5 C 125/2020

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Koubovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o 149.900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 149.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 149.900 Kč od 29. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení v částce 99.361 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 3. 4. 2020 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 149.900 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že na základě dohody o narovnání uzavřené mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem (v návaznosti na Smlouvu o dílo [číslo]) provedl žalobce na stavbě domu na parcele č. st. 469, zapsané na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], k.ú. [obec] u [obec], opravy, a to konkrétně opravu dětského pokoje – opravu SDK nad postelí, předělání odvětrání z WC (v půdním prostoru), provedení nové stěrky (lepidlo na fasádě), provedení penetrace a vrchní omítky v barvě dle výběru v jedné barvě. Žalobce splnil svůj závazek ze smlouvy o narovnání a žalovaný byl tedy povinen vyplatit žalobci zbytek ceny díla v částce 149.900 Kč, ze strany žalovaného ovšem ke splnění závazku nedošlo, čímž se žalovaný od 29. 6. 2019 ocitl v prodlení a žalobce je oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení. Žalobce ve svém podání ze dne 7. 5. 2021 následně doplnil, že již v průběhu realizace stavby byly žalobci ze strany žalovaného vytýkány vady, jednání účastníků vyústilo v uzavření Dohody o narovnání, která byla odsouhlasena oběma smluvními stranami. V dohodě byl uveden soupis vad, které žalovaný požadoval opravit, ohledně ostatních vad poskytl žalobce žalovanému slevu z ceny díla. Žalobce v dohodě uvedené vady odstranil a vyhotovil předávací protokol, následně byl dohodnut termín 22. 6. 2019 k předání odstraněných vad díla, žalovaný však předávací protokol odmítl podepsat. Ve vyjádření ze dne 14. 4. 2022 žalobce uvedl, že smlouva o dílo byla uzavřena písemně dne 12. 2. 2018, předmět smlouvy byl podrobně specifikován v dokumentu„ Technická specifikace díla“, který tvořil nedílnou součást a přílohu č. 1 smlouvy o dílo. Cena díla byla sjednána ve výši 1.450.000 Kč, včetně DPH. Dílo mělo být realizováno do dvou měsíců od doložení stavebního povolení žalovaným jako objednatelem. Ve smlouvě o dílo nebylo stanoveno, jaké dokumenty měl žalobce žalovanému předat, v příloze č. 1 (technické specifikaci bylo pouze uvedeno projektová dokumentace, energetický štítek, požární zpráva, nebylo však smluveno, kdy má k předání dokumentů dojít. Žalobce prováděl dílo od 12. 7. 2018 do 17. 8. 2018. Žalovaný se do nedokončené stavby nastěhoval. Dle smlouvy o dílo byl žalobce vlastníkem díla až do úplného zaplacení ceny díla. Žalovaný dílo užíval, odmítl jej však převzít a doplatit cenu díla. Poskytnutá sleva byla za dodané sanitární zařízení v částce 20.100 Kč, na projekt v částce 10.000 Kč a sleva v částce 30.000 Kč. V závěrečném návrhu ze dne 21. 9. 2022 žalobce uvedl, že jeho nárok plyne z dohody o narovnání ze dne 29. 5. 2019, přičemž trval na tom, že vady specifikované v předmětné dohodě odstranil, a tudíž má nárok na zaplacení žalované částky. Žalobce byl přesvědčen, že námitky vznášené žalovaným (nepředání podkladů, další zmiňované vady, které se měly projevit až po 22. 6. 2019, nepředání klíčů) s předmětem sporu nesouvisí, přesto k nim z opatrnosti uvedl následující. Předání jakýchkoli podkladů požadovaných žalovaným nebylo předmětem smlouvy o dílo, proto žalobce nebyl povinen jakékoli podklady žalovanému dodat. Ustanovení § 152 stavebního zákona ukládá povinnost zajistit zkoušky a měření stavebníkovi, což je žalovaný. Ohledně nepředaných klíčů pak žalobce odkázal na to, že je jako zhotovitel až do úplného zaplacení ceny díla jeho vlastníkem. Proto žalobce navrhl, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno.

