5 C 208/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Klaudingerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 448 896 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 75 241,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 75 241,29 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 373 654,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 373 654,71 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 114 744,48 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice náklady řízení – znalečné ve výši 82 836,13 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve Znojmě.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice náklady řízení – znalečné ve výši 19 698,87 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve Znojmě.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 27. 5. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 448 896 Kč s příslušenstvím z titulu regresního nároku pojišťovny dle ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) a dále dle ust. § 10 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. K odůvodnění uvedla, že dne , datum, uzavřela jako pojistitel s žalovaným jako pojistníkem a současně provozovatelem pojistnou smlouvu č. , hodnota, , v níž se zavázala v případě pojistné události specifikované v pojistné smlouvě vyplatit poškozenému pojistné plnění. Dne , datum, nastala pojistná událost č. , hodnota, , z níž žalobkyně poskytla pojistné plnění ve výši 448 896 Kč. K výplatě pojistného plnění došlo za současného naplnění zákonných podmínek k užití ustanovení § 10 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když z příkazu , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, vyplývá, že , Jméno žalovaného, , nar. , datum, se jako řidič nákladního motorového vozidla tov. zn. , tovární značka, , reg. zn. , SPZ, , za jízdy plně nevěnoval řízení vozidla, nesledoval situaci v provozu a při otáčení a couvání narazil zadní částí vozidla do zděné zdi , právnická osoba, . Poté z místa nehody odjel, aniž by splnil povinnosti, které mu ukládá zákon o provozu na pozemních komunikacích. , Jméno žalovaného, řídil uvedené vozidlo při výkonu svého zaměstnání, přičemž jeho zaměstnavatelem je žalovaný, což vyplynulo ze sdělení jak řidiče, tak žalovaného, avšak se značným časovým odstupem od odeslání výzvy ke sdělení skutečností dne 7. 12. 2020, přičemž odpovědi se žalobkyni dostalo až 13. 1. 2021. Žalobkyni proto vzniklo právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila dle shora uvedených ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl vyzván k plnění písemnou výzvou ze dne 25. 6. 2020 s poskytnutou lhůtou k plnění do 7. 7. 2020, do dne podání žaloby však nebylo na dlužnou částku uhrazeno ničeho.

2. Dne , datum, soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, č. j. , číslo jednací, , proti němuž žalovaný podal dne 22. 7. 2021 odpor, jenž odůvodnil v písemném podání ze dne 31. 8. 2021, v němž nárok žalobkyně neuznal. Namítal, že není pravdou, že by skutečnosti o nehodě oznámil žalobkyni až dopisem ze dne 13. 1. 2021. K dopravní nehodě došlo dne , datum, odpoledne cca v 15:30, druhého dne 13. 2. 2019 žalovaný spolu se svým zaměstnancem , jméno FO, . tel. zkontaktovali žalobkyni a nahlásili pojistnou událost, bylo jim sděleno, že se na místo dostaví likvidátor ke zjištění škody. O nahlášení události pojišťovně informovali i Policii ČR dne 13. 2. 2019 a při podání vysvětlení dne 15. 2. 2019. Dopisem ze dne 7. 12. 2020 se žalobkyně dotazovala na průběh dopravní nehody, který žalovaný již sdělil. K opětovné žádosti žalobkyně žalovaný tyto informace znovu poskytl dopisem ze dne 13. 1. 2021. Žalobkyně se nejdříve domáhala práva postihu proti zaměstnanci žalovaného , jméno FO, ., od něhož ale upustila. Dále namítal, že „nejednání“ zaměstnance žalovaného při nenahlášení dopravní nehody PČR okamžitě po jejím vzniku nemělo za následek ztížení šetření pojistitele. Nebyly tak naplněny podmínky práva pojistitele na náhradu škody uvedené v § 10 odst. 1 písm. c) a e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. K tomuto žalovaný odkazoval na aktuální judikaturu vyšších soudů, v níž soudy dospěly k závěru, že samotné ujetí od dopravní nehody a její nenahlášení pojistiteli ještě a priori nezakládá právo pojistitele na náhradu toho, co za pojištěného plnil.

3. V replice k vyjádření žalovaného ze dne 13. 9. 2021 žalobkyně uvedla, že netrvá na prokazování ztížení šetření z důvodu nesplnění informační povinnosti, neboť její nárok je stejně dán dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Řidič vozidla je zaměstnancem žalovaného a k dopravní nehodě došlo při činnosti žalovaného, nárok je tedy odvozen od § 2914 o. z. ve spojení s § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Toto ustanovení obsahuje nevyvratitelnou domněnku, že již samotné opuštění místa dopravní nehody ztěžuje šetření pojistné události a není třeba jej prokazovat. K tomuto odkázala na obsah důvodové zprávy k novele č. 304/2016 Sb., účinné od 23. 9. 2016. V projednávané věci je nesporné, že řidič bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody, přičemž si jako držitel řidičského oprávnění musel být vědom svých povinností coby účastníka provozu na pozemních komunikacích.

4. V písemném podání ze dne 28. 2. 2022 žalovaný doplnil, že rozporuje výši nárokované částky, která se mu zdá neúměrně vysoká. Při nahlášení pojistné události odhadnutá výše škody činila cca 75 000 Kč. Nárokovaná částka je dle oslovených znalců velmi nepřiměřená rozsahu oprav. Syn žalovaného rozporoval výši částky a požadoval po žalobkyni doložení podkladů již dne 1. 8. 2020, avšak žalobkyně mu je odmítla poskytnout.

5. Dne 11. 4. 2022 bylo soudu předloženo podání žalovaného, v němž se podrobně vyjadřoval k průběhu dopravní nehody a ke komunikaci mezi žalobkyní a žalovaným. Doplnil, že v průběhu šetření dopravní nehody Policií ČR žalovaný i jeho řidič plně spolupracovali. Dne 14. 2. 2019 kontaktovali zástupce poškozené , tituly před jménem, , jméno FO, , sdělili mu číslo pojistné události a nabídli pomoc. Cca týden po nehodě došlo i k osobnímu setkání s , tituly před jménem, , jméno FO, , při této příležitosti spolu hovořili o dezolátním stavu poškozené zdi. Dle žalovaného vzniká nárok na regresní úhradu teprve tehdy, jestliže neodůvodněné porušení předepsané povinnosti vede ke zmaření, popř. ke ztížení řádného šetření pojistitele, kdy v dané věci byl žalovaný přesvědčen, že šetření žalobkyně nezmařil ani neztížil. Své vyjádření doplnil o odkazy na konkrétní judikáty Nejvyššího soudu ČR. Opětovně rozporoval výši nárokované škody, namítal, že úsek zdi, do kterého žalovaný narazil, nebyl před dopravní nehodou řádně udržovaný, proto by měla být v rámci znaleckého zkoumání zvažována míra spoluúčasti poškozené při vzniku škody na zdi z důvodu špatného technického stavu.

6. Při jednání soudu dne 12. 4. 2022 se účastníci dohodli, že učiní pokus o smírné řešení, avšak ke smírnému vyřešení sporu nedošlo, když žalobkyně nepřistoupila na návrh žalovaného znějící na zaplacení částky 120 000 Kč, jenž se opíral o znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně namítala, že tento znalecký posudek je nepřezkoumatelný, neboť neobsahuje podrobný položkový rozpočet ceny opravy, a nereflektuje, že proces opravy kulturních památek není shodný s procesem opravy běžné kamenné zdi (viz sdělení žalobkyně na č. l. 153).

7. Dne 31. 1. 2023 žalovaný předložil soudu znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který stanovil výši vzniklé škody na částku 160 000 Kč a 21 % DPH. K tomuto znaleckému posudku se žalobkyně podrobně vyjádřila písemně dne 6. 2. 2023, jakož i k vyjádření znalce , jméno FO, předloženému žalovanou stranou, s nimiž zásadně nesouhlasila. V reakci na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, si žalobkyně nechala vyhotovit odborné vyjádření společnosti, jež se stavbami z lomeného zdiva zabývá již mnoho let, které soudu předložila k důkazu.

