5 C 16/2020

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Koubovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalované zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalobce a žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 300.000 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 200.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 200.000 Kč od 4. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 100.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 100.000 Kč od 4. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení v částce 56.105,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce titul jméno příjmení.

1. Návrhem ze dne 17. 1. 2020 domáhal se žalobce proti žalované zaplacení částky 300.000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedl, že je bratrem jméno celé jméno žalobce, který zemřel datum. Zemřelému pak poskytl žalobce dvě půjčky, a to dne datum ve výši 100.000 Kč a dne datum ve výši 200.000 Kč. Tuto skutečnost žalobce prokazuje předevšm přiloženými výpisy ze svého bankovního účtu. Splatnost předmětných zápůjček nebyla mezi žalobcem a jeho bratrem sjednána. V souladu s § 2393 o. z. byly tudíž obě zápůjčky splatné uplynutím výpovědní doby 6 týdnů. Žalobce předmětné zápůjčky vypověděl dopisem ze dne 21. 10. 2019. Tato lhůta marně uplynula dne 3. 12. 2019. Žalovaná však na své dluhy neuhradila ničeho. Ve vyjádření ze dne 11. 5. 2020 pak žalobce doplnil, že pohledávka byla přihlášená v dědickém řízení po zesnulém jméno celé jméno žalobce vedeném u Okresního soudu ve obec pod sp. zn. spisová značka a žalovaná pohledávku neuznala a v dědickém řízení se k předmětnému závazku nepřihlíželo. Nárok na zaplacení částky 300.000 Kč je zápůjčkou žalobce jméno celé jméno žalobce, která nebyla do dnešního dne vypořádána, resp. splacena. V případě bankovních převodů z účtu žalobce ze dne datum – částka 100.000 Kč a ze dne datum – částka 200.000 Kč se nejednalo o splacení dluhu ze strany žalobce vůči otci žalované, neboť tento dluh byl vypořádán již dne 18. 7. 2017, ale skutečně o zápůjčku žalobce jméno celé jméno žalobce, o níž je vedeno řízení. V doplnění žaloby ze dne datum pak žalobe uvedl, že smlouva o zápůjčce částky 100.000 Kč byla uzavřena datum mezi žalobcem jako zapůjčitelem na straně jedné a jeho zesnulým bratrem jméno celé jméno žalobce jako vydlužitelem na straně druhé. Smlouva byla uzavřena v ústní formě. Obsahem této smlouvy o zápůjčce bylo ujednání mezi účastníky, že žalobce poskytne jméno celé jméno žalobce částku 100.000 Kč, kterou mu bratr jméno celé jméno žalobce na vyžádání vrátí. Pokud jde o účel zápůjčky, tak vydlužitel jméno celé jméno žalobce žalobci sdělil, že zapůjčenou částku hodlá použít na dodělání, resp. rekonstrukci bytu na ulici ulice ve obec. Obsahem smlouvy nebylo žádné ujednání o splatnosti ani o úroku z prodlení či smluvní pokutě. U sjednávání této smlouvy o zápůjčce byl přítomen jednak bratr žalobce příjmení celé jméno žalobce také matka žalobce jméno příjmení Smlouva o zápůjčce částky 200.000 Kč byla uzavřena asi měsíc a půl před poskytnutím domluvené částky, tj. nepochybně někdy na začátku měsíce září 2018. K uzavření smlouvy došlo datum, avšak s jistotou si žalobce přesný den není schopen vybavit. Rovněž mezi žalobcem jako zapůjčitelem na straně jedné a jeho zesnulým bratrem jméno celé jméno žalobce jako vydlužitelem na straně druhé byla smlouva uzavřena v ústní formě. Obsahem této smlouvy bylo ujednání mezi účastníky, že žalobce poskytne jméno celé jméno žalobce částku 200.000 Kč, kterou mu bratr jméno celé jméno žalobce na vyžádání vrátí. Pokud jde o účel zápůjčky, tak vydlužitel jméno celé jméno žalobce žalobci sdělil, že zapůjčenou částku hodlá použít ke koupi nemovitosti v adresa Ani v tomto případě nebylo obsahem smlouvy žádné ujednání o splatnosti ani o úroku z prodlení či smluvní pokutě. U sjednávání této smlouvy byl přítomen bratr žalobce příjmení celé jméno žalobce matka žalobce jméno příjmení Vedle těchto byl sjednávání této smlouvy přítomen jméno příjmení. Žádná z půjček nebyla za života jméno celé jméno žalobce vrácena. Žalobce tak v souladu s § 2393 o. z. zápůjčky vypovědl přípisem ze dne datum. Žalovaná celé jméno žalované pak po svém zesnulém otci nabyla celou pozůstalost, a to bez výhrady soupisu. Ve vyjádření ze dne datum pak žalobce doplnil, že mezi žalobcem a otcem žalované, jakož i jejich dalším bratrem bylo běžné, že si mezi sebou občasně finančně vypomáhali, když to bylo potřeba. Vzhledem k tomu, že se jedná o rodinu, nejedná se o nic neobvyklého, navíc za situace, kdy bratři spolu v podstatě podnikali. Veškeré finanční závazky žalobce směrem k otci žalované však byly vždy řádně vypořádány a v současné době není ničeho, co by měl žalobce otci žalované, resp. jeho právním nástupcům vracet. Tvrzení žalované o tom, že předmětné částky 100.000 Kč a 200.000 Kč představovaly vrácení půjčky žalobce otci žalované, toto stále žádným důkazem nedoložila. Nemovitostí, na jejíž pořízení byla poskytnuta částka 200.000 Kč, byl pozemek, o kterém se žalovaná zmiňuje ve svém vyjádření, tj. pozemek adresa – zahrada, o výměře výměra. Žalovaná uvádí, že její otec 30. 10. 2018 uzavřel s územní celek kupní smlouvu a zmíněný pozemek koupil do svého výlučného vlastnictví za ujednanou kupní cenu 203.000 Kč, kterou včetně DPH v celkové výši 245.630 Kč uhradil na účet územní celek dne 29. 10. 2019. Tedy uvedená časová souslednost plně koresponduje s tvrzením žalobce o účelu zápůjčky. Pokud pak žalovaná uvádí, že částka 200.000 Kč byla převedena žalobcem z bankovního účtu dne 23. 10. 2018, tedy o týden dříve ve prospěch bankovního účtu otce žalované, byla splátkou žalobce na půjčku poskytnutou mu otcem žalované, tedy vrácení půjčky, nechť žalovaná doloží, a to nejlépe také výpisem z účtu, že se skutečně jedná o vrácení půjčky žalobce otci žalované. Je pravdou, že otec žalované půjčil žalobci v minulosti jisté peněžní prostředky. Konkrétně se jednalo o zapůjčení částky ve výši 50.000 Kč, a to v pěti případech, bylo to v období, kdy si žalobce kupoval nákladní auto v přibližné hodnotě 5.000.000 Kč na spotřební úvěr, tj. někdy začátkem roku 2017. Žalobce si od otce žalované zapůjčil v pěti případech peníze na naftu. Předmětné zápůjčky byly realizovány bezhotovostní formou, což dokazují přiložené výpisy z účtu ze dne 18. 4. 2017, 5. 5. 2017, 9. 5. 2017 a 22. 5. 2017. Na těchto výpisech je patrná fluktuace peněžních prostředků z účtu otce žalované na účet žalobce. Tímto způsobem došlo k zapůjčení částky 250.000 Kč Tyto zápůjčky byly otcem žalované vráceny žalobci, a to bezhotovostními převody dne 17. 7. 2017 150.000 Kč a dne 18. 7. 2017 200.000 Kč. Uvedené je zachyceno na výpisu z účtu žalobce za období od 1. 7. 2017 do 31. 7. 2017, kde je patrná fluktuace peněžních prostředků z účtu žalobce na účet otce žalované, čímž byly vypořádány zápůjčky. Převyšující část, tj. částka ve výši 100.000 Kč pak představuje domluvenou odměnu otci žalované za demolici stodoly. Otec žalované souhlasil s tím, že osobně celou stodolu zdemoluje, což také učinil přibližně za 2,5 měsíce a za tuto svou práci se otec žalované s žalobcem domluvil na odměně ve výši 100.000 Kč, která byla otci žalované žalobcem bezhotovostně převedena společně se splátkou probíraných zápůjček na naftu dne 18. 7. 2017. K žádným dalším zápůjčkám otce žalované žalobci v minulosti nedošlo.