2. Žalovaný namítal, že nárok na uhrazení žalované částky nikdy nevznikl, neboť dílo nebylo řádně dokončeno ani v mezích původního znění smlouvy o dílo, ale ani dle dohody o narovnání. Dílo mělo být předáno dne 23. 6. 2019 bez vad a nedodělků, den předtím, tj. 22. 6. 2019, provedl kontrolu stavby stavební dozor [titul] [jméno] [příjmení], který shledal vady na provedení tenkovrstvé fasádní omítky na severním štítu a východní dvorní fasádě, dále měly čtyři venkovní parapety jeden roh spádový směrem k oknu, při dešti se v těchto místech držela voda. Stavební dozor dále konstatoval, jaké podklady jsou třeba k předání a převzetí stavby. Dle tvrzení žalovaného žalobce od počátku prováděl stavbu neprofesionálně, ocital se v prodlení a dílo vykazovalo četné vady, jak před uzavřením dohody o narovnání, tak i poté. V podání ze dne 18. 6. 2021 žalovaný uvedl, že předmětná dohoda o narovnání směřovala k opravě vytýkaných vad, nikoliv k eliminaci dalších povinností žalobce, zejména povinnosti předat dílo způsobilé k užívání. Předmětem dohody o narovnání nebylo, že žalobce nezhotoví a nepředá dokumentaci, bez níž nelze dílo řádně užívat a na kterou měl žalovaný v postavení spotřebitele nárok. Žalovaný nebyl povinen dílo v takovém stavu převzít, naopak žalobce byl povinen dílo řádně dokončit. Ve svém závěrečném návrhu ze dne 21. 9. 2022 žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, neboť žalobce neunesl břemeno důkazní ve vztahu k jeho tvrzení, že mu vznikl nárok na doplatek ceny díla. Dílo nebylo řádně předáno a žalobce ničím neprokázal, že bylo způsobilé k předání. Povinností zhotovitele stavby je předání veškeré dokumentace, včetně klíčů k nemovitosti. Pokud dokumentace nebyla předána, pak stavbu nelze považovat za dokončenou a způsobilou k předání, žalobce pak ani nebyl připraven jakoukoli dokumentaci předat, což bylo jedním z důvodů odmítnutí převzetí díla ze strany žalovaného. Žalovaný poukazoval na to, že je v daném právním vztahu spotřebitelem a domníval se, že se jedná o tzv.„ stavbu na klíč“. Žalobce tedy jednal v rozporu s právy spotřebitele, neboť jeho povinností bylo předat nemovitost zcela dokončenou.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z dohody o narovnání uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 29. 5. 2019 bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl spor ohledně způsobu a termínu dokončení stavby na pozemku parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], k.ú. [obec] u [obec]. Žalobce jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel si sjednali, že svůj spor narovnávají tak, že termín dokončení díla byl stanoven do 23. 6. 2019 a zhotovitelem budou provedeny tyto opravy: oprava dětského pokoje – oprava SDK nad postelí (prohýbání SDK), předělání odvětrání z WC (v půdním prostoru), provedení nové stěrky (lepidlo na fasádě), provedení penetrace a vrchní omítky v barvě dle výběru v jedné barvě. V dohodě bylo ujednáno, že ostatní vytýkané vady nebudou zhotovitelem odstraňovány, na tyto byla objednateli poskytnuta sleva. V dohodě byly dále formulovány podmínky oprav a dokončení díla. Dle dohody činil doplatek ceny díla částku 149.900 Kč a měl být předán zhotoviteli v den předání a převzetí díla.