8. V písemném podání ze dne 8. 3. 2023 se žalobkyně obšírně vyjádřila ke změně právní úpravy zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k níž došlo dne 23. 9. 2016. S odkazem na historický a teleologický výklad, gramatický výklad a systematický výklad zdůvodňovala, proč narozdíl od předchozí právní úpravy nyní již pojistitel nemusí prokazovat ztížení šetření pojistné události při ujetí od nehody. Dle žalobkyně již samotné opuštění místa nehody je dle nynějšího znění § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla předpokladem pro vznik regresního nároku žalobkyně. V této souvislosti odkazovala na konkrétní rozhodnutí obecných soudů, judikatura Nejvyššího soudu k ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dosud neexistuje. Opuštěním místa dopravní nehody žalovaný, resp. jeho zaměstnanec, naplnil postihový důvod dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ztížil tím ale také šetření pojistné události, když nebyl zjištěn přesný rozsah škody ihned po nehodě, ani stav řidiče, který byl ustanoven pouze na základě svého doznání. Současně byl naplněn i postižní důvod dle § 10 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona tím, že nebyl sepsán společný záznam o dopravní nehodě, nebo nehoda nebyla oznámena polici tak, aby byl bezprostředně po nehodě zjištěn rozsah škod a řidič byl podroben dechové zkoušce, případně testu na přítomnost drog.

9. V reakci na jednání soudu ze dne 13. 11. 2023 žalobkyně předložila písemné vyjádření ze dne 22. 12. 2023, v němž se vyjadřovala k jednotlivým svědeckým výpovědím. Měla za to, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že řidič vozidla si byl velmi dobře vědom toho, že do zdi narazil, že při opravě zdi byl zhotovitel vázán závazným stanoviskem obce s rozšířenou působností, že část zbořené ohradní zdi byla součástí národní památky a dozor , tituly před jménem, , jméno FO, byl nutný, a to zejména stran materiálů, které byly použity při opravě a kvůli značně specifickému postupu při opravě této památky, že zeď nebylo možné opravit jinak než za použití lámaného kamene, že betonový základ byl nezbytnou součástí díla a že oprava zdi by nebyla realizovatelná za částku 200 000 Kč.

10. V podání ze dne 11. 1. 2024 (č. l. 306) žalovaný uvedl, že rozporuje množství a ceny za měrné jednotky uvedené v položkovém rozpočtu společnosti Bau-servis company, s.r.o. jako nadhodnocené a značně předražené. Žalovaný se proto obrátil na místní renomovanou společnost , právnická osoba, ., která k jeho žádosti vypracovala položkový rozpočet stavby poškozené ohradní zdi na základě podkladů založených ve spisu. Dle tohoto položkového rozpočtu vypočtená cena za opravu včetně DPH činí 77 189,42 Kč. Dále žalovaný navrhoval důkazy, které mají být žalobkyní doloženy, a připojil otázky pro soudního znalce.

11. V písemném podání ze dne 2. 8. 2024 (č. l. 396) se žalobkyně vyjádřila ke znaleckému posudku č. , č. účtu, . Předně namítala, že znalec nezodpověděl otázky podstatné pro toto řízení. Pro určení skutečné ceny je dle žalobkyně rozhodná tržní cena opravy, kterou nelze určit třemi rozpočty obsahujícími zjevné vady, které žalobkyně v podání blíže rozvedla i s odkazem na rozpočty zpracované společností JR , právnická osoba, Dle žalobkyně se znalec nevyjádřil ke správnému způsobu opravy zdi, když neuvedl, zda způsob opravy zdi stanovený projektantem byl či nebyl správný. Za rozpočtovanou cenu znalcem je dílo nemožné v tržních podmínkách realizovat. Stran vytýkaných vad žalobkyně zásadně neměla výhrad, ale toto dle žalobkyně s věcí vůbec nesouvisí.

12. Žalovaný se ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, vyjádřil v písemném podání ze dne 16. 8. 2024 (č. l. 410), měl za to, že znalecký posudek byl vypracován bezvadně a soudní znalec zadané otázky řádně zodpověděl. Dle žalovaného odpovídá znalcem stanovená částka 75 241,29 Kč včetně DPH výši skutečné škody, když za tuto částku by bylo možno objektivně v době opravy zeď uvést do původního stavu. Dále poukázal na řadu pochybení ze strany žalobkyně, poškozeného i zhotovitele , právnická osoba, ., které v podání blíže rozvedl, přičemž soud pro stručnost na toto podání odkazuje. Závěrem doplnil, že jednáním žalobkyně mu byla upřena jakákoliv možnost na nápravu škody, byla mu svévolně upřena možnost kontroly způsobu opravy zdi a možnost kontroly vyúčtované částky za opravu.

13. Dne 10. 9. 2024 žalovaný soudu předložil své vyjádření k námitkám žalobkyně ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (č. l. 423), kdy měl za to, že námitky žalobkyně ke znaleckému posudku nejsou důvodné. Plně se ztotožnil se stanoviskem soudního znalce k vyjádření žalobkyně ze dne 2. 8. 2024. V případě, kdy by soud dospěl k závěru, že by měl nahradit škodu, navrhoval zaplatit částku 75 241,29 Kč, a to bez příslušenství, což odůvodnil tím, že stav současného řízení je zaviněn velkou měrou mj. i žalobkyní, která od počátku selhala v kontrole způsobené škody. Z jeho strany bylo několikrát nabízeno smírné řešení, na které ovšem žalobkyně nepřistoupila. Znalcem stanovená cena opravy dle projektové dokumentace v sobě zahrnuje i technické zhodnocení zdi a zlepšení jejich vlastností, po žalovaném nemůže být spravedlivě požadováno, aby uhradil zlepšení zdi jen proto, že to bylo stanoveno v projektu , tituly před jménem, , jméno FO, , navíc oprava nebyla řádně provedena a poškozený užitek nezískal. K žalované částce 448 896 Kč není možno přihlížet, neboť bylo jednoznačně prokázáno, že účtované činnosti a materiál nebyly provedeny. Rozpočty společnosti , právnická osoba, , předložené žalobkyní, nejsou pro dané řízení relevantní a jsou nadbytečné. Dále poukazoval na porušení konkrétních ustanovení všeobecných pojistných podmínek ze strany žalobkyně. Také se zamýšlel nad postupem žalobkyně při likvidaci pojistné události a následném vymáhání regresního nároku a v této souvislosti žádal soud, aby se vyjádřil i k jednání pojišťovny čili žalobkyně, nikoli pouze k výši škody.

14. V písemném podání ze dne 9. 10. 2024 (č. l. 427) žalobkyně doplnila své námitky vůči znaleckému posudku a postupu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, . Namítala, že v daném případě nebylo možné funkci zdi obnovit jinak, proto výše škody odpovídá nákladům na zhotovení nové zdi. Výše škody nemůže být závislá na zvoleném rozpočtovém programu. Dle žalobkyně měl znalec zvolit postup dle tržního průzkumu, kdyby tak učinil, zjistil by, že za rozpočtovanou cenu žádná společnost realizaci nikdy neprovede. Dále namítala, že tržní ocenění se rozpočtem provést nedá, tržní cenu lze určit jen průzkumem trhu. Znalecký posudek označila za akademické povahy, který s realitou nemá nic společného. Znalec taktéž zcela opomenul, že zeď je národní památkou, přičemž restituci dané zdi hodnotil dle žalobkyně měřítky běžné stavby.

15. V písemném závěrečném návrhu ze dne 2. 1. 2025 žalobkyně navrhovala, aby bylo žalobě vyhověno a byla jí přiznána plná náhrada nákladů řízení, když její nárok vyplývá z ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pokud jde o výši skutečné škody, měla žalobkyně za to, že tato musí být stanovena úvahou soudu na základě výsledku provedeného dokazování.

