5 C 24/2020

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Koubovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o navrácení daru pro nevděk

I. Určuje se, že [celé jméno žalobce], [rodné číslo], trvale bytem [adresa žalobce a žalovaného], [PSČ], je vlastníkem pozemků parc. [číslo] – orná půda, pozemku parc. [číslo] – orná půda a pozemku parc. [číslo] – orná půda, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 41 035 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení].

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – na účet Okresního soudu ve Znojmě náklady řízení ve výši 2 910,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 30. 1. 2020 se žalobce proti žalovanému domáhal navrácení daru pro nevděk, konkrétně žádal, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví], [územní celek], kat. území [obec] [anonymizována dvě slova], vedeném pro [stát. instituce], [stát. instituce] (dále též jen„ nemovitosti“ či„ pozemky“). Pro případ, že by soud neshledal dostatek podmínky naléhavého právního zájmu žalobce na určení vlastnictví, žádal vyklizení předmětných nemovitostí. A pro případ, že nebude možno určit vlastnictví ani uložit povinnost vyklizení nemovitostí, žádal, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit žalobci obvyklou cenu nemovitostí, kterou při jednání soudu dne 9. 3. 2023 vyčíslil v částce 1.762.680 Kč. K odůvodnění žalobce uvedl, že dne 19. 10. 2016 daroval žalovanému předmětné pozemky, aby mu umožnil realizovat jeho podnikatelský záměr. Žalobce je otcem žalovaného. Dne 30. 8. 2019 žalovaný fyzicky napadl žalobce tak, že jej pěstí srazil k zemi, mlátil ho pěstí do obličeje, kopal do boků a do zad, čímž způsobil žalobci [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Jednání žalovaného bylo předmětem vyšetřování ze strany [stát. instituce], ve věci byla podána obžaloba k Okresnímu soudu ve Znojmě. Fyzický útok žalovaného na žalobce byl úmyslným jednáním, které je v hrubém rozporu s dobrými mravy, jedná se o jednání natolik závažné, že jej nelze žádným způsobem ospravedlnit či omluvit. Žalobce coby dárce proto odstoupil od darovacích smluv uzavřených dne [datum] a dar odvolal, a to přípisem ze dne [datum]. Žalovaný s odvoláním daru nesouhlasil, neposkytl žalobci součinnost směřující k uvedení stavu zapsaného v katastru nemovitostí do souladu se stavem skutečným, přičemž předmětné nemovitosti stále užíval ke své hospodářské činnosti. Žalobce disponuje naléhavým právním zájmem na určení vlastnického práva k nemovitostem, neboť rozhodnutí soudu bude sloužit jako podklad pro vklad jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí. V replice k vyjádření žalovaného ze dne [datum] žalobce soudu sdělil, že jeho psychický stav je dobrý. Rozsudkem v trestní věci sp. zn. [spisová značka] bylo pravomocně rozhodnuto, že žalovaný na žalobci spáchal násilný trestný čin, jeho jednání je mimořádně zavrženíhodné, když se tohoto činu dopustil vůči svému vlastnímu otci. Žalobce zároveň zcela vyloučil, že by podání žaloby bylo motivováno majetkovým obohacením. Předmětné pozemky patřily rodině žalobce dlouhodobě, žalobce je v minulosti sám obhospodařoval a má k nim silný vztah. Nyní by na pozemcích sám rád hospodařil, případně by je chtěl věnovat jinému členu rodiny. V podání ze dne 5. 5. 2022 se žalobce vyjádřil k průběhu mimosoudního řešení sporu, kdy konstatoval svoji snahu o smírné vyřešení celé záležitosti, jeho snaha se však nesetkala se vstřícnou reakcí žalovaného. V podání doručeném zdejšímu soudu dne 23. 8. 2022 žalobce k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] uvedl, že má za to, že jejich vydání je možné, jelikož nedošlo k jejich zásadnímu zhodnocení či změně jejich povahy. Co se týče pozemku parc. [číslo] žalobce byl toho názoru, že provedenými úpravami nedošlo k zásadní změně jeho povahy, která by bránila jeho vydání, stále se jedná o hospodářský pozemek. Žalobce se dále vyjádřil k tvrzeným investicím žalovaného do předmětných pozemků, kdy měl za to, že tyto náklady nemohly vést ke změně pozemků či jejich zhodnocení, protože se vůbec nejednalo o investice do pozemku samotného, nýbrž pouze o investice do hospodářské činnosti žalovaného, potažmo do činnosti společnosti [právnická osoba] Žalobce namítal, že nebylo prokázáno, že by žalovaný investice realizoval ve prospěch darovaných pozemků. Dále poukázal na ust. § 2073 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého je nutné na žalovaného od 30. 8. 2019, kdy se dopustil nevděčného jednání, pohlížet jako na nepoctivého držitele. Dále se vyjádřil k předloženému znaleckému posudku [titul] [příjmení], kdy namítal především jeho nepřezkoumatelnost, neboť v něm chybí znalecký úkol a není patrné, z jakých podkladů znalec vycházel, podle žalobce znalec neuvedl přesnější informace týkající se stavu a příslušenství pozemků, při zpracování posudku vycházel z účetnictví společnosti, z posudku však není patrno, zda se toto účetnictví vztahovalo právě k darovaným pozemkům, když žalovaný užívá rozsáhlý půdní blok. Závěrem žalobce navrhl, aby bylo určeno jeho vlastnictví k předmětným pozemkům, kdy měl za to, že nedošlo k podstatné změně pozemků, která by bránila jejich vydání, neboť předmětné pozemky stále slouží ke stejnému účelu jako v době darování. Z hlediska účelu právní normy nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby umožnil žalovanému profitovat z darů, nelze upřednostňovat zájmy žalovaného, který se dopustil nevděku, před zájmy žalobce.

