5 C 294/2021

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Klaudingerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 203 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 203 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 203 000 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 113 180,06 Kč k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 10. 2021 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 203 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že dne [datum] uzavřel smlouvu o dílo pro zakázku [zakázka] [anonymizována čtyři slova] [celé jméno žalobce]. Součástí díla bylo i provedení nátěru střechy stáje. Dle čl. 12 smlouvy byla sjednána záruka v délce 60 měsíců. Žalované vytkl vadu díla, a to odlupující se nátěr střechy. Učinil tak e-mailem ze dne 12. 6. 2018. Odstranění vady následně urgoval dopisem ze dne 20.9.2019, který poslal poštou na dodejku. Protože žalovaná vadu neodstranila, opakovaně jí urgoval. Výsledkem těchto urgencí bylo, že s žalovanou uzavřel dohodu o způsobu provedení záruční opravy díla ze dne [datum]. Tou se žalovaná zavázala, že oprava bude dokončena a předána nejpozději do dne 30. 5. 2020. Tato doba mohla být prodloužena v případě, že by v měsíci květnu 2020 panovalo horší než předpokládané počasí. Pro případ prodlení byla dohodnuta smluvní pokuta za každý započatý den prodlení ve výši 500 Kč. Žalovaná vadu odstraňovala od 31. 7. 2021 do 12. 8. 2021, kdy byla odstraněna. To vyplývá ze zápisu z 12. 8. 2021. Žalovaná společnost byla podle uzavřené dohody ze dne 11. 3. 2020 v prodlení s odstraněním vady nátěru od 2. 7. 2020 do 12. 8. 2021 včetně, tedy 406 dnů. Při dohodnuté smluvní pokutě 500 Kč za každý započatý den prodlení mi tak vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty v celkové výši 203 000 Kč. Žalovanou k úhradě této smluvní pokuty vyzval dopisem z 27. 8. 2021. Dopis byl doručen dne 30. 8. 2021. Stanovená lhůta k zaplacení tak skončila dne 20. 9. 2021. Žalovaná vyúčtovanou smluvní pokutu neuhradila ani přesto, že jí jeho právní zástupce zaslal předžalobní upomínku ze dne 29. 9. 2021. Žalovaná je v prodlení s peněžitým plněním, žalobce tak požaduje úrok z prodlení v zákonné výši, a to od prvního dne po uplynutí lhůty, kterou jí stanovil k zaplacení v dopise z 27. 8. 2021.

2. Okresní soud ve Znojmě ve věci vydal dne 24. 11. 2021 platební rozkaz č. j. 5 C 294/2021-33, tedy, žalobě v celém rozsahu vyhověl. Platební rozkaz byl však zrušen, protože žalovaná proti němu podala včas odpor.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k odporu uvedla, že uplatněnou pohledávku neuznává, a to ani částečně. Žalovaná potvrdila tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o dílo ze dne [datum] a vytknutí vady dokončeného díla spočívající v odlupujícím se nátěru střechy v souvislosti s čímž došlo následně dne [datum] mezi účastníky k uzavření dohody o způsobu provedení záruční opravy. Také potvrdila, že k odstranění vady došlo dne [datum]. Toto však bylo dáno okolnostmi nezávislými na vůli žalované, neboť v období, kdy měla být vada odstraněna panovali nepřiznivé klimatické podmínky, jak jsou specifikovány v uzavřené dohodě ze dne [datum] (střecha byla mokrá, vlhká nebo teplota přes noc klesala pod 8 °C). Žalovaná si je vědoma, že dle uzavřené dohody se doba dokončení prodlužovala pouze po dobu nepříznivých klimatických podmínek v měsíci květnu, nicméně tyto podmínky následně panovaly i v dalším období, neboť v roce 2020 panovalo v letních a podzimních měsících výrazné deštivé období, na které následně navázalo období nočních teplot pod hranicí 8 °C v zimě 2020 a i následně v roce 2021, což fakticky bránilo odstranění vady. Pokud by byl nátěr střechy prováděn za těchto nevhodných klimatických podmínek, došlo by opětovně k jeho znehodnocení. Žalovaná odstranila vadu v nejbližším možném termínu, který jí umožnily klimatické podmínky vhodné pro aplikaci střešního nátěru. Z tohoto důvodu má za to, že žalobci nárok na úhradu smluvní pokuty vůbec nevznikl. Dále žalovaná namítla nepřiměřenou výši smluvní pokuty a zároveň, že žalobcem uplatněná výše smluvní pokuty je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná si je vědoma, že vada nebyla odstraněna v dohodnutém termínu a z tohoto důvodu žalobci opakovaně (ještě před podáním žaloby) navrhovala přiměřenou finanční kompenzaci ve výši 30 000 Kč (kterou je možné chápat jako smluvní pokutu za pozdní odstranění vady). Žalobce ale návrhy žalované odmítl.

4. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 10. 3. 2022 uvedl, že obrana žalovaného není důvodná. Vyjádřil se k použitému nátěru a za jakých klimatických podmínek může být barva aplikovatelná. Také zdůraznil, že s žalovanou nebyli dohodnuti na použití konkrétního typu barvy nebo technologickém postupu nátěru. Tedy mohl být použit nátěr, který lze aplikovat ve složitějších klimatických podmínkách. Připustil, že smluvní pokuta zajišťuje odstranění vady, její výši však nelze posuzovat jen ve srovnání s náklady na provedení nátěru. Smluvní pokutu považuje za přiměřenou i proto, že je v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR. Při posouzení přiměřenosti smluvní pokuty je potřeba brát v úvahu okamžik, kdy žalovaná porušila své povinnosti, tím není datum uzavření dohody o způsobu provedení záruční opravy díla, povinnost řádného provedení nátěru vyplývá již ze smlouvy o dílo.

5. U jednání soudu dne 25. 10. 2022 žalobce uvedl, že co se týče dohody, kterou podepisovali, byla nezbytná, protože pan [příjmení] absolutně nereaguje na jakékoliv výzvy, pokud nad ním nevisí [anonymizována dvě slova]. Pokud by nebyla tato dohoda, takto neměl do dneška udělané. Výši smluvní pokuty a dohodu tvořil pan [příjmení]. S výši smluvní pokuty nesouhlasil, on chtěl vyšší smluvní pokutu, protože už ho znal, ale nakonec přistoupil na 500 Kč denně na základě jeho žádosti. Dohoda byla vzájemně tvořená, on k ní přistoupil, sepsal ji pan [příjmení] a následně ji společně podepsali.

6. Jednatel žalované společnosti pan [příjmení] u jednání soudu dne 25. 10. 2022 uvedl, že podcenili odstraňování závad, tedy termínově. Dohoda o způsobu provedení záruční opravy byla uzavřena z toho důvodu, aby mu žalobce věřil, že opravu provedou, byl to návrh z jeho strany, i to, že tam bude nějaká sankce, aby měl jistotu, že tu střechu opravíme. Diskuse, jaká tam bude výše sankce za den, proběhla. Pamatuje si, že pan [celé jméno žalobce] navrhoval 800 Kč za den, on navrhoval jako protinávrh 500 Kč za den, na tomto se dohodli. Dohodu sepsal on. Bohužel ji z dnešního pohledu napsal trochu nešťastně, protože tam uvedl výjimky pouze v dotčeném měsíci květnu. Dále uvedl, že se tam nějaká okénka našla, to nebude zastírat, ale předpokládal, že oprava bude trvat daleko déle, než ve finále trvala. Byli tam zhruba 14 dnů na té střeše včetně čištění a dalších nátěrů. Nepředpokládal, že to půjde tak rychle. připustil, že je i možné, že když by tam náhodou byl výhled na nějaké lepší časové klimatické okénko, je možné, že zrovna v tu dobu museli dokončit nebo realizovat nějakou jinou nasmlouvanou zakázku.