16. Žalovaný ve svém písemném závěrečném návrhu ze dne 6. 1. 2025 navrhoval, nechť soud žalobu zamítne a přizná mu plnou náhradu nákladů řízení. Tvrdil, že předmětná událost nevykazovala znaky dopravní nehody, proto řidič žalovaného nebyl povinen přivolat PČR. Ke skutečné výši škody uvedl, že její výpočet dle metodiky RTS tabulek je správný. Dle žalovaného by soud měl vycházet z částky 75 241,29 včetně DPH, ke které dospěl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku, neboť je to objektivně zjištěná cena uvedení zdi do původního stavu před škodní událostí s ohledem na opotřebení (amortizaci). Stran příslušenství namítal, že nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení od 8. 7. 2020 není důvodný. Správně by měl počátek běhu úroku z prodlení být stanoven datem 9. 7. 2024, tj, den poté, kdy se žalovaný dozvěděl výši skutečné škody. Dále bylo namítáno, že žalobkyně porušila své povinnosti během šetření pojistné události, když s žalovaným neprojednala výsledky šetření, neumožnila mu podílet se na nápravě škody a rezignovala na řádné zjištění výše náhrady škody. Jednání žalobkyně v průběhu celého procesu vyšetřování pojistné události je dle žalovaného důvodem pro významné snížení náhrady škody dle § 2953 občanského zákoníku, resp. její zamítnutí. Od počátku měl žalovaný zájem na rychlém a hospodárném vyřešení věci, po celou dobu soudního řízení se snažil o smír. Bylo prokázáno, že námitky žalovaného ohledně výše náhrady škody jsou důvodné. Proto pokud jde o náhradu nákladů řízení, považoval za nespravedlivé přiznat ji žalobkyni v plné výši.

17. Po provedeném dokazování listinami založenými v soudním spise, znaleckým posudkem, včetně výslechu znalce při jednání soudu, jakož i svědeckými výpověďmi a účastnickou výpovědí, byl soudem zjištěn následující skutkový stav.

18. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným vyplývá, že mezi účastníky bylo platně sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. , tovární značka, , reg. zn. , SPZ, , s počátkem pojištění dne 28. 1. 2013 v 11:59 hod. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla , označení, , platné od 1. 6. 2008 (č. l. 192–216), které měl soud k dispozici.

19. Dle sdělení , právnická osoba, , adresa, ze dne 7. 1. 2021 byl žalovaný ke dni 12. 2. 2019 vlastníkem (provozovatelem) vozidla reg. zn. , SPZ, (č. l. 94).

20. Z detailu relace o dopravní nehodě, včetně černobílých fotografií (č. l. 30–35) vzal soud za prokázaný skutkový děj dopravní nehody. Z relace vyplývá, že řidič po nárazu do zděné zdi , právnická osoba, z místa dopravní nehody odjel, nebyla u něj provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu. Provedeným šetřením v místě dopravní nehody bylo zjištěno, že dopravní nehodu mohl způsobit řidič nákladního vozidla reg. zn. , SPZ, , pan , jméno FO, . Následně bylo uvedené vozidlo dohledáno v areálu firmy ve , adresa, , kde byla provedena fotodokumentace. Řidič vozidla , Jméno žalovaného, , nar. , datum, , se k dopravní nehodě doznal a uvedl, že věc už řeší s pojišťovnou. Škoda na vyklenuté a zborcené zdi byla odhadována na částku 75 000 Kč. Stejný orientační odhad škody se podává také z potvrzení o účasti na dopravní nehodě (č. l. 40).

21. Soud měl k dispozici přestupkový spis , adresa, sp. zn. , číslo jednací, , z něhož se podává, že příkazem , právnická osoba, , adresa, , odboru dopravy, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , byl , Jméno žalovaného, , nar. , datum, , uznán vinným, že dne , datum, v , hodnota, . na místní komunikaci v obci , adresa, jako řidič nákladního vozidla tov. zn. , tovární značka, reg. zn. , SPZ, se za jízdy plně nevěnoval řízení vozidla a nesledoval situaci v provozu a při otáčení a couvání narazil zadní částí vozidla do zděné zdi , právnická osoba, a poté z místa dopravní nehody odjel, aniž by si splnil povinnosti, které mu ukládá zákon o provozu na pozemních komunikacích, čímž porušil ust. § 47 odst. 3 písm. b), § 47 odst. 4 písm. c), odst. 5 písm. a), § 5 odst. 1 písm. b), § 24 odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb. a úmyslně spáchal přestupek dle § 125c odst. 1 písm. i) bod 2 zák. č. 361/2000 Sb. a přestupek dle § 125c odst. 1 písm. i) bod 4 zák. č. 361/2000 Sb. a z nedbalosti přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb. Za tyto přestupky mu byla uložena pokuta ve výši 2 500 Kč. Příkaz nabyl právní moci dne 11. 6. 2019.

22. Pojistná událost byla žalobkyni nahlášena dne 13. 2. 2019, jak se podává z hlášení pojistné události (č. l. 23). SMS zprávou ze dne 13. 2. 2019 žalobkyně žalovanému potvrdila přijetí hlášení pojistné události, hlášení bylo přiděleno evidenční číslo , hodnota, (č. l. 75).

23. Ze zápisu o prohlídce škodní události (č. l. 52) soud zjistil, že prohlídka byla provedena na místě samém v , adresa, dne 26. 2. 2019. Bylo zaznamenáno poškození (vyvalení) zdi o rozměrech 8 x 2,4 x 0,5 m. Bylo konstatováno, že opravu bude provádět odborná firma (jedná se o památkovou historickou zeď), bude doložena cenová nabídka opravy ke schválení a následně faktura za opravu + fotodokumentace opravené zdi.

24. Poškozený , právnická osoba, podal dne 20. 3. 2019 žádost o vydání závazného stanoviska orgánu státní památkové péče k opravě zdi po havárii (č. l. 61). Dne , datum, vydal , právnická osoba, , adresa, , odbor školství, kultury a památkové péče pod č. j. , číslo jednací, závazné stanovisko č. 163/2019 (č. l. 53), v němž konstatoval, že opravu při nehodě zbourané zdi, zámecké zahrady , právnická osoba, v , adresa, považuje z hlediska státní památkové péče za přípustnou za splnění následujících podmínek: ohradní zeď bude omítnuta vápennou omítkou a opatřena nátěrem z obou stran, tzn. i ze strany zámeckého parku, zástupci příslušného orgánu a odborné organizace státní památkové péče budou zváni na kontrolní prohlídky za účelem sledování prací a průběžné konzultace při postupu prací. Kontrolní prohlídka stavby za účasti zástupců památkové péče bude investorem svolána před zahájením vyzdívání na betonový základ, před pokládáním cihelné hlavy zdi a před omítáním zdiva. Dle závazného stanoviska , právnická osoba, , adresa, , Odboru školství, kultury a památkové péče č. , číslo, ze dne , datum, o ukončení prací pro řízení stavebního úřadu (č. l. 56) jsou provedené práce při opravě ohradní zdi , adresa, v souladu s vydaným závazným stanoviskem a v dobré řemeslné kvalitě.

25. Soud měl k dispozici Technický popis opravy ohradní zdi , adresa, vypracovaný projektantem , tituly před jménem, , jméno FO, v , číslo, (č. l. 67), v němž projektant stanovil postup, jakým má být provedena oprava zborcené části zdi, a to včetně situačního výkresu (č. l. 25) a pohledů (č. l. 27).

26. Z položkového rozpočtu stavby ze dne 19. 3. 2019 zhotovitele , právnická osoba, . byla zjištěna cena s DPH v částce 439 896 Kč, součástí rozpočtu je rozpis jednotlivých prací a jejich cena.27. , právnická osoba, . písemnou objednávkou ze dne 14. 5. 2019 objednal u společnosti , právnická osoba, . zakázku spočívající v opravě hist. ohradní zdi zámeckého parku , právnická osoba, s tím, že oprava bude provedena dle projektové dokumentace , tituly před jménem, , jméno FO, a dle závazného stanoviska MěÚ , adresa, a za průběžného dozoru restaurátorů a orgánů památkové péče v termínu od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019, předběžná cena za zakázku byla stanovena na 440 000 Kč s DPH.