2. Žalobce pak při účastnickém výslechu uvedl, že při sjednávání půjčky 100.000 Kč byl přítomen bratr a matka žalobce. Domlouvali se večer v kuchyni, byl u toho ještě bratr obec. Jeho bratr jméno celé jméno žalobce požadoval půjčit 100.000 Kč na rekonstrukci bytu. Tehdy říkal, že mu mají dovézt kuchyň, že bude stát 90.000 Kč plus montáž. Od koho kuchyň odebíral, žalobce neví. Ohledně vrácení dluhu bylo domluveno, že peníze vrátí, až je bude mít. Pokud jde o půjčku částky 200.000 Kč, i toto se uskutečnilo doma. Jednalo se o koupi pozemku v obec. Bratr se účastnil výběrového řízení a bratr chtěl pozemek koupit z toho důvodu, aby někdo nevyužil tento pozemek jako stavební parcelu. Ptal se, zda žalobce mu půjčí peníze. V té době žalobce peníze měl, tak mu je půjčil s tím, že říkal, že je přepošle hned na město Znojmo. Pozemek byl kupován od územní celek. Na přepis bratr potřeboval 20.000 Kč Tyto mu žalobce půjčil, ale tyto nežádá vrátit. Ujednání ohledně částky 200.000 Kč byla přítomna matka a bratr obec. V domě ve obec a číslo bydleli společně žalobce, jméno celé jméno žalobce, jméno příjmení matka a obec celé jméno žalobce bratr. Po smrti svého bratra jméno celé jméno žalobce se žalobce dozvěděl, že o této půjčce věděl i jméno příjmení a jméno příjmení. Věděli to přímo od jméno. Ohledně vrácení částky 200.000 Kč bylo domluveno, že částku jméno celé jméno žalobce vrátí, až bude mít peníze. Jeho účetní jméno příjmení o půjčce 200.000 Kč a 100.000 Kč také věděla. Vytýkala mu, že firemní peníze nemůže půjčovat bratrovi. Je pravdou, že bratr mu půjčoval peníze na naftu, avšak tyto peníze mu byly vráceny. Peníze mu bratr jméno celé jméno žalobce půjčoval přes účet. Půjčovali si navzájem i v hotovosti, když chtěl bratr na přepis, tak mu půjčil 20.000 Kč a dále potřeboval půjčit v hotovosti na EURA, od toho však žalobce nemá doklady a tyto peníze nepožaduje.