7. Ve vyjádření ze dne 14. 4. 2023 žalovaná doplnila, že reklamační opravu střechy žalovaná prováděla v období 5. 8. – 12. 8. 2021 (8 dní). Přípravné práce při opravě střechy představovaly zejména odstranění biologických nánosů (lupení a prach) ze střechy. Žalovaná nejdříve mechanicky očistila střechu od nánosů listí a ostatních nečistot tlakovou vodou. Po očistění tlakovou vodou probíhalo jak strojní, tak mechanické broušení střechy s cílem odstranit nesoudržné zbytky předchozích nátěrů barvy. Tyto přípravné práce prováděli 2 zaměstnanci žalované ve dnech 5. 8. – [datum] (5 dní). Následný nátěr střechy probíhal stříkáním a také válečkováním ve dnech 10. 8. – 12. 8. 2021 (3 dny). Nátěr střechy prováděli opět stejní dva zaměstnanci žalované, kteří prováděli čistění střechy.

8. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem bylo prokázáno, že předmětem smlouvy byla [zakázka] [anonymizována čtyři slova] [celé jméno žalobce], specifikace byla uvedena v příloze 1. V čl. 12 smlouvy bod 5 byla poskytnuta záruka v délce 60 měsíců.

9. Z e-mailu ze dne 12. 6. 2018 adresovaného od žalobce žalované bylo prokázáno, že žalobce vytkl vady, resp. reklamoval nátěr střechy, kdy nátěr byl prováděn v roce 2016 a následná oprava v roce 2017.

10. Z reklamace vad na novostavbě stáje ze dne 20. 9. 2019 vyplývá, že žalobce u žalované urgoval provedení opravy nátěru střechy, kterou žalované oznámil e-mailem ze dne 12. 6. 2018. Žalobce vyzval žalovanou, aby ve lhůtě do 30. 9. 2019 započala odstraňovat reklamované vady odloupaného nátěru na střeše stáje, a to do 14. 10. 2019.

11. Z dohody o způsobu provedení záruční opravy díla uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem vyplývá, že předmětem dohody bylo ujednání stran o způsobu, termínech a sankcích za prodlení při opravě vytknutých vad díla novostavby stáje. Ujednání se vztahovaly také na opravu trhlin v sádrokartonech v kancelářích nad stájí. Z článku III. vyplývá, že oprava bude provedena tak, že zhotovitel provede nový červený nátěr na střeše stáje a opraví trhliny v sádrokartonech v kancelářích nad stájí tmelem. Dle článku IV. měla být oprava započata nejpozději do [datum], dokončena a předána nejpozději do dne 30. 5. 2020. Byla sjednána sankce, pokuta za každý započatý den prodlení při nedodržení termínu ve výši 500 Kč. Dále byl uvedeno, že doba dokončení se prodlužuje o dobu, kdy v měsíci květnu nebudou příznivé klimatické podmínky pro realizaci díla, trn. střecha bude mokrá, vlhká nebo teplota bude přes noc klesat pod 8°C. Teplota se bude brát z nejbližší oficiální meteorologické stanice ČHMI.

12. Z e-mailu ze dne 7. 9. 2020 vyplývá, že žalobce zaslal žalované e-mail s předmětem reklamace nátěru střech a kterým se žalobce dotazuje, kdy dojde k opravě střechy na základě uzavřené dohody, neboť oprava měla být dokončena do 30. 5. 2020 a doposud s ní žalovaná nezačala. Dále žalobce žalovanou upozorňuje na to, že na podzim by oprava, s ohledem na klimatické podmínky, nemusela být možná. Dále žalobce připomněl dohodu o smluvní pokutě.

13. Z dat o klimatických podmínkách z meteorologické stanice [stanice] [anonymizováno] [obec] bylo prokázáno, které dny mohl být nátěr realizován za dohodnutých klimatických podmínek.