28. Ze závěrečného protokolu o předání a převzetí díla vyplývá, že dílo bylo zhotovitelem , právnická osoba, . předáno objednateli , právnická osoba, . dne 26. 9. 2019, nebyly zapsány žádné zjištěné vady a nedodělky.

29. Z výpisu ze živnostenského rejstříku (č. l. 268) bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, je držitelem živnostenského oprávnění č. , hodnota, , , právnická osoba, , se vznikem oprávnění , datum, .

30. Fakturou – daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne 26. 9. 2019, splatnou dne 10. 10. 2019 bylo prokázáno, že dodavatel , právnická osoba, vyúčtoval odběrateli , právnická osoba, za stavební práce – opravu zdi zámeckého parku , adresa, (památkově chráněný objekt) celkem částku 439 896 Kč včetně DPH ve výši základní sazby 21 %.

31. Fakturou – daňovým dokladem č., Anonymizováno, , číslo, ze dne , datum, , splatnou dne 10. 4. 2019, vyúčtoval , tituly před jménem, , jméno FO, coby dodavatel , právnická osoba, . coby odběrateli za vypracování projektu na akci: „Oprava poškozené ohradní zdi areálu , právnická osoba, “ částku 8 500 Kč.

32. Poškozený , právnická osoba, byl , adresa, vyzván k úhradě správního poplatku ve výši 500 Kč za vydání souhlasu s obecným záměrem, který uhradil převodem z bankovního účtu dne 15. 5. 2019 (č. l. 51).

33. Z čestného prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, , ze dne 22. 3. 2019 (č. l. 26) bylo zjištěno, že jmenovaná prohlásila, že bude spolupracovat s firmou , právnická osoba, jako zodpovědný restaurátor v rámci akce Oprava zdi zámeckého parku , právnická osoba, . Dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, čestně prohlásila (č. l. 28), že v rámci této akce byly veškeré práce realizované firmou , právnická osoba, , provedené z hlediska zodpovědného přístupu k památce v odpovídající kvalitě a dle technického návrhu úprav , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle rozhodnutí Ministerstva kultury ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , (č. l. 59) je , tituly před jménem, , jméno FO, oprávněna k restaurování kulturních památek, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, ve specializaci restaurování polychromovaných sochařských uměleckých děl z kamene, kovu, štuku, sádry a umělého kamene.

34. Skutečná škoda na majetku byla žalobkyní vyčíslena na částku 448 896 Kč na základě faktur č. , hodnota, za opravu a fa , číslo, za projekt + správní poplatek 500 Kč (č. l. 50).

35. Dopisem ze dne 17. 4. 2019 (č. l. 63) žalobkyně informovala poškozený , právnická osoba, o likvidaci pojistné události č. , hodnota, v částce 8 500 Kč za projektovou dokumentaci. Zároveň tímto reagovala na zaslanou cenovou nabídku na opravu poškozeného oplocení, kterou v plné výši akceptovala a souhlasila s opravou do max. výše 439 896 Kč vč. DPH.

36. Dopisem nazvaným „Oznámení o likvidaci pojistné události č. , hodnota, “ ze dne 10. 10. 2019 žalobkyně informovala žalovaného o ukončení šetření pojistné události s tím, že poškozenému vyplatili pojistné plnění: ostatní majetkové škody ve výši 440 396 Kč (č. l. 48, 222).

37. V listopadu roku 2019 byl spis pojistné události předán k postižnímu řízení, jak vyplývá z listin založených na č. l. 36 a 38 spisu.

38. Dopisem ze dne 10. 10. 2019 žalobkyně vyzvala , Jméno žalovaného, . k zaplacení postihu dle § 10 odst. 1 písm. b) zákona pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 448 896 Kč. , Jméno žalovaného, . na dopis reagoval prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne 7. 11. 2019 s tím, že nárok žalobkyně neuznal, odmítl jej uhradit.

39. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 25. 6. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení postihu ve výši 448 896 Kč, ve lhůtě do 7 dnů od odeslání dopisu (č. l. 42). Dle podacího archu (č. l. 29) byla výzva žalovanému odeslána prostřednictvím doručovatele poštovních služeb dne 26. 6. 2020.

40. Dopisem ze dne 7. 12. 2020 právní zástupce žalobkyně právní zástupkyni žalovaného sdělil, že za stavu, kdy její klient odmítá nárok žalobkyně již v základu samotném, nevidí smysl v zasílání jakýchkoliv podkladů ke stanovení výše škody. Současně vyzval jejího klienta (, Jméno žalovaného, .) ke sdělení rozhodných skutkových okolností předmětné dopravní nehody. , Jméno žalovaného, . zastoupen svou právní zástupkyní reagoval dopisem ze dne 22. 12. 2020, v němž sdělil, že všechny žádané informace již poskytl při nahlášení nehody. Na výzvu reagoval také žalovaný dopisem ze dne 13. 1. 2021, v němž právnímu zástupci žalobkyně sdělil, že dopravní nehoda se stala při výkonu pracovních povinností , Jméno žalovaného, ., který ten den vozidlo využíval k vyřizování zakázek a ježdění ke klientům.

41. Žalovaný předložil znalecký posudek číslo , hodnota, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . z října 2022 (na č. l. 159–165), v němž znalec určil výši škody, která vznikla při poškození ohradní zdi u areálu , adresa, , na částku 160 000 Kč + DPH 21 %.

42. Ze strany žalobkyně bylo k obsahu znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . předloženo odborné vyjádření společnosti , právnická osoba, (č. l. 177), nedatované, podepsané , tituly před jménem, , jméno FO, , vedoucím výroby, z jehož závěrů vyplývá, že předmětný znalecký posudek nereflektuje reálnou cenu opravy, ani ji reflektovat nemůže, jelikož v něm některé položky absentují, jiné jsou chybné a za cenu uvedenou znalcem by žádná společnost v roce 2019 takovou stavbu nerealizovala.

43. Z položkového rozpočtu stavby, včetně průvodního dopisu, vypracovaného společností , právnická osoba, . (č. l. 309–311) se podává cena za opravu poškozené kamenné zdi v částce 77 189,42 Kč s DPH. Tato cenová kalkulace byla potvrzena dopisem ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , vedoucího stavební výroby společnosti , právnická osoba, . (č. l. 438).

44. Žalobkyně předložila 3 položkové rozpočty vypracované společností , právnická osoba, , v nichž jsou řešeny 3 různé varianty opravy zdi, varianta – oprava dle PD vychází na nejvyšší částku 253 584,23 Kč s DPH (č. l. 399–406).