3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum pak sdělila, že s uplatněným nárokem žalobce na zaplacení částky 300.000 Kč nesouhlasí, neboť žalobce jejímu otci jméno celé jméno žalobce žádné peněžní prostředky nezapůjčil a žalobce zneužívá situace, že její otec zemřel a nemůže tedy uvést vše na pravou míru. Žalobce kromě dvou plateb na účet otce žalované pouze dokládá převod dvou částek, ale z těchto dokladů nevyplývá, že se jedná o zápůjčky či jiné právní tituly. Žalovaná ještě za života svého otce z jeho podání věděla, že její otec často žalobci, jako svému podnikajícímu bratrovi, půjčoval peníze, ale podrobnější informace neznala a ani se o to nezajímala. Po smrti otce proběhlo dědické řízení, v rámci něhož se žalovaná jako jediná dědička dozvěděla, že žalobce celé jméno žalobce se domáhal vrácení částky 300.000 Kč. Notářem byl vyzván, aby doložil doklady potvrzující pohledávku žalobce, avšak toto neučinil a žalovaná pohledávku neuznala. Vypovězení zápůjčky ze dne 21. 10. 2019 je neúčinné, neboť nejen že nelze vypovědět neexistující smlouvu o zápůjčce, ale také nelze takovou smlouvu platně vypovědět vůči třetí osobě, která není účastníkem právního vztahu. Žalovaná dohledala doklady a zjistila, že 18. 4. 2017 otec žalované ze svého účtu č. bankovní účet odeslal 2 x po 50.000 Kč, tedy celkem 100.000 Kč na účet celé jméno žalobce a platby identifikoval„ název půjčky příjmení“. Dne 5. 5. 2017 otec žalované odeslal ze svého účtu částku 50.000 Kč na účet celé jméno žalobce a platbu identifikoval„ název “. Dne 9. 5. 2017 otec žalované ze svého účtu na účet celé jméno žalobce odeslal dalších 50.000 Kč a tuto platbu identifikoval„ název“ a stejně tak jméno příjmení dne 22. 5. 2017. Otec žalované tak v období od 18. 4. 2017 do 22. 5. 2017 převedl ze svého účtu na účet žalobce částku 250.000 Kč a první dvě platby označil jako„ půjčka příjmení“. K tomu žalovaná dodává, že před dubnem 2017, ale i po květnu 2017 disponoval otec na svém účtu peněžními prostředky ke dni úmrtí 141.741,50 Kč. Neměl tedy důvod půjčovat si od celé jméno žalobce, příp. od jiných osob. Žalovaná má tedy za to, že její otec půjčoval žalobci peníze a minimálně je prokázáno, že v době od 18. 4. 2017 do 22. 5. 2017 půjčil žalobci částku 250.000 Kč a neměl tedy důvod v roce 2018 si od žalobce zapůjčit částku ve výši 300.000 Kč. Žalovaná se tak může domnívat, že v případě plateb dne 30. 5. 2018 a 23. 10. 2018 nejde o zápůjčky ze strany žalobce jejímu otci, ale že se může jednat o splacení dluhu ze strany žalobce vůči jejímu otci jméno celé jméno žalobce. Ve vyjádření ze dne 3. 11. 2020 žalovaná doplnila, že pokud žalobce navrhuje k prokázání obou půjček provedených ústně jako svědky své nejbližší příbuzné, pak v návaznosti na další níže uvedené skutečnosti lze předpokládat, že výpovědi navržených svědků nemusí být v souladu s objektivní pravdou. Úroveň vztahů žalobce a jeho širší rodiny vůči žalované neprodleně po smrti jejího otce byla zatížena neoprávněnými majetkovými požadavky žalobce a jeho širší rodiny. Navrhuje tedy, aby soud provedl důkaz spisy Okresního soudu ve obec sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka. Dále žalovaná doplnila, že někdy v roce 2015 zakoupil její otec bytovou jednotku ve obec na ulici ulice a od roku 2016 tuto nemovitost postupně svépomocí opravoval a asi v měsíci červenci 2018 opravy dokončil a bytovou jednotku v srpnu 2018 dal do nájmu třetí osobě. Její otec v té době asi do roku 2017 pracoval jako státní zaměstnanec anonymizována tři slova ve obec, kdy již byl rozvedený, žil sám a měl vytvořené úspory. Navíc po jeho smrti žalovaná zjistila, že při odchodu ze služebního poměru její otec dne 11. 9. 2017 obdržel od státní zaměstnanec anonymizována dvě slova na svůj účet částku 241.786 Kč. Nikdy otec žalované nesděloval, že by měl finanční problémy, a že by si musel na opravu bytu půjčovat. Výslovně se jí několikrát zmiňoval, a to v době, kdy bydlel společně se svými bratry jméno a jméno příjmení a matkou jméno příjmení v jedné nemovitosti ve obec, že nejen, že musí pomáhat v hospodářství a při podnikání celé jméno žalobce a jméno celé jméno žalobce, ale také občas půjčuje celé jméno žalobce peníze. Otec žalované byl pracovitý člověk a vedle svého zaměstnání a práce ve prospěch žalobce a jeho bratra jméno také ve svém volnu vykonával pro své známé a přátele různé stavební a řemeslné práce na jejich stavbách. K tomuto žalovaná dodatečně může doložit doklady potvrzující, že její otec např. 9. 3. 2017 obdržel 15.000 Kč od jméno příjmení, dne 24. 4. 2017 částku 20.000 Kč, dne 4. 5. 2017 částku 12.000 Kč a dne 10. 5. 2017 částku 33.000 Kč. Dále je žalované známo, že její otec například v roce 2018 se zúčastnil výlovu rybníku v země a jeho tehdejší výdělek od jméno příjmení po směně na české koruny v říjnu 2018 činil 51.640 Kč. K těmto příjmům jejího otce přiřazuje žalovaná také částku ve výši 100.000 Kč za prodej značka automobilu z března 2017 nebo motocykl anonymizováno v roce 2018 ve výši 76.000 Kč. Tedy otec žalované měl na své potřeby a pro své účely dostatek vlastník prostředků. Pokud pak žalobce tvrdí, že půjčil jejímu otci částku 200.000 Kč, toto se nezakládá na pravdě. Otec žalované dne datum uzavřel s územní celek kupní smlouvu a koupil pozemek – zahradu o výměře výměra v k.ú. obec, a to za ujednanou kupní cenu včetně DPH 245.630 Kč. Žalovaná k tomu dodává, že pokud žalobce dne 23. 10. 2018 odeslal na účet jejího otce částku ve výši 200.000 Kč za situace, kdy její otec tvrdil, že půjčuje jméno peníze, pak částka 200.000 Kč je splátkou žalobce na půjčku poskytnutou žalobci otcem žalované. Doklad o platbě 200.000 Kč jméno příjmení dne datum neprokazuje nic o tom, že by se mělo jednat o zápůjčku poskytnutou jejímu otci, ale lze mít za to, že se jedná o splátku zápůjčky ze strany žalobce z dřívější doby. Ve vyjádření ze dne 15. 3. 2021 žalovaná doplnila, že jméno celé jméno žalobce po ukončení služebního poměru u státní instituce anonymizována dvě slova pracoval pro firmu právnická osoba, a díky tomu pobíral mzdu od této společnosti a zároveň pobíral výsluhu od státní instituce anonymizována dvě slova a taktéž vykonával různé práce ve prospěch dalších osob a měl tak i další příjmy. K těmto tvrzením žalovaná dokládá výpis z účtu jméno celé jméno žalobce za období prosinec 2017 potvrzující příjem od právnická osoba, ve výši 26.594 Kč a výpis z účtu jméno celé jméno žalobce za říjen 2017, potvrzující příjem částky 25.936 Kč měsíčně. Dále žalovaná dokládá výpis za březen 2017, kdy jméno celé jméno žalobce obdržel dne 1. 3. 2017 od p. příjmení částku 100.000 Kč za prodej značka vozidla anonymizováno a dne 9. 3. 2017 od jméno příjmení za práci částku 15.000 Kč a dále výpis za období duben 2017, kdy dne 24. 4. 2017 obdržel od jméno příjmení částku 20.000 Kč. Dále za období květen 2017, kdy dne 4. 5. 2017 od jméno příjmení obdržel další částku 12.000 Kč, v květnu 2017 od jméno příjmení částku 33.000 Kč a datum od jméno příjmení částku 51.640 Kč. Od žalobce pak dne 23. 10. 2018 přijal splátku ve výši 200.000 Kč a dne 29. 10. 2017 uhradil kupní cenu za pozemek ve výši 245.630 Kč. Ve vyjádření ze dne 26. 5. 2021 pak žalovaná doplnila, že její otec v roce 2015 postupně vybral ze svého účtu hotovost ve výši 335.000 Kč. Z těchto výpisů však přímo nevyplývá konkrétní pohyb na účet žalobce celé jméno žalobce, avšak žalovaná tvrdí, že její otec disponoval hotovostí, kterou mohl půjčovat žalobci neformálně z ruky do ruky. V roce 2016 tak na základě výběru kartou otec žalované disponoval hovotostí 126.000 Kč. V roce 2017 je doloženo, že otec žalované vybral ze svého účtu postupně 255.000 Kč v průběhu celého roku. V tomto roce v měsíci dubnu ze svého účtu otec žalované odeslal na účet žalobce celkem v pěti případech vždy po 50.000 Kč a tyto platby označil tak, že z nich vyplývá, že se jedná o zápůjčku žalobci. Otec žalované tak, od 18. 4. 2017 do 22. 5. 2017 převedl na účet žalobce částku 250.000 Kč. Z výpisu z účtu otce žalované ze dne 17. 7. 2017 vyplývá, že žalobce uhradil na účet otce žalované 150.000 Kč a 18. 7. 2017 částku 200.000 Kč. Tyto dvě částky odpovídají zápůjčce otce žalované žalobci na zakoupení nafty. Žalobce se však o rozdílu částky 100.000 Kč nezmiňuje a nepožaduje zpět, i když dle žalobce jméno celé jméno žalobce mu nepůjčoval bez dokladů (jen na účet). Dle žalované tato skutečnost podporuje její vyjádření, co její otec ještě za života jí sdělil, a to že často půjčuje peníze svému bratrovi celé jméno žalobce na podnikání, a že tedy půjčoval žalobci i neformálně v hotovosti. Na konci roku 2017 i přes uvedené příjmy a výdaje otec žalované disponoval částkou 518.271 Kč. V průběhu roku 2018 otec žalované vybral kartou 604.000 Kč. Dne 7. 3. 2018 částku 200.000 Kč, dne 23. 3. 2018 160.000 Kč a 29. 3. 2018 100.000 Kč. V průběhu března 2018 disponoval hotovostí ve výši 460.000 Kč. Tvrzení žalobce o tom, že v měsíci květnu otec žalované dokončoval rekonstrukci bytu ve obec, a že mu v této souvislosti zapůjčil na kuchyňskou linku částku 100.000 Kč, dokládá také výpisem ze svého účtu. Z výpisu z účtu otce žalované však vyplývá, že dne 30. 5. 2018 mu od celé jméno žalobce došla platba 100.000 Kč, ale není však důkazem toho, že se jedná o zápůjčku jméno příjmení. Žalovaná pak odkazuje na výpisy z účtu jejího otce za květen, červen, červenec 2018, kdy její otec ze svého účtu hradil náklady spojené s rekonstrukcí bytu, tj. záloha na topení obec 60.000 Kč, záloha za okna 11.