2. Žalovaný ve vyjádření ze dne 17. 3. 2020 prostřednictvím svého právního zástupce navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Namítal, že se v chování proti žalobci nedopustil ničeho, co by mohlo být důvodem pro navrácení daru pro nevděk. Především uvedl, že to byl on, který byl žalobcem opakovaně napadán a ohrožován újmou na zdraví a na životě. K incidentu z 30. 8. 2019 uvedl, že se opětovně stal terčem útoku žalobce, on sám pouze odvracel útok na svoji osobu. Žalovaný měl za to, že chování žalobce pramení z jeho psychické poruchy, nemohl vyloučit ani majetkovou spekulaci. Poté, co žalovaný dar přijal, na pozemcích vybudoval infrastrukturu, rozvody kanalizace, pitné vody, elektřiny, výstavbu oplocení, vybudoval fóliovník, vysadil sady, větrolam, vinohrad, vysázel malinovník a jahodník. Po zušlechtění pozemků mají tyto certifikaci pro ekologické zemědělství, žalovaný na nich podniká v oblasti bio-zemědělství, do pozemků investoval finanční prostředky v částce cca 3.000.000 Kč. V podání ze dne 14. 2. 2022 žalovaný doplnil svá skutková tvrzení týkající se investic do pozemků, když uvedl, že do pozemků, jenž mu byly darovány, investoval mj. prostřednictvím [právnická osoba ] [právnická osoba], jíž je společníkem a jednatelem. K jednotlivým tvrzeným investicím předložil tabulky, které měly prokazovat výši těchto investic. Celkem na investicích uvedl částku 3.384.742 Kč. Podle žalovaného tak došlo k zásadnímu zhodnocení pozemků a změně jejich povahy tak, že vydání pozemků není možné ani účelné. V podání doručeném soudu dne 24. 11. 2022 se pak žalovaný vyjádřil ke znaleckému posudku [celé jméno znalce], kdy měl za to, že stanovená cena darovaných pozemků neodpovídá a měla být stanovena nižší. K prokázání svých tvrzení předložil tři kupní smlouvy z příslušného období a území. V závěrečném návrhu žalovaný uvedl, že povaha pozemků, zejména pozemku parc. [číslo] se po darování změnila natolik, že jejich vydání není možné. Předmětné pozemky by proto měly být ponechány ve vlastnictví žalovaného a žalovanému by mělo být uloženo, aby žalobci zaplatil příslušnou cenu pozemků, přičemž by to měla být cena, kterou měl pozemek v době darování.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými ve spise, znaleckým posudkem společně s výslechem znalce u jednání a účastnickými výpověďmi. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav:

