5 C 289/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Koubovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o 60.291 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci -) částku 36.841,42 Kč s úrokem z prodlení z částky 36.841,42 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, -) částku 12.600,69 Kč -) úrok ve výši 7,56 % ročně z částky 35.000 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 99.964 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 8.025,58 Kč s úrokem z prodlení z částky 8.025,58 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, částku 2.823,95 Kč, úrok ve výši 94,74 % ročně z částky 35.000 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 18. 10. 2021 se žalobce domáhá zaplacení pohledávky 44.867 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 44.867 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, pohledávky ve výši 15.424,64 Kč, úroku ve výši 102,3 % ročně z částky 35.000 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 99.964 Kč. K odůvodnění uvedl, že žalobce jako věřitel a žalovaný jako klient uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 35.000 Kč dne 4. 3. 2020. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,3 % ročně splácet v 24 měsíčních splátkách ve výši 3.819 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje duben 2020. Součástí splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr, a to ve výši 348 Kč. Žalobce prověřil úvěruschopnost na základě informací získaných od žalovaného a z databází umožňujících toto posouzení. Poté rozhodl o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru nebyla žalobci uhrazena žádná splátka. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou o délce 65 dnů u splátky č. 1 splatné dne 17. 4. 2020. K datu 21. 6. 2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Novou jistinu tvořenou nezaplacenou jistinou a nezaplacenými úroky představovala částka 43.823,16 Kč. S odkazem na bod 6.5. smlouvy žádá žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, neboť žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatil novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru. Smluvní pokutu žádá až od 1. 11. 2020 do dne vyhotovení žaloby s tím, že v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování.

3. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobce jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako klient sepsali tuto listinu dne [datum], od žalobce je zde pak akceptační doložka ze dne 4. 3. 2020. Ve smlouvě se dohodli na úvěru pro žalovaného ve výši 35.000 Kč, bylo dohodnuto splácení v 24 splátkách po 3.819 Kč s tím, že splátky budou hrazeny nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce, zápůjční úroková sazba činila 102,30 % ročně. Ve smlouvě je u žalovaného uvedeno číslo účtu [bankovní účet].

4. Dne 5. 3. 2020 žalobce písemně oznámil žalovanému schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru [číslo] splátky rozvrhl ve splátkovém kalendáři.

5. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet zadaný ve smlouvě [bankovní účet] byla žalovanému zaslána částka 35.000 Kč dne 4. 3. 2020.

6. Žalovaný byl opakovaně písemně upozorňován na neuhrazené splátky a na možnost zesplatnění celého úvěru.

7. Z oznámení ze dne 21. 6. 2020 soud zjistil, že žalobce zesplatnil všechny závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] specifikoval žalovanému dlužnou částku v celkové výši 44.867 Kč a vyzval žalovaného k zaplacení.

8. Dle karty klienta žalovaný nesplácel splátky řádně a včas.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána částečně důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 35.000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobce řádně v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. přezkoumal úvěruschopnost žalovaného, což doložil svým šetřením na listině„ Hodnocení klienta“, pracovní smlouvou, mzdovým výměrem, výpisy z účtu o výplatách, lustrací v rejstřících SOLUS a NRKI. Žalovaný však neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobce proto úvěr zesplatnil, vyčíslil žalovanému dluh a žádal jeho zaplacení.

14. Pokud jde o smluvené úroky ve výši 102,3 % ročně, je tato výše v rozporu s dobrými mravy a proto je toto ujednání neplatné. Z databáze České národní banky časových řad ARAD, tabulka B1 [číslo], vyplývá, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně (ukazatel UK 4) v březnu 2020, kdy byla mezi účastníky uzavřena úvěrová smlouva, činily 7,56 % ročně. Smluvená výše úroků několikanásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu, je zde tedy jednoznačný rozpor s dobrými mravy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 242/2011 ze dne 15. 5. 2012). S ohledem na znění § 2395 o. z. však žalobci coby věřiteli z úvěrové smlouvy náleží úroky z úvěru, neboť zaplacení úroků je jedním z definičních znaků úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3516/2009 ze dne 26. 5. 2011). Proto soud považuje za odpovídající úroky ve výši obvyklé v souladu s ust. § 1802 o. z., podle něhož, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem a nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Soud tedy vyšel z tzv. systému časových řad ARAD a přiznal žalobci úroky ve výši 7,56 % ročně. S ohledem na rozdílnou výši úroků soud přepočítal neuhrazenou jistinu a úroky.

15. Žalovanému byla dne 4. 3. 2020 poskytnuta částka 35.000 Kč, do zesplatnění 21. 6. 2020 přirostl úrok 797,42 Kč. K datu zesplatnění úvěru tak žalovaný dlužil na jistině částku 35.000 Kč a úrok do zesplatnění ve výši 797,42 Kč, celkem nová jistina úvěru činila 35.797,42 Kč.

16. Soud tedy žalobci přiznal částku 36.841,42 Kč zahrnující novou jistinu úvěru ve výši 35.797,42 Kč a pojištění 1.044 Kč. Úrok z prodlení soud přiznal v souladu s ust. § 1970 o. z. v požadované výši 10 % ročně, která je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. V souladu s ust. § 2048 o. z. má žalobce dále nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, jak bylo ujednáno v bodu 6.5. smlouvy o úvěru, pro případ, že klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru. Úvěr byl zesplatněn dne 21. 6. 2020. Žalobce žádá smluvní pokutu od 1. 11. 2020. Od tohoto dne byla přiznána, a to z nové jistiny 35.797,42 Kč do dne 18. 10. 2021 (den vyhotovení žaloby) ve výši 12.600,69 Kč.

18. Dále soud přiznal úrok od požadovaného data 23. 6. 2020 do zaplacení, a to ve výši obvyklé dle systému časových řad ARAD, tj. 7,56 % ročně z dlužné jistiny 35.000 Kč. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

19. S ohledem na částečný úspěch obou účastníků soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.