5. Ze Smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ji uzavřeli žalovaný jako objednatel a žalobce jako zhotovitel, přičemž předmětem smlouvy byl závazek zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a závazek objednatele dílo od zhotovitele převzít a zaplatit zhotoviteli dohodnutou cenu. Předmět díla byl podrobně specifikován v dokumentu Technická specifikace díla, který tvořil nedílnou součást a přílohu [číslo] smlouvy. [obec] plnění bylo sjednáno v čl. III smlouvy na adrese: na parcele [číslo] [obec a číslo] a v čl. IV. byla sjednána cena díla a platební podmínky tak, že cena díla byla sjednána dohodou smluvních stran ve výši 1.450.000 Kč vč. DPH. V čl. VI. smlouvy o dílo bylo sjednáno, že objednatel se stane vlastníkem díla teprve okamžikem zaplacení celé ceny ve smyslu čl. IV. smlouvy, a dále, že o převzetí a předání díla bude sepsán oboustranný protokol, který bude podepsán objednatelem a zhotovitelem. V případě, že objednatel bezdůvodně odmítne podepsat protokol o převzetí a předání díla, nastává i bez podpisu protokolu fikce řádného převzetí a předání díla s možností zhotovitele vystavit příslušný daňový doklad a požadovat po objednateli zaplacení celé sjednané ceny.

6. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 21. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalovanému doplatek dle smlouvy o dílo. Z celkové ceny díla v částce 1.450.000 Kč byly odečteny přijaté platby na zálohové faktury v částce 30.000 Kč, 10.000 Kč, 100.000 Kč, 100.000 Kč, 100.000 Kč, 200.000 Kč, 300.000 Kč, 400.000 Kč a dále byla odečtena sleva na projektovou dokumentaci v částce 10.000 Kč, odečet zařizovacích předmětů v částce 20.100 Kč a sleva dle dohody o narovnání v částce 30.000 Kč. K úhradě zbývala částka 149.900 Kč, splatnost byla stanovena ke dni 28. 6.2019.

7. Z listiny nazvané„ Stavba rodinného domu – [obec], zápis z kontroly provedení tenkovrstvé fasádní omítky a venkovních parapetů konané dne 22. 6. 2019“ podepsané [titul] [jméno] [příjmení], autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby, vyplývá, že při kontrole dne 22. 6. 2019 byly shledány vady na provedení tenkovrstvé fasádní omítky, a to na severním štítu vlnité šmouhy a fleky přes celou šířku štítu od levého spodního rohu šikmo vzhůru, a na východní dvorní fasádě flek mezi balkonovými dveřmi a oknem a mezi okny. Dále bylo v zápisu uvedeno, že čtyři parapety mají vždy jeden roh spádový směrem k oknu, při dešti se v těchto místech drží voda. V zápisu jsou vypsány konkrétní podklady, které je nutné dodat stavební firmou k podepsání zápisu o předání a převzetí stavby.

8. Z nepodepsané a nedatované listiny nazvané Předávací protokol provedených prací, dodávek a služeb bylo zjištěno, že žalobce jako zhotovitel si pro žalovaného jako objednatele připravil předávací protokol ke smlouvě o dílo [číslo] místo předání bylo uvedeno [obec a číslo], parc. [číslo] předmět díla montovaný objekt dle technické specifikace. V předávacím protokolu byly dále konkrétně uvedeny vady z dohody o narovnání, o nichž je konstatováno, že byly odstraněny. Na druhé straně protokolu je nevyplněná tabulka nazvaná„ Soupis vad a nedodělků“.

9. Z listin předložených žalovaným, a to konkrétně ze zápisu o provedení zkoušky těsnosti venkovní kanalizace vyplývá, že kontrolu kanalizace na stavbě rodinného domu na parcele [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] provedl [titul] [jméno] [příjmení], přičemž zápis je datován ke dni 10. 3. 2019. Ze zápisu o provedení zkoušky těsnosti vnitřní kanalizace datovaného ke dni 1. 6. 2019 vypracovaného [titul] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že práce na kanalizaci byly provedeny bez závad a kanalizace je provedena dle schválené projektové dokumentace. Ze zápisu o tlakové zkoušce, proplachu a dezinfekce rozvodů vody ze dne 20. 6. 2019 provedené [titul] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že začátek tlakové zkoušky byl dne 20. 6. 2019 v 11.00 hod. a konec tlakové zkoušky byl dne 20. 6. 2019 v [číslo] hod, tlaková zkouška vyhovovala ČSN [číslo], prohlídka potrubí byla bez závad. Ze zápisu o provedení protiradonových opatření ze dne 15. 4. 2019 bylo zjištěno, že stavba vyhovuje § 98 a § 99 zákona č. 263/2016 Sb., atomového zákona, kontrolu provedl [titul] [jméno] [příjmení].