45. Za účelem zjištění skutečné výše škody soud ve věci ustanovil znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , znalce z oboru ekonomika a stavebnictví, který vypracoval znalecký posudek číslo položky , č. účtu, ze dne 10. 6. 2024. Z obsahu znaleckého posudku se podává, že pro zpracování posudku znalec využil data ze spisu a vycházel z informací získaných při místním šetření dne 27. 5. 2024, při kterém byla provedena prohlídka ohradní zdi a kopaná sonda u paty zdi. Znalec analyzoval předmětnou nemovitost s využitím dat uvedených v , právnická osoba, . Objekt pod označením „Ohradní zeď s branami“ je kulturní památkou uvedenou v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem , číslo, jako památkově chráněný od roku 1958. Předmětný úsek ohradní zdi není dílem výtvarného umění nebo uměleckořemeslnou prací, aby ji musel obnovovat restaurátor se zvláštním povolením. Z provedené analýzy vyplynulo, že ve skutečnosti nebyly prováděny kontrolní prohlídky, jak je požadovaly orgány památkové péče. , právnická osoba, dokumentaci , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou akceptoval orgán památkové péče, se neuplatní žádné specifické postupy, např. restaurátorské nebo konzervační. Znalec provedl analýzu teoretického postupu prací dle vypracované projektové dokumentace a postup prací díla skutečně realizovaného s variantou odstranění skrytých vad. Rekonstrukce předmětné ohradní zdi je řešením zejména stavebně technickým, nikoliv řešením restaurátorským nebo využívajícím speciální metody a postupy památkové péče. Jedná se o poměrně jednoduché stavebně technické řešení, které zrealizuje vyučený zedník s praxí. Znalec vytvořil 3 technické varianty, které následně nacenil. První varianta spočívala v uvedení do původního stavu před havárií, vyjadřovala obnovení stavu zdi, v jakém byla před zbořením. Tato varianta nebyla realizována. Varianta dvě spočívala v navržené opravě dle projektové dokumentace , tituly před jménem, , jméno FO, , jednalo se o obnovu ohradní zdi s technickým zhodnocením. Tato varianta byla vyprojektovaná a měla být realizována. Ve variantě 3 A) byly hodnoceny reálně provedené práce, které měly být provedeny dle projektové dokumentace, avšak dílo vykazuje zásadní skryté vady: absence betonového základu, základová spára není v nezámrzné hloubce, absence ocelové výztuže, výztuž není umístěna na straně přilehlé k vozovce a je krátká, a jednu zjevnou vadu: absence odvodňovacích otvorů. Ve variantě 3 B) se znalec zabýval odstraněním skrytých vad v realizované variantě 3 A), jedná se o zbourání realizovaného díla a jeho provedení v souladu s projektovou dokumentací. Ocenění jednotlivých variant se podává z Tab. 20 (č. l. 376 p. v.) ve znaleckém posudku, na níž soud pro stručnost odkazuje. K jednotlivým variantám znalec zpracoval podrobné položkové rozpočty stavby, jež jsou součástí posudku. Z odpovědí znalce na otázky účastníků se podává, že v daném případě se způsob provádění díla, a to kamenné zdi, která je kulturní památkou, neliší od kamenných zdí, které kulturní památkou nejsou, což potvrdily orgány památkové péče ve svém stanovisku ve vztahu k projektové dokumentaci , tituly před jménem, , jméno FO, bez speciálních metod obnovy, kterou akceptovali. , právnická osoba, dokumentaci se neuplatňují žádné specifické postupy. Cenový rozdíl v opravě ohradní zdi v roce 2019 jakožto kulturní památky proti kamenné zdi bez památkové ochrany v daném případě není žádný. Pokud měla být konstrukce zdi po opravě kvalitativně lepší, tak bezesporu měl být zhotoven betonový základ, jedná se o technické zhodnocení. Obecně lze říci, že při opravě zdi mohly být použity k opravě i cihly, ale v projektové dokumentaci o zdivu není zmínka, ani o náhradě kamene cihlami. Opotřebení zdi před škodní událostí bylo odhadem cca 80 %. Snížení ceny díla o opotřebení znalec vyjádřil v tabulce dle jednotlivých variant (na č. l. 361 p. v.), z níž mimo jiné vyplývá cena za uvedení zdi do původního stavu před havárií s přihlédnutím k opotřebení v částce 75 241,29 Kč včetně DPH. Dle znalce je pravděpodobné, že zdivo bylo porušeno nárazem. Ohradní zeď nebyla před škodní událostí ze strany dvorní opatřena vápenným nátěrem. Znalec se také vyjádřil ke stanoveným cenovým položkám společnosti , právnická osoba, ., které pokládal za ceny obvyklé v místě a čase, rozdíl je pouze v poplatku za uložení suti. Znalecký posudek je opatřen znaleckou doložkou ve smyslu § 127a o. s. ř.

46. S připomínkami žalobkyně ke znaleckému posudku se znalec vypořádal v písemném podání ze dne 29. 8. 2024 (č. l. 415–421).

47. Při svém výslechu při jednání soudu dne 18. 11. 2024 znalec doplnil, že první varianta 01 byla taková, že by se vlastně ta zeď uváděla do jednoznačně původního stavu. Tato cena je uvedená jako teoretická, ale samozřejmě může vyjadřovat ekonomickou újmu. Ve druhé variantě 02 cena v vychází z projektové dokumentace, která byla pro tyto účely vypracovaná a byla schválená příslušnými orgány, řeší technicky správné provedení opravy zdi, nicméně to nemusí vyjadřovat míru ekonomické újmy, protože došlo ke zhodnocení., protože původní zeď neměla betonový základ. Varianta 3 A odráží cenu provedené opravy společností Bau-servis company, pokud by byla provedena bez vad, ale oprava, kterou tato společnost provedla byla zatížena vadami díla, zhotovitel neprovedl dílo podle projektové dokumentace, což bylo zjištěno při místním šetření. Dílo není kvalitní, je tím zkrácená jeho životnost. Dle znalce by bylo nesprávné a nepřesné použít náhradní metodu, jako např. oslovování zhotovitelů a žádání nacenění opravy zdi v roce 2019 a z toho vypočítat průměr. Proto použil nákladovou metodu, kdy se nákladová cena dá zjistit rozpočtem. Zjištění ceny rozpočtem je relativně přesné. Proto v tomto případě ekonomickou újmu vyjádřil nákladovou hodnotou, nákladovou cenou čili vyjádřil náklady, které musely být vynaloženy na opravu zdi. Byl přesvědčen, že cena byla stanovena objektivně. Cena podle soustavy RTS byla zvolena záměrně, protože ostatní rozpočty byly také v této soustavě předloženy, a není možno přecházet z jedné soustavy do druhé. K velkému rozdílu v ceně mezi jeho rozpočty a rozpočty společnosti , právnická osoba, předloženými žalobkyní, sdělil, že si nemyslí, že by ten rozdíl měl být až tak velký. Patrně tam byly některé položky nesprávně použity. Skutečnost, že stavební firma byla z , adresa, , samozřejmě mohla ovlivnit cenu. Dle znalce by bylo možné oslovit místní firmy, protože vyzdívka kamenné zdi je jednoduchá, může ji provádět zručný zedník, který někdy s kamenem pracoval, proto nebyl důvod oslovovat nějakou specializovanou firmu. Z jeho pohledu se to jeví tak, že auto sice zasáhlo zeď velmi malou částí, rychlost byla pomalá, ale to auto to způsobilo tím, že je hmotné a silné, řidič to ani nemusel zaregistrovat. Zeď neměla základ. Působení síly nemuselo být až tak moc značné. Zeď se jako kompaktní oddělila od navazujícího zdiva, které nebylo vyspárováno čili zeď se vychýlila a došlo k poškození, jak to bylo vidět v dokumentaci. Ohradní zeď zahrady v , adresa, nemá katalogizovány jednotlivé kameny. Zeď je ve velice různém technickém stavu, od toho, kdy je tam reálně vidět zeď zakončená nějakou cihelnou římsou nebo krytem, až po na hromadě naskládané kamení, které je mnohokrát přeskládáno. Zeď není Národní památka, ale je to Národní kulturní památka, takže patří do nižší skupiny. Je to situace běžné normální zdi, která je vyzděná z náhodných kamenů, z náhodně uspořádaných kamenů, nikoliv z kamenů, které by měly předem dané místo čili nebylo nutno ty kameny třídit, číslovat a vracet na původní místo. V daném případě technická dokumentace schválená Národním památkovým ústavem přijímá vlastně výstavbu nové zdi s betonovým základem, spojení ocelovou konstrukcí a vyzděnou na cementovou maltu, která se nepoužívala v minulosti. Čili naznali, že je důležitější funkce zdi, která zároveň slouží jako opěrná zeď, dali přednost spíš kvalitnějšímu technickému řešení než uvádění do původního stavu, kdy by za relativně krátkou dobu došlo zase k nějakému poškození. Účast restaurátorky nepokládal v tomto případě vůbec za nutnou, navíc ji nevyžadoval ani , právnická osoba, ani Odbor kultury, školství a památkové péče ve , adresa, . To, že zeď neměla základ, zjistil sondou, u těchto typů zdí to nebylo nic neobvyklého. Dle znalce je spíše nepravděpodobné, že by k sesuvu zdi došlo až poté, co ji řidič zkontroloval a odjel.

48. Z předložených fotografií se podává stav předmětného úseku zdi v době před nehodou, tak po její opravě, který byl zohledněn znalcem při znaleckém zkoumání.