0. Kč, nákupy materiálu ve stavebninách asi ve výši 85.000 Kč a vybíral kartou další částky asi ve výši 60.000 Kč. Další pohyb peněžních prostředků mezi žalobcem a otcem žalované vyplývá z výpisu z účtu otce žalované v měsíci říjnu 2018, kdy od celé jméno žalobce byla zaznamenána 23. 10. 2018 platba ve výši 200.000 Kč. Dne 26. 10. 2018 na účet otce žalované pak došla platba od jméno příjmení ve výši 51.640 Kč a dne 29. 10. 2018 z účtu otce žalované odešla platba ve výši 245.630 Kč. Tato platba odpovídá úhradě kupní ceny za pozemek koupený od územní celek v k.ú. obec. V roce 2019 na účtu otce žalované bylo uloženo 67.809 Kč a docházely na jeho účet pravidelné platby a nejsou evidovány žádné výdaje. Teprve 12. 6. 2019 je evidovaná došlá úhrada od žalobce 25.412 Kč a těsně před smrtí otce žalované dne 10. 7. 2019 je evidována od celé jméno žalobce úhrada ve výši 26.063 Kč. Dne 13. 7. 2019 otec žalované zemřel a k tomuto datu je na jeho účtu evidována částka 141.741,50 Kč a v listopadu 2019 byl účet otce žalované uzavřen. Ve vyjádření ze dne 12. 7. 2021 pak žalobkyně dodala, že nebyla při sjednávání půjček žalobci přítomna a nemůže sdělit soudu důvody a účel sjednaných půjček. Taktéž nemůže doložit důkaz k půjčkám, vyjma již k soudu doloženým výpisům z účtu svého otce.

4. Při účastnickém výslechu pak žalovaná uvedla, že notář při projednání dědictví zmínil, že žalobce požaduje částku 300.000 Kč na rekonstrukci bytu. Žalovaná mu sdělila, zda toto nějak doložili, že nevěděla a neslyšela, že by nějaká půjčka existovala ze strany jejího otce, tedy že by příjmení půjčil jejímu otci. Vždy to bylo obráceně, neboť otec půjčoval příjmení buď na různé opravy auta, nebo na naftu. S otcem se běžně stýkali. Věděla, že otec bude kupovat zahradu, ale kde vezme peníze, o tom se nebavili. Žalovaná má za to, že příjmení jejímu otci vrátil peníze, protože říkal, že je bude potřebovat na koupi pozemku. Dále jí otec sdělil, že linka v kuchyni v bytě ve obec stála 80.000 Kč. Měl ji od truhláře a neslyšela, že by si musel na něco půjčovat. Otec jí říkal, že půjčil peníze příjmení, ale neřekl kolik, ale bylo to vícekrát, než je uvedeno ve výpisu z účtu otce.