4. Z předloženého dopisu žalobce adresovaného žalovanému ze dne 2. 1. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce tímto informoval o odvolání daru pro nevděk a požadoval vrácení daru neboli darovaných nemovitostí. Dle dodejky byl dopis žalovanému doručen do vlastních rukou dne 8. 1. 2020. Současně byl o odvolání daru pro nevděk informován i právní zástupce žalovaného, [titul] [jméno] [příjmení], a to přípisem ze dne 3. 1. 2020, který mu byl doručen 6. 1. 2020.

5. Z předložené lékařské zprávy soud zjistil, že [titul] [jméno] [příjmení], praktický lékař pro dospělé, vyhotovil na žádost žalobce lékařskou zprávu o jeho léčbě, ve které uvedl, že žalobce byl napaden vlastním synem dne [datum] v pozdním odpoledni, kdy byl surově zbit, byl přivolán vůz rychlé lékařské pomoci, který jej odvezl do [nemocnice], kde byl vyšetřen a přijat na lůžkové oddělení chirurgie a hospitalizován do druhého dne, tj. do [datum]. Na předložených fotografiích, které zachycují žalobcův obličej, je [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizováno 10 slov] (č. l. 18)

6. Výpisem z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], bylo prokázáno, že v katastru nemovitostí je jako vlastník sporných nemovitostí zapsán žalovaný, a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum].

7. Dále měl soud k dispozici celkem tři darovací smlouvy ze dne [datum], kterými bylo prokázáno, že žalobce jako dárce předmětné nemovitosti daroval žalovanému a žalovaný jako obdarovaný tyto dary přijal.

8. Z připojeného trestního spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], zejména z pravomocného rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, který spáchal tím, že dne [datum] v k. ú. [územní celek], v době kolem [údaj o čase] hod. fyzicky, na pozemku parc. [číslo] napadl žalobce tak, že ho opakovaně bil pěstmi do oblasti obličeje a poté, co poškozený upadl na zem, ho opakovaně bil pěstmi a zaklekával a tlačil ho koleny do horní poloviny těla, čímž mu způsobil zranění, a [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizováno 22 slov], když zranění si vyžádala lékařské ošetření a následnou léčbu, která omezila poškozeného v obvyklém způsobu života na dobu 4 týdnů, přičemž [obec] průmyslové zdravotní pojišťovně, [IČO], se sídlem [adresa], vznikla škoda ve výši 9.807 Kč v souvislosti s náklady na léčení poškozeného, tedy jinému úmyslně ublížil na zdraví. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo odvolání žalovaného, jímž napadl shora citované rozhodnutí, podle § 256 trestního řádu zamítnuto. Žalovaný následně proti tomuto rozhodnutí [název soudu] brojil dovoláním, které bylo usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto. Z odůvodnění shora uvedeného rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bodu 28, vyplývá, že mezi účastníky dlouhodobě dochází k rozepřím a hádkám, které byly opakovaně řešeny policií, projednávaný incident byl vyvrcholením těchto potyček.

9. Soud ve věci nechal zpracovat znalecký posudek, jenž vypracoval [celé jméno znalce]. Úkolem znalce bylo stanovit obvyklou cenu darovaných pozemků, a to v době jejich darování žalobci, tj. říjen 2016. Z předloženého znaleckého posudku [číslo] byla zjištěna obvyklá cena posuzovaných pozemků v datu 10/ 2016 celkem ve výši 1 762 680 Kč. Předmětné pozemky znalec oceňoval jako zemědělské pozemky v nezastavěném a nezastavitelném území obce, bez staveb a porostů.