10. Z listu [číslo] stavebního deníku vyplývá, že v pátek dne 17. 8. 2018 probíhalo broušení polystyrenu, stavění pomocného lešení pro fasádu, provádění lepidlové stěrky vč. síťky, osazování apu lišt na okna a dveře. Dne 18. 6. 2019 v době od 8.00 hod. do 18.00 hod. pracovníci [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení] stavěli pomocné lešení pro fasádu, brousili lepidlovou stěrku na fasádě, prováděli penetraci pro další vrstvu lepidlové stěrky, prováděli novou lepidlovou stěrku na fasádě, opravovali sádrokarton v dětském pokoji, opravovali odvětrávání z WC vč. zateplení. Dne 19. 6. 2019 v době od 7.00 hod. do 9.30 hod. pracovníci [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] brousili SDK v dětském pokoji, opravovali SDK ve vstupní chodbě, uklízeli pracoviště, překontrolovali stěrku na fasádě, připravovali konzole pro svody. Dne 21. 6. 2019 v době od 8.00 hod. do 18.00 hod. pracovníci [příjmení] a [příjmení] brousili stěrky na fasádě, zakrývali okna a dveře, stavěli pomocné lešení, prováděli penetraci pod vrchní barvenou omítku, osazovali parapety. Dne 22. 6. 2019 v době od 6.30 hod. do 15.30 hod. pracovníci [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] st. prováděli vrchní barvené točené omítky, přestavovali pomocné lešení, osazovali parapety, osazovali svody, provedli úklid a demontáž a odvoz pomocného lešení. Na stejném listu stavebního deníku je zápis o kontrole parapetů, kdy celkem 4 ks parapetů mají opačný spád.

11. Předžalobní upomínkou ze dne 6. 2. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.

12. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek je stavební inženýr a na základě ústní dohody s žalovaným prováděl stavební dozor na stavbě rodinného domu v [obec], na stavbu se jezdil podívat vždy na pozvání žalovaného, když měl žalovaný pochybnosti o kvalitě prováděného díla. Dne 22. 6. 2019 se svědek společně s žalovaným a jednatelem žalobce zúčastnil závěrečné kontrolní prohlídky stavby, při které mělo dojít k předání stavby a při které svědek konstatoval vady stavby, které byly následně zapsány do stavebního deníku. Jednalo se o vady na fasádě a parapetech. Dle svědka stavba nebyla předána, neboť žalobce nedodal potřebné podklady. Svědek potvrdil, že byla provedena penetrace a tenkovrstvá fasádní omítka, akorát na ní pak vznikly fleky, byla nekvalitně provedena. Je to důsledek toho, že byly nekvalitně provedeny i jednotlivé vrstvy pod tím. Žalobce odmítl provést opravu, tedy přestěrkovat fasádní plochy, na kterých byly šmouhy s tím, že to vyschne a že to bude v pořádku, ale kontrola už byla dělaná v době, kdy fasáda byla vyschlá, takže šmouhy na ní zůstaly. Dle názoru svědka fleky na fasádě nebrání užívání stavby, ale je nutno je odstranit. Svědek nevěděl, zda byla provedena opravná stěrka. Ohledně opravy předělání odvětrávání z WC v půdním prostoru svědek konstatoval, že to bylo předěláno a opraveno, taktéž potvrdil, že proběhla oprava dětského pokoje, SDK nad postelí, ale těžko říct, v jaké kvalitě.

13. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že pracuje pro žalobce, žalovanému dělal barák. Při fasádě míchal lepidlo, připravoval lešení a rozebíral jej, pomáhal při broušení stěrky, připravoval penetraci, podával věci. Po celé ploše domu žalovaného se dělala dvakrát stěrka. Poslední den 22. 6. 2019 se dělaly finální omítky, svědek podával kýble z auta, stavěl a rozebíral lešení.

14. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že u žalovaného dělal fasádu, byl jako výpomoc. Na domě žalovaného se provádělo stěrkování a pak barva. Svědek stěrkoval, dával lepidlo a pak se to natáhlo. Podle názoru svědka byly veškeré práce na fasádě dokončeny.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že si jej jednatel žalobce sjednal na provedení fasády rodinného domu v [obec], konkrétně na penetrování a zhotovení druhé vrstvy stěrkování fasády, síťky dělal svědek také. Na požadavek pana [příjmení] dělal svědek dne 22. 6. 2019 také vrchní točenou vrstvu omítky na celém domě, stihli to za jeden den. Dle názoru svědka byla fasáda schopna toho, aby dílo bylo předáno.

16. Jednatel žalobce, [jméno] [příjmení], při účastnické výpovědi uvedl, že se v první fázi udělala fasáda tak, že se našroubovaný polystyren zbrousí, tahá se lepidlo, do lepidla se dá síťovina, zatáhne se to zpátky do lepidla. Poté nastal problém ohledně placení, na fasádě se nepracovalo, dokud nebyly spory vyřešené. Byla sjednána dohoda o narovnání, měla se znovu udělat fasáda, oprava na půdě, odvětrání, aby se tam nesrážela voda, to se udělalo. V pokoji se měl opravit sádrokarton, ten byl opraven i přesto, že v pokoji již byl nastěhovaný nábytek. Fásada a nová stěrka se dělala. Jednatel žalobce uvedl, že přijeli na stavbu 18., nejdříve se vzal brousek a přejelo se to nahrubo, napenetrovalo se to hloubkovou penetrací. Druhý den po zaschnutí se udělala stěrka bez síťoviny. V pátek se zakrývaly okna, penetrovalo se to, stavělo se pomocné lešení. V sobotu ve 4 lidech dělali točenou omítku, odpoledne byla hotová finální omítka, fasáda nebyla vyschlá. Poté mělo dojít k předání stavby a zaplacení, bylo to dohodnuté mezi právním zástupcem žalobce panem [příjmení] a žalovaným. Předání byl přítomen i stavební dozor pan [příjmení], který zapisoval do stavebního deníku vytýkané vady, že nejsou seštelované okna, že jednatel nemá papíry pro předání, že se má přetřít nahoře domeček, že je křivý parapet, má jiný spád. Podle jednatele to nebránilo v užívání stavby. Všechny dohodnuté práce byly uskutečněny. Při předání jednatel předložil předávací protokol a fakturu k zaplacení, ale žalovaný předávací protokol nepodepsal a papíry si nepřevzal, když žalovaný jednateli řekl, že peníze stejně nemá. V daném případě to nebyla stavba na klíč, bylo to z 80 %, vše, co se mělo udělat, bylo napsané v technické specifikaci, revize elektra tam uvedena nebyla, nebyly tam ani protokoly o tlakových zkouškách, to nebylo sjednané. Žalobce pro žalovaného vyřídil projektovou dokumentaci, energetický štítek a požární zprávu. Jednatel ale nevěděl, zda energetický štítek a projektová dokumentace byly předány žalovanému nebo zaslány stavebnímu úřadu. Vše, co bylo uvedeno v technické specifikaci, bylo splněno. Klíče od domu byly dva, jeden klíč dal jednatel žalobce žalovanému na začátku stavby. Při předání měl jednatel klíče s sebou, měl s sebou i protokol o tlakové zkoušce vody a odpadů, o zneškodnění odpadů, čestné prohlášení, že stavba byla provedena dle projektové dokumentace, ale nepředal je, protože nebyl podepsaný předávací protokol a neobdržel od žalovaného peníze.