5. Svědek jméno příjmení ve věci uvedl, že byli s jméno příjmení spolužáci a nejlepší kamarádi. Ví o 300.000 Kč, co si jméno půjčoval, protože v té době spravoval byt a zdědil hájenku v obec a pozemek nebyl v jeho vlastnictví. Říkal, že má nějaké problémy, že by to mohl koupit. Město zrovna nabídlo pozemek do prodeje. V té době však jméno začal s rekonstrukcí bytu, byl vybraný z peněz díky bytu, takže si půjčoval. V té době měl možnost pracovat u firma anonymizováno, kde svědek pracoval 20 let a byl se ve firmě podívat, přišel také s tím, že si od příjmení půjčil peníze a že mu to tím bude splácet tou prací u něj, že tam zůstane pracovat. Svědek věděl o půjčce 300.000 Kč, ale nevěděl, že by to bylo nějak dělené. Tak do podrobna to nerozebírali. Věděl však o pozemku, že kupoval pozemek od města. Pokud jde o rekonstrukci bytu, kdy byl byt kupován a za kolik nevěděl, ale bylo to v době, kdy žalovaná studovala na střední škole. Byt kupoval s tím, aby zde žalovaná mohla přes týden přespávat a nemusela denně dojíždět domů. Poté se ukázaly další náklady spojené s rekonstrukcí bytu. Věděl, že otec žalované měnil okna, natahoval zdi, předělával elektriku, taktéž opravoval stropy, tedy dělal kompletní rekonstrukci bytu včetně koupelny a kuchyňské linky. Svědek ví, že před rekonstrukcí bytu půjčoval jméno příjmení peníze, a to jméno na provoz, neboť kupoval kamion a měl hospodářství. Tyto informace měl přímo od jméno. Tehdy mu jméno příjmení říkal, že se mu naskytla možnost koupit pozemek pod hájenkou, takže si bude muset půjčit. Nejdříve totiž jméno příjmení přišel za ním, jestli nemá nějaké peníze. Žádal ho o 300.000 Kč. Tehdy mu svědek sdělil, že peníze, které měl, již půjčil, takže dalších 300.000 Kč na půjčku nemá. Částku 100.000 Kč svědek půjčil prostřednictvím jméno příjmení panu jméno příjmení. Peníze mu byly vráceny jméno příjmení v hotovosti. Také si vybavil to, že jméno příjmení začal bourat stodolu chvíli po rozvodu. Tehdy mu řekl, že nechce bydlet u bratra a chce se postavit na své nohy. Pak se mu ale naskytla možnost koupit byt a na demolici dále nedělal a věnoval se bytu.

6. Svědkyně jméno příjmení sdělila, že je účetní a žalobce je jejím klientem asi 8 let. Za jakým účelem byly peníze poskytnuty, neví, ale viděla na výpise, že odešly peníze z účtu pana příjmení na účet pana jméno příjmení, měla k tomu výhrady, že to jsou peníze z podnikání a jako takové by měly být do podnikání zase vráceny, což se nestalo. Říkala panu celé jméno žalobce, že by ráda viděla celou sumu zase zpět na jeho účtu a bylo jí řečeno, že se ty peníze zase do podnikání vrátí. Jinak o věci nic neví. Přítomna při sjednávání půjček mezi žalobcem a zemřelým jméno příjmení nebyla. Nezasahuje do rodinných vztahů.

7. Svědkyně jméno příjmení, matka žalobce ve věci uvedla, že jméno příjmení koupil ve obec byt a stál přes 700.000 Kč. Jestli si od někoho peníze půjčil, to nevěděla, ale věděla, že si jméno příjmení půjčil 100.000 Kč od jméno, neboť tehdy byli doma, ona, syn jméno, jméno a jméno a tehdy jméno příjmení řekl, jestli by mu nemohl příjmení půjčit, že potřebuje 100.000 Kč a žalobce mu sdělil, že mu to pošle na účet. Ví, že se bavili o bytě. jméno jméno sdělila, kam dal všechny peníze, když byt stál přes 700.000 Kč a tohleto už vypadá na milion. jméno sdělil, jen aby milion stačil. V bytě bylo nové topení, nový plyn, nová voda, všechna nová kanalizace, obklady, byt celý předělal. Domů vozil pouze bedny se seškrábaným vápnem. Věděla, že jméno bude dávat novou kuchyň, ale od koho měla být dodána, nevěděla. Ptala se, pro koho byt dělá a on jí řekl, kdyby jej potřebovala jméno Částku 100.000 Kč neviděla předávat, avšak starší syn říkal:„ jméno, já už jsem ti to přeposlal, běž se podívat, jestli to máš na účtu.“ jméno odešel a říkal:„ Jo příjmení, už to tam mám.“ Domluvili se, že peníze vrátí, až je bude mít. Pokud jde o další půjčku 200.000 Kč, tuto syn jméno potřeboval na nákup pozemku, neboť územní celek vyhlásilo veřejnou soutěž, že se bude pozemek prodávat jako stavební parcela. jméno někdo doporučil, aby to trochu přeplatil a příjmení říkal, že kolik má poslat jméno peněz a na to jméno sdělil:„ Když mi pošleš 200.000 Kč, takto bude dobrý,“ protože ještě mu někdo dluží, něco mu má vrátit za nějakou službu. Žalobce poslal tedy 200.000 Kč a ptal se, zda to dostal na účet a jméno řekl ano. Na vrácení se domluvili tak, že peníze vrátí, až je bude mít.