10. Při soudním jednání dne [datum] znalec [celé jméno znalce] vypověděl, že na zpracovaném posudku trvá. Nebylo jednoduché pozemky oceňovat zpětně, navíc v té době, byla ještě uzákoněná daň z převodu nemovitých věcí, docházelo k upravování smluv, proto se z některých smluv nedalo vycházet. Smlouvy, které předložil žalovaný, měly závažný nedostatek v tom, že se prodával pouze podíl z nemovitostí, v takovém případě jsou ceny výrazně nižší, tzn. že tyto kupní smlouvy nereflektovaly skutečnou cenu pozemků. Cena, na kterou byly pozemky oceněny, je spíše na minimální úrovni. Pozemky měly výhodu v tom, že jde o velké pozemky v jednom funkčním celku. Pozemek, který navazoval na zastavěnou část, by mohl být v budoucnu jako pozemek stavební, je zde možnost napojení na inženýrské sítě, jedná se o perspektivní investici do budoucna, proto byla cena taková. Při místním šetření na pozemku parc. [číslo] znalec viděl, že pozemek slouží k intenzivnímu pěstování, je to spíše zaměřené na speciální činnost, na pozemku stál nějaký karavan a v zadní části„ fóliáče“. Pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo] jsou běžné zemědělské pozemky k pěstební činnosti, jsou součástí honu, který je obhospodařovaný. V té době se tyto pozemky prodávaly minimálně za 25 Kč, ale průměr spíš byl 30 Kč. Znalec do posudku zahrnul porovnávací ceny za soubor pozemků v [obec] za 50 Kč. Dále vycházel z cenové mapy [webová adresa], nejedná se o oficiální zdroj informací. Při zpracování posudku vycházel především z vlastních zkušeností a praxe, zohledňoval vlastnosti jednotlivých pozemků. Podle znalce by cena pozemku v roce 2016 zhruba odpovídala 70 % ceny v roce 2021.

11. Žalovaný ve věci předložil znalecký posudek [číslo] zpracovaný [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] o ceně 3 pozemků z [list vlastnictví] včetně náležitostí na nich zřízených v katastrálním území Šanov nad Jevišovkou. Jako objednavatel posudku je uveden žalovaný, účel posudku je pro potřebu právních úkonů objednavatele. Z tohoto posudku bylo zjištěno toliko, že posudek byl vypracován na základě písemné objednávky a osobního setkání s objednavatelem, čili žalovaným. Jako podklady byly použity informace o parcele z [webová adresa] ze dne [datum], kopie katastrální mapy, kopie satelitního snímku, platný územní plán obce Šanov, informace a údaje sdělené žalovaným, zjištění stávajícího stavu na místě samém dne [datum]. K jednotlivým pozemkům znalec uvedl, že pozemek parc. [číslo] je v celé výměře využíván jako zahradnictví, pozemek parc. [číslo] je využit jako pole, pozemek parc. [číslo] je z větší části využit jako pole, z menší jako ovocný sad. Dále se znalec v posudku zabýval oceněním jednotlivých pozemků, jakož i ovocných dřevin, vinice, okrasných rostlin a venkovních úprav (plot, vrata, skružové fóliovníky, vodovodní, kanalizační a elektro přípojky s rozvody). Znalec konstatoval, že na pozemku [parcelní číslo] se dále nacházejí předměty, které nejsou nemovitostí, ani nedělitelnou součástí pozemku, konkrétně přípojka závlahové vody, závlahový systém, postřikovače a skládací závlahový systém, sušárna a sklad, sýpka, půda a obohacení půdy, víceleté porosty – jahodníky, jejichž ocenění také provedl. Posudek byl vypracován podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a vyhlášky č. 441/2013 Sb. (oceňovací vyhlášky). Znalec dospěl k závěru, že cena posuzovaných nemovitostí činí 3 010 260 Kč, cena příslušenství posuzovaných nemovitostí činí 1 483 250 Kč. Soud konstatuje, že ze znaleckého posudku nevyplývá, jaký byl znalecký úkol. K posudku nejsou připojeny žádné přílohy, ani podklady, ze kterých znalec vycházel, např. fotografie pořízené při ohledání nemovitostí, katastrální mapy apod.