17. Žalovaný při účastnické výpovědi uvedl, že první fáze stavby probíhala víceméně v pořádku, ale poté přibývaly vady, ať se jedná o parapety, neukotvené sádrokartóny, vylízající vruty z podlahy. Před půl rokem měl žalovaný vytopenou koupelnu, kdy byl asi špatně proveden odtokový kanálek, měsíc nemohl dům obývat. Naštěstí vše uhradila pojišťovna z pojistky. Stavba je provedená tak na 60 %. Žalovaný s tehdy těhotnou přítelkyní měli od čtvrtky stavby jenom problémy, museli se vystěhovat z podnájmu ve [obec], bydlet v [obec] v penzionu. Žalovaný uvedl, že dům je asi tři roky zkolaudován, bylo to někdy před Vánoci. Sleva dle dohody o narovnání byla na dětský pokoj, ten se zčásti opravil, opravil se i záchod. Dále byla sleva poskytnuta na sanitární věci. Stavba nebyla předána ohledně tlakových zkoušek, požární techniky, nedodání hasicího přístroje, nepředání klíčů. Žalovaný má od domu pouze jeden klíč, ostatní klíče má stále pan [příjmení]. V době, kdy se dělala fasáda, byl žalovaný s jednatelem žalobce domluven, že může obývat kuchyň a obývací pokoj. 22. 6. 2019 se postavilo lešení, dělala se fasáda, někdy v odpoledních hodinách to bylo dokončené. Na fasádě už byly patrny známky, že něco není v pořádku, byly na ní fleky, fasáda vypadala druhý den po vyschnutí stejně a vypadá stejně i dnes. Předávání probíhalo tak, že jednatel žalobce žalovanému řekl, tady máte stavbu, dejte mi 150 000 Kč. Žalovaný řekl, že mu peníze dá, ale potřebuje dodat podklady ke stavbě jako požární zprávu, zlikvidování nebezpečného odpadu, tlaková zkouška, dále hlavně klíče, o kterých jednatel žalobce žalovanému tvrdil, že je má doma, a hasicí přístroj. Žalovaný neměl důvod žalobci peníze dávat. Stavební deník jednatel žalobce žalovanému nechtěl dát. Veškeré dokumenty ke kolaudaci stavby si žalovaný musel zařídit a zaplatit sám, aby mohl dům zkolaudovat. Jako nejzásadnější důvod pro odmítnutí úhrady ceny dle dohody o narovnání žalovaný uvedl, že mu jednatel žalobce odmítl vydat klíče od domu a jako další důvody vady na fasádě a nepředání podkladů, které dle žalovaného měly být předány. Žalovaný smlouvu o dílo vnímal jako stavbu na klíč.

18. Podle § 1903 odst. 1 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) Dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné.

19. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

20. Podle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

21. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

22. Podle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

23. Podle § 2608 odst. 2 o. z. převzetím nabývá objednatel vlastnické právo k věci a přechází na něho nebezpečí škody na věci, nestalo-li se tak již dříve.

24. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

25. Podle § 2628 o. z. objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

26. Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ stavební zákon“) v tomto zákoně se dále rozumí stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby.

27. Podle § 119 odst. 1 poslední věty stavebního zákona stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy.

28. Podle § 152 odst. 1 stavebního zákona stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. K tomu je povinen zajistit provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsaných zvláštními právními předpisy. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. U staveb prováděných svépomocí je stavebník rovněž povinen uvést do souladu prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací. O zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené.

29. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný. V dané věci posuzoval soud nárok žalobce jednak dle platně uzavřené smlouvy o dílo ze dne [datum] a jednak z dohody o narovnání ze dne 29. 5. 2019. Soud má za to, že předmětná dohoda o narovnání upravovala pouze sporná práva a povinnosti mezi účastníky, nenahrazovala smlouvu o dílo jako celek. Proto bylo při právním posuzování dané věci přihlíženo i k příslušným ujednáním ze smlouvy o dílo, které dohoda o narovnání nemodifikovala. Soud pak shledal smlouvu o dílo a dohodu o narovnání platnými. Mezi účastníky však vznikl spor o doplatek ceny díla v částce 149.900 Kč, a zda nastala její splatnost.