8. Svědek jméno příjmení sdělil, že bratr jméno půjčoval bratru jméno peníze na pozemek v obec a na opravu bytu. Půjčky byly většinou sjednávány v podvečer vzhledem k tomu, jak kdo pracoval, tak se jindy nemohli sejít. Bratr jméno bratru jméno půjčil, to ví přesně, protože bratr jméno se ho ptal na to, že posílal peníze a zda se díval na účet. jméno se šel podívat a řekl ano. Půjčka 300.000 Kč proběhla 2x, protože 100.000 Kč bylo na byt na kuchyňskou linku a částka 200.000 Kč byla na pozemek v obec. Ohledně vrácení bylo dohodnuto, že peníze vrátí, až je bude mít. Peníze vždycky šly na účet, nepředávali si je v hotovosti. Jedinou částku, kterou bratr jméno předával, takto bylo od svědka jméno příjmení, protože to bylo předem domluveno s jméno příjmení a svědkem telefonicky. Částka 200.000 Kč byla převedena z účtu na účet. Sjednávali si půjčku bratr ohledně pozemku v obec, pořídil to od města, říkal, že to přeplatil a s bratrem se domluvili tak, že částka 200.000 Kč bude vrácena, až ji jméno příjmení bude mít. U sjednávání této půjčky byl přítomen žalobce, jméno, jméno a jméno příjmení. Ví o tom, že když bratr jméno pořídil značka vozidla , chyběly mu peníze na nějaký provoz, tak mu je půjčil jméno příjmení bratr jméno mu to přes účet vrátil, nikdy ne v hotovosti. Bratr jméno celé jméno žalobce koupil ve obec v Bytovém družstvu ulice a číslo, byt, totální ruinu za 780.000 Kč. Tento byt koupil z našetřených peněz a dále po dlouhá léta mu to bylo strháváno z práce. Když začal byt rekonstruovat, říkal, že to udělá za rok, ale pak to trvalo déle. Asi po třičtvrtě roce se ho matka ptala, kolik ho to stálo, zda bude stačit milion a on sdělil, že rozhodně ne. Dělal rozvody plynu, vody, elektřiny, kompletní kuchyň a koupelnu. Protože s tím svědek nesouhlasil, nikdy v bytě bratra nebyl a nic bližšího o kuchyni neví. Na linku mu bratr půjčoval 100.000 Kč. Jestli stála víc nebo míň, neví. Byl přítomen u projednávání půjčky za účelem koupě kuchyňské linky, bylo to tak, že se sešli v podvečer. Bratr říkal, že mu bude chybět na kuchyňskou linku, a že bude na to potřebovat asi zhruba 100.000 Kč, zda je žalobce má a zda mu je půjčí. Pamatuje si, že bratr jméno potvrdil, že mu peníze přišly.

9. Z výpisu z účtu č. bankovní účet celé jméno žalobce bylo zjištěno, že dne 30. 5. byla na účet jméno příjmení zaslána částka 100.000 Kč. Dne 23. 10. 2018 částka 200.000 Kč.

10. Z připojeného spisu Okresního soudu ve obec sp. zn. spisová značka, a to z usnesení ze dne datum číslo listu 31 pak bylo zjištěno, že jméno příjmení zemřel dne 13. 7. 2019 a pozůstalá dcera jméno a příjmení jako jeho jediná dcera nabyla dědictví ze zákonné posloupnosti, přičemž dědictví neodmítla a neuplatnila ani výhradu soupisu. Dle dědického rozhodnutí žalovaná nenabyla žádná pasiva pozůstalosti. Z protokolu o projednání dědictví č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí pak bylo zjištěno, že byla uplatněna pohledávka pozůstalého bratra celé jméno žalobce – žalobce z titulu půjčky na koupi pozemku v obec ve výši 300.000 Kč. Tato přihlášená pohledávka nebyla dědičkou uznána a byla konstatována spornost této pohledávky, a proto v řízení o dědictví k ní nebylo přihlíženo.

11. Z připojeného spisu Okresního soudu ve obec sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že žalovaná uplatnila proti jméno příjmení žalobu o vydání movité věci. V této věci bylo pravomocně rozhodnuto 21. 7. 2020 tak, že jméno příjmení je povinen vydat celé jméno žalované značka automobilu.

12. Z připojeného spisu Okresního soudu ve obec sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že žalobkyně jméno příjmení se domáhala proti celé jméno žalované zaplacení částky 188.125 Kč s příslušenstvím. Toto řízení bylo pravomocně ukončeno datum, kde bylo žalované uloženo, aby uhradila jméno příjmení částku 188.125 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Obsahem spisu je i přípis ze dne 21. 10. 2019, kterým žalobce požadoval vrácení zápůjček ve výši 100.000 Kč poskytnuté dne 30. 5. 2018 a 200.000 Kč poskytnuté dne 23. 10. 2018 ve lhůtě 6 týdnů ode dne doručení výzvy. Poukázal na to, že nebyla mezi celé jméno žalobce a jméno příjmení dohodnuta splatnost předmětných zápůjček, a proto jsou v souladu s ust. § 2393 o. z. splatné uplynutím výpovědní doby v trvání 6 týdnů. Tento přípis pak byl dle poštovního podacího archu odeslán žalované dne 21. 10. 2019 a dle sdělení pošty pak byla zásilka podaná dne 21. 10. 2019 č. anonymizováno spisová značka doručena příjemci zásilky dne 22. 10. 2019.

13. Z výpisu z účtu č. bankovní účet s názvem účtu jméno celé jméno žalobce za období od 1. 5. 2017 – 31. 5. 2017 bylo zjištěno, že dne 5. 5. 2017 zaslal jméno příjmení na protiúčet celé jméno žalobce částku 50.000 Kč s názvem příjmení. Dne datum odeslal částku 50.000 Kč na protiúčet celé jméno žalobce s označením příjmení částku 50.000 Kč a dne datum zaslal jméno příjmení na protiúčet celé jméno žalobce částku 50.000 Kč s označením příjmení. Z výpisu téhož účtu za měsíc duben 2017 pak bylo zjištěno, že dne datum jméno příjmení odeslal na účet celé jméno žalobce číslo účtu bankovní účet částku 50.000 Kč a téhož dne 18. 4. 2017 další částku 50.000 Kč a u obou je platba označena jako příjmení půjčka. Z výpisu téhož účtu za období říjen 2018 pak bylo zjištěno, že na účet jméno příjmení byla připsána částka 200.000 Kč dne 23. 10. 2018 s názvem protiúčtu celé jméno žalobce číslo účtu bankovní účet. Z výpisu účtu jméno celé jméno žalobce za období květen 2018 pak bylo zjištěno, že na účet jméno příjmení dne 30. 5. 2018 byla připsána částka 100.000 Kč s názvem protiúčtu celé jméno žalobce č. účtu bankovní účet.

14. Z kupní smlouvy číslo rok uzavřené dne datum mezi územní celek a jméno celé jméno žalobce bylo zjištěno, že jméno příjmení koupil do výlučného vlastnictví pozemek – zahradu rozsáhlé chráněné území, zemědělský půdní fond o výměře výměra v k.ú. obec u obec, a to za kupní cenu ve výši 245.630 Kč. V článku II. bod 2, 3 pak účastníci stvrdili podpisem smlouvy, že kupní cena byla uhrazena kupujícím na účet prodávajícího před podpisem této smlouvy.

