4 C 61/2025

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 79.980,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12.053,26 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se návrh, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 67.927,58 Kč spolu- s kapitalizovaným úrokem ve výši 613,04 Kč,- s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.379,33 Kč,- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.054,87 Kč,- s úrokem ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31.240,13 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení,- s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31.240,13 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení,- s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.136,89 Kč,- s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.248,87,- s úrokem 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13.207,57 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení,- s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13.207,57 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.

III. V části- úroků ve výši 10,48 % ročně z částky 31.240,13 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení,- kapitalizovaného úroku ve výši 196,03 Kč,- úroku ve výši 7,02 % ročně z částky 13.207,57 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení,se řízení zastavuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu dne 3. 9. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 79.980,84 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, , jako původní věřitel, uzavřel s žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to jednotlivě dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, kdy žalovaná se zavázala spolu s dlužnou jistinou zaplatit původnímu věřiteli částku ve výši 26.305 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 17.367 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,02 % ročně a částku za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.342 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 1.930 Kč, poslední splátka byla stanovena na 17. 11. 2023. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 10. 11. 2022. Ke dni 12. 3. 2023 provedl původní věřitel vyčíslení, výše dlužné jistiny činila částku 14.768,05 Kč a dlužný poplatek částku 15.231,95 Kč, po tomto datu bylo ještě částečně hrazeno ve výši 5.653,26 Kč. Od 18. 11. 2023 se úročí neuhrazená jistina ve výši 13.207,57 Kč dále úrokem ve výši 22,02 % ročně. Od uzavření smlouvy od postoupení žalovaná uhradila celkem částku Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena společností , právnická osoba, žalobci, postoupení bylo žalované oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky částku 31.111 Kč, kdy součástí je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobce neuplatňuje. Žalobce požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 22.458,94 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 13.207,57 Kč a dlužného poplatku ve výši 9.251,37 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.332,92 Kč (úrok ve výši 22,02 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13.207,57 Kč od 18. 11. 2023 do 29. 4. 2024), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.248,74 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13.207,57 Kč od 12. 4. 2023 do 29. 4. 2024), úrok ve výši 22,02 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13.207,57 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13.207,57 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Další smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřel s žalovanou původní věřitel dne , datum, , a poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 37.000 Kč, kdy žalovaná se zavázala spolu s dlužnou jistinou zaplatit původnímu věřiteli částku ve výši 48.502 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 36.724 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,23 % ročně a částku za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7.182 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 3.563 Kč, poslední splátka byla stanovena na 1. 4. 2024. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 10. 11. 2022. Ke dni 12. 3. 2023 provedl původní věřitel vyčíslení, výše dlužné jistiny činila částku 31.844,55 Kč a dlužný poplatek částku 41.657,45 Kč, po tomto datu bylo ještě částečně hrazeno ve výši 12.946,74 Kč. Od 2. 4. 2024 se úročí neuhrazená jistina ve výši 31.240,13 Kč dále úrokem ve výši 25,23 % ročně. Od uzavření smlouvy od postoupení žalovaná uhradila celkem částku 24.946,74 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena společností , právnická osoba, žalobci, postoupení bylo žalované oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky částku 81.319,27 Kč, kdy součástí je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobce neuplatňuje. Žalobce požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 57.521,90 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 31.240,13 Kč a dlužného poplatku ve výši 26.281,77 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 613,04 Kč (úrok ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31.240,13 Kč od 2. 4. 2024 do 29. 4. 2024), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5.054,87 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31.240,13 Kč od 12. 4. 2023 do 29. 4. 2024), úrok ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31.240,13 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31.240,13 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Žalobce poslal žalované předžalobní výzvu.

2. K výzvě soudu žalobce podáním z 29. 10. 2024 vzal svůj návrh zpět v rozsahu úroků ve výši 10,48 % ročně z částky 31.240,13 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení, a co do kapitalizovaného úroku ve výši 196,03 Kč a úroků ve výši 7,02 % ročně z částky 13.207,57 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, s odkazem na novelu spotřebitelského zákona č. 186/2020 Sb., kapitalizovaný úrok ze smlouvy č. , hodnota, po částečném zpětvzetí činí celkem 1.136,89 Kč pro období od 18. 11. 2023 do 29. 4. 2024.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě žalobcem předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, a ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 20.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit mu tuto částku spolu s poplatkem v částce 23.209 Kč s tím, že tento poplatek je tvořen úrokem ve výši 17.367 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru 1.500 Kč, částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 4.342 Kč s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 2.282 Kč a částka za flexibilní splácení činí 2.060 Kč, k tomu sjednané pojistné za doplňkové pojištění, jež za sjednanou dobu pojištění činí 3.096 Kč, a to v měsíčních splátkách o počtu 24 splátek ve výši 1.930 Kč. Celková dlužná částka činí 46.305 Kč, úroková sazba činí 69 % a je pevná po celou dobu trvání smlouvy, RPSN činí 105,29 %. Úvěr byl poskytnut v hotovosti. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, a ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 37.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit mu tuto částku spolu s poplatkem v částce 30.698 Kč s tím, že tento poplatek je tvořen úrokem ve výši 36.724 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru 1.500 Kč, částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 7.182 Kč s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 2.742 Kč a částka za flexibilní splácení činí 4.440 Kč, doplňkové pojištění činí 3.096 Kč za sjednanou dobu pojištění, a to v měsíčních splátkách o počtu 24 splátek ve výši 3.563 Kč. Celková dlužná částka činí 75.224 Kč, úroková sazba činí 77,40 % a je pevná po celou dobu trvání smlouvy, RPSN činí 117,16 %. Úvěr byl poskytnut v hotovosti.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze soupisu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, postoupila obě pohledávky za žalovanou na žalobce. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem přecházejícím žalobě ze dne 29. 7. 2024, vč. podacího lístku, má soud za prokázané, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu před podání návrhu a informována o postoupení pohledávek. Dle výčtu plateb tabulky umoření žalovaná zaplatila celkem částku 21.958,26 Kč do smlouvy č. , hodnota, , a celkem částku 24.946,74 Kč do smlouvy č. , hodnota, .