30. Soud se zabýval tím, zda žalobce provedl dílo ve smyslu ustanovení § 2604 o. z., tedy zda bylo dokončeno a předáno, a zda žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny díla ve smyslu ust. § 2610 odst. 1 o. z. V dané věci provedení díla spočívalo ve stavbě rodinného domu dle technické specifikace, která tvořila nedílnou součást smlouvy o dílo. V průběhu řízení bylo prokázáno, že dílo bylo dokončeno, neboť stavba plnila účel, které strany uzavřením smlouvy o dílo sledovaly, tedy rodinný dům bylo možné užívat a obývat jej, dům byl zkolaudován. Pokud jde o vady díla dle dohody o narovnání, tyto byly odstraněny. Mezi účastníky nebylo sporné, že došlo k opravě prvních dvou vad z dohody o narovnání, tedy opravě dětského pokoje – opravy SDK nad postelí, a předělání odvětrání z WC. Sporné zůstávalo, zda byla provedena nová stěrka a penetrace a vrchní omítky v barvě dle výběru žalovaného. Výslechem svědků, zápisem ve stavebním deníku a nakonec i zkolaudováním stavby bylo zjištěno, že i tyto opravy byly provedeny.

31. Žalovaný odmítl dílo převzít. Ve smlouvě o dílo bylo v čl. VI. k předání a převzetí díla mezi účastníky ujednáno pouze to, že o něm bude sepsán oboustranný protokol, který bude podepsán zhotovitelem a objednatelem. Dále byla ve smlouvě v čl. VI. sjednána fikce řádného převzetí a předání díla v případě, kdy objednatel bezdůvodně odmítne podepsat předávací protokol. Pokud jde o předání díla, je nutno dotčené smluvní ujednání vykládat i s přihlédnutím k ustanovení § 2628 o. z., podle kterého objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby. Svědek [příjmení] pak uvedl, že v den předání díla byly na fasádě šmouhy a parapety byly nesprávně osazeny. Šmouhy ani sklon parapetů však nebrání užívání stavby. Jsou to drobné vady, které byly vytknuty při předání, ale nemohou být důvodem pro odmítnutí převzetí díla. Dle názoru soudu tak došlo k fikci předání stavby v souladu se smluvním ujednáním a s ust. § 2628 o. z., neboť mezi účastníky bylo dohodnuto předání stavby dne 22. 6. 2019, avšak žalovaný dílo bez vážných důvodů nepřevzal a nepodepsal předávací protokol. V řízení současně nebyly prokázány takové vady díla, které by bránily užívání stavby a které by odůvodňovaly nepřevzetí díla ze strany žalovaného. Sám žalovaný již v době, kdy mělo dojít k předání a převzetí díla, v domě bydlel a užíval jej. Pokud jde o námitku žalovaného, že dílo nepřevzal, neboť neobdržel veškeré doklady, nutno podotknout, že ve smlouvě o dílo není předání díla výslovně podmíněno provedením standartních zkoušek a revizí, jakož i předáním veškeré dokumentace včetně stavebního deníku. Dle § 152 odst. 1 stavebního zákona je povinnost zajistit tyto zkoušky a měření uložena stavebníkovi, čili žalovanému, aby mohl nemovitost zkolaudovat. Pokud si žalovaný tuto službu u žalobce neobjednal, což v řízení nebylo prokázáno, nelze to nyní přičítat k tíži žalobci. Navíc z listin předložených soudu samotným žalovaným vyplývá, že některé zkoušky, a to zkoušky těsnosti venkovní a vnitřní kanalizace a tlaková zkouška, proplachu a dezinfekce rozvodů vody, protiradonová opatření byly provedeny [titul] [jméno] [příjmení] ještě před dohodnutým termínem předání a převzetí díla, tj. před 22. 6. 2019. Soud tedy tuto námitku žalovaného neshledává jako relevantní. Pokud jde o klíče od předmětné nemovitosti, tyto žalovaný k dispozici měl, neboť nemovitost užíval již v době před ukončením díla. Navíc ve smlouvě o dílo v čl. VI. byla sjednána tzv. výhrada vlastnictví, kdy až do úplného zaplacení ceny díla je vlastníkem stavby žalobce jako zhotovitel stavby. V řízení rovněž nebylo zjištěno, že by předání díla bylo podmíněno předáním všech klíčů od rodinného domu. Proto se soudu i tato námitka žalovaného jeví jako nedůvodná. Pokud jde o vytýkané vady ohledně provedení fasády a nesprávného sklonu parapetů, k tomuto soud konstatuje, že žalovaný mohl dílo převzít s výhradami podle ustanovení § 2605 odst. 1 o. z., neboť žalovanému i po převzetí díla zůstávají práva z odpovědnosti za vady. Soud tyto vytýkané vady nepovažuje za tak závažné, aby opravňovaly žalovaného k odmítnutí převzetí díla. V řízení bylo tedy prokázáno, že dílo bylo dokončeno a předáno, žalobci proto vznikl nárok na zaplacení doplatku ceny za dílo v částce 149.900 Kč, jak bylo mezi účastníky ujednáno v dohodě o narovnání.