15. Podle § 1701 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.) dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.

16. Podle § 2009 odst. 1 o. z. smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem.

17. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 2393 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba 6 týdnů.

19. Podle § 189 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., (dále jen z. ř. s.) nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

20. Podle § 173 z. ř. s. pasiva pozůstalosti soud objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu pasiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do pasiv pozůstalosti, ke sporným dluhům se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

21. V projednávané věci se žalobce domáhá proti žalované zaplacení částky 300.000 Kč z titulu dvou půjček, které poskytl svému zemřelému bratrovi jméno příjmení. Jedinou dědičkou po jméno příjmení je žalovaná, které bylo usnesením soudu o dědictví potvrzeno nabytí dědictví. V dědickém řízení pak byla určena čistá hodnota pozůstalosti částkou 4.270.385,50 Kč, pasiva zařazená do pozůstalosti nebyla, neboť tato otázka byla mezi účastníky sporná. Notář tak nezařadil do pasiv pozůstalosti částku 300.000 Kč, kterou žalobce požadoval v rámci dědického řízení.

22. Univerzální sukcesí nepřechází na dědice jen zůstavitelův majetek a jiná aktiva dědictví, ale i dluhy, které měl v době smrti. Podle platné právní úpravy přecházejí na dědice všechny dluhy zůstavitele a ostatní pasiva pozůstalosti a dědici zůstavitele jsou povinni uhradit všechny zůstavitelovy dluhy (a další pasiva pozůstalosti) v plném rozsahu. Jinak z pohledu § 1701 odst. 1 o. z. se stanoví tehdy, předepisuje-li se, že dědici zůstavitele hradí dluhy zůstavitele jen do výše ceny nabytého dědictví. V tomto omezeném rozsahu přecházejí dluhy na dědice, kteří řádně a včas v řízení o pozůstalosti uplatnili výhradu soupisu, přičemž v projednávané věci tomu tak nebylo, neboť v dědickém rozhodnutí bylo konstatováno, že výhrada soupisu nebyla uplatněna. Z pojetí dědického nástupnictví pak plyne, že práva a povinnosti vyplývající ze závazkových právních vztahů zásadně nezanikají smrtí oprávněné či povinné osoby, nýbrž v souladu s principem právní jistoty v právních vztazích a obecnou právní zásadou, že smlouvy se mají plnit, přecházejí na jejich právní nástupce (dědice), leda že jde o plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem. V projednávané věci však o takovýto dluh nejde, neboť se jednalo o zápůjčku finančních prostředků.

23. V dané věci tak podepsaný soud dospěl k závěru, že návrh žalobce je částečně důvodný. Bylo žalováno o vrácení půjčky 200.000 Kč a dále půjčky 100.000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že celé jméno žalobce zaslal na účet jméno příjmení dne datum částku 200.000 Kč. Dne 29. 10. 2018 odeslal jméno příjmení ze svého účtu částku 245.630 Kč na účet územní celek a částka se shoduje s kupní cenou za pozemek parc. číslo v k.ú. obec Kupní smlouva mezi jméno příjmení a územní celek byla uzavřena datum a ve smlouvě je uvedeno, že kupní cena byla zaplacena ke dni uzavření, tj. před podpisem smlouvy. Tedy soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce byla uzavřena mezi žalobcem a jméno příjmení. Tuto ústní smlouvu potvrdil svědek pan příjmení, který se ve věci vyjádřil jednoznačně, když k otázce půjčky na pozemek uvedl, že jméno příjmení si chtěl peníze půjčit i od něho, ale když mu nevyhověl, sdělil mu, že si půjčí jinde. Věděl, že peníze potřebuje na koupi pozemku k domu v obec, který již měl ve vlastnictví. Věděl, že jméno příjmení neměl peníze na pozemek, neboť veškeré finanční prostředky použil na rekonstrukci bytu ve obec, kde prováděl rozsáhlé opravy. Tomuto svědkovi pak soud uvěřil, neboť není v žádném vztahu k účastníkům řízení, se žalobcem se nestýkal a žalovanou neznal. Byli s otcem žalované kamarádi, proto spolu probírali i jejich osobní záležitosti. Z výpovědi svědka jméno příjmení, který je bratrem zemřelého jméno příjmení, pak bylo zjištěno, že kupní cena předmětného bytu ve obec činila 780.000 Kč a byt si vyžadoval celkovou rekonstrukci a nákladné opravy. Tyto nákladné opravy pak potvrdili i příbuzní jméno příjmení a jejich výpověď se v této části shodovala i s výpovědí svědka příjmení, tedy že otec žalované neměl dostatek finančních prostředků na nákup předmětného pozemku, neboť veškeré finanční prostředky investoval do rekonstrukce bytu ve obec. Soud má tedy za prokázáno, že v září 2018 byla v rodinném domě ve obec za přítomnosti bratra jméno a matky jméno sjednána půjčka na koupi pozemku v obec, kde bylo dohodnuto, že půjčku poskytne žalobce. Částka 200.000 Kč pak skutečně byla žalobcem odeslána jméno příjmení, který ji následně přeposlal městu část obce jako kupní cenu nemovitosti. V řízení pak bylo prokázáno, že takto si v rodině vypomáhali, že i v dřívější době jméno příjmení svému bratru – žalobci půjčoval peníze do podnikání. Tedy v částce 200.000 Kč má soud za to, že se jednalo o půjčku, a protože žalovaná vstoupila nejen do práv, ale i povinností jejího zemřelého otce jméno příjmení, byla povinna vrátit půjčku po uplynutí 6 týdnů, od kdy jí byla výpověď žalobcem doručena, tj. 22. 10. 2019 Poslední den šestitýdenní lhůty uplynul v úterý 3. 12. 2019 a od 4. 12. 2019 nastalo prodlení s dlužnou částkou. Tudíž byl žalobci přiznán i zákonný úrok z prodlení z částky 200.000 Kč od 4. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, který je v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