12. Dále žalovaný předložil znalecký posudek [číslo] o ceně 3 pozemků z [list vlastnictví] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] vypracovaný [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum], úkolem znalce bylo stanovit obvyklou (tržní) cenu uvedených pozemků z [list vlastnictví] k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] ke dni [datum] Cena byla stanovena porovnávací metodou z cen polních pozemků realizovaných na trhu, kdy znalec v závěru dospěl k administrativní ceně pozemků ve výši celkem 633 180 Kč a k obvyklé ceně ve výši celkem 938 280 Kč.

13. Znalec [titul] [jméno] [příjmení] se bez omluvy nedostavil k jednání nařízenému na den [datum], proto jej soud nemohl k jeho znaleckým posudkům vyslechnout, jak bylo účastníky navrhováno.

14. Ze strany žalované byl soudu předložen soupis investicí do darovaných pozemků v podobě tabulek rozdělených podle jednotlivých investic: do elektrické přípojky, do kanalizační přípojky, do oplocení, do pohonných hmot a dopravy, do ceny prací spojených s obhospodařováním pozemku, do půdy a jejího obohacení, do skladiště a sušárny, do skleníků, do stromů, keřů a ostatní trvalé kultury, do vinohradu, do vodovodní přípojky, do závlahového systému. Jedná se patrně o údaje získané z účetnictví společnosti [právnická osoba], které zahrnují mimo jiné i nákupy pracovních pomůcek, pohonných hmot, dálničních známek, údaje o vyplacených mzdách, náklady na opravy a servis strojů, náklady vynaložené za online kurz, za kurz„ Základy vinařství“, jakož i např. náklady za zakoupené dezinfekce, respirátory a mnohé další, které nelze z povahy věci považovat za přímé investice do darovaných pozemků.

15. Z fotografie (č. l. 214), která zachycuje pozemek parc. [číslo] soud zjistil, že pozemek je intenzivně zemědělsky obděláván, na pozemku jsou postaveny 2 fóliovníky. Z fotografie (č. l. 215) vzal soud za prokázané, že na pozemku parc. [číslo] bylo dříve pole, orná půda. Pokud jde o fotografie předložené žalovaným při jednání soudu dne [datum], jež jsou založeny v přílohové obálce, soud z nich neučinil žádná zásadní skutková zjištění, neboť z těchto jednoznačně nevyplývá, že na všech fotografiích je skutečně zachycen pouze pozemek parc. [číslo] není zcela zřejmé, zda se nejedná o pozemky okolní, které má žalovaný propachtované.

16. Z účastnických výpovědí žalobce bylo zjištěno, že sporné pozemky zdědil po svém otci a část koupil. Po návratu žalovaného z Ameriky mu pozemky daroval. Nevidí důvod, proč by nebylo možné pozemky vydat. To, co žalovaný do pozemků investoval, mu zaplatí. Nyní ¾ pozemků leží ladem. Jde mu o bezpečnost rodiny, aby se tam s žalovaným již nestýkali a nedocházelo k dalším konfliktům, pozemky jsou pro rodinu, pro staršího syna a pro dceru. Na parcele [číslo] je nástavba z auta, ze které je udělaná sýpka, a maringotka, fóliovníky, jsou tam zasazené stromy. Ořechy tam sázel žalobce. Na parcelách [číslo] [číslo] podle žalobce nic není, větší parcela je zaplevelená bodlákem, na menší parcele je zasázených pár stromků, ty jsou znehodnocené. Pomáhal je sázet, možná tam je 50 stromů dohromady. V roce [rok] byla na darovaných pozemcích orná půda a vzadu, jak je maringotka, nasázel odrůdu červených ořechů, to bylo ještě před darováním.