49. Z pracovních smluv (č. l. 226, 227) uzavřených mezi žalovaným jako zaměstnavatelem a , jméno FO, a , Jméno žalovaného, jako zaměstnanci dne 1. 3. 2013, resp. 12. 5. 2003, vzal soud za prokázané, že oba jmenovaní byli ke dni, kdy došlo k dopravní nehodě, zaměstnanci žalovaného, přičemž zastávali pozice záměčník – svářeč, resp. zámečník.

50. Třídní knihou ze dne 2. 11. 2018 (č. l. 228) bylo doloženo absolvování referentských zkoušek zaměstnanců žalovaného, mj. , Jméno žalovaného, .

51. Ze svědecké výpovědi , Jméno žalovaného, . bylo zjištěno, že dne 12. 2. 2019 jel do areálu bývalého , právnická osoba, vyzvednout pracovní stůl, při otáčení vozidla a následném couvání drobně ťukl do ohradní zdi areálu , právnická osoba, v , adresa, . Vystoupil z vozidla, zjistil na zdi praskliny a mírné vyvalení. Na vozidle nezjistil žádnou škodu a nikdo v okolí té zdi nebyl zraněn, tak nepovažoval za nutné volat PČR. Chtěl se spojit s domovem důchodců, ten den tam nikdo nezvedal telefon, proto to chtěl zkusit následující den. Naložil stůl a opustil areál. Byl s ním jako spolujezdec , jméno FO, , bývalý zaměstnanec. Druhý den v dopoledních hodinách oznámil tátovi, že došlo k nehodě. Do areálu k nim přijela PČR, aby ohledali vozidlo. Nemohli najít žádné poškození vozidla, ukázal jim, kde došlo ke kontaktu, následně jim ve vozidle podal výpověď. Dostal od nich kontakt na , tituly před jménem, , jméno FO, , ředitele domova důchodců. V kanceláři zavolal na pojišťovnu a nahlásil v přítomnosti žalovaného pojistnou událost. Večer se dovolal , tituly před jménem, , jméno FO, , omluvil se mu. Později se potkali v domově důchodců, celou věc probrali, , tituly před jménem, , jméno FO, věděl, že zeď nebyla v dobrém stavu. Asi po měsíci mu , tituly před jménem, , jméno FO, na schůzce řekl, že zeď je opravená a věc je vyřízená. Potom přišel dopis, ve kterém byla vyčíslená škoda, která měla být hrazená. Byl dost šokovaný, protože předpokládal, že hodnota opravy bude zhruba ve výši 70.000 Kč, což říkali i policisté. Společně s jeho právní zástupkyní si vyžádali podklady k opravě zdi, bylo jim řečeno, že podklady jim budou předloženy poté, co uhradí škodu. Pracuje jako zámečník. Otec věděl, že s kolegou pojedou vyzvednout pracovní stůl. Nehoda se stala kolem 15.00 hod. Řidičský průkaz kategorie C má od 23. 3. 2009. Řidičské oprávnění má od 18 let, nikdy neměl žádný přestupek. Alkohol požívá velmi příležitostně. Když nahlašoval škodu, bylo mu telefonicky řečeno, že už se nemusí o nic starat, že se pojišťovny mezi sebou domluví. Nikdy neobdržel žádnou nabídku na opravu zdi, první kontakt od pojišťovny byla až výzva k úhradě. Nehodu nenahlásil z důvodu, protože se poprvé ocitl v takové situaci, neřešil to, tak jak by měl, ale protože tam nebyl žádný zraněný a na vozidle nebyla žádná škoda, tak se chtěl osobně domluvit s domovem důchodců a nějakým způsobem škodu vyřešit. Jediný, kdo nehodu viděl, byl on, protože se díval do zpětných zrcátek. Kolega seděl vedle něj a neviděl to.

52. Svědek , jméno FO, vypověděl, že již čtyři roky pro žalovaného nepracuje, byl účasten nehody v , adresa, , s panem , jméno FO, mladším jeli pro stůl do , adresa, do , právnická osoba, , zajeli k vrátnici, ale zjistili, že mají jet o bránu vedle, tak vycouvávali a přejeli do druhé brány, při vycouvání se dotkli zdi. Bylo to, jako kdyby to auto zdechlo, nebyl to náraz, ale něco šlo cítit. Potom přejeli do druhé brány, vyzvedli stůl a pan , jméno FO, mladší v telefonu hledal číslo na ředitele domova důchodců, nedovolal se mu. On se na zeď nešel podívat, pan , jméno FO, ano a řekl mu, že je tam malá prasklina. , jméno FO, se šel prvně podívat na zeď a poté volal. Při odjíždění se jenom ohlídl ve zpětným zrcátku a vůbec nic tam neviděl. Zeď nebyla zborcená, neviděl žádné poškození. Vozidlo poškozeno nebylo.

53. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že na opravě zdi se podílela jako dozorující restaurátor, měla smlouvu s firmou, která to stavěla, patrně ji doporučil ředitel domova důchodců, protože už mu předtím dělala restaurátorský záměr na tři kovové brány, oslovila ji samotná firma, spolupracovala s nimi poprvé, má povolení Ministerstva kultury na restaurování polychromovaných sochařských děl z kamene, umělého kamene, sádry, štuku a kovu, nebylo to poprvé, kdy restaurovala zeď. Při opravě tam byla na začátku, pak v průběhu a na konci, poté psala ještě nějaké vyjádření, celkem v Jevišovicích byla asi 4x. Zjišťovala, jestli zeď dělají dobře. Nebylo to sochařské umělecké dílo, ale i restaurátor soch může dělat jak uměleckořemeslné práce, tak zeď tohoto typu a jde jenom o to, aby restaurátor dohlédl na to, jakými materiály se to dělá, jestli skutečně všechny technologie byly dodrženy. Památkáři na ně tlačili, aby tam byly jenom kameny, protože je to kamenná zeď. Zeď by nebylo možné opravit bez přítomnosti restaurátora, protože je to součástí památky, která je zapsaná v rejstříku památek, takže všechny součásti té památky musí být pod dozorem restaurátora.

54. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, k věci uvedl, že je projektant, pro , právnická osoba, projektoval mimo jiné také opravu opěrné zdi, komunikoval s panem ředitelem, na zeď se byl podívat předtím, než udělal projekt, v průběhu realizace už tam nebyl. Pro něj se památky ničím neodlišují, ale musí se k projektu vyjádřit památkáři, v daném případě si vyjádření památkářů zajišťoval ředitel domova. Železobetonový základ byl projektován ze statických důvodů pro zesílení základové části.

55. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je majitelem a technickým dozorem ve firmě , právnická osoba, . Po pěti letech si na předmětnou zakázku moc nevzpomínal. Vypověděl, že byli osloveni cirka před 5 lety na opravu zámecké zdi, která byla poškozena, dostali projekt, podle kterého zpracovali cenovou nabídku, podepsali objednávku, zeď opravili, předali. Stavební deník byl asi zlikvidován. Pro , právnická osoba, v Jevišovicích pracovali před opravou zdi, i po ní. Půl zdi se muselo zbourat, bylo to ručně rozebraný, očištěný a ze stejného materiálu postaveno zpátky pod dozorem paní doktorky , jméno FO, a znojemského památkového úřadu. Předmětem jeho firmy je veškerá stavební činnost, na památky se nezaměřují, ale vykonávají je, momentálně se po 3 letech vrátili z , adresa, . Rozpočet udělal na základě projektu. Účastnil se opravy, býval tam každý den. Kontroloval, zda je to technicky správně provedeno. Spolupracoval s paní , jméno FO, , která jezdila na kontroly, kontrolovala postup, který měli jasně daný projektem a památkovým úřadem. Opravu by nebylo možné provést za polovinu, třeba 200 000 Kč. Oprava probíhala cirka čtvrt roku. Stavební suť nebo odpad se určitě odvážel, spousta papírových pytlů, spousta obalových pytlů, pomocného materiálu, geotextílie. Kameny se musely očišťovat ručně. Na opravu kulturních památek mají garanta, který je hlídá. Katalogizace kamenů ze zdi probíhala tak, že se zeď rozebrala, jak se kameny sundávaly, tak se skládal stejný obrazec na druhou stranu a podle toho obrazce se stavila znovu zeď. Původně ve zdi byly cihly, které nahrazovali kamenem a sem tam se vracela stará cihla do míst, kde to nešlo jinak.

56. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, při jednání soudu dne , datum, bylo zjištěno, že je ředitelem , právnická osoba, , stav zdi před nehodou odpovídal stáří objektu, smlouva o dílo bylo uzavřena na základě objednávky dne , datum, , smlouvu uzavřel on jako ředitel a oprávněná osoba se společností , právnická osoba, , poté si vyřídil veškeré potřebné podklady včetně závazného stanovisko od památkové péče a projektové dokumentace. Nejednalo se o veřejnou zakázku, protože to nebylo placené ze státních prostředků. Tuto společnost oslovil proto, že to potřebovali opravit rychle, neboť to bylo u hlavní komunikace, běžné společnosti zabývající se opravou památek měli dodací termín prací zhruba půl roku až rok. Tato společnost mimo jiné opravovala i hrad v , adresa, , a navíc u nich dělala dohled restaurátorka , tituly před jménem, , jméno FO, . , tituly před jménem, , jméno FO, jako projektant vyhotovil projektovou dokumentaci s technickým popisem, na základě této projektové dokumentace firma , právnická osoba, vytvořila položkový rozpočet stavby a sdělila mu cenu. Předání díla proběhlo 26. 9. 2019, oprava probíhala necelého půl roku. Posledních deset let se tento úsek zdi neopravoval, dělaly se jen udržovací práce té zdi, drobné opravy, nátěry apod. za pomoci jejich údržbářů nebo běžně spolupracujících firem. Po nehodě se setkal buď jenom s žalovaným nebo jeho synem, který se omlouval, že jim naboural zeď, možná si dvakrát volali, žalovaný jim na základě darovací smlouvy poskytl sponzorský dar ve výši 4 000 Kč – 5 000 Kč jako kompenzaci. Popřel, že by , Jméno žalovaného, řekl, že zeď byla v havarijním stavu a jen čekala, až do ní někdo ťukne. Ale obecně je pravda, že celá zeď v délce 3 km jako celek je v havarijním stavu. Připustil, že možná telefonicky panu , jméno FO, sdělil, že je všechno vyřízení a tím z jejich strany celá záležitost končí. Pojišťovna s nimi komunikovala standardním způsobem, postupně si vyžadovala dílčí doklady.

57. Z účastnické výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že jeho syn a současně zaměstnanec , Jméno žalovaného, mu druhý den ráno po nehodě oznámil, co se stalo. Poté okamžitě nahlásili událost na pojišťovnu, událost nahlásil syn po telefonu, následně přišla sms zpráva, že událost je v evidenci. Během půl hodiny přijela do firmy policie, která to šetřila, dělali fotodokumentaci vozidla, poškození bylo nepatrné, ani policie nemohla najít, kde na vozidle došlo ke střetu se zdí. Na vozidle byla pouze poškrábaná barva. Zeď byla ve velmi špatném stavu, proto i z důvodu lehkého nabourání došlo k jejímu zřícení. Po nahlášení škodní události žalobkyni si mysleli, že je vše vyřízené, poté přišel synovi dopis s výzvou k úhradě částky 448 000 Kč. Svědek přitom vycházel z odhadu policie 75 000 Kč. Dotazoval se sám stavebních firem, přičemž mu bylo řečeno, že není možné, aby oprava 8 metrů zdi stála tolik. Oslovil znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a poté také , tituly před jménem, , jméno FO, , oba se vyjadřovali v tom směru, že oprava je předražená. Ke stavu zdi uvedl, že na fotografiích z roku 2016 již zeď vykazovala známky prasklin. Cenovou nabídku na opravu poškozené zdi neobdržel. Měli schůzku s ředitelem domova důchodců, který je ujistil, že oprava zdi probíhá v pořádku, že pojišťovna bude plnit. Na schůzce vyjádřili lítost za celou událost a snažili se být nápomocni. Syn v době nehody pracoval na pozici zámečník. Syn má zkoušky na řízení vozidla, i referentské zkoušky. Ten den mu dal příkaz k jízdě, aby jel spolu s , jméno FO, do Jevišovic do firmy , právnická osoba, a společně naložili a přivezli pracovní stůl. Od pojišťovny neměli žádnou informaci, že po nich bude chtít regres, to se dozvěděli až z dopisu.

58. Hodnocením případně dalších v řízení provedených důkazů se soud již nezabýval, neboť buď vůbec nesouvisely s předmětem tohoto řízení nebo na rozhodnutí soudu neměly vliv.

59. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinném ke dni nehody, má pojistitel proti poškozenému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěny bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