14. Soud nechal ve věci vypracovat znalecký posudek [celé jméno znalce], znalcem z oboru meteorologie se specializací klimatologie, jehož úkolem bylo zjistit, v jakých dnech v období od 30. 4. 2020 do 30. 5. 2020 nebylo možné provádět nátěr střechy stáje nacházející se v obci [obec] na p. č. st. [číslo] s ohledem na nevhodné klimatické podmínky a použitou nátěrovou hmotu žalovaným [hmota] [jméno] [anonymizováno]. Ve znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne [datum] dospěl znalec k závěru, že vyhodnocení nevhodných dnů pro nátěr střechy v určité lokalitě z makro meteorologických dat (v souladu s technickým listem nátěrové hmoty [hmota] [anonymizována dvě slova]), a to minimální teploty vzduchu a přízemní minimální teploty vzduchu, atmosférických srážek tedy denních hodnot stanice [obec] pro období od 30. 4. 2020 do 30. 5. 2020 ukázalo, že nevhodné byly všechny dny. Nenašel se den, kdy by minimální denní teplota byla vyšší než 10 °C a současně byl beze srážek. Proto byly analyzovány meteorologické podmínky detailněji, a to z 10minutových záznamů, které umožnily stanovit denní chod teploty vzduchu včetně času denního minima, hodnoty relativní vlhkosti vzduchu včetně období, kdy byla nižší než 75 %, rosný bod, hodnotu teploty Tdp+3 °C, což jsou prvky, hodnoty, kterých jsou rozhodující pro provádění nátěru dle technického listu. Dále nutná hodnota teploty natíraného povrchu nebyla k dispozici a z dostupných údajů ji nelze ani zjistit. Výsledek detailní analýzy, která pracovala s podmínkami, že současně platí, že H < 75 %, T>10 °C a Tdp+3 >10 °C a den je i bez srážkový. Ukázal, že 8. 5. 2020 v čase 14, 20-16 hod. a 19. 5. 2020 v čase 10, 30-16 hod. nátěr teoreticky možný byl.

15. V zápise o odstranění reklamované vady díla ze dne 12. 8. 2021 je uvedeno, že odstraňování vady bylo zahájeno dne 31. 7. 2021 a dokončeno dne 12. 8. 2022, žalobce tento zápis nepodepsal.

16. Z výzvy k úhradě smluvní pokuty ze dne 27. 8. 2021 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 203 000 Kč, a to do 21 dnů od doručení výzvy. Dle doručenky byla tato výzva žalované doručena dne 30. 8. 2021.

17. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 9. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

18. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

19. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

20. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Je nesporné, že mezi stranami byla uzavřena písemná dohoda o způsobu provedení záruční opravy díla, ve které se žalovaná zavázala provést opravu od 30. 4. 2020 do 30. 5. 2020 pod sankcí smluvní pokuty ve výši 500 Kč za každý započatý den prodlení při nedodržení termínu s tím, že doba dokončení se prodlužuje o dobu, kdy v měsíci květnu nebudou příznivé klimatické podmínky pro realizaci díla. Z tohoto ujednání lze jednoznačně dospět k závěru, že se doba provedení mohla posunout maximálně o 31 dnů (počet dnů v měsíci květnu), tedy nejpozději měla být oprava provedena do 1. 7. 2020, pokud tedy žalobce požaduje smluvní pokutu od dne 2. 7. 2020, požaduje ji zcela oprávněně. S ohledem na to, že k vypracování znaleckého posudku soud přistoupil v době, kdy věc řešila jiná zákonná soudkyně, nedokáže nyní objektivně soud říci, proč vůbec bylo přistoupeno k vypracování znaleckého posudku, nadto aby byl soud schopen říci, proč byl vypracovaný znalecký posudek za období od 30. 4. 2020 do 30. 5. 2020, když toto období žalobce nerozporuje s tím, že by byly vhodné klimatické podmínky k provedení opravy a rovnou požaduje smluvní pokutu až od 2. 7. 2023. V tomto směru soud tedy vůbec neuvažoval o doplnění znaleckého posudku až do 12. 8. 2021 tak jak navrhovala žalovaná. To, jestli následně byly nebo nebyly vhodné klimatické podmínky k opravě střechy nemůže jít k tíži žalobce. Předmětnou dohodu vypracoval sám jednatel žalované pan [příjmení], který u jednání soudu uvedl, že s žalobcem spolupracoval dlouhodobě, dvakrát již práci podcenili, přesně věděl, kde bude opravu provádět, v jakých klimatických podmínkách, musel si být tedy vědom, jaké počasí v dané oblasti panuje a i s ohledem na svoji praxi v oboru (30 let) navrhl provedení opravy v termínu, jak je uveden v dohodě, která byla uzavřena v polovině března roku 2020 a už v té době musela být známa dlouhodobější předpověď počasí na následující období. Je opravdu těžko uvěřitelné, že by za dobu jednoho roku a cca tří měsíců nebyly vhodné klimatické podmínky k provedení opravy v dřívějším termínu, což sám jednatel žalované potvrdil u jednání soudu, že zřejmě nějaký dřívější termín byl, ale že předpokládal, že oprava bude trvat mnohem déle (což už je samo o sobě zarážející, když už tam žalovaná pracovala opakovaně, přesně věděla, co bude předmětem opravy, v oboru podniká od roku 1993, tedy lze předpokládat, že nějak přesněji odhadne délku prováděných prací). Nakonec byla oprava provedena za 8 dnů, z toho 5 dnů prováděli zaměstnanci žalované přípravné práce a samotný nátěr trval tři dny. Dále je nutné říci, že oprava střechy byla zahájena v době, kdy nebyly splněny požadované klimatické podmínky (jak vyplývá z přiložených dat meteorologické stanice [stanice] [anonymizováno] [obec]) a je tak otázkou, co přesně vedlo žalovanou k tomu, zahájit práci v daném termínu, když tvrzeně nevěděla, jak bude oprava dlouho trvat a že tedy po přípravných pracích budou panovat vhodné klimatické podmínky a jak dlouho. Navíc soud musí souhlasit s námitkou žalobce, že nebyla mezi stranami dohodnuta nátěrová hmota, která měla být k opravě střechy použita, tedy mohla být použita jiná, která by mohla být aplikovatelná za horších klimatických podmínek. Nicméně z předložených hydrometeorologických dat je zřejmé, že takové podmínky, jaké byly v srpnu 2021 byly splněny hned několikrát např. již v měsíci červnu 2020 a žalovaná se tak vůbec nemusela dostat do prodlení splněním své povinnosti, a tedy by vůbec nevzniklo právo žalobci na smluvní pokutu. Pokud jde o samotnou smluvní pokutu, tu soud nepovažuje za nepřiměřenou, obě strany v podstatě tvrdí, že smluvní pokuta plní výlučně paušalizační funkci (paušalizace náhrady škody), v tomto směru soud nesouhlasí a v daném případě má za to, že smluvní pokuta plní primárně funkci preventivní (nátlakovou), což lze vyvodit už jen z toho, proč byla do dohody vtělena (aby žalobce věřil, že žalovaná opravu provede) a dále hlavně funkci sankční. Soud si je samozřejmě vědom rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 1. 