17. Z účastnických výpovědí žalovaného soud zjistil, že pozemek [parcelní číslo] byl v době, kdy jej nabyl, obděláván jako jeden půdní blok, byla to jen orná půda. Nyní je celý pozemek zasíťovaný elektřinou vodou, prostor je rozdělen jako zahradnictví. Budovat tam začal v roce [rok], postavil plot, vinohrad byl zasazen v roce [rok], v roce [rok] mu dali vedení, podpěry, kapku, čidla. [ulice] byla vybudována v roce 2019, sedí na patkách, není spojena pevně se zemí. Parcela [číslo] je obdélníkový pozemek, na pozemku [číslo] je ovocný sad, vysázený v roce [rok], je tam vybudovaný hydrant pro zásobování vody. Oba tyto pozemky plně produkují, produkce jde pro Živou farmu. Podle žalovaného není možné přemístění zasíťování ani fóliovníků. Pokud jde o závlahu, postřiky jsou z větší části nad povrchem, některá kapka je zakopaná, např. v sadu. Na pozemku [parcelní číslo] je také maringotka, v té se nachází mrazáky, koše a věci na zpracování zeleniny. Žalovaný nevlastní další pozemky, jiné pozemky má propachtované od své sestry a od [úřad] [anonymizována dvě slova]. Na pozemek [úřad] [anonymizována dvě slova] není možné převést výrobu, žalovaný jej nemůže ani odkoupit, nemá k němu předkupní právo.

18. Neuváděl-li soud další skutečnosti vyplývající z provedeného dokazování, pak z toho důvodu, že skutečnosti zjištěné zcela postačovaly pro uvedené závěry podepsaného soudu. Ze stejného důvodu soud nepřistoupil k provedení místního šetření, neboť měl skutkový stav již za dostatečně zjištěný. Provádění dalšího dokazování soud považoval za neopodstatněné a v rozporu se zásadou procesní ekonomie.

19. Po skutkové stránce vzal tedy soud za prokázané, že dne 19. 10. 2016 žalobce daroval žalovanému zemědělské pozemky, aby je žalovaný mohl využívat ke své hospodářské činnosti. Dne [datum] žalovaný žalobce fyzicky napadl, za což byl pravomocným rozsudkem zdejšího soudu uznán vinným z přečinu úmyslného ublížení na zdraví. Žalovaný trestný čin spáchal na vlastním otci. Dopisem ze dne 2. 1. 2020 žalobce odvolal dar pro nevděk a žádal vrácení darovaných pozemků. Žalovaný darované pozemky otci, čili žalobci nevrátil, resp. je nevyklidil a nadále je drží, obhospodařuje a provozuje na nich svou podnikatelskou činnost, a to i v době soudního rozhodování.

20. Zjištěný skutkový stav soud poměřoval podle právní úpravy odvolání daru zakotvené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), neboť jak k darování tak k „ nevděčnému“ jednání žalovaného došlo za účinnosti této právní normy.

21. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

22. Podle ustanovení § 2072 odst. 1 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

23. Podle ustanovení § 2073 o. z. nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

24. Podle ustanovení § 2075 odst. 1 o. z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

25. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že je důvodné vyhovět primárnímu petitu. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou v projednávaném případě naplněny všechny tři zákonné předpoklady pro možnost revokace daru ve smyslu ust. § 2072 odst. 1 o. z., tedy zda žalovaný žalobci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížil, zda toto jednání žalovaného je v rozporu s dobrými mravy a zda žalobce žalovanému jeho jednání neprominul. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že tyto zákonné předpoklady nepochybně jsou splněny. Bylo prokázáno, zejména v trestním řízení, že žalovaný žalobci úmyslně ublížil na zdraví, jednání žalovaného je natolik závadné a společensky škodlivé, že naplnilo skutkovou podstatu trestného činu, a tudíž je zcela jistě v rozporu s dobrými mravy, neboť útok žalovaného směřoval proti jeho vlastnímu otci, který měl kvůli svému pokročilému věku omezenou možnost obrany, a byl natolik intenzivní, že žalobce byl hospitalizován. Pokud jde o prominutí nevděčného jednání, toto z provedeného dokazování nevyplynulo, naopak zejména z účastnických výpovědí bylo patrné, jak silně jsou vzájemné vztahy účastníků narušeny. Skutkovým tvrzením žalovaného o tom, že jeho jednání bylo pouze obrannou reakcí na opakované útoky žalobce, soud neuvěřil, neboť nebyly podloženy žádnými důkazy a nebyly prokázány ani v trestním řízení.