60. Podle § 2820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil.

61. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

62. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

63. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

64. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

65. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

66. Podle § 135 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

67. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. Pokud jde o odpovědnost žalované nahradit žalobkyni způsobenou škodu, neměl soud důvod pochybovat, že tomu tak v daném případě je. Již samotné opuštění místa nehody je dle nynějšího znění § 10 odst. 1 písm. c) z. č. 168/1999 Sb. předpokladem pro vznik regresního nároku a žalobkyně nemusí prokazovat ztížení či znemožnění šetření pojistné nehody. Dle soudu je nesporné, že řidič místo nehody opustil, proto bez dalšího vzniká regresní nárok žalobkyně. , Jméno žalovaného, , zaměstnanec žalované, způsobili na majetku poškozeného , právnická osoba, škodu svým jednáním tak jak je popsáno v bodě 21 shora. V této souvislosti je třeba uvést, že soud je v tomto směru tímto rozhodnutím dle § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán. Proto již žalovaná nemohla účinně sporovat míru svého pochybení, neboť tuto otázku pravomocně vyřešil správní orgán. Stěžejní otázkou bylo vyřešit výši škody. Žalovaná od samého počátku rozporovala výši vyplaceného pojistného plnění, kdy částka ve výši 448 896 Kč se jí zdála zcela neadekvátní s ohledem na způsobenou škodu a její rozsah (oprava cca 8 m zdi). Soud plně souhlasí s žalovanou, že škůdce je povinen nahradit pouze takovou výši škody, která odpovídá uvedení věci do původního stavu bez jejího zhodnocení, resp. vylepšení. Tomuto závěru odpovídá i ustálená judikatura Nejvyššího soudu jak např. rozsudek NS ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 25 Cdo 3729/2011, který uvádí, že jestliže celkové náklady vynaložené poškozenými na opravu věci nesloužily v plném rozsahu k uvedení věci do předešlého stavu, nýbrž šly zčásti na úpravu součástí věci nepoškozených škodnou událostí a zčásti došlo provedením opravy ke zlepšení dosavadního stavu věci, není škůdce povinen hradit náklady přesahující prostředky nezbytné k obnovení stavu do původní hodnoty. Na tom nic nemění okolnost, že poškození pečlivě vybírali z nabídek na provedení opravy a že zároveň využili škodnou událost ke zkvalitnění věci. S ohledem na potřebu vyřešit odbornou otázku, kdy v daném případě nebylo možné vycházet z předložených rozpočtů, nechal soud, se souhlasem obou stran, ve věci vypracovat znalecký posudek. Soudu byl předložen zcela jednoznačný, odborně zpracovaný posudek, ve kterém se znalec , tituly před jménem, , jméno FO, vypořádal se všemi položenými otázkami ať již ze strany soudu nebo účastníků. Následně se také znalec vypořádal se všemi námitkami vznesenými ze strany žalobkyně, a to buďto písemně nebo v rámci své výpovědi u jednání soudu. Soud neměl důvod o závěrech znaleckého posudku pochybovat. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci svého znaleckého posudku předložil k vybrání ze tří, resp. ze čtyř variant, kdy každá popsaná varianta měla jiný následek. Soud se přiklonil hned k první variantě, tedy uvedení do původního stavu před havárií, kdy jedině tato varianta, resp. cena stavebních prací za obnovu zdi, a to včetně amortizace je možné po žalované spravedlivě požadovat. I když sám znalec k této variantě uvedl a žalobkyně s ním souhlasila, že se jedná o variantu pouze teoretickou, s tímto souhlasí soud pouze částečně. Je zřejmé, že provést opravu tak, aby byla zeď opravena do havarijního stavu, jak byla před nehodou, nedává žádný smysl (funkční, ekonomický), navíc s ohledem na vydané závazné stanovisko, to nebylo ani dost dobře možné, to ovšem neznamená, že žalovaná by měla odpovídat i za zhodnocení věci. Soudu není zřejmé, proč nebyla zeď řádně opravena (tedy bez zjevných, popřípadě skrytých vad, jak tomu v daném případě bylo) na základě vydaného závazného stanoviska a vypracované projektové dokumentace, tedy by nastala varianta 02 označená ve znaleckém posudku jako navržená oprava dle projektové dokumentace s tím, že by žalovaná odpovídala do výše vyčíslené škody dle varianty 01 – uvedení do původního stavu před havárií a ve zbytku by šly náklady za poškozeným v jehož prospěch došlo ke zhodnocení zdi. S ohledem na závěry znaleckého posudku pak také nelze, než svědecké výpovědi zejména , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , hodnotit jako účelové a zcela zavádějící, kdy si pouze obhajovali své postoje a zájmy, ovšem zcela na úkor žalované. Po vypracování znaleckého posudku žalobkyně vznesla řadu výhrad a námitek, se kterými se znalec řádně vypořádal a pro stručnost a přehlednost na ně soud zcela odkazuje. Žalobkyně několikrát poukázala na to, že zeď je kulturní památkou a byla potřeba přítomnost restaurátora. Toto znalec vyvrátil, kdy uvedl, že rekonstrukce ohradní zdi je řešením zejména stavebně technickým, nikoliv řešením restaurátorským, jedná se o poměrně jednoduché stavebně technické řešení, který zrealizuje vyučený zedník s praxí. Navíc dozor restaurátora nebyl požadován v závazném stanovisku orgánů památkové péče ani stavebním úřadem. Jinak řečeno, to, že je ohradní zeď kulturní památkou nemá žádný vliv na její opravu, resp. na výslednou cenu opravy. Dále žalobkyně po vypracování znaleckého posudku soudu předložila tři rozpočty, které měly dokazovat, že částky uváděné znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, jsou zcela neadekvátní, což je paradox v tom směru, že tyto rozpočty jsou v řádu statisíců nižší než částka, kterou žalobkyně po žalované požadovala a bez dalšího poškozené straně vyplatila. Z toho je patrné, že co jiná stavební firma, to jiný rozpočet, proto z nich soud při svém rozhodnutí nevycházel. Žalobkyně také zcela odmítla znalecký posudek předložený žalovanou a vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , aby nakonec s tímto znaleckým posudkem účelově argumentovala. Navíc znalecký posudek předložený žalovanou soud hodnotil jako listinný důkaz, kdy nebyly splněny podmínky § 127a o. s. ř., neboť účastníkem předložený posudek musí kromě znalecké doložky (§ 127 o. s. ř.) obsahovat ještě doložku znalce s jeho prohlášením, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku; toto prohlášení musí být umístěno na poslední straně znaleckého posudku ještě před znaleckou doložkou, což se v tomto případě nestalo. Nakonec pokud žalobkyně uváděla, že žádná společnost by nebyla ochotna z důvodu nerentability realizovat takovou zakázku, je třeba poukázat na to, že společnosti uváděné žalobkyní nejsou místními společnostmi, což zcela jistě souvisí s vyšší rozpočtovou cenou a hlavně si musí žalobkyně uvědomit, že v daném konkrétním případě byla oprava provedena firmou, kterou vybrala poškozená strana, která si byla vědoma té skutečnosti, že opravu nebude hradit ze svým finančních prostředků a tedy jí bylo jedno, jaká cena bude za opravu vyplacena. To že následně žalobkyně bez dalšího cenu díla vyplatila neznamená, že by ji měla žalovaná také akceptovat. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

68. Jelikož žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila na základě výzvy ke dni 7. 7. 2020, dostala se dnem následujícím, tj. dnem 8. 7. 2020, do prodlení (§ 1968 o. z.) a ve smyslu § 1970 a násl. o. z. je povinna žalobkyni uhradit též úrok z prodlení z dlužné částky, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,25 % ročně. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky za období od 8. 7. 2020 do zaplacení, a proto jí soud úrok z prodlení v zákonné výši a za požadované období přiznal.

69. V souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vznikl žalobkyni také nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť se mezi účastníky jednalo o vzájemný vztah mezi podnikateli a dle uvedeného ustanovení činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

70. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

71. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu ve věci, žalovaný má nárok na 66,48 % z částky 172 600 Kč, proto soud přiznal vynaložené náklady řízení ve výši 114 744,48 Kč. Nezkrácené náklady představují odměnu advokáta dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 16 úkonů právní služby po 10 100 Kč z tarifní hodnoty 448 896 Kč (převzetí a příprava zastoupení, odpor a vyjádření k němu, vyjádření ze dne 28. 2. 2022, ze dne 10. 4. 2022, ze dne 31. 1. 2023, ze dne 11. 1. 2024, ze dne 16. 8. 2024, ze dne 9. 9. 2024, ze dne 1. 11. 2024, ze dne 13. 11. 2024, závěrečný návrh ze dne 6. 1. 2024, účast u jednání dne 12. 4. 2022, dne 7. 2. 2023, dne 13. 11. 2023, dne 18. 11. 2024 a dne 8. 1. 2024), náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky za 16 úkonů po 300 Kč a hotové výdaje ve výši 6 200 Kč za znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Pokud jde o argument žalobkyně, že by mělo být o nákladech řízení rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., s tímto nemůže soud souhlasit. Rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu tehdy, jestliže soud určil výši nároku postupem podle § 136 o. s. ř., tedy lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy, z toho vyplývá, že v daném případě se nejedná o úvahu soudu, neboť ten rozhodoval na základě vypracovaného znaleckého posudku. Plnou náhradu nákladů lze přiznat, jen měl-li účastník co do základu věci plný úspěch a neúspěch se projevil jen ve výši plnění, a to právě a jen proto, že ji na počátku sporu přesně neznal (nemohl znát) a že z tohoto důvodu musela být stanovena pomocí znaleckého posudku. V daném případě bylo od počátku předmětem řízení konkrétní částka (448 896 Kč), kterou žalobkyně po žalované požadovala, na základě vystavené faktury zhotovitele, s čímž se žalobkyně bez dalšího spokojila a před podáním žaloby si nenechala zpracovat žádné odborné vyjádření nebo vypracovat znalecký posudek a v podstatě po celou dobu řízení byla přesvědčena o oprávněnosti svého nároku v této výši. To, že se až na základě znaleckého posudku ukázalo, že tento její nárok je zcela, pokud jde o jeho výši, neadekvátní, nemůže být přičítáno k tíži žalované, pokud jde o náklady řízení a přiznání žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení by bylo v této věci dle soudu v rozporu se zásadami spravedlivého procesu.

72. Podle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu představuje znalečné ve výši 117 535 Kč, kdy z prostředků státu byla vyplacena částka 102 535 Kč a 15 000 Kč byly proplaceny ze složených záloh (celou zálohu ve výši 15 000 Kč složila žalobkyně viz č. l. 315.). Částku ve výši 102 535 Kč pak soud podle výsledku řízení rozdělil poměrně mezi účastníky tak, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice částku ve výši 82 836,13 Kč (žalobkyně neuspěla co do 83,24 % uplatněného nároku a byla zohledněna záloha ve výši 15 000 Kč) a žalovaný je povinen zaplatit České republice částku ve výši 19 698,87 Kč (žalovaná neuspěla co do 16,76 % uplatňovaného nároku).