2023, 31 Cdo 2273/2022, ohledně smluvní pokuty, tedy že při posouzení přiměřenosti budou hrát roli nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též okolnosti, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti, které nastaly po porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byli-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Pokud tedy právní zástupce žalované na tuto skutečnost ve svém závěrečném návrhu poukazoval, musí mu dát soud za pravdu, na druhou stranu je třeba říci, že to, že se má soud zabývat novými skutečnostmi (tedy takovými, které nastaly až po sjednání smluvní pokuty) neznamená, že zcela rezignuje na skutečnosti, které tu byly v době sjednání smluvní pokuty, resp. i před sjednáním smluvní pokuty. Jak správně uvedl právní zástupce žalobce, je nutné brát v úvahu okamžik, kdy žalovaná porušila své povinnosti. Tím pak není datum uzavření dohody o způsobu provedení záruční opravy díla, ale už porušení povinnosti plynoucí z uzavřené smlouvy o dílo ze dne [datum]. Jestliže byla střecha natřena a následně byla dvakrát opravována v rámci reklamace, je logickým vyústěním, že napotřetí již chtěl mít žalobce jistotu, že oprava bude provedena řádně a včas. Navíc to byl sám jednatel žalované, který navrhl a sepsal předmětnou dohodu včetně podmínek a smluvní pokuty, jednal z pozice podnikatele, který má v oboru dlouholetou praxi a sám uvedl, že při výši smluvní pokuty vycházel z určitých zvyklostí z jiných právních vztahů. Vedle toho, o výši smluvní pokuty bylo mezi stranami jednáno, jak obě strany shodně potvrdily, když žalobce dokonce navrhoval smluvní pokutu vyšší, a to 800 Kč denně. Pokud pak byla ujednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč denně, tuto soud v žádném případě nepovažuje za nepřiměřenou tak, aby musela být ze strany soudu moderována, tak jak to navrhovala žalovaná, kdy její argumentaci považuje soud, vzhledem ke všemu výše uvedenému, za zcela účelovou, kdy takto sjednaná výše smluvní pokuty je zcela v souladu s ustálenou rozhodovací praxí vyšších soudů. Pokud právní zástupce žalované uváděl, že by soud měl přihlížet ke skutečnostem nastalým až po uzavření dohody o smluvní pokutě, měl jistě na mysli nevhodné klimatické podmínky. K těmto se již soud vyjádřil výše, a navíc zůstává otázka, zda lze považovat klimatické podmínky za okolnosti nepředvídatelné, když minimálně od října 2020 do dubna 2021 muselo být žalované zřejmé, že pokud opravu střechy neprovede do podzimu roku 2020, bude moci k opravě střechy přistoupit nejdříve od jara 2021 a tedy jí logicky bude nabíhat smluvní pokuta. K tomu pak soud uvádí, že na nepřiměřenost smluvní pokuty sjednané formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou sjednanou sazbu. protože soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, nepřistoupil k moderaci smluvní pokuty a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 113 180,06 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 150 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 203 000 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, podání žaloby, stanovisko k vyjádření žalovaného, účast u jednání soudu dne 25. 10. 2022 od 9:00 do 11:02, doplnění návrhů na dokazování, námitky proti stanovenému znaleckému úkolu, účast na jednání soudu dne 22. 11. 2023) a dále se sestávající z částky 4 570 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní upomínka) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za ztrátu času stráveného na cestě z [obec] do [obec] a zpět za celkem 16 půlhodin po 100 Kč. Náhrada cestovních výdajů zástupce žalobce k jednání soudu dne 25. 10. 2022 v celkové délce 210 kilometrů, osobním motorovým vozidlem [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo ] [anonymizována tři slova] [číslo], s doloženou průměrnou spotřebou 6 litrů benzinu na 100 kilometrů při vyhláškové ceně 44,50 Kč za litr, z titulu základní sazby náhrad žalobci náleží částka 987 Kč (210 kilometrů x 4,70 Kč) a za spotřebované pohonné hmoty částka 560,70 Kč a náhrada cestovních výdajů zástupce žalobce k jednání soudu dne 22. 11. 2023 v celkové délce 210 kilometrů, osobním motorovým vozidlem [značka automobilu] [anonymizováno] registrační [číslo ] [anonymizována dvě slova] [číslo], s doloženou průměrnou spotřebou 6 litrů benzinu na 100 kilometrů při vyhláškové ceně 41,20 Kč za litr, z titulu základní sazby náhrad žalobci náleží částka 1 092 Kč (210 kilometrů x 5,20 Kč) a za spotřebované pohonné hmoty částka 519,11 Kč. A dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 85 148,80 Kč ve výši 17 881,26 Kč.