26. Žalobce dar odvolal ve lhůtě necelých pěti měsíců poté, co mu žalovaný ublížil, dodržel tak lhůtu stanovenou v ust. § 2075 odst. 1 o. z. a lze uzavřít, že žalobce dar řádně odvolal. Odvoláním daru se obnovilo vlastnické právo dárce, čili žalobce, k darovaným pozemkům, a to s účinky ex nunc. Nastoupila tak povinnost žalovaného buď pozemky vrátit nebo zaplatit obvyklou cenu pozemků, jejichž vydání není možné. Soud v řízení zkoumal obě varianty, zda lze sporné pozemky vydat, resp. určit vlastnictví, nebo zda jejich vydání není možné a musí nastoupit určení finanční kompenzace. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v době darování pozemky sloužily jako pole, byla na nich orná půda a byly určeny k obhospodařování. U pozemků parc. [číslo] lze mít za to, že jejich účel zůstal nezměněn, stále jsou využívány jako pole, resp. na malé ploše byly vysázeny stromy, což však podle názoru soudu nemůže být překážkou pro jejich vydání. Nejvíce sporným se jevil pozemek parc. [číslo] který je využíván jako zahradnictví, žalovaný jej intenzivně obdělává a provozuje na něm svoji podnikatelskou činnost. Žalovaný především namítal, že došlo k podstatné změně tohoto pozemku, že jeho vydání není v současné době možné ani účelné. S touto námitkou žalovaného se soud neztotožnil. Za prvé je nutno uvést, že tvrzené investice žalovaného do předmětných pozemků se žalovanému nepodařilo věrohodně prokázat, většina z tvrzených skutečností zůstala pouze v rovině tvrzení. Z předložené tabulky prokazující výši investic soud mohl toliko zjistit, jaké jsou náklady společnosti [právnická osoba] na její činnost. V žádném případě nelze údaje o výši mzdách zaměstnanců, o nákupu pohonných hmot nebo například o absolvovaných kurzech považovat za investice do darovaných pozemků. Výdaje za zbudované přípojky, závlahový systém, vinohrad, vysázené stromky, fóliovníky nebyly dále podloženy fakturami, smlouvami o dílo apod. Za druhé je nutno konstatovat, že žalovaný nikterak neprokázal, že k provedení investic a úprav pozemků došlo ještě předtím, než byl dar odvolán.

27. V souladu s ust. § 2073 o. z. projevený nevděk učinil žalovaného nepoctivým držitelem. Žalovanému muselo být známo, a to minimálně od té doby, kdy jej žalobce vyzval k vrácení daru, tj, od ledna 2020, že vykonává právo, které mu nenáleží. Přesto však předmětné pozemky nadále užíval, provozoval na nich svoji podnikatelskou činnost, a dokonce do nich investoval, i když nebyl vlastníkem pozemků. Revokace daru pro nevděk obdarovaného má sankční charakter, který se projevuje právě v konstrukci nepoctivého držitele. Proto lze souhlasit s tím, že je třeba chránit dárce oproti obdarovanému, který nemůže profitovat z daru. Bylo by nespravedlivé upřednostňovat zájmy žalovaného nad zájmy žalobce. Ke změnám pozemkům a k investicím, které byly učiněny až po nevděčném chování žalovaného by proto nemělo být přihlíženo, neboť by to bylo v rozporu s účelem právní normy.