24. Pokud jde o částku 100.000 Kč, která byla na účet jméno celé jméno žalobce ze strany žalobce byla připsána dne datum, zde má soud za to, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o půjčce, neboť výpovědi svědků i žalobce byly u této částky rozporné. V dědickém řízení po jméno celé jméno žalobce žalobce uvedl v protokolu ze dne datum, že peníze měly být na rekonstrukci bytu a nákup parcely, částka 300.000 Kč nebyla rozlišena. V žalobě neuvedl účel půjčky 100.000 Kč, teprve ve vyjádření ze dne datum uvádí, dodělání, resp. rekonstrukci bytu na ulici ulice. Při výslechu dne 20. 4. 2021 uvedl, že mu bratr řekl, že mu mají přivézt kuchyň a měla stát 90.000 Kč plus montáž, a že nemá peníze. Svědek příjmení však v této části výpovědi ohledně částky 100.000 Kč se vyjádřil neurčitě, sdělil, že půjčka byla pravděpodobně i na byt. Nevěděl, že částka 300.000 Kč byla nějak rozdělena na dvě části. Nevěděl o kuchyňské lince. Otec žalované chtěl od svědka příjmení půjčit 300.000 Kč na pozemek, a to v jedné částce. Peníze 100.000 Kč přišly na účet otce žalované dne datum, proto soud zkoumal, zda následně otec žalované platil ze svého účtu nějakou platbu v rozmezí 80.000 Kč – 90.000 Kč a komu, ale toto nebylo zjištěno. Ani jeden ze svědků nevěděl, u koho byla linka objednána a komu byla zaplacena. Naopak, co bylo prokázáno, že půjčky v rodině probíhaly i hotovostně, v jednom případě předával jméno celé jméno žalobce svému bratrovi jméno 100.000 Kč, zapůjčených od pana příjmení. Tedy v částce 100.000 Kč má soud za to, že nebyla půjčka prokázána. Výpovědi účastníků a svědků byly v této části rozporné, vyjma rodinných příslušníků žalobce, které však soud hodnotí jako účelové s ohledem na jejich poměr k žalobci a taktéž rozvrácené vztahy v rodině, jak toto vyplynulo i z připojených spisů Okresního soudu ve obec. Soud shledal důvodnou námitku žalované, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že půjčky v rodině probíhaly nejen vždy pouze přes účet, ale i v hotovosti a toto potvrdil i svědek příjmení u částky 100.000 Kč a svědek příjmení příjmení. Taktéž je z výpisu z účtu otce žalované patrno, že půjčil svému bratrovi – žalobci 5 x 50.000 Kč v období od dubna 2017 do května 2017 a platby označil jako„ příjmení“,„ příjmení“ či„ půjčka příjmení“. Následně pak platbami ze dne 17. 7. 2017 a 18. 7. 2017 došly na účet otce žalované finanční prostředky od žalobce ve výši 150.000 Kč a 200.000 Kč. Tímto pak žalobce prokazoval, že předmětnou půjčku 250.000 Kč otci žalované vrátil, přičemž bylo zasláno o 100.000 Kč více, kde bylo tvrzeno, že se jednalo o odměnu za provedenou demolici stodoly. Ohledně provádění prací na demolici stodoly věděl i svědek příjmení, který uvedl, že otec žalované po rozvodu manželství nechtěl bydlet s rodinou žalobce, chtěl se osamostatnit, chtěl si zde přebudovat bydlení, avšak poté, co získal byt ve obec, již v těchto pracech nepokračoval. Taktéž je důvodná námitky žalované, že z pohybů na účtu jméno příjmení je patrno, že měl příjmy nejen ze zaměstnání, ale i z další činnosti pro soukromé osoby, avšak značnou část příjmů použil na celkovou rekonstrukci bytu.

25. Ze všech shora uvedených důvodů pak soud návrh žalobce v částce 100.000 Kč jako nedůvodný zamítl.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.) tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení ve větší míře úspěšný, poměrný nárok na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 300.000 Kč s příslušenstvím. Žalobce byl úspěšný v části žaloby ohledně částky 200.000 Kč, to je co do 66,7 % z celkového předmětu řízení a neúspěšný co do 33,3 %. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobce činí 33,4 % Náklady žalobce spočívaly v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), za úkony právní pomoci: -) 1x převzetí a příprava zastoupení včetně porady s klientem dne 30. 8. 2019 -) 1x výzva k plnění -) 1x podání žaloby ze dne 17. 1. 2020 -) 1x písemné podání (replika k vyjádření žalované) ze dne 11. 5. 2020 -) 1x porada s klientem dne 17. 6. 2020 -) 1x písemné podání (doplnění žaloby) ze dne 2. 10. 2020 -) 1x písemné podání (replika k vyjádření žalované) ze dne 21. 12. 2020 -) 1x účast u jednání dne 20. 4. 2021 -) 2x účast u jednání dne 17. 6. 2021 (přesahující 2 hodiny) -) 1x písemné podání (doplnění skutkových tvrzení) ze dne 15. 7. 2021 -) 1x účast u jednání dne 23. 9. 2021 tj. za 12 úkonů po 9.500 Kč z tarifní hodnoty 300.000 Kč dle § 7 AT, režijní paušál činí 12krát 300 Kč dle § 13 AT, cestovné činí 5.404,40 Kč za 3 cesty obec - obec a zpět, při jedné cestě ujeto 300 km, při spotřebě 5,9 l /100 km, a podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. sazbě základní náhrady 4,40 Kč km jízdy a při ceně motorové nafty 27,20 Kč l (tj. za jednu cestu 300 x 4,40 = 1.320 plus 300 x 0,059 x 27,20 = 481,44). Dále vznikly žalobci náklady řízení za ztrátu času dle § 14 AT na cestě k jednáním ve výši 2.300 Kč za 23 půlhodin s tím, že 1 cesta obvykle trvá 1:45 hod. (tj. 4 půlhodiny), ale ve dnech 20. 4. 2021 a 23. 9. 2021 došlo ke zdržením kolonách z důvodu dopravních nehod), dále ztráta času při přerušení soudního jednání dne 23. 9. 2021 dle § 14 AT ve výši 300 Kč za započaté 3 půlhodiny. Takto vzniklé náklady se zvyšují o 21% DPH ve výši 26.376,93 Kč a zaplacený soudní poplatek 16.000 Kč (včetně nevrácené výše po částečném zastavení řízení z důvodu zpětvzetí), celkem 167.981,32 Kč. Žalobci byla přiznána poměrná část těchto nákladů odpovídající 33,4 %, tj. částka zaokrouhleně 56.105,80 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu – CZ – 670 08 Znojmo, nám. Republiky 1. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu v rozsudku, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.