2017).

12. K výši bezdůvodného obohacení se Nejvyšší soud vyjádřil například v usnesení ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , kdy uzavřel, že v situaci, kdy obohacený není schopen spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci vrátit, a je proto povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou, musí výše peněžité náhrady vycházet z finančního ocenění prospěchu, který účastníku užíváním věci vznikl. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; důvodně se tedy tato hladina poměřuje s obvyklou hladinou nájemného.

13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je oprávněný a důvodný. V řízení bylo provedeným dokazováním a shodnými tvrzeními účastníků postaveno najisto, že v rozhodném období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 žalovaný užíval předmětné pozemky žalobce k provozování sportovní střelnice, aniž by mezi účastníky bylo jakkoli smluvně upraveno užívací právo žalovaného k předmětným pozemkům, žalovaný tedy užíval předmětné pozemky bez právního důvodu. Tato situace je důsledkem historického vývoje smluvních vztahů mezi účastníky. Od 1. 1. 2014 až do současnosti není užívání předmětných pozemků mezi účastníky smluvně upraveno, vydání bezdůvodného obohacení za jednotlivá období bylo a je předmětem vícero řízení vedených u zdejšího soudu. Soud má dále za prokázané, že v rozhodném období střelnice provozovaná žalovaným tvořila ucelený, oplocený a uzamčený areál, na který byl žalobci a veřejnosti především z důvodu bezpečnosti umožněn přístup pouze se souhlasem žalovaného a pod jeho dohledem. Areál se skládal z vícero odlišných částí, žalovaný neužíval celou plochu areálu, nýbrž pouze jeho část. Soud proto v souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci bezdůvodné obohacení za užívání celého areálu, neboť jej měl celý k dispozici, ovšem rozdílně podle způsobu využití jednotlivých pozemků či jejich částí.

14. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobci bezdůvodné obohacení, v projednávané věci za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, a to peněžitou formou, protože forma jiného plnění v daném případě není možná. Mezi účastníky pak vznikl spor o výši bezdůvodného obohacení a o způsob jejího určení, kdy každý z účastníků předložil znalecký posudek, jehož byl zadavatelem. Předložené znalecké posudky se ve svých závěrech značně rozcházely, proto soud ve věci nechal vypracovat nový znalecký posudek. Ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který předložil žalovaný, soud poznamenává, že tento se mu jevil jako účelový, zpracovaný výhradně pro potřeby žalovaného a na základě jím předložených podkladů. Znalkyně v tomto případě porovnávala pouze nájemní smlouvy ke střelnicím v rámci celé České republiky, z posudku nevyplývá, k jakým obdobím se nájemní smlouvy vztahovaly. Soud měl proto důvodné pochybnosti, zda znalkyní stanovená hodnota odpovídá skutečné výši nájemného v místě a čase obvyklém.

15. Žalovaný především namítal, že mezi účastníky došlo k uzavření dohody o mimosoudním vyrovnání, a to fikcí s odkazem na ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu. Soud tuto námitku žalovaného nemůže akceptovat, neboť zmiňované ustanovení správního řádu, vztahující se k rozhodnutí podmíněném závazným stanoviskem, nelze na dané poměry účastníků aplikovat. Nadto tzv. fikce souhlasného závazného stanoviska dopadá výlučně na řízení podle stavebního zákona. Lze proto souhlasit s argumentací žalobce, že nelze dovozovat uzavření mimosoudní dohody na základě fikce dle správního řádu, když stát v daném řízení nevystupuje v mocenském postavení jako orgán vykonávající působnost v oblasti veřejné správy. K uzavření dohody fikcí souhlasu tedy nemohlo dojít, když žalobce návrh mimosoudní dohody odmítl. Lze proto uzavřít, že mezi účastníky mimosoudní dohoda uzavřena nebyla, a to ani na základě fikce souhlasu.

16. Ze všech shora uvedených důvodů soud návrhu žalobce vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení částky 64.125 Kč žalobci, když tato částka představuje náhradu bezdůvodného obohacení za užívání pozemků žalobce v rozhodném období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. Neuhrazením dlužné částky ve lhůtě splatnosti se žalovaný ocitl v prodlení, žalobci proto náleží také zákonný úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Žalobce nebyl ve sporu právně zastoupen, proto mu podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. náleží náhrada nákladů ve formě režijního paušálu ve výši 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky). Soud žalobci přiznal režijní paušál za 8 úkonů po 300 Kč, a to za předžalobní upomínku, žalobu, 4 vyjádření žalobkyně, účast při jednání 25. 10. 2023 a vyhlášení rozsudku dne 30.10.2023, celkem 2.400 Kč.

18. O nákladech státu za znalecký posudek bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co bude rozhodnuto o znalečném na základě vyúčtování , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 30. 10. 2023.