32. Ze všech shora uvedených důvodů soud návrhu žalobce vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě žalované částky žalobci. Neuhrazením dlužné částky ve lhůtě splatnosti se žalovaný ocitl následující den, tj. 29. 6. 2019, v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. Příslušenstvím pohledávky je tedy zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta stanovené podle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), z tarifní hodnoty ve výši 149.900 Kč, sestávající z částky 7.100 Kč za každý úkon právní služby. Soud přiznal jako účelně vynaložené náklady odměnu za 9 úkonů právní služby učiněných právním zástupcem žalobce dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, vyjádření ze dne 14. 4. 2022, závěrečný návrh ze dne 21. 9. 2022, 4 x účast při jednání u Okresního soudu ve [obec] dne 15. 3. 2022, dne 19. 7. 2022 a dne 6. 9. 2022 (2 úkony), po 7.100 Kč, celkem tedy 63.900 Kč, k tomu 9 x paušální náhrada á 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tedy 2.700 Kč. Dále právnímu zástupci žalobce náleží náhrada ušlého času za 36 započatých půlhodin á 100 Kč, celkem 3.600 Kč (§ 14 odst. 1,3 advokátního tarifu) a 3 x náhrada za cestovné (§ 13 odst. 5 advokátního tarifu) za cestu [značka automobilu] [registrační značka], kdy spotřeba činí průměrem 4,8 l /100 km, a to 1 x na jednání u Okresního soudu ve [obec] dne 15. 3. 2022 za cestu z [obec] do [obec] a zpět cestovné ve výši 2.200 Kč (ujeto 342 km, dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění účinném do 13. 5. 2022, činí sazba základní náhrady 4,7 Kč km a průměrná cena motorové nafty částku 36,10 Kč l, tj. 342 x 4,7 = 1 607,40 plus 342 x 0,048 x 36,10 = 592,60), 2 x na jednání u Okresního soudu ve Znojmě dne 19. 7. 2022 a dne 6. 9. 2022 za cestu z [obec] do [obec] a zpět cestovné ve výši 2 x 2.380,60 Kč, tj. 4.761 (ujeto 2 x 342 km, dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., v účinném znění, činí sazba základní náhrady 4,7 Kč km a průměrná cena motorové nafty částku 47,10 Kč l, tj. 342 x 4,7 = 1.607 plus 342 x 0,048 x 47,10 = 773,20), celkem byla na cestovném přiznána částka 6.961,20 Kč. Takto vypočtené náklady se zvyšují o DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 16.203 Kč a zaplacený soudní poplatek 5.996 Kč, celkem po zaokrouhlení činí 99.361 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

34. Účtovanou odměnu za účast advokáta při jednání u mediátora a s tím spojené cestovné a náhradu za promeškaný čas soud nepřiznal, neboť se nejedná o náklad placený bezprostředně v souvislosti s řízením u soudu – povinnost setkání s mediátorem je osobní a přítomnost zástupce je toliko dobrovolná (usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. II. ÚS 150/20, či usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3658/17).

35. Soud nepřiznal odměnu za doplnění žaloby ze dne 7. 5. 2021, neboť skutková tvrzení měla být již obsahem žaloby a nejedná se tak o účelně vynaložené náklady řízení.