28. I kdyby byly změny pozemku parc. [číslo] učiněny před odvoláním daru, což však v řízení najisto postaveno nebylo, dospěl soud k závěru, že zde nedošlo k podstatné změně kultury, neboť byl darován pozemek určený k hospodaření, a i nyní žalovaný na pozemku hospodaří. Pokud jde o přípojky, skleníky, závlahový systém má soud za to, že jde o dočasné stavby. Na pozemku se nachází nástavba z kamionu postavená na patkách a maringotka, ty je zajisté možno přemístit jinam, obdobně také závlahový systém, který se nachází nad povrchem země, také konstrukce vinohradu a fóliovníku lze demontovat a přemístit. U ostatních předmětů, jako např. vodovodní a elektrické přípojky, žalobce deklaroval případné finanční kompenzace.

29. Z hlediska právní jistoty účastníků soud určil vlastníkem sporných pozemků žalobce, aby zamezil situaci, kdy by zápis vlastnictví v katastru nemovitostí nedopovídal faktickému stavu. Právní zájem žalobce na určení vlastnictví spočívá právě v nastolení souladu mezi stavem skutečným a stavem zapsaným v příslušném veřejném rejstříku, kdy rozsudek zdejšího soudu představuje vkladuschopnou listinu, způsobilou pro změnu zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí.

30. Vzhledem k tomu, že bylo vyhověno primárnímu žalobnímu petitu, nebylo nutné se blíže zabývat obvyklou cenou pozemků, kterou by byl žalovaný povinen žalobci nahradit v situaci, kdy by vydání pozemků nebylo možné a účelné. Soud se proto již podrobněji nezabýval námitkami účastníků ke znaleckým posudků, jakož i k okamžiku, ke kterému by měla být obvyklá cena stanovena. Pokud jde o další postup, bude záležet na účastnících, jak dojde k vyklizení předmětných nemovitostí a případnému vyrovnání. Zajisté je v zájmu účastníků, aby se na dalším postupu dohodli mimosoudně, a to s ohledem na jejich rodinné vazby.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 10,5 úkonu právní pomoci (§ 11 odst. 1 a 2): převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění (0,5 úkonu), podání žaloby, vyjádření ze dne 30. 6. 2021, účast u jednání dne 13. 1. 2022, vyjádření ze dne 5. 5. 2022, vyjádření ze dne 23. 8. 2022, vyjádření ze dne 14. 11. 2022, účast u jednání dne 9. 3. 2023 (2 úkony), účast u jednání dne 25. 4. 2023, po 2.500 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 5), 11x režijní paušál po 300 Kč (§ 13), dále žalobci náleží náhrada za promeškaný čas ve výši 1 500 Kč za 15 započatých půlhodin po 100 Kč (§ 14), cestovné ve výši 911 Kč za cestu k jednání dne 13. 1. 2022 z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu], [registrační značka], celkem ujeto 140 km, při průměrné spotřebě 5 l /100 km, a podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. sazbě základní náhrady 4,70 Kč km jízdy a při ceně motorové nafty 36,10 Kč, cestovné ve výši 1 037 Kč za cestu k jednání dne 9. 3. 2023 z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu], [registrační značka], celkem ujeto 140 km, při průměrné spotřebě 5 l /100 km, a podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. sazbě základní náhrady 5,20 Kč km jízdy a při ceně motorové nafty 44,10 Kč, cestovné ve výši 1 037 Kč za cestu k jednání dne 25. 4. 2023 z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu], [registrační značka], celkem ujeto 140 km, při průměrné spotřebě 5 l /100 km, a podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. sazbě základní náhrady 5,20 Kč km jízdy a při ceně motorové nafty 44,10 Kč. Žalobci dále náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a náhrada složené zálohy na vypracování znaleckého posudku ve výši 2 000 Kč Celkem náklady řízení činí 41 035 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

32. Výrokem III. soud dále rozhodl ve smyslu § 148 o. s. ř. dle výsledku řízení o povinnosti žalovaného k náhradě nákladů řízení státu, které spočívají v nákladech za vypracování znaleckého posudku ve výši 6 910,86 Kč. Po odečtení uhrazených záloh ve výši 4 000 Kč (2 x 2 000 Kč), použité soudem na částečnou úhradu odměny znalce [celé jméno znalce], soud uložil žalovanému zaplatit státu na nákladech řízení částku 2 910,86 Kč.