6. V žalobě bylo tvrzeno, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet, v rámci přípravy jednání však nebyly soudu doloženy žádné důkazy, kterými by žalobce prokázal hodnověrné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované, žalobce nedoložil ani zkoumání úvěruschopnosti žalované v registrech, v kartě žádosti o úvěr ze dne , datum, je uveden doložený příjem žalované ve výši 10.555 Kč ze zaměstnání, jsou tvrzeny další příjmy domácnosti ve výši 28.000 Kč, které však nejsou jakkoliv doloženy, lze tedy mít za osvědčený pouze příjem ve výši 10.555 Kč, tedy pod hranicí minimální mzdy. Žalovaná je vdaná, s vyživovanou osobou. Odhadované měsíční výdaje uvedla ve výši , právnická osoba, Kč, tedy zcela zjevně podhodnocené, kdy lze mít za obecně známou skutečnost, že již jen náklady na bydlení včetně inkasa překračují tuto částku, vzhledem k tomu, že žalovaná uvedla jednu vyživovanou osobu, tj. výživu svou a dalšího nejméně jednoho člena rodiny. Dle zákaznické karty z , datum, žalovaná měla jednu vyživovanou osobu, příjem ve výši 13.968 Kč a další příjmy domácnosti 18.000 Kč, výdaje , právnická osoba, Kč. Soud nemá za to, že byla podrobně zkoumána výdajová a příjmová situace potenciálního dlužníka a vyhodnocení jeho bonity, a to již v případě uzavření první smlouvy o úvěru, kdy nebyl objektivně doložen použitelný příjem ani výdaje, k žalobě nebylo doloženo (ani v kartě tvrzeno) vyhledání žalované v registrech BRKI/NRKI, SOLUS či centrální evidenci exekucí, bylo tvrzeno pouze doložení výplatních pásek, nebyly uvedeny výdaje, ve druhém případě nebyly uvedeny ani předchozí splátky u původního věřitele či splátky exekucí, nelze tedy objektivně zhodnotit, jakým způsobem žalovaná uspokojovala své potřeby, jaké již hradila splátky, jakou výši činily výdaje na bydlení a výživu její i dalších osob, kolik bylo členů domácnosti a jakým způsobem, v jaké výši a od koho nabývala žalovaná, ev. další členové její domácnosti své tvrzené příjmy.

7. Za těchto okolností nemá soud za to, že byla podrobně zkoumána příjmová a výdajová situace žalované coby potenciálního dlužníka, současně nebyla provedena či doložena lustrace v registrech BRKI, NRKI a SOLUS či centrální evidenci exekucí.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

10. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalobce může za řízení vzít zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela Podle odst. 2 téhož ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

14. S ohledem na částečné zpětvzetí soud žalobu zastavil v rozsahu zpětvzetí (výrok III. tohoto rozhodnutí), v rozsahu zbývajícím má po provedeném dokazování soud za to, že žaloba byla podána důvodně jen částečně.

15. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měly být mezi žalobcem (resp. původním věřitelem) a žalovanou uzavřeny dvě smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný spotřebitelský úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

16. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele splácet předmětný úvěr, a to u žádné z uzavřených smluv. Žalobce v obou případech k posouzení úvěruschopnosti doložil pouze kartu žádosti o úvěr s informacemi získanými od žalované ohledně jejího příjmu, ale nebyly hodnověrně tvrzeny ani doloženy příjmy žalované a členů její domácnosti. Nebyly řádně hodnoceny výdaje žalované ani její rodinná a celková příjmová i životní situace, soudu také nebylo doloženo vyhledání žalované v centrální evidenci exekucí, ověření v registrech BRKI/NRKI a SOLUS, zejména pokud příjmy žalované byly pod hranicí minimální mzdy. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. Soud má proto za to, že v daném případě nebyla ani v jednom z případů řádně posouzena úvěruschopnost žalované, uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou proto neplatné pro rozpor se zákonem, konkrétně § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Z obsahu listin však vyplývá, že žalovaná finanční částky skutečně obdržela, ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota, obdržela částku ve výši 20.000 Kč, uhradila částku 21.958,26 Kč, tedy víc, než obdržela, ve vztahu k smlouvě č. , hodnota, obdržela žalovaná částku ve výši 37.000 Kč, uhradila částku ve výši 24.946,74 Kč, na straně žalované tak došlo k bezdůvodnému obohacení z této neplatně uzavřené smlouvy, proto je žalovaná povinna uhradit dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru částku jež obdržela, umenšenou o částku, jež byla ze strany žalované vrácena ve výši 24.946,74 Kč, tedy částku ve výši 12.053,26 Kč, proto soud žalobě vyhověl v rozsahu této částky z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěru schopnost žalované tak, jak to ukládá směrnice 2008/48/ES.

17. Z textu ustanovení § 86 odstavec 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že upravuje dobu vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, respektive ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odstavec 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, ustanovení představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany spotřebitele, dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, spisová značka 33 Cdo 3675/2021). Žalobce má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, s ohledem na ustavení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru závisí doba splatnosti od možností žalované jako spotřebitele a teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení. Soud žalované rozsudkem stanovil dobu splatnosti, teprve po jejím marném uplynutí se žalovaná dostane do prodlení (§ 1968 o. z.).

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř., podle výsledku řízení byla ve věci úspěšnější žalovaná, které v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